V lednu máme zasedání v podstatě všech zásadních centrálních bank. Nejen že, je dobré mít tyto data výrazně označená v kalendáři ale je dobré vědět jak tyto zasedání mohou ovlivnit naše obchodování. Vědět co se očekává a hlavně co se neočekává.
Centrální banky a jejich vliv na FOREX
Hlavním cílem centrální banky je ekonomická stabilita dané země (podpora přijatelného růstu udržováním inflace pod kontrolou) a cenová stabilita.
Udržovat inflaci pod kontrolou a zároveň vyvážený ekonomický růst může centrální banka nastavením výše úrokové sazby a kontrolou množství peněz v oběhu ekonomiky. K tomu využívají centrální banky několik nástrojů;
- úrokové sazby a další podmínky úvěrů, které centrální banka poskytuje obchodním bankám v domácí měně.
- nákup nebo prodej cenných papírů centrální bankou od komerčních bank.
- stanovení povinných minimálních rezerv obchodních bank
- Nákupem a prodejem cizích měn centrální bankou
- Intervence ve prospěch, nebo v neprospěch devizového kurzu
obrázek č.1 - seznam světových centrálních bank
Centrální banky přistupují ke zvýšení úrokových sazeb tehdy, když plánují předcházet inflaci. Když se ekonomice daří (růst HDP je pozitivní), lidé vydělávají více a zároveň i utrácí více. Poptávka převyšuje nabídku. Inflace se zvyšuje a může dosahovat hodnot, které se centrálním bankéřům nemusejí líbit. Ty se totiž snaží udržet inflaci na cílové úrovni (většinou kolem 2%) aby se ekonomika nepřehřála.
Ke snížení úrokových sazeb přistupují centrální banky naopak pokud chtějí podpořit hospodářský růst. Pokud ekonomika klesá (růst HDP záporný) zvyšuje se naopak deflace. Přiliš veliká deflace opět nastartuje "touhu" centrálních bank podnítit výdaje a investice v době recese. Tedy v době, kdy lidé příliš neutrácí a ekonomika země ztrádá.
obrázek č.2 - ekonomický cyklus ve vztahu k inflaci a úrokových sazeb
postoj centrální banky, resp. jednotlivých bankéřů, můžeme nazvat jako tzv. měnová politika a může být v podstatě dvojí. Buď pro zvyšování úrokových sazeb (tzv. jestřábí) , nebo naopak pro snižování úrokových sazeb (tzv holubičí). Těm kdo preferuje zvyšování sazeb se říká jestřábi. Ten kdo by raději sazby snížil říkáme že má holubičí postoj. Neutrálním postojem se preferuje ponechání výše úrokových sazeb na aktuální úrovni.
Utažená měnová politika (jestřábí)
Cílem tzv. zpřísněné, neboli utažené měnové politiky je zpomalení přehřívající se ekonomiky a zkrocení rostoucí inflace. Centrální bankéři se zaměřují na udržení nízké inflace. Preferují vyšší úrokové sazby a obezřetnější měnovou politiku, aby udrželi inflaci pod kontrolou. Centrální bankéře lze označit za jestřábí, pokud mluví o zpřísnění měnové politiky zvýšením úrokových sazeb. Takový postoj tedy předpovídá budoucí zvýšení úrokových sazeb, tím pádem zvýšení výhledu hospodářského růstu a zvýšení inflace. Taková situace pomáhá měně dané země.
Uvolněná měnová politika (holubičí)
Konečným cílem je podpora ekonomického růstu a pokles nezaměstnanosti. Centrální bankéři v tomto případě mluví o snižování úrokových sazeb nebo zvyšování kvantitativního uvolňování, aby stimulovali ekonomiku. Říká se, že jsou holubičí. Narůstají také obavy ohledně ekonomického růstu a očekává se pokles inflace.
tabulka č.1 - charakteristika dvou způsobů řízení měnové politiky
Jak můžete vidět, existují dva způsoby, jak popsat postoj centrální banky k měnové politice. Pokud slyšíte, že centrální banka je jestřábí, znamená to, že chce zvýšit úrokové sazby nebo má býčí výhled na ekonomiku. Například jestřábí Fed by znamenal zvýšení úrokových sazeb, což by vedlo k silnějšímu dolaru. Na druhou stranu tzv. holubičí centrální banka má negativní dopad na měnu.
Aktuální situace z pohledu centrálních bank
Centrální banky se tento týden dostanou do centra pozornosti. Bank of Japan přichází na řadu jako první již v úterý. Objevují se některé názory, že by se BOJ mohla v příštích měsících přiblížit více k jestřábí pozici. Nicméně to že by BOJ v dohledné době odstoupil od své težké váhy v podobě nákupů dluhopisů v programu QQE se neočekává.
Ve středu přijde na řadu Bank of Canada (BOC). Zde se nepředpokládá veliká změna a sazby by měli zůstat nezměněny na 1,75% s tím že centrální banka již dříve uvedla že se bude dále podrobněji zajímat o makra domácí spotřeby (household spending). Tyto data by se tedy mohlo vyplatit sledovat.
