Ekonomická teorie a realita

Před několika týdny se v diskuzi na vláknu EUR/USD objevil zajímavý příspěvek, ve kterém uživatel poukazoval na rozdíl mezi ekonomickou teorií a aktuálním vývojem na trhu. V příspěvku šlo o to, že ekonomická teorie Parity Kupní Síly předpovídá vývoj na páru EUR USD, který je přesně opačný, než vývoj, kterého jsme byli v průběhu posledního půl roku svědky. Cílem tohoto článku je vysvětlit proč často dochází k tak velkým rozdílům mezi predikcemi ekonomických teorií a aktuálním děním na trhu.

Již jednou jsem se zmínil o rozdílu v přístupu k analyzování trhu mezi tradery a ekonomy. Tento rozdíl je dán tím, že tradeři riskují opravdové peníze, ať už své vlastní nebo svých klientů, zatímco většina ekonomů riskuje svými analýzami maximálně svoji dobrou pověst. Dalším rozdílem je to, že většina ekonomických teorií, analýz a predikcí je utvářena pro dlouhodobý horizont. Například strukturální problémy americké ekonomiky (míra zadlužení, obrovský deficit na obchodním účtu apod.) jsou všeobecně známé již dlouhou dobu. Ano, v budoucnu tyto probémy budou opravdu vážné a budou vyžadovat agresivní řešení a pravděpodobně pád USD. To však neznamená, že by v krátkodobém a střednědobém horizontu nemohlo dojít k dalšímu posilování USD. Naprostá většina traderů ale nedrží pozice dlouhodobě. Musí tedy reagovat na vývoj na trhu, ať už tento vývoj považují za racionální či iracionální. Když to přeženu, tak ekonom má čas pozměnit své predikce, tak aby reflektovaly poslední publikované reporty. Trader musí pružně reagovat na dění a musí být schopen vyhodnotit, která část publikovaného reportu je nejdůležitější. Z toho vyplývá další rozdíl: ekonomové většinou pečlivě studují každý detail, tak aby získali co nejobjektivnější obraz celkového dění. Trader se většinou soustředí na jedno číslo v reportu nebo na jedinou větu v projevu důležitých osobností. Rozsah pozornosti traderů je v porovnáním s ekonomy většinou omezený.

Teorice Parity Kupní Síly
Mnoha lidem to asi dobrou náladu nepřidá, ale v tuto chvíli se neobejdeme bez několika, alespoň základních ekonomických termínů a teorií... Takže hurá do toho.
Teorice Parity Kupní Síly je založená na tom, že na efektivním trhu, tedy trhu, který je dostatečně velký a má vysokou míru konkurence (tak aby nikdo nemohl kontrolovat cenu), je cena identického výrobku stejná u všech prodejců/výrobců (této myšlence se říká "Zákon Jedné Ceny"). Kdyby cena u jednoho prodejce byla nižší, tak by účastníci trhu jednoduše koupili výrobek za nižší cenu a okamžitě by ho prodali na trhu za vyšší, tržní cenu, čímž by realizovali zisk. Realizování zisku nákupem výrobku za nižší cenu u jednoho prodejce (ať už se jedná o cokoliv od kila jablek, přes hodinky až k luxusním jachtám) a okamžitým prodejem za vyšší cenu jinému kupci nebo na jiném trhu se říká "arbitráž". Arbitráž v té nejideálnější podobě má tu výhodu, že je zcela bez rizika.  Pakliže víme, jaká je tržní cena a najdeme někoho, kdo je ochoten nám výrobek prodat pod tržní cenou, tak nemůžeme prodělat. Pakliže samozřejmě v průběhu nedojde ke změně situace na trhu.

Vedlejším efektem arbitráže je to, že arbitráž ničí sama sebe. Zvýšená poptávka po zboží za nižší cenu totiž zvýší poptávku, která posune cenu až na tržní hodnotu čímž příležitost pro další arbitráž zmizí.

A teď konečně k tomu, co má tato teorie společného s trhem forex. Pakliže je cena identického výrobku stejná, tak by měla by měla být stejná i na zahraničním trhu. To je nakonec logika populárního indexu "Big Mac Index" připravovaným časopisem The Economist. Jak jméno značí, tento index měří cenu jednoho bigmacu u McDonalds (tedy naprosto identický výrobek) napříč mnoha zeměmi a snaží se podle toho určit, zda je měna podhodnocená nebo nadhodnocená vůči USD. Měnový kurz by tedy měl reflektovat cenovou hladinu ve dvou různých zemích, tak aby cena identického výrobku zůstala stejná. Inflace (změna cenové hladiny), by tudíž měla mít vliv, alespoň podle této teorie, na měnový kurz. Vyšší inflace by měla vést ke znehodnocení měny.



Jak vidíme na grafu, inflace v USA je již několik měsíců vyšší než v EU. Výše uvedená teorie by tedy předvídala, že dojde ke znehodnocení USD proti EUR. Jak všichni víme, skutečnost je jiná...

K čemu tedy došlo? Prvním problémem ekonomických teorií je, že vždy uvažují o "ideálu". Ano konkurence je většinou vysoká a málokterá firma může ovlivnit cenu výrobku na trhu. Nicméně i