Co jsou to vlastně měnové války

Možná se to zdá divné širší veřejnosti i některým forexovým obchodníkům, nicméně mnoho zemí napříč celým světem ovlivňuje svou domácí měnu. Na finančních trzích zasahují způsobem, kterým danou měnu uměle znehodnocují (tzv. intervenují). V dobách recese se devalvace měny často stává nástrojem, pomocí kterého se centrální banky pokouší získat pro svou zemi konkurenční výhodu a nastartovat ekonomický růst. Pokud ale určitá země začne svou měnu devalvovat, ostatní země se budou pravděpodobně snažit toto zvýhodnění anulovat. Jakmile se tak stane, můžeme hovořit o měnové válce, poněvadž jednotlivé země se snaží udržet hodnotu vlastní měny.

Proč je slabá měna žádoucí?

V dobách ekonomické expanze dává mnoho zemí přednost silné měně. Silnější měna umožňuje občanům více nakupovat a vést kvalitnější způsob života. Silnější měna pomáhá rovněž udržet inflaci pod kontrolou.

Slabá měna má však také své výhody. Pokud má země slabší měnu vůči svým protějškům, její vývozy jsou levnější a o něco atraktivnější. Například Japonsko je známé svou touhou po slabé měně. Důvodem je snaha udržet exportní ceny na nižších úrovních, díky tomu pak budou chtít ostatní země od Japonska více nakupovat. Stejný případ můžeme spatřit v Číně, ta se snaží udržet slabý jüan vůči americkému dolaru, protože Američané budou kupovat levnější čínské výrobky.

Při nižších vývozních cenách tak mohou země prodávat více výrobků do zahraničí. Taková situace může podporovat tvorbu pracovních míst, země se slabší měnou musí vyprodukovat více zboží za účelem uspokojení poptávky po levných produktech. Tímto procesem tak dochází v dané zemi k hospodářskému růstu a to je právě důvod, proč země v dobách recese upřednostňují slabší domácí měnu.

Jak může země oslabit svou měnu?

Jednou ze strategií může být zavedení určité hranice. Příkladem může být Švýcarsko, které bylo znepokojeno tím, jak švýcarský frank posiluje vůči euru. Švýcarská centrální banka (SNB - Swiss National Bank) proto zavedla hranici (měnový pár EUR/CHF nesměl klesnout pod úroveň 1,2000), kterou bedlivě hlídala a bránila dalšímu posilování franku.

Víceméně stejnou strategii dnes aplikuje Česká národní banka (ČNB), která nedovolí koruně posílit pod 27 korun za euro a na obranu této hranice vydává nové koruny a skupuje z českého trhu přebytečná eura.

Existují i jiné způsoby, pomocí kterých lze oslabit domácí měnu:

Snížení úrokových sazeb. Mnoho centrálních bank volí tuto cestu, díky které se domácí měna stává méně atraktivní. Ekonomické úspory se stávají taktéž méně atraktivními, poněvadž výnosy jsou nižší. V důsledku toho dávají investoři přednost aktivům s vyšším výnosem a domácí měna tak ztrácí na hodnotě vůči ostatním měnám.

Zvýšení peněžních zásob. V některých případech mohou země vytvářet peníze doslova z ničeho. Zvyšování peněžních zásob jednoduše znamená, že domácí měna ztrácí na své hodnotě, nabídka převyšuje poptávku. Navýšení peněžních zásob může proběhnout pomocí nákupů vlastních aktiv v dané zemi. Například ve Spojených státech může americká centrální banka (Fed) zvýšit zásobu peněz tím, že nakupuje americké státní dluhopisy. Fed v podstatě vytváří postupně nové peníze a tím zvyšuje nabídku peněz, tato metoda představuje tzv. kvantitativní uvolňování.

