Debatu o přijetí eura dál provázejí rozporuplné výroky politiků

Rozporuplné výroky vládních představitelů i názory politiků dál provázejí debatu o přijetí eura, kterou spustil svým novoročním projevem prezident Petr Pavel. Zatímco podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nemá přijetí společné evropské měny nyní smysl řešit, protože Česko neplní žádné z kritérií pro její zavedení, ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) připomněl, že vládní programové prohlášení výslovně zmiňuje snahu o naplnění tzv. maastrichtských kritérií pro zavedení eura. Proti euru se dnes postavili zástupci opozičních hnutí ANO a SPD či bývalý prezident Václav Klaus.

Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu řekl, že vláda se v programovém prohlášení nedomluvila, že by se v tomto volebním období zabývala přijetím eura. Upozornil, že Česko v posledních letech neplnilo kritéria pro vstup do eurozóny. Podobně se dnes vyjádřil Stanjura, podle kterého vznikne prostor pro jednání o euru až poté, kdy země kritéria začne plnit. Náměstek Marek Mora doplnil, že nepovažuje za vhodné pouze vstupovat do mechanismu směnných kurzů ERM II, dokud nebude na přijetí eura politická dohoda.

Z koaličních stran jsou pro přijetí eura především STAN, Piráti a TOP 09, naopak ODS se staví proti. Dvořák dnes řekl, že ho Fialovo vyjádření překvapilo. "Mám pocit, že mluvil o něčem jiném. Říká, že v programovém prohlášení není nic o euru nebo že vláda se dohodla, že o euru nebudeme rozhodovat. Ale ve vládním prohlášení stojí explicitně napsáno, že budeme usilovat o co nejrychlejší naplnění maastrichtských kritérií," uvedl.

Šéf stínové vlády opozičního hnutí ANO Karel Havlíček míní, že od vstupu ČR do EU před téměř 20 lety ještě nebyla horší doba pro načasování diskuse o přijetí eura. Znamenalo by podle něj pravděpodobně zvýšení cen služeb, což by zvýšilo inflaci. Hnutí ANO je podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové konzistentní a přijetí eura odmítá. Dokud se eurozóna nereformuje, tak není dobré do ní vstupovat, míní. Podle SPD by přijetím eura Česko přišlo o jednu z posledních možností, jak ovlivňovat svou měnovou politiku,

Téma má podle SPD i například bývalého prezidenta Václava Klause zakrýt skutečné problémy, kterým Česko čelí. Klaus dnes spolu se svým institutem vyzval politiky, aby zanechali veškerých aktivit směrem k urychlenému přijetí eura. K tématu společné měny žádají širokou celospolečenskou debatu a referendum. Přijmout euro podle Klause není aktuální a nutné. Kdo vidí v euru východisko z českých ekonomických problémů, tak se hluboce mýlí, řekl. Kritizoval také Pavla, že téma eura nastolil bez předchozí diskuse ve vládě a Parlamentu.

Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři tzv. maastrichtská kritéria. Míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen, úroková míra pak nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Další kritérium stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP, poslední vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.

Vláda se teď zabývá pravidelným materiálem připraveným ministerstvem financí a Českou národní bankou (ČNB), který hodnotí připravenost země na přijetí eura. Experti obou institucí v dokumentu doporučili zatím do eurozóny nevstupovat. Podle Stanjury ale ve vládním připomínkovém jednání zazněly politické komentáře k zavedení eura, které nelze vyřešit na expertní úrovni a musí je projednat kabinet. Očekává, že se tak stane v lednu. Rozhodnutí o zavedení evropské měny podle něj bude politické, nikoli ekonomické.

