Na čtvrtečním zasedání si již ECB připustila fakt, že evropská ekonomika začíná zpomalovat a množící se problémy Evropy nikam jen tak nezmizí. Banka učinila hned několik opatření, které by měly zajistit pokračování ekonomické expanze. Konkrétně ECB odložila zvýšení úrokových sazeb na příští rok a opustila tak od svého původního záměru zvýšit sazby koncem letošního léta. Banka si dále uvědomuje rizika zadlužené a politicky nestabilní Itálie a proto připravila refinanční operace TLTRO III. Nová série kvartálních dlouhodobých refinančních operacích zvaných TLTRO bude zahájena v září letošního roku a skončí v březnu 2021. Pod TLTRO se skrývají velmi levné půjčky, které poskytuje ECB bankám eurozóny. Výsledkem by mě měla být motivace bank ke zvýšení objemu úvěrů podnikům a spotřebitelům, což by mělo podpořit ekonomickou aktivitu v eurozóně. Jedná se o třetí kolo TLTRO, tedy třetí injekci ECB do evropské ekonomiky. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) tento týden zhoršila svůj odhad pro růst eurozóny v roce 2019 na 1%. ECB zhoršila svůj výhled pro letošní růst eurozóny na 1,1%.
FED již ze svého záměru zvyšovat sazby ustoupil koncem minulého roku a vše oficiálně potvrdil na zasedání začátkem nového roku. Pro FED bylo důvodů hned několik v čele s výprodejem na akciových trzích a množícími se známkami o ztrátě dynamiky globálního růstu. Americká centrální banka je však oproti ostatním v poměrně dobré formě. Na rozdíl od ECB nebo BoJ dokázala banka několikrát zvýšit úrokové sazby a zredukovat držené dluhopisy. Guvernér CB Jerome Powell nedávno řekl, že brzy představí plán pro zastavení redukce 4 biliónové bilanční sumy banky, kterou nastřádal FED od krize v roce 2008. FED a stejně tak ECB bojují s podobným problémem jaký má Japonsko, nepříliš silný ekonomický růst a tlumená inflace. Strach z ekonomického zpomalení Číny je dalším kusem skládanky a důvodem proč banky začínají být obezřetnější a proč konkrétně FED zvolil spíše vyčkávající postoj, kdy bude potencionálně reagovat na vývoj v ekonomice.
Jsou zde i další centrální banky, které nehodlají v nejbližší době zvyšovat úrokové sazby, a to vesměs ze stejných důvodů. Novozélandská centrální banka dokonce uvažuje nad snížením úrokových sazeb, ačkoliv na posledním zasedání guvernér řekl, že šance na snížení sazeb, oproti poslednímu zasedání (60%), nijak nevzrostla. Panuje však všeobecné přesvědčení, že banka do konce roku sazby sníží. Podobně je na tom australská centrální banka, jejíž guvernér na posledním zasedání řekl, že šance na zvýšení sazeb jsou stejné jako na jejich snížení. Kanadská centrální banka ještě koncem roku hlásila, že chce pokračovat ve zvyšování sazeb směrem k neutrální úrovni. Série horších dat z domácí ekonomiky a změna rétoriky FEDu však donutila banku opustit ze svého původního záměru a stejně jako FED tak banka bude trpělivě čekat na vývoj v ekonomice a až poté reagovat potencionálním zvýšením, či snížením úrokových sazeb.
Štěpán Hájek
Analytik finančních trhů BOSSA