Nákup aktiv z jiných zemí. Centrální banky mohou rovněž nakupovat aktiva z jiných zemí. Touto cestou se vydala Čína, která za účelem oslabení jüanu vůči americkému dolaru nakupuje americká aktiva. To znamená, že poptávka po americkém dolaru roste a tím roste jeho hodnota, což pomáhá jüanu zůstat slabší měnou, přesně podle plánu čínské vlády. Tato taktika pomáhá oslabit jednu měnu, na to ale vzápětí může reagovat druhá strana také oslabením své měny, aby vývozní ceny byly konkurenceschopné, což přeci pomáhá ekonomickému růstu.

Problémy plynoucí z měnových válek

Některé teorie tvrdí, že slabší měna může být užitečná v období recese. Jiné teorie naopak tvrdí, že měnové války mohou způsobit ještě větší problémy. Asi největší hrozbou je pokus devalvovat vlastní měnu několika zeměmi současně, taková situace může skutečně vést k nestabilitě a dalším závažným problémům. Pokud budou země mezi sebou manipulovat svou měnou, může být výsledný efekt zcela opačný, investice a mezinárodní obchod nebude fungovat a to může zásadně ovlivnit žádoucí ekonomický růst.

Mnoho lidí se domnívá, že největším rizikem měnových válek je zvýšení inflace. Když se peněžní zásoba zvyšuje a měny jsou znehodnocené, ceny rostou. Do jisté míry je inflace žádoucím vedlejším produktem ekonomického růstu. Nicméně příliš velký růst inflace ekonomický růst spíše dusí a ohrožuje úspory střední ekonomické třídy. Pokud taková situace nastane, může být celý systém nestabilní a následkem toho mohou nastat ekonomické problémy. Měnové války, zejména v globální integrované ekonomice, mohou vést k hyperinflaci a vážným problémům v celém systému, ekonomika by tak nebyla v žádné zemi dostatečně stimulována.

Obvinění z neoprávněné manipulace

Pokaždé existují tvrzení o manipulaci dané měny. Například Spojené státy obvinily Čínu z několikaletého umělého oslabování jüanu. Výsledkem je, že Spojené státy hrozí zvýšením cla na čínský dovoz do USA. Vyvíjí tak tlak na Čínu, aby svou měnu naopak posílila.

V poslední době je však Japonsko nejvíce charakteristické svým znehodnocováním japonského jenu. Japonská vláda například v roce 2011 několikrát zasáhla, aby udržela svou měnu slabší, což zabraňuje vyšším exportním cenám.

Zatímco Spojené státy ukazují prstem na Čínu a Japonsko, samy se zabývají opatřeními, jakými mohou udržet americký dolar slabší. Nicméně taktiky Spojených států nejsou tak do očí bijící jako v případě Číny a Japonska. Kvantitativní uvolňování v USA bylo kritizováno představiteli eurozóny, kteří se obávali znehodnocení měn.

V globálním měřítku doposud existovaly a existují pokusy oslabit různé měny, ovšem plnohodnotná měnová válka ve velkém měřítku zatím nevypukla. Několik pokusů o devalvaci měny na podporu ekonomického růstu bylo v různých zemích zpozorováno, nicméně to byly pokusy poměrně menšího charakteru, které nemají za následek značný růst inflace, zatím.

Lukáš Voženílek a Tomáš Raputa
Tým FXstreet.cz

Související články

Měnové války v plném proudu
Zdá se, že dvě největší světové centrální banky spolu znovu vytáhly do boje. V době nulové inflace i nulových...

Měnové války
Vlády mohou podpořit vývoz domácích výrobků a dosáhnout tak lepších hospodářských výsledků. Stačí oslabit domácí měnu. Zboží tak pro zahraniční zájemce zlevní a začnou ho kupovat. Takový umělý zásah však poškodí firmy vyrábějící v zahraničí. Proto je tento postup kritizován jako rozpoutání měnové války (válka měn).

Big Mac Index
Index Big Mac zveřejňuje týdeník The Economist od roku 1986. Tento ekonomický ukazatel vychází z teorie parity kupní síly, podle níž by identické výrobky měly po přepočtu měnovým kurzem v různých zemích stát stejně. Proto lze srovnáním místních cen hamburgeru ukázat cenové hladiny v jednotlivých státech světa. Server FXstreet.cz vám přináší tuto užitečnou interaktivní grafiku.

