Energetická krize v EU

18.12.2022 Evropská unie se dnes nad ránem předběžně dohodla na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Rozšíření systému emisních povolenek ovšem nepřichází ve vhodnou dobu. Představuje totiž další inflační tlak. V řadě příštích let přitom zásadní inflační tlak bude představovat probíhající energetická krize EU a s ní související nutná energetická transformace. Příslušné náklady dopadají jak na domácnosti, tak zejména na podniky EU, jimž snižují konkurenceschopnost v globálním měřítku. Středně- až dlouhodobě tak hrozí ztráta pracovních míst v EU a další s tím spjaté neblahé ekonomické a sociální dopady, které nebude s to nově zřízený klimatický fond mírnit dostatečně.

17.02.2023 Hospodaření hlavního města Prahy si u světově významných ratingových agentur stojí dobře. Například u agentury Moody’s má nyní Praha rating Aa3. To znamená čtvrtou nejlepší „známku“ na stupnici od jedné do dvaceti. Praha má stejný rating jako celá Česká republika. Stejně jako Česku i jeho metropoli Moody’s loni v srpnu zhoršila ratingový výhled, ze „stabilního“ na „negativní“.

02.04.2023 Kraje a obce České republiky loni hospodařily s třetím největším přebytkem v historii, a to 32,8 miliardy korun. Takřka polovinu z tohoto přebytku má však na svědomí metropole Praha, která za rok 2022 skončila „v plusu“ 15,5 miliardy korun. Údaje ministerstva financí včera zveřejnila Česká televize.

29.12.2021 Z titulků našich i zahraničních médií se zdá, že plynová krize v EU zásadně polevuje. Přitom cena plynu v EU stále činí zhruba 100 eur za megawatthodinu, což byla ještě na počátku prosince zcela nebývalá suma, která snesla srovnání jen s máločím, co do té doby na trhu s plynem nastalo. Pak se však těsně před Vánoci přechodně vyhoupla až k 190 eur za megawatthodin, takže v porovnání s touto zcela mimořádně vyšponovanou cenou se nyní jeví docela nízká. Stále však je zhruba na pětinásobku běžných hodnot.

01.10.2022 Ruský plynárenský gigant Gazprom dnes nečekaně pozastavil dvé dodávky plynu Itálii. Dále se tak stupňuje energetická krize EU.

30.09.2021 Zuřící evropská a obecněji globální energetická krize už lidem v ČR nebývale zdražuje plyn či elektřinu, třeba i o 50 procent. Kdy krize skončí? O kolik lidem ještě účty za energie navýší? Jsou řešením dotace chudším domácnostem? Jak velké by měly být? Povede krize k silnějšímu příklonu EU k jaderné energetice?

17.01.2022 Jen pár dnů nazpět varovala Isabel Schnabelová z vedení Evropské centrální banky (ECB) před takzvanou zelenou inflací, neboli „greenflation“. Jedná se o dosud nejhlasitější varování zpoza zdí ECB, že nynější vysoké ceny energií napříč eurozónou, a potažmo EU včetně Česka, tu budou celé roky, a že se ještě dost možná budou průběžně výrazně zvyšovat. Jsou totiž daní za zelenou transformaci EU a ze její snahu dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality.

22.08.2022 Koruna během pondělního obchodování zůstala přikovaná poblíž úrovně 24,65 EUR/CZK. Poklidné obchodování zažíval i polský zlotý, který se držel u 4,75 EUR/PLN. Nejvolatilnější byl kurz maďarského forintu. Na ten doléhá prohlubující se deficit běžného účtu, energetická krize i komplikované vztahy s EU (prostředky z fondu obnovy v nejbližším období Maďarsku zřejmě vyplaceny nebudou). Vzhledem k těmto okolnostem očekáváme další oslabování tamní měny, a to až směrem k 430 EUR/HUF v závěru letošního roku.

25.10.2022 Svět zasáhla první skutečně globální energetická krize. Na konferenci v Singapuru to dnes prohlásil výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Napjatá je podle něj především situace na trhu se zkapalněným zemním plynem (LNG), poukázal ale i na velké producenty ropy, kteří snižují těžbu. Svět se podle něj i přes cenové stropy neobejde bez ruské ropy.

21.12.2022 Rozhodnutí zemí EU o omezení ceny zemního plynu by mohlo znamenat, že do Evropy zamíří menší množství dodávek plynu, a že se v regionu ještě prohloubí energetická krize.