Vstupu do EU
Výnos státních dluhopisů koncem roku vzrostl
19.01.2025 Výnos desetiletých českých státních dluhopisů v závěru loňského roku vzrostl na 4,13 procenta. Byl tak na vyšší hodnotě než v prosinci 2023, kdy dosahoval 3,97 procenta. Po většinu loňského roku se ale výnos desetiletých dluhopisů držel na nižší úrovni než v roce 2023, vyplývá z údajů České národní banky (ČNB). Vyšší výnosy státních dluhopisů znamenají, že rostou náklady na financování rozpočtového deficitu a státního dluhu.
Zaujalo nás: Rumunsko nad průměrem EU. Ve vývoji ekonomiky i ve využívání obnovitelných zdrojů energie
27.08.2024 Rumunsko, nahlížené optikou dnešních dnů, už rozhodně nepatří na chvost EU. Za poslední roky se tato ekonomika posunula z pozice „chudého příbuzného“ výrazně vpřed a v řadě žebříčků se nachází nad evropským průměrem. A to nejen v případě makroekonomických ukazatelů, ale i ve využívání obnovitelných zdrojů energie. Společnost WOOD & Company vsadila na investiční potenciál obnovitelných zdrojů energie, když na jaře letošního roku otevřela podfond nabízející investování od OZE. Ten v květnu uzavřel první akvizici na výstavbu solárního parku v Rumunsku. Výstavba parku byla zahájena v červnu, zkušební provoz je plánován na začátek 2025.
Libra je nejstarší platidlo na světě. Britové se své měny nevzdali ani při vstupu do EU
05.06.2024 Britská libra se kdysi honosila statusem jedné z nejsilnějších a nejpoužívanějších měn světa, zář londýnské měny ale rych-le vyprchává. Jeden unikát ale libře nikdo upřít nemůže – jedná se o nejstarší dosud používanou měnu na světě. Na historii libry se podíváme v dalším vydání cyklu CASH HIS-TORY.
Polské podniky se neshodují ohledně přijetí eura
13.05.2024 Velké polské podniky se neshodují v názoru na to, zda by Polsko mělo přejít na jednotnou evropskou měnu. Zavedení eura si přeje zhruba 48 procent velkých podniků, zatímco 42 procent upřednostňuje zachování zlotého. Vyplývá to podle agentury PAP z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnila poradenská společnost Grant Thornton.
Dědek: Každá země, která kdy vstupovala do eurozóny, měla z eura obavy
02.05.2024 Každá země, která kdy vstupovala do eurozóny, měla z přijetí eura obavy. Posléze si ale společná měna získala podporu místních obyvatel, řekl na dnešním kulatém stole k euru v Poslanecké sněmovně bývalý národní koordinátor pro zavedení eura Oldřich Dědek. Tuto skutečnost ilustroval na příkladu pobaltských států, kde je podle něj spokojenost s eurem po počáteční skepsi v současné době jedna z nejvyšších v eurozóně. Přijetím eura by Česká republika podle prezidentky firmy Petrof a členky Národní ekonomické rady vlády Zuzany Ceralové Petrofové dala také najevo, že patří na Západ.
České členství v EU má své plusy i mínusy, czexit by se ale nevyplatil. Eurozóna již z hlediska Česka není elitním klubem jako před dvaceti lety
01.05.2024 Pro Česko a jeho ekonomiku členství v EU znamená zejména to, že naše země patří k bloku zemí, který je globálním hráčem. Těžko by globálním hráčem byla ČR sama o sobě. Na tom, kam se tento blok zemí ubírá, se navíc Česko může podílet a spolurozhodovat o něm, byť je otázka, do jaké míry. Nicméně v tomto ohledu ČR jako celek členstvím v EU nepochybně získává. Vysoce nad rámec více než bilionu korun, který od vstupu do EU v čistém vyjádření získalo z unijních rozpočtů.