QE, LTRO, OMT – s čím centrální banky ještě přijdou?
S vyostřením finanční krize let 2008-09 a následné nemožnosti snížit úrokové sazby pod nulovou hranici musely centrální banky přijít s nápadem, jak stabilizovat finanční systém a zároveň ekonomiky poslat zpět na růstovou dráhu.

Forex jako loutka centrálních bankéřů
Ve světle posledních událostí, které doprovázely nekonečné diskuze nad nastavením úrokových sazeb Evropské centrální banky (ECB) na jejím květnovém zasedání, přinášíme pohled na roli centrálních bank na měnových trzích, který by si žádný fundamentální obchodník neměl nechat ujít.

Jak používat index Big Mac?
Většina forex traderů využívá při svém obchodování hlavně technickou analýzu, nicméně pro obchodníky může být zajímavý i fundamentální pohled. Jedním z příkladů je průzkum měn na základě parity kupní síly, což si detailně popíšeme v dnešním článku pomocí takzvaného „Big Mac indexu“.

Intervence na měnovém trhu
Intervence na forexu je jistě zajímavé téma. V diskuzi pod mou analýzou z 1. února se vyskytlo několik otázek, které mě vedly k rozhodnutí napsat o intervencích poněkud obsáhlejší článek. Téma intervencí je v současné době o to zajímavější, že SNB (Swiss National Bank) aktivně intervenuje proti sílícímu švýcarskému franku (CHF).

