Americká centrální banka včera úroky nezměnila
Americká centrální banka (Fed) podle očekávání ponechala hlavní úrokovou sazbu na stejné úrovni a naznačila, že se přiklání k případnému snižování nákladů na půjčky. Šéf Fedu Jerome Powell pak uvedl, že bude pravděpodobně trvat déle, než se původně očekávalo, než měnový výbor získá větší důvěru potřebnou k tomu, aby mohl zahájit snižování úrokových sazeb. Základní úrok zůstal již šestou seanci za sebou v pásmu 5,25 až 5,50 procenta.
Ve svém prohlášení banka naznačila, že se stále přiklání k případnému snižování nákladů na úvěry, upozornila ale na nedávné neuspokojivé údaje o inflaci. Zachovala v něm hlavní prvky svého ekonomického hodnocení a politických pokynů beze změny.
Banka zopakovala, že neočekává, že bude vhodné snížit sazby, dokud nezíská větší jistotu, že inflace se trvale pohybuje směrem k dvouprocentnímu cíli. To naznačuje, že další pohyb sazeb bude směrem dolů, nenaznačuje to však načasování případného snížení.
"Inflace je stále příliš vysoká," řekl Powell na tiskové konferenci po zasedání. "Další pokrok při jejím snižování není zajištěn, cesta vpřed je nejistá. Je pravděpodobné, že získání větší důvěry bude trvat déle, než se dříve očekávalo," dodal. Uvedl ale, že je nepravděpodobné, že by další pohyb úroků byl směrem vzhůru.
Fed také oznámil, že od června sníží tempo, jakým zmenšuje svoji rozvahu. Každý měsíc tak vydá jen 25 miliard USD (587,4 miliardy Kč) v dluhopisech ministerstva financí, proti současným 60 miliardám USD. Tento krok má zajistit, aby finančnímu systému nedošly rezervy.
"Americkou ekonomiku sužuje vysoká inflace v sektoru služeb, což se promítá i do očekávání snižování úrokových sazeb," řekl ČTK analytik XTB Tomáš Cverna. Upozornil, že ponechání sazeb na vyšších úrovních v USA a snižování sazeb v Čechách zapříčiní rozšíření diferenciálu úrokových sazeb a vznikne další tlak na oslabování koruny vůči dolaru. "Rizikem takového oslabování koruny jsou pak rostoucí ceny importovaného zboží v čele s palivy," dodal.
Fed dosáhl významného pokroku při snižování inflace zpět ke svému dvouprocentnímu cíli poté, co se v roce 2022 inflace dostala nejvýše za 40 let. V letošním roce se však pokrok zastavil a dokonce hrozilo, že se obrátí, což přimělo představitele Fedu k opatrnějším vyjádřením ohledně toho, kdy by mohli začít se snižováním sazeb.
Investoři již posunuli termín prvního snížení úroků, nyní dávají šanci 50 procent tomu, že Fed sníží hlavní úrok o čtvrt procentního bodu v září. Někteří se domnívají, že k tomu přistoupí až v prosinci. Na začátku roku přitom analytici čekali letos až šest snížení, celkem o 1,5 procentního bodu.
Zdroj: Reuters, ČTK, XTB
Související články
Čtěte více
-
Americká centrální banka nechala úroky beze změn
Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání nechala svou základní úrokovou sazbu v pásmu 0,50 až 0,75 procenta, kam ji zvýšila v prosinci. Zasedání Fedu bylo první od doby, kdy se ujal funkce prezident Donald Trump. Ve výhledu vývoje americké ekonomiky je Fed i nadále optimistický, což naznačuje, že letos úroky v USA dál porostou. -
Americká centrální banka nechala úroky beze změny, zvažuje omezení podpory
Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání ponechala svou mimořádně uvolněnou měnovou politiku beze změn. V prohlášení zveřejněném na závěr dvoudenního zasedání měnového výboru však uvedla, že americká ekonomika se dál zotavuje z dopadů pandemie a že Fed pokračuje směrem ke splnění svého cíle zaměstnanosti a inflace. To je podle analytiků mírný krok směrem k omezování nákupů aktiv. -
Americká centrální banka nejspíš znovu zvýší úrokové sazby
Americká centrální banka (Fed) by měla dnes podle všeobecného očekávání finančních trhů přistoupit k dalšímu zvýšení základní úrokové sazby. Rozhodnutí na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru Fed oznámí ve 20:00 SELČ a o půl hodiny později jej zdůvodní jeho šéfka Janet Yellenová. -
Americká centrální banka ponechala měnovou politiku beze změn
Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání ponechala svou mimořádně uvolněnou měnovou politiku beze změn. Připustila, že ekonomika Spojených států nabírá na síle, zároveň však upozornila, že přetrvávají negativní hospodářské dopady pandemie covidu-19. -
Americká centrální banka ponechala sazby beze změn
Americká centrální banka (Fed) ponechala dle očekávání sazby beze změny na úrovni 0,00-0,25%. -
Americká centrální banka ponechala sazby beze změny
Zasedání americké centrální banky naplnilo očekávání. -
Americká centrální banka ponechala úroky beze změny
Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny. Zároveň uvedla, že zřejmě "relativně brzy" začne omezovat portfolio dluhopisů, které nakupovala v minulých letech s cílem podpořit ekonomiku po finanční krizi a hospodářské recesi. -
Americká centrální banka poprvé od roku 2018 zvýšila úrokové sazby
Americká centrální banka (Fed) dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 0,25 až 0,50 procenta. Ke zvýšení úroků přikročila poprvé od konce roku 2018. Zpřísňováním měnové politiky reaguje na prudký vzestup inflace ve Spojených státech. -
Americká centrální banka pravděpodobně urychlí zvyšování úrokových sazeb
Americká centrální banka (Fed) dnes přikročí k dalšímu zpřísnění měnové politiky, aby zmírnila dopady vysoké inflace. Za jisté analytici považují zvýšení základní sazby o půl procentního bodu, stále více se jich ale přiklání k názoru, že Fed bude razantnější a základní úrok zvýší o tři čtvrtě procentního bodu, to znamená do pásma 1,50 až 1,75 procenta. -
Americká centrální banka snížila základní úrok o čtvrt procenta
Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 1,75 až 2,00 procenta. Snaží se tak podpořit ekonomiku Spojených států, která se potýká s negativními důsledky slabšího globálního hospodářského růstu a obchodní války mezi Washingtonem a Pekingem. -
Americká centrální banka zřejmě opět zvýší základní úrok o 0,75 procentního bodu
Americká centrální banka (Fed) dnes rozhodne o nastavení své měnové politiky. Všeobecně se předpokládá, že opět zvýší základní úrok o 0,75 procentního bodu. Základní sazba Fedu by se tak dostala do rozpětí 3,75 až 4,00 procenta, nejvýše od ledna 2008. -
Americká centrální banka zřejmě zvýší základní úrok, poprvé od roku 2018
Americká centrální banka (Fed) dnes pravděpodobně zvýší svou základní úrokovou sazbu, což bude poprvé od konce roku 2018. Fed v minulých měsících opakovaně upozorňoval na rychlý růst inflace, změna v dosavadní měnové politice tak je podle analytiků prakticky jistá. Do plánů Fedu ale teď promlouvá i válka na Ukrajině a nejistota s ní spojená. -
Americká centrální banka zvýšila svou základní sazbu o 0,75 procentního bodu
Americká centrální banka (Fed) dnes zvýšila základní sazbu podle očekávání analytiků o 0,75 procentního bodu, tedy do pásma 1,50 až 1,75 procenta. Banka to oznámila na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru. Zvýšení základního úroku je největší od roku 1994. Důvodem zvýšení je zejména rychlý růst cen a v posledních týdnech i situace na finančních trzích. -
Americká centrální banka zvýšila úroky
Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 2,00 až 2,25 procenta. V prohlášení uvedla, že do konce letošního roku plánuje zvýšit úroky ještě jednou a příští rok přikročí ke třem zvýšením úroků. -
Americká cla by prý snížila německý HDP
Pokud Spojené státy uvalí vyšší cla na dovoz automobilů, snížilo by to hrubý domácí produkt (HDP) Německa o šest miliard eur (zhruba 156 miliard Kč). V německé televizi ZDF to dnes řekl šéf Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Eric Schweitzer. Německý HDP loni dosáhl 3,263 bilionu eur a německé veřejné finance skončily v přebytku 38,4 miliardy eur. -
Americká cla poškodí nejen obchodní partnery, ale i USA
Dovozní cla zavedená Spojenými státy na ocel a hliník pravděpodobně způsobí hospodářské škody obchodním partnerům, ale i samotné ekonomice USA. Uvedl to v dnešním prohlášení Mezinárodní měnový fond (MMF), který současně vyzval země, aby vyřešily obchodní spor bez toho, aby sáhly k odvetným opatřením. -
Americká cla začnou platit také pro EU
Spojené státy začnou od pátku uplatňovat cla ve výši 25 procent na ocel a deset procent na hliník také na dovoz z Evropské unie, Kanady a Mexika. Oznámil to dnes americký ministr obchodu Wilbur Ross. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker označil cla za naprosto nepřijatelná. Dodal, že v příštích hodinách učiní příslušná protiopatření. -
Americká ekonomika dokázala poprvé po roce opět růst
HDP za 3Q v USA se zvyšoval překvapivě o 3,5 %. EUR/USD konsoliduje okolo 1.4820. -
Americká ekonomika i nadále mírně rostla
Ekonomika Spojených států v posledních týdnech loňského roku pokračovala v mírném růstu, některé... -
Americká ekonomika klesla o rekordních 31,7 procenta
Ekonomika Spojených států ve druhém čtvrtletí klesla podle zpřesněných údajů v přepočtu na celý rok o rekordních 31,7 procenta. Oznámilo to dnes americké ministerstvo obchodu. Rychlý odhad zveřejněný zhruba před měsícem uváděl propad hrubého domácího produktu (HDP) o 32,9 procenta.