Tři příčiny
Najít jednu jedinou příčinu, proč trhy v pondělí klesly, je nemožné. Ve skutečnosti šlo minimálně o souběh tří faktorů. Prvním bylo nečekané zvýšení sazeb japonskou centrální bankou. Samo o sobě toto zvýšení nebylo tak velké, aby způsobilo tak masivní přesměrování finančních toků v zemi vycházejícího slunce. Spíše šlo o nepříjemné překvapení ze strany japonské centrální banky.
Vývoj indexu Nikkei za poslední měsíc:
Druhým faktorem byl strach z recese v USA. Tento strach odstartovaly makroekonomické statistiky z trhu práce. Americká ekonomika v červenci vytvořila méně pracovních míst, než se očekávalo, a zároveň se míra nezaměstnanosti zvýšila o dvě desetiny procenta. Avšak americká ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla solidním tempem 2,8 %. Propad do recese v tomto čtvrtletí by musel být způsoben nějakou vnější katastrofou.
Posledním faktorem byla bublina na technologických akciích, která trochu splaskla v reakci na hospodářské výsledky Magnificent 7 za druhé čtvrtletí 2024. Na druhou stranu, reakce na výsledky Palantiru ukázaly, že bublina kolem umělé inteligence má ke splasknutí ještě pořád daleko.
Žádná z výše uvedených příčin však nemůže plně vysvětlit tak silnou reakci trhu. Co však lze vysvětlit, je důvod náhlého obratu.
Fed a japonská centrální banka jsou tu pro investory
Obrat na burze byl rychlý a nečekaný, stejně jako její propad. Příčina však byla jasná – šlo o prohlášení centrálních bank. Nejprve Fed prohlásil, že americká ekonomika není v recesi a dál roste, což je pravděpodobně pravda. Propad do záporných hodnot ve třetím čtvrtletí je velmi nepravděpodobný. Následně Šiniči Učida prohlásil, že japonská centrální banka nebude nadále zvyšovat sazby, pokud tím finanční trhy nebudou zaskočené.
Důvodem obratu na trhu bylo silné ujištění ze strany centrálních bankéřů, že centrální banky jsou stále na straně investorů, stejně jako tomu bylo při krizi v roce 2008 a během pandemie covidu-19. Problém však spočívá v tom, že hlavní rolí centrálních bank je měnová stabilita. Jejich primárním cílem není stabilita trhů.
Čistě hypoteticky, kdyby trhy pokračovaly v propadech do poloviny září, Fed by mohl být nucen snížit své sazby rychleji než očekávaných 25 bazických bodů. Takové snížení by mohlo silně podpořit inflaci. Jelikož inflace v USA stále není pod 2 %, znamenalo by to, že americká centrální banka upřednostňuje záchranu trhu před měnovou stabilitou. Doufejme, že k tomuto scénáři nedojde.
Matěj Široký