Čtěte více

• Bankrot Lehman Brothers před 15 lety šokoval svět a krize se začala šířit jako epidemie
  Dnes je tomu přesně 15 let, kdy došlo k vyhlášení bankrotu americké investiční banky Lehman Brothers. Její pád byl symbolem finanční krize. Bylo pondělí 15. září 2008 a nad ránem požádala banka Lehman Brothers o ochranu před věřiteli. A největší bankrot v amerických dějinách spustil lavinu po celém světě. V dnešním článku si připomeneme tuto historickou událost, shrneme si všechny důležité údaje kolem Lehman Brothers a zároveň se podíváme na největší burzovní krachy v historii.
• Bezpečné přístavy vs. rizikové měny
  Velkým tématem měnových trhů během posledních měsíců bylo ukončení kvantitativního uvolňování v USA. Diskuze v americké centrální bance (Fed) ohledně načasování tohoto kroku začaly v květnu a od té doby se zvýšila nejistota na finančních trzích – nespadnou Spojené státy zpět do recese, nevyrostou úrokové sazby příliš vysoko a co možný příchod inflace?
• Brexit – od minulosti k současnosti
  Výstup Velké Británie z EU je již za dveřmi, ovšem chaos a nejistota do jisté míry přetrvávají. Otázkou nyní zůstává, jaké scénáře kurzového vývoje libry se nabízí nyní?
• Co čekat na finančních trzích ve druhém pololetí?
  První pololetí letošního roku bylo ve znamení ruské invaze na Ukrajinu, která výrazně přiživila inflační tlaky. Centrální banky tak musejí prudce šlápnout na brzdu a ukončit léta trvající párty.
• Co přinese rok 2012?
  Formulovat predikce na tak dlouhou dobu jakou je jeden rok, navíc v době krize a vysoké nervozity, v době kdy se sentiment mění podle posledního titulku ve zprávach a v době kdy se nemyslitelné stává během krátké chvíle možným, se může zdát tak trochu zbytečné. Minulý rok navíc ukázal, že vlivů, které mohou, alespoň krátkodobě, naprosto změnit dění je tolik, že je zhola nemožné vzít je všechny v potaz (vzpomeňme třeba na nepředpovídatelné japonské tsunami nebo sociální bouře, které se přehnaly severní Afrikou a Středním východem).
• Deflace – brzda nebo impuls pro měnu?
  Většina vyspělých zemí se aktuálně nachází v situaci slabého ekonomického růstu kombinovaném se stagnací mezd, což je obecně prostředí bránící růstu cen. Když k tomu přidáme klesající ceny komodit, číhá u mnoha z nich již deflace (všeobecný pokles cen v ekonomice) za rohem. Centrální banky o tom dobře vědí, a pokud chtějí plnit svůj střednědobý inflační cíl, který má většina nastaven na dvou procentech, musejí inflaci podpořit. Všechny kroky centrálních bank však mají silný dopad na měnové kurzy a obchodníci na forexu by o nich měli vědět.
• Devizové rezervy a jejich vliv na forex
  Dnes se podíváme na to, jak měnovými trhy v dlouhodobém horizontu hýbou opravdu velké peníze. Pokud jde totiž o devizové rezervy, jsou i desítky miliard dolarů drobné. Tento koláč aktiv, která centrální banky po celém světě investují, se podle posledních dat MMF rozrostl na 11 865 mld. USD.
• Dokdy bude růst Německá ekonomika?
  V Německu se letos opakovaně snížil odhad růstu HDP. Co je příčinou? Co můžeme očekávat do budoucna a jaký to bude mít vliv na akcie a DAX 30? Pokud chcete vědět, čtěte dále...
• Dolar oslabuje. Čekají cenné kovy žně?
  Padající inflace a vyhlídky na konec utahování měnové politiky FED. To jsou dvě hlavní příčiny, proč se tento týden dostal Dolar index na nejnižší hodnoty za poslední dva měsíce. Tato zpráva bezpochyby zablikala na radaru nejednoho obchodníka s komoditami. Byl to totiž právě silný dolar, který stál za poklesem cen mnoha komodit a tlačil také na cenné kovy.
• ECB, Fed a jiné? Co vás zajímá?
  Evropské QE, Fed, Ukrajina, intervence ČNB - nejen na tato témata jste se jako čtenáři ptali ve spoustě zajímavých e-mailových dotazů, které nám v poslední době došly do redakce. V tomto článku jsme je proto shrnuli i s odpověďmi analytika Tomáše Raputy.
• Ekonomická teorie a realita
  Před několika týdny se v diskuzi na vláknu EUR/USD objevil zajímavý příspěvek, ve kterém uživatel poukazoval na rozdíl mezi ekonomickou teorií a aktuálním vývojem na trhu. V příspěvku šlo o to, že ekonomická teorie Parity Kupní Síly předpovídá vývoj na páru EUR USD, který je přesně opačný, než vývoj, kterého jsme byli v průběhu posledního půl roku svědky. Cílem tohoto článku je vysvětlit proč často dochází k tak velkým rozdílům mezi predikcemi ekonomických teorií a aktuálním děním na trhu.
• EMU se poslední roky otřásá v základech
  Dnešní článek shrnuje základní údaje o Evropské měnové unii (EMU, eurozóna), jejíž rozšíření o Lotyšsko od 1. ledna 2014 minulý týden formálně potvrdili ministři financí Evropské unie. Podíváme se na historické fundamentální události, které ovlivnily společnou evropskou měnu (euro) a nakonec si představíme možné scénáře dlouhodobého vývoje měnového páru EUR/USD.
• Finanční trhy – výhled roku 2024
  Rok 2023 zakončil na velmi pozitivní vlně, kdy investorům přinášely zisky akcie hodnotové i technologické, dluhopisy státní i firemní, zlato i kryptoměny. O to těžší bude takovou rally zopakovat, protože startovací čára roku 2024 už je nastavena poměrně vysoko.
• Forex a komodity: Co přinese rok 2011?
  Předpovídat vývoj měnových kurzů je velmi náročné i v krátkém časovém horizontu. Dlouhodobější predikce jsou bohužel většinou nepřesné a odchylka v řádu několika stovek bodů je pro dlouhodobou předpověď běžná. V dlouhodobém horizontu se tedy naplno projeví rozdíl mezi tradingem a investováním - investování bez finanční páky totiž výrazně usnadní schopnost "ustát" několika set bodový drawdown.