Ranní okénko - Růst v USA zpomalil, ale Fed bude muset zůstat obezřetný
26.04.2024 Dnes nás čeká přísun zajímavých dat z Evropy i z USA, řeč bude především o cenách, penězích v ekonomice, ale i rozpočtech spotřebitelů. Hlavní informací z evropského kontinentu bude meziroční vývoj peněžní zásoby M3 v eurozóně za březen, v souladu s trhem očekáváme růst o 0,6 %, tedy mírné zrychlení oproti únoru (0,4 %) a hlavně pokračování v zajeté trajektorii od 2. poloviny roku 2023, kdy došlo k obratu předchozího dlouhodobě klesajícího trendu. Zároveň budou vydány výsledky průzkumu inflačních očekávání v ročním a 3letém horizontu, také za březen.
Výročí 20 let vstupu do EU
25.04.2024 Zde najdete naší ad-hoc analýzu k příležitosti vstupu České republiky před 20 lety do Evropské unie.
Vstup do EU pomohl rozvoji české ekonomiky
25.04.2024 Vstup do Evropské unie před 20 lety pomohl rozvoji české ekonomiky. Otevření evropského trhu podpořilo český vývoz, který patří mezi hlavní příspěvky k tuzemskému hrubému domácímu produktu (HDP). Po vstupu do unie se zvýšily i investice v Česku. V poměru HDP na obyvatele ale Česko dosud evropský průměr nedohnalo, dosahuje zhruba 90 procent průměru. Novinářům to dnes řekl předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček.
Srovnání makroukazatelů deseti zemí, které vstoupily do unie 1. května 2004
14.04.2024 Česká republika vstupovala před 20 lety, 1. května 2004, společně s devíti dalšími zeměmi do Evropské unie v některých ukazatelích v dobré hospodářské kondici v porovnání s ostatními zeměmi "maxirozšíření". Míra nezaměstnanosti se například od momentu vstupu do EU snížila z šesti procent na úroveň pod tři procenta a od roku 2016 byla dokonce nejnižší v celé EU. Až loni se na úroveň Česka přiblížila Malta a Polsko. V hodnotě HDP na obyvatele byla po vstupu do unie mezi deseti nováčky čtvrtá nejlepší a podle údajů Eurostatu si toto postavení drží stále. Nejlépe je na tom od roku 2004 Kypr, nejhůře nyní Lotyšsko.
Chudší státy po vstupu do EU rostly rychleji
01.04.2024 Chudší státy zažívaly po vstupu do Evropské unie rychlejší růst, a sbližování ekonomické úrovně se tak neodehrávalo jen mezi novými a starými členskými zeměmi, ale i mezi jednotlivými zeměmi střední a východní Evropy. Čechům se tak může zdát, že například Poláci si členstvím v EU výrazně polepšili. V rozhovoru s ČTK to uvedl Vít Havelka z českého institutu Europeum, který má své pobočky v Praze i v Bruselu. Havelka zdůraznil, že kvalita života v ČR je velmi vysoká, v podstatě srovnatelná s jižní Evropou, a posledních 20 letech Česko zaznamenává velkou ekonomickou prosperitu. I Evropská unie se ale rozšířením o deset zemí v roce 2004 stala ekonomicky mnohem silnější a rovněž konkurenceschopnější, uvedla Teona Lavrelašviliová z bruselského institutu European Policy Centre (EPC).
Analytici: Slovensko prosperuje z členství v Evropské unii
10.03.2024 Členství Slovenska v Evropské unii je klíčovým faktorem, který zemi zajišťuje její prosperitu a ukotvení demokratických principů. Chybějící reformy ale brzdí Slovensko při dobíhání průměrné životní úrovně v evropském bloku. Uvedli to analytici oslovení ČTK. Alternativa ke členství v EU, do níž Slovensko vstoupilo spolu s Českem a dalšími osmi zeměmi v roce 2004, podle nich neexistuje.