Zasedání Evropská centrální banky ve čtvrtek bude zároveň teprve druhé pod vedením guvernérky Christine Lagardeová. V minulém zasedání, dle očekávání sice nedošlo k žádné změně v nastavení měnové politiky, nicméně již se má pracovat na revizi strategii. Ta má být připravena do konce roku. Bude tedy zajímavé sledovat, jestli již dojde k naznačení jakým směrem se nová strategie Lagardové bude vydávat.
Jak obchodovat úrové sazby
Způsob, jakým úrokové sazby ovlivňují devizové trhy, je změna očekávání úrokových sazeb, které vedou ke změně poptávky po měně. Když je měnově politický postoj centrální banky spíše holubičí, jejich měna by se mohla znehodnocovat vůči jiným měnám. Pokud se postoj měnové politiky změní na jestřábí, jejich měna by mohla posílit.
obr. č.3 - postoj Yellenové je dle autora této ilustrace, zdá se jasný :-)
Měny mají tendenci se pohybovat nejvíce, když centrální bankéři mění postoje tónu holubičího na jestřábí a nebo naopak. Například, pokud byl centrální bankéř spíše holubičí když uvedl, že ekonomika stále vyžaduje nové stimuly, a poté v pozdějším projevu uvedl, že viděli rostoucí inflační tlaky a silný hospodářský růst, měna začne posilovat vůči jiným měnám. Opačná změna rétoriky by vedla naopak k oslabování měny. To konec konců můžeme vidět momentálně u rétoriky BOE.
To nejdůležitější je že kurz měny dané země je ovlivňován očekáváním investorů co provede centrální banka. To přímo souvisí se změnou očekávání výše úrokových sazeb. Vše je tedy očekávání, neboli spekulace! Proto se někdy analytici až vyžívají v projevech kdy zkoumají co daný bankéř řekl, neřekl, chtěl, nebo nechtěl říci.
Někdy nastane situace, kdy centrální bankéři vyloženě překvapí (někdy až šokují) trhy nečekanou změnou úrokové sazby. V takovém případě jsme svědky velikých a rychlých cenových výkyvů na všech párech dané měny. Je to tím, že v ceně měny tyto změny nebyly započítány právě dříve zmíéněným očekáváním, neboli spekulací.
Příklady vlivu centrální banky na kurz měny
Na konci roku 2018 byl FED jestřábí. Jerome Powell prohlásil, že „momentálně jsme daleko od neutrálního postoje“. To by znamenalo, že FED by musel výrazně zvýšit sazbu aby se dostal k neutrální hodnotě. Jenže zhruba o měsíc později 28. listopadu zveřejnil FOMC své prohlášení o měnové politice, ve kterém Jerome Powell řekl, že sazby vidí „těsně pod neutrálními hodnotami“. Tento posun v tónu byl spekulanty vnímán jako změna z jestřábího na mírně holubičí rétoriku, které vedlo k prudkému oslabení měny (viz. obr č.4).
obr.č.4 reakce indexu amerického dolaru na prohlášení Powela v listopadu 2019
Zasedání a prohlášení centrálních bank je samozřejmě extrémně důležité i z krátkodobého pohledu, pro intradenní obchodíky. Což můžeme právě vidět na obrázku č. 4, kdy došlo k reakci ceny o 85 pipů během několika minut.
Pro další příklad nemusíme chodit tak daleko do historie. Momentálně se centrální bankéři z Velké Británie nechávají slyšet, že díky špatným ekonomickým výsledkům uvažují o podpoře ekonomického růstu . Jinak řečeno, že by mohlo dojít ke snížení úrokových sazeb. Od té doby máme na Libře výprodeje. Podrobněji jsem popsal situaci na Sterlingu v minulém článku ZDE.
Dalším způsobem obchodování je tzv. carry trades, při kterém se využívají úrokové diferenciály podkladových aktiv. Peníze jsou zde investovány do zemí (měny) s vyšší úrokovou sazbou a zároveň půjčovány od země s nižší úrokovu sazbou. O tom ale někdy příště.
Whatever it takes!
Na závěr jedna perlička k tomu jak silně mohou ovlivnit slova centrálních bankéřů klidně celou Evropu. Před osmi lety tehdejší předseda Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi pronesl tři slova která totálně změnila vývoj evropské dluhové krize.
obr. č. 5 - citace Draghiho v červenci 2012
O jeho již legendárním projevu z července 2012 "whatever it takes" se mluví jako o záchraně eurozóny. Vysoké půjčky extrémně zadlužených zemí jižní Evropy, vysoká deflace, extrémní výnosy státních dluhopisů Španělska, nebo Řecka... Mluvilo se o rozpadu Unie. Právě až do projevu Draghiho, který prohlásil, že banka udělá vše v rámci svého mandátu, aby zachovala euro a následně dodal: "Věřte mi, bude to stačit".
obr. č. 6 reakce ceny EURUSD na legendární projev Draghio v roce 2012
Od té doby se postupně Evropa začala stabilizovat. Výnosy začaly klesat, akciové trhy se uklidnili. A co to udělalo s měnou? Ta okamžitě po projevu začala stoupat! (viz. obr. čXXX). Zde už nešlo o oživení ekonomiky, ale o zažehnání celoevropské krize a to se po projevu Draghio zatím podařilo.
Tak silní jsou centrální bankéři!
Klary
