Koordinované šlápnutí na brzdu ze strany centrálních bankéřů (snad s výjimkou Japonska) přichází po takřka desetiletí éry levných peněz. Společným jmenovatelem této akce jsou vyšší ceny ropy a nízká nezaměstnanost všude po světě, které zvyšují inflační tlaky.
Vývoj hlavní úrokové sazby v USA:
V rozvíjejících se zemích se do této rovnice přidává ještě nedávné oslabení domácích měn. Ať už jde o extrém typu Turecka, kde se za poslední měsíc zvýšily sazby z 8,00 na 17,75 % nebo poklidné mírné oslabení české koruny, které rozvířilo debaty o 0,25 % zvýšení sazeb mnohem dříve, než se předpokládalo.
Dnes bude o měnové politice rozhodovat také Evropská centrální banka na svém výjezdním zasedání v Rize. I přes ekonomické zpomalení měnového bloku v prvním čtvrtletí a výprodej italských dluhopisů po místních parlamentních volbách se chystá prezident ECB Mario Draghi oznámit plánované ukončení programu kvantitativního uvolňování. Květnová inflace v eurozóně, která vystřelila mohutně vzhůru, totiž nenechá žádného jestřába klidně spát.
Vývoj meziroční inflace v eurozóně:
Co však tato situace říká o možném pohybu na finančních trzích? Vyšší úrokové sazby nebudou prospívat ani akciím ani dluhopisům, které jsou na historicky příliš vysokých úrovních. Zlatu obvykle vyšší úročení měn také neprospívá, ale jeho cena není tak vysoká, aby se investoři zlata museli zbavovat.
Co se týče forexu, tak nečekáme, že by zvyšování úroků v USA nakoplo americký dolar k dalšímu býčímu trhu. Úrokové zvýhodnění dolaru by se již nemělo příliš rozšiřovat a dolar zůstává historicky na relativně silných úrovních. Proražení pásma 1,15 – 1,25 na eurodolaru směrem dolů se nám proto jeví jako méně pravděpodobná, případně dočasná záležitost.
Vývoj měnového páru EUR/USD (denní graf – D1):
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: MT4, tradingeconomics.com, FED, Bloomberg