Srovnání makroukazatelů deseti zemí EU
03.03.2024 Česká republika vstupovala před 20 lety, 1. května 2004, společně s devíti dalšími zeměmi do Evropské unie v některých ukazatelích v dobré hospodářské kondici v porovnání s ostatními zeměmi "maxirozšíření". Míra nezaměstnanosti se například od momentu vstupu do EU snížila z šesti procent na úroveň pod tři procenta a od roku 2016 až do loňska byla dokonce nejnižší v celé EU. Na konci loňského roku ČR předstihla Malta a Polsko. V hodnotě HDP na obyvatele byla po vstupu do unie mezi deseti nováčky čtvrtá nejlepší a podle údajů Eurostatu si toto postavení drží stále. Nejlépe je na tom od roku 2004 Kypr, nejhůře nyní Lotyšsko.
ČR od vstupu do EU získala z unie mnohem více, než zaplatila
25.02.2024 Česko od svého vstupu do Evropské unie v květnu 2004 do konce loňského roku získalo z evropských zdrojů dva biliony korun. Za stejné období do rozpočtu EU zaplatilo 876,6 miliardy korun. Největší část příjmů, 44 procent, tvořily peníze ze strukturálních fondů určené na podporu hospodářsky slabších regionů. Do zemědělství mířila čtvrtina evropských peněz vyplacených za dvacetileté členství, pětinu pak Česko čerpalo z fondu soudržnosti, který podporuje hospodářsky slabší státy EU. V posledních třech letech je významným zdrojem příjmů i Evropský plán na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytlo ministerstvo financí.
Petici za zachování koruny jako měny vzaly senátní výbory jen na vědomí
23.01.2024 Petici za zachování koruny jako české měny a dojednání výjimky pro její nahrazení eurem vzala většina senátních výborů, které ji projednávaly, pouze na vědomí. K tomuto stanovisku dnes po výborech hospodářském a evropském dospěl také na návrh senátora ODS Jana Tecla výbor petiční. Ústavně-právní výbor k žádnému závěru nedospěl.
Kupka: ČR vykáže veřejný deficit k HDP 2,2 pct, tedy v limitu pro euro
21.01.2024 Česko zřejmě letos vykáže deficit veřejných financí vůči HDP na úrovni 2,2 procenta a bude plnit jedno z maastrichtských kritérií pro přijetí eura, které stanovuje maximálně tři procenta. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka. Je to jedno ze čtyř kritérií. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) začátkem roku uvedl, že přijetí společné evropské měny nyní nemá smysl řešit, protože Česko neplní žádné z kritérií pro její zavedení.
Průzkum: Dvě třetiny lidí si myslí, že zavedení eura v ČR pro ně nebude přínosné
21.01.2024 Víc než dvě třetiny lidí si myslí, že pro ně přijetí eura v Česku nebude prospěšné. Naopak zhruba pětina veřejnosti je přesvědčena o prospěšnosti společné evropské měny. Vyplývá to bleskového průzkumu agentury Median pro Radiožurnál, jehož výsledky dnes zveřejnil iROZHLAS. O přijetí eura by chtělo 60 procent dotázaných rozhodovat v referendu.
Opakované české referendum o euru není nesmysl. Vždyť euro samo by bez opakovaného referenda ani neexistovalo
19.01.2024 V současné debatě o přijetí eura v Česku často zní dvě krajně zavádějící, přitom ovšem zásadní věci. Zaprvé ta, že referendum o přijetí eura nemá smysl, protože Češi si přijetí společně měny už odhlasovali roku 2003. Zadruhé pak ta, že Česko nepřijetím eura porušuje svůj závazek vůči EU, stvrzený právě oním referendem z roku 2003, resp. samotným vstupem do EU o rok později. Uveďme obě tato krajně zavádějící tvrzení na pravou míru.
Referendum o euru prý v Česku nemá smysl, neboť už jedno bylo. Jenže bez opakovaného referenda – v Dánsku – by euro ani nevzniklo a o euru v referendu hlasovali i Švédové
14.01.2024 V současné debatě o přijetí eura v Česku často zní, že referendum o přijetí eura nemá smysl, protože Češi si přijetí společně měny už odhlasovali roku 2003, kdy řekli „ano“ vstupu do EU, a tedy i do eurozóny. Jenže kdyby tento argument platil, žádné euro dost možná ani existovat nebude.
Debatu o přijetí eura dál provázejí rozporuplné výroky politiků
04.01.2024 Rozporuplné výroky vládních představitelů i názory politiků dál provázejí debatu o přijetí eura, kterou spustil svým novoročním projevem prezident Petr Pavel. Zatímco podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nemá přijetí společné evropské měny nyní smysl řešit, protože Česko neplní žádné z kritérií pro její zavedení, ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) připomněl, že vládní programové prohlášení výslovně zmiňuje snahu o naplnění tzv. maastrichtských kritérií pro zavedení eura. Proti euru se dnes postavili zástupci opozičních hnutí ANO a SPD či bývalý prezident Václav Klaus.
Analytici: Pavlova výzva k plnění závazku přijetí eura je správný krok
02.01.2024 Výzva prezidenta Petra Pavla, aby ČR po letech začala dělat konkrétní kroky, které zemi dovedou k naplnění závazku přijetí eura, je správná. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Ekonomické přínosy přijetí eura jsou ale podle nich minimálně sporné. Pavel ve včerejším novoročním projevu řekl, že společná evropská měna je logickou budoucností.
Budoucnost polských akcií: opravdu se stává náš severní soused ekonomickou velmocí?
25.10.2023 Polsko bylo v českých očích po dlouhou dobu spojeno především s nekvalitními potravinami. Časy se však mění a z otloukánka centrální Evropy se pomalu stává vážný ekonomický hráč na poli našeho kontinentu. Jak se ale bude našemu sousedovi dařit dál? XTB na tento čtvrtek 26. 10. od 18:00 pořádá živé vysílání, kde Jaroslav Brychta a Tomáš Cverna společně s Petrem Horáčkem proberou vše, co potřebujete vědět.
Související klíčová slova:
Deficit veřejných financí | Zkušenosti | Cenová hladina | USD/PLN | Analytik Cyrrusu | Martin Kupka | Vlastní dolar | Údaje z USA | EUR | Mince | Vývoj britské libry | Ministr dopravy | Britská libra | Evropská komise | Spojení | Zavedení eura v ČR | Pravděpodobnost | Střední Evropa | Cenové stability | Odkaz Britského impéria | Historie peněz | Návratnost investice | Guernsey | Investiční manažer | PLN | Německý DAX | Členové eurozóny | Konzervativní strana | Petr Fiala | Nezaměstnanost | Václav Klaus | Podfond WOOD | Zpráva | Označení libra | Směrnice | Poradenská společnost | ČSÚ | Analýzy | Burza | Náklady na obsluhu dluhu | Karel Havlíček | Roční zhodnocení | Bývalý prezident | Tomáš Jícha | Evropská měna | Britové | Nizozemsko | Ekonomické výhody | Konzervativní strana PiS | Evropská legislativa | CZK | Výhled | Šterlink | Jaroslav Brychta | Potřebná povolení | Snižování inflace | Raiffeisen | Inflace | Centrální banky | Dnešní libry | Přijetí | Domácnosti | Dnešní makroekonomické ukazatele | Množství stříbra | Odpůrci eura | Ropa Brent | Vice | Roční průměrná míra inflace | Zhoršení ratingu Francie | Výsledky průzkumu | Bankovky | Kontinentální měnový systém | Odvětví | Štěpán Hájek | Analytici | Panovník | Španělský dolar | Czexit | WOOD SICAV | Oldřich Dědek | Anglické měny | Aktuální hodnoty měny | Ekonomický přínos | Zbyněk Stanjura | Kurz koruny | Náklady na zajištění | Ekonomiky | RBI | České členství | Offa Mercijský | Economist | Vlna dekolonizace | Petr Fiala (ODS) | Bydlení | Peníze | Brent | Označení pro měnu | Politika | Závazek | Očekávání | Nejstarší platidlo na světě | Státy eurozóny | Expert | Lucembursko | Zachování koruny | Americký S&P 500 | Evropské měny | Důvěryhodnost | Historie | Kroky k přijetí eura | Lukáš Kovanda | Růst | Nedostatek stříbra | Ceny bydlení | Nabídka | Pioneer Natural Resources | Příležitosti | Itálie | EUR/CZK | Národní měny | EPC | Koruna | Veřejný dluh | Exxon Mobil | České členství v EU | Koordinátor pro zavedení eura | Měna euro | Velká Británie | Nejvyšší rating | Podfond | Energie v Evropě | ATRIS | Portál FXstreet.cz | Ranní okénko | Trh | TOP 09 | Velké polské podniky | Problémy | Pověst | SICAV | Společnosti | Index | Studie | Platidla | Elektřina | Eura | Komise | Společná měna | Fungování | Rumunsko | Maďarsko | Fit for 55 | Kosovo | S&P | Vít Hradil | Unie | Vstup do eurozóny | Centene | Kupka | Migrace | Deficit | Průměrný Polák | Politická dohoda | Podnikání | Budoucnost | Agentura PAP | Evropské fondy | Odpor | Plánování | Česká koruna | Historie platidla | Členské státy | Podnikatelé | Harmonizovaná inflace | Premiér Petr Fiala | 3М | Elektromobily | Španělský dolar (peso) | HDP na obyvatele | Dekolonizace | Solární energie | Tomáš Cverna | Hlavní ekonom | Burze | Členské země eurozóny | Filip Kalčák | Odstranění kurzového rizika | Roční průměrná míra inflace v procentech | Británie | Petrof | Členské státy EU | Ropa | EHS | USA | Význam britské libry | Raiffeisenbank a.s. | Vstup do EU | Cenový index | HealthCare | Stříbro | Výdaje | Přijetí eura | Stříbrná terminologie | Cenový index PCE | NextGeneration | Slovo libra | Ekonomové | Prohlášení | Růst HDP | Pojem libra | Wood & Company | Referendum o euru | Vývoj | Časový rámec | Dluhová krize | Konkurenceschopnost | Ad-hoc | České měny | Volatilní | EUR/USD | Zemědělství | Konflikt na Ukrajině | Měnové politiky | Český vývoz | Nejstarší platidlo | Miliardy korun | Srovnání makroukazatelů | Imperiální výpady | Středověké měny | České koruny | Penny | Místopředseda představenstva | Investovat | Přidaná hodnota | Měna Velké Británie | Boj s inflací | Průzkum | Firmy | České zemědělství | Místopředseda ODS | Zajištění | Phillips 66 | Investování | Fed | Prezident Václav Klaus | Polské podniky | Lazard | Podíl drahých kovů v mincích | Otázky Václava Moravce | Rizika | Zájem firem | Eurozóna | Charter Communications | Fitch | Úspory | Grant Thornton | Kde se librou platí? | Ekonomiky EU | PAP | Plán obnovy | Průměrná míra inflace | Ministerstvo financí | ONE | Stabilita | Vývoj peněžní zásoby | Ekonomický růst | GBP/CZK | Komodity | Mzdy | Vývoj britské libry vůči dolaru | NextGeneration EU (NGEU) | Společnost | Evropská dluhová krize | Expertka | Strana PiS | NextGeneration EU | Ekonomické výsledky | Londýnské měny | FXstreet | NGEU | Pracovní trh | Analytik | Pražský PX | Trinity | MAM | Nájemné | Capitalinked | Hnutí ANO | Pesimismus | GBP | Životní úroveň | Inovace | Platidlo | Ceny | Financování | Raiffeisenbank | Centrální banka | DPH | Státy EU | Biliony | Evropské centrální banky | Libra | Instituce | PiS | Měnový systém | ERM | Green Deal | Varšavská burza | Trinity Bank | ZAR | GBP/USD | Malta | Petr Pavel | CASH HISTORY | ČNB | Bank of England | Rating | Dovoz | Eurostat | Prezident | Růst inflace | Colgate-Palmolive | Evropa | Měna | Nasdaq | Class A | Francie | Měsíční časový rámec | Údaje | FXstreet.cz | Medián | ProCent | Ukotvení | Exxon | Situace | USD/CZK | Černá Hora | ERM II | Signály | Inflace v ČR | Hospodářské noviny | HDP | Načasování | Ekonom | Rozhodování | Dolar | Euro | Politici | Index PCE | Zhoršení ratingu | Členské země | Slovensko | Měnové unie | ČTK | TotalEnergies | Osobní výdaje | 1D | Návratnost | Podniky | Štěstí | AbbVie | Motivace | Analytik XTB | SPD | Šterlinkové stříbro | Češi | Capitalinked.com Radim Dohnal | Vývoz | Reuters | Libra šterlinků | Úroková míra | Radim Dohnal | Kurz | Daně | Ministři | Živé vysílání | Spotřebitelské výdaje | Výsledky | Míra inflace | MAN | Bolest | Budoucnost polských akcií | Rychlý růst | Investice | Osobní příjmy | Pro investory | Fidelity | Návrh zákona | Potenciál | Členství v EU | Londýn | Ekonomika eurozóny | Regulace | SOLEK | Cyrrus | Fondy | Hospodářství | ODS | Ukazatel | Evropské firmy | Měny | Capitalinked.com | Thomson Reuters | Investiční potenciál | Britské měny | Zhodnocení | Prezident Petr Pavel | Jersey | Praha | HDP na obyvatele (eur) | Rozšíření | Plány | Cenové tlaky | Brusel | Konvergence | TIM | Energie | Objem | Investiční | Příjmy | Evropská unie | Rozvoj | Vojenský konflikt | Odchod z Evropské unie | Míra | Krize | OECD | Obnovitelné zdroje | S&P 500 | JDE | Podpora | Ceny zboží | Spojené království | Světová banka | Německo | Makroekonomické ukazatele | Zadlužení | Prime | Co bude | Medvědi | DAX | Zelené energie | Debata | Kypr | Jednotná měna | Zlato | Ekonomika | Práce | Cíle | Bezpečnost | Banky | Vlády | Investiční společnosti | Volatilní časy | Konfederace | Ministr financí | Zlepšení | ČR | XTB | Kontrakt | Pozice | Chevron | Přijmout euro | Inflační tlaky | Spokojenost | Marek Mora | Ministryně financí | Peněžní zásoby | Řetězce | Experti | Míra nezaměstnanosti | Spotřebitelé | Polsko | Ceny potravin | Zavedení eura | Noviny | Zdražování | CD Projekt | Očekávaná inflace | Předseda | Škoda | Hospodářské výsledky | Americké ekonomiky | USD | Občané | Peso | Kabinet | Legislativa | Piráti | Nezaměstnanost (roční v procentech) | Kupní síla | CZ | Maastrichtská kritéria | Rakousko | ANO | Britské libry | Nemovitosti | Makroekonomické údaje | Česká republika | Indexy | Příjmy a výdaje | Švédsko | ECB | XTB Štěpán Hájek | Měnová politika | Ziskovost | Inflační očekávání | Soběstačnost | ROCE | Referendum | Hodnoty měny | EU | Miliardy | Společná evropská měna | Prodeje | Pracovní síly | Uhlí | Investor | Ukazatele | Banka | Země eurozóny | V4
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Banka | Banky | Obchodování | ČTK | Růst | Indikátor | Pokles | Trading | Cena | FOREX | Pivot