Debata o zavedení eura zesílila po novoročním projevu prezidenta Pavla, podle kterého je společná evropská měna logickou budoucností. Vyzval k tomu, aby Česko začalo dělat konkrétní kroky k zavedení eura. Česko se k přijetí společné měny zavázalo ve smlouvě o vstupu do EU v roce 2004. Z deseti států, které tehdy do EU vstoupily, euro dosud nepřijaly pouze Česko, Polsko a Maďarsko.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• D&B: Globální obchodní rizika se ve 4. čtvrtletí mírně zhoršila
  Globální obchodní rizika se ve čtvrtém čtvrtletí mírně zhoršila. Mezi ta nejvýznamnější patří inflace v souvislosti s energetickou krizí, pnutí mezi USA a Čínou a pandemie covid-19. Firmy, které podnikají na více trzích, také ovlivní zpomalení čínské ekonomiky, problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích nebo politika v EU. Vyplývá to ze zprávy společnosti Dun & Bradstreet (D&B).
• DB: Jak je to se zápornými sazbami?
  Podle Deutsche Bank (DB) pokračuje experiment centrálních bank se zápornými úrokovými sazbami...
• DB nabídne na burze divizi správy majetku
  Největší německá banka Deustche Bank (DB) plánuje primární nabídku akcií své divize správy majetku DWS na frankfurtské akciové burze. Tento krok má posílit důvěru investorů ve společnost po letech skandálů a restrukturalizace. Oznámila to banka bez dalších podrobností. Podle informovaných zdrojů by se vstup na burzu měl uskutečnit v týdnu od 19. března a banka plánuje prodat čtvrtinový podíl v DWS za 1,5 miliardy až dvě miliardy eur (38,1 až 50,8 miliardy Kč), uvedla agentura Reuters.
• D&B: Nejpříznivější investiční klima v Evropě má Německo
  Nejpříznivější investiční klima v Evropě má Německo, jehož rating společnost Dun & Bradstreet (D&B) stanovila na stupni nejnižšího rizika investice. Následují Norsko a Švédsko. ČR i Slovensko hodnotí na stupni nízkého rizika návratnosti investice, Polsko je zařazeno do nižší kategorie mírného rizika návratnosti investice. ČTK o tom dnes informovala firma Bisnode, která je partnerem D&B.
• D&B snížila kvůli brexitu rating Británie
  Společnost Dun & Bradstreet snížila rating Británie v kategorii nízkého rizika návratnosti investice o dva...
• D&B zhoršila Itálii o jeden stupeň rating kvůli koronaviru
  Společnost Dun & Bradstreet zhoršila o jeden stupeň hodnocení rizika Itálie ohledně návratnosti investice. Analýza D&B naznačuje, že Itálie míří do recese, již počtvrté od vypuknutí globální finanční krize v roce 2008. ČTK to dnes oznámila společnost Bisnode, která je partnerem D&B. Rating D&B si klade za cíl předvídat riziko země zejména z pohledu návratnosti investic v horizontu dvou let.
• D&B zvýšila Rusku rating, ten ale zůstává v pásmu vysokého rizika
  Společnost Dun & Bradstreet (D&B) zvýšila rating Ruské federace, hlavním důvodem je ekonomický růst. Hodnocení na stupni DB5c ale zůstává na úrovni vysokého rizika návratnosti investice. ČTK o tom dnes informovala společnost Bisnode, která je partnerem D&B. Její rating si klade za cíl předvídat riziko země zejména z pohledu návratnosti investic v horizontu dvou let.
• Dealogic: Objem fúzí a akvizic ve druhém čtvrtletí klesl o 36 procent
  Celosvětová aktivita u fúzí a akvizic se ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně propadla o 36 procent na 732,82 miliardy USD (16 bilionů Kč). Aktivitu zbrzdily vyšší úrokové sazby a patová situace ohledně dluhového stropu v USA. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila analytická společnost Dealogic. Investiční bankéři a právníci jsou však optimističtí a věří, že oživení akciového trhu postupně obnoví důvěru šéfů firem v uzavírání obchodů.
• Debata nad stropem amerického zadlužení stále trvá
  Debata nad stropem amerického federálního zadlužení stále trvá.
• Debatu Clintonové s Trumpem opět provázelo vzájemné obviňování
  Ani třetí a poslední debata amerických prezidentských kandidátů Donalda Trumpa a Hillary Clintonové se...
• De Beers: Dodávky diamantů dosáhly vrcholu a několik desetiletích budou stabilní
