Americká cla sníží export aut ze Slovenska do USA o pětinu, řekl průmyslník
Americká cla na automobily mohou Slovensku způsobit výpadek vývozu zhruba 20.000 aut v hodnotě 1,1 miliardy eur (27,7 miliardy korun) z celkového ročního exportu 96.000 vozidel do Spojených států. Novinářům to dnes řekl předseda Asociace průmyslových svazů a dopravy Alexej Beljajev. Slovenský ministr sociálních věcí Erik Tomáš zase vyzval k tvrdším recipročním opatřením a k podpoře vybraných sektorů evropských ekonomik ze strany EU, pokud se unie se Spojenými státy ohledně amerických cel nedohodne.
Ze série nových cel na dovoz zboží do USA postihnou Slovensko zejména 25procentní cla na osobní a lehká užitková vozidla. Toto clo zůstalo podle Beljajeva v platnosti, byť americký prezident Donald Trump ve středu s okamžitou platností snížil většině zemí na dobu 90 dnů původně zamýšlená jiná cla, která označuje za reciproční. EU v reakci oznámila odklad svých už přichystaných protiopatření.
Na Slovensku, které je v přepočtu na obyvatele největším výrobcem aut na světě, mají své továrny čtyři automobilky, z nichž dvě ve větších počtech vyvážejí svou produkci do USA. Podle Beljajeva slovenská továrna Volkswagenu exportuje do Spojených států 16 procent výroby, závod automobilky Jaguar Land Rover pak až 23 procent.
Dlouhodobější uplatňování cel na auta ze strany USA by ve slovenském automobilovém průmyslu vedlo ke ztrátě 9000 až 15.000 pracovních míst, varoval Beljajev. Dodal, že očekávané snížení slovenského exportu aut do USA způsobí slovenskému státu výpadek příjmů 100 milionů eur (přes 2,5 miliardy korun).
Podle listu Sme slovenská továrna Volkswagenu kvůli nižším objednávkám vozidel značky Audi, což ale nesouvisí s americkými cly, přestane zaměstnávat asi 750 lidí, jež najímala prostřednictvím agentur práce. Dalších několika stovek pracovníků pak přesunula na jiné pozice v rámci podniku. Volkswagen je na Slovensku s 12.500 pracovníky největším soukromým zaměstnavatelem. V zemi kromě modelů Audi Q7 a Q8 montuje také vozidla značek Škoda, Porsche a Volkswagen.
Slovensko by podle dřívějších vyjádření analytiků a politiků patřilo v EU v souvislosti s novými americkými cly mezi nejvíce zasažené země. Podle ministra Tomáše se automobilový průmysl na slovenském exportu do Spojených států podílí až 70 procenty. Toto odvětví také vytváří desetinu celkového výkonu slovenské ekonomiky a 30 procent exportu země.
"Podporujeme další jednání mezi Evropskou unií a USA. V rámci 90 dnů je potřeba využít všechno k tomu, aby se situace stabilizovala," řekl Tomáš po jednání se zástupci zaměstnavatelů a odborů. V případě nedohody ale ministr žádá EU tvrdá reciproční opatření.
Podle Tomáše je Slovensko v případě potřeby připraveno aktivovat systém pobídek kurzarbeitu pro zaměstnance, pro které firma nemá práci, a diskutovat o takzvaném šrotovném, tedy o státní podpoře nákupu nových aut výměnou za likvidaci starých vozidel.
Slovenská centrální banka dříve uvedla, že obchodní válka by na Slovensku, kde zaměstnavatelé hlásí kolem 100.000 volných pracovních míst, mohla připravit o práci až 20.000 lidí. Zároveň by ekonomika země v příštím roce téměř vůbec nerostla.
Zdroj: Reuters, ČTK
Čtěte více
-
Americká centrální banka pravděpodobně urychlí zvyšování úrokových sazeb
Americká centrální banka (Fed) dnes přikročí k dalšímu zpřísnění měnové politiky, aby zmírnila dopady vysoké inflace. Za jisté analytici považují zvýšení základní sazby o půl procentního bodu, stále více se jich ale přiklání k názoru, že Fed bude razantnější a základní úrok zvýší o tři čtvrtě procentního bodu, to znamená do pásma 1,50 až 1,75 procenta. -
Americká centrální banka snížila základní úrok o čtvrt procenta
Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 1,75 až 2,00 procenta. Snaží se tak podpořit ekonomiku Spojených států, která se potýká s negativními důsledky slabšího globálního hospodářského růstu a obchodní války mezi Washingtonem a Pekingem. -
Americká centrální banka včera úroky nezměnila
Americká centrální banka (Fed) podle očekávání ponechala hlavní úrokovou sazbu na stejné úrovni a naznačila, že se přiklání k případnému snižování nákladů na půjčky. Šéf Fedu Jerome Powell pak uvedl, že bude pravděpodobně trvat déle, než se původně očekávalo, než měnový výbor získá větší důvěru potřebnou k tomu, aby mohl zahájit snižování úrokových sazeb. Základní úrok zůstal již šestou seanci za sebou v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. -
Americká centrální banka zřejmě opět zvýší základní úrok o 0,75 procentního bodu
Americká centrální banka (Fed) dnes rozhodne o nastavení své měnové politiky. Všeobecně se předpokládá, že opět zvýší základní úrok o 0,75 procentního bodu. Základní sazba Fedu by se tak dostala do rozpětí 3,75 až 4,00 procenta, nejvýše od ledna 2008. -
Americká centrální banka zřejmě zvýší základní úrok, poprvé od roku 2018
Americká centrální banka (Fed) dnes pravděpodobně zvýší svou základní úrokovou sazbu, což bude poprvé od konce roku 2018. Fed v minulých měsících opakovaně upozorňoval na rychlý růst inflace, změna v dosavadní měnové politice tak je podle analytiků prakticky jistá. Do plánů Fedu ale teď promlouvá i válka na Ukrajině a nejistota s ní spojená. -