  Dodávky přírodních diamantů dosáhly vrcholu a po několik desetiletí zůstanou stabilní. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekl Bruce Cleaver, šéf nadnárodní společnosti De Beers. Cleaver předpokládá, že odvětví by mělo zaznamenat slušný střednědobý až dlouhodobý růst. Firma De Beers spadá pod těžařského giganta Anglo American a spolu s ruskou společností Alrosa patří k největším těžařům diamantů na světě.
• De Beers výrazně zvýšil ceny diamantů, podle zdrojů Bloombergu asi o osm procent
  Největší světový producent diamantů, nadnárodní společnost De Beers, přistoupil k nejvýraznějšímu zvýšení cen diamantů za několik let. Firma těží z vysoké poptávky po nebroušených kamenech, uvedla dnes agentura Bloomberg. Firma podle jejich zdrojů ceny zvýšila při svém letošním prvním prodeji zhruba o osm procent. Největší nárůst se týká menších a levnějších kamenů. Mluvčí firmy, která patří těžařskému gigantu Anglo American, odmítl věc komentovat.
• Debut na trhu Nasdaq ocenil kryptoměnovou burzu Coinbase na 100 miliard USD
  Na americkém trhu Nasdaq se včera začalo obchodovat s akciemi společnosti Coinbase Global, která je provozovatelem největší kryptoměnové burzy ve Spojených státech. Akcie zahájily s cenou 381 dolarů za kus, což celý podnik ohodnotilo na zhruba 100 miliard dolarů (téměř 2,2 bilionu Kč) a výrazně přesáhlo referenční cenu 250 dolarů stanovenou v úterý. Následně se tržní cena vyšplhala na 112 miliard dolarů, později však sestoupila až na 83 miliard dolarů, napsala agentura Reuters.
• De Croo: Je klíčové, abychom ohledně Ukrajiny dospěli k dohodě všech 27 zemí
  Je klíčové, aby dnes unijní vůdci na summitu v Bruselu dospěli k dohodě všech 27 zemí, řekl dnes belgický premiér Alexander De Croo při příchodu na jednání Evropské rady. Dodal, že je přesvědčený, že se lídři na finanční pomoci Ukrajině dohodnou. Finanční pomoc pro Kyjev v prosinci zablokoval maďarský premiér Viktor Orbán. Česko bude na summitu zastupovat premiér Petr Fiala.
• Dědek: ČNB bude dále zvyšovat sazby
  Česká národní banka (ČNB) bude i nadále zvyšovat úrokové sazby, nicméně je třeba mít na paměti vnější podmínky a uvolněnou politiku ostatních centrálních bank. V rozhovoru s agenturou Bloomberg to dnes řekl člen bankovní rady Oldřich Dědek.
• Dědek: ČNB by měla využít situace a snížit hlavní úrok na nulu
  Česká národní banka (ČNB) by měla využít současného prostoru k dalšímu uvolnění měnové politiky a snížit svůj základní úrok na technickou nulu. Agentuře Bloomberg to dnes řekl člen bankovní rady ČNB Oldřich Dědek. Banka by tak podle něj podpořila fiskální uvolňování. K dalšímu snížení základní sazby už minulý týden vyzval také Aleš Michl, další z členů rady ČNB.
• Dědek: Každá země, která kdy vstupovala do eurozóny, měla z eura obavy
  Každá země, která kdy vstupovala do eurozóny, měla z přijetí eura obavy. Posléze si ale společná měna získala podporu místních obyvatel, řekl na dnešním kulatém stole k euru v Poslanecké sněmovně bývalý národní koordinátor pro zavedení eura Oldřich Dědek. Tuto skutečnost ilustroval na příkladu pobaltských států, kde je podle něj spokojenost s eurem po počáteční skepsi v současné době jedna z nejvyšších v eurozóně. Přijetím eura by Česká republika podle prezidentky firmy Petrof a členky Národní ekonomické rady vlády Zuzany Ceralové Petrofové dala také najevo, že patří na Západ.
• Deficit běžného účtu Británie výrazně roste
  Deficit běžného účtu Velké Británie ve třetím čtvrtletí vystoupil nejvýše od roku 1989. Hrubý domácí produkt...
• Deficit běžného účtu Portugalska loni klesl
  Deficit bilance běžného účtu Portugalska se loni snížil o 79 procent 2,56 miliardy eur. Zahraniční obchod...
• Deficit běžného účtu USA byl loni nejvyšší za 12 let
  Deficit bilance běžného účtu Spojených států se v loňském roce prohloubil o 34,8 procenta na 647,2 miliardy USD (14,3 miliardy Kč). To je nejvyšší schodek od roku 2008. Ke zhoršení bilance přispěla pandemie nemoci covid-19, která vážně narušila tok zboží a služeb. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo americké ministerstvo obchodu.