Americká centrální banka zvýšila svou základní sazbu o 0,75 procentního bodu
Americká centrální banka (Fed) dnes zvýšila základní sazbu podle očekávání analytiků o 0,75 procentního bodu, tedy do pásma 1,50 až 1,75 procenta. Banka to oznámila na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru. Zvýšení základního úroku je největší od roku 1994. Důvodem zvýšení je zejména rychlý růst cen a v posledních týdnech i situace na finančních trzích. -
Americká centrální banka zvýšila úroky
Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 2,00 až 2,25 procenta. V prohlášení uvedla, že do konce letošního roku plánuje zvýšit úroky ještě jednou a příští rok přikročí ke třem zvýšením úroků. -
Americká cla by prý snížila německý HDP
Pokud Spojené státy uvalí vyšší cla na dovoz automobilů, snížilo by to hrubý domácí produkt (HDP) Německa o šest miliard eur (zhruba 156 miliard Kč). V německé televizi ZDF to dnes řekl šéf Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Eric Schweitzer. Německý HDP loni dosáhl 3,263 bilionu eur a německé veřejné finance skončily v přebytku 38,4 miliardy eur. -
Americká cla podle MF zpomalí růst HDP v ČR o 0,6 až 0,7 procentního bodu
Podle odhadu ministerstva financí způsobí nová americká cla zpomalení českého hospodářského růstu o 0,6 až 0,7 procentního bodu. Ministerstvo to dnes uvedlo na síti X, zároveň upozornilo na to, že výsledný efekt bude záležet na řadě dalších faktorů. V lednové prognóze očekávalo ministerstvo v letošním roce růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,3 procenta po loňském růstu o jedno procento. Už tehdy upozorňovalo, že rizikem pro hospodářské oživení je hrozba obchodních válek. -
Americká cla poškodí nejen obchodní partnery, ale i USA
Dovozní cla zavedená Spojenými státy na ocel a hliník pravděpodobně způsobí hospodářské škody obchodním partnerům, ale i samotné ekonomice USA. Uvedl to v dnešním prohlášení Mezinárodní měnový fond (MMF), který současně vyzval země, aby vyřešily obchodní spor bez toho, aby sáhly k odvetným opatřením. -
Americká cla začnou platit také pro EU
Spojené státy začnou od pátku uplatňovat cla ve výši 25 procent na ocel a deset procent na hliník také na dovoz z Evropské unie, Kanady a Mexika. Oznámil to dnes americký ministr obchodu Wilbur Ross. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker označil cla za naprosto nepřijatelná. Dodal, že v příštích hodinách učiní příslušná protiopatření. -
Americká ekonomika dokázala poprvé po roce opět růst
HDP za 3Q v USA se zvyšoval překvapivě o 3,5 %. EUR/USD konsoliduje okolo 1.4820. -
Americká ekonomika i nadále mírně rostla
Ekonomika Spojených států v posledních týdnech loňského roku pokračovala v mírném růstu, některé... -
Americká ekonomika klesla o rekordních 31,7 procenta
Ekonomika Spojených států ve druhém čtvrtletí klesla podle zpřesněných údajů v přepočtu na celý rok o rekordních 31,7 procenta. Oznámilo to dnes americké ministerstvo obchodu. Rychlý odhad zveřejněný zhruba před měsícem uváděl propad hrubého domácího produktu (HDP) o 32,9 procenta. -
Americká ekonomika klesla v 1Q o 0,2 %
Americká ekonomika si v prvním čtvrtletí zopakovala pokles z počátku loňského roku, tempo oslabení bylo ale nižší, než se dříve předpokládalo. Hrubý domácí produktu (HDP) klesl v celoročním přepočtu o 0,2 procenta a vedle nepříznivého zimního počasí se na tom podepsal i silný kurz dolaru, pokles investic do těžby ropy a také stávka v přístavech na západním pobřeží. Plyne to z dnešních konečných údajů ministerstva obchodu USA. -
Americká ekonomika loni vzrostla o 5,7 procenta, nejvýrazněji od roku 1984
Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států se vloni zvýšil o 5,7 procenta, což je nejvíce od roku 1984. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedlo americké ministerstvo obchodu. V samotném čtvrtém čtvrtletí hospodářský růst zrychlil v ročním přepočtu na 6,9 procenta z 2,3 procenta ve třetím kvartálu. Překonal tak očekávání analytiků, kteří podle agentury Reuters očekávali zrychlení tempa na 5,5 procenta. -
Americká ekonomika na jaře mírně rostla
Ekonomika Spojených států na jaře rostla mírným tempem, podporovaly ji stoupající výdaje spotřebitelů na... -
Americká ekonomika na konci roku mírně oživila
Předvánoční nákupy, vysoký prodej aut a oživení trhu s bydlením podpořily americkou ekonomiku v období... -
Americká ekonomika pokračovala v expanzi
Americká ekonomika v říjnu a začátkem listopadu pokračovala v expanzi, i když stále jen pomalým až mírným... -
Americká ekonomika po zpřesnění dat v prvním čtvrtletí klesla o trochu více
Americká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla v přepočtu na celý rok o 1,6 procenta. Pokles způsobil rekordní schodek obchodní bilance, domácí poptávka ale byla silná. Ve své konečné zprávě to dnes oznámilo americké ministerstvo obchodu. Dřívější odhad počítal s poklesem o 1,5 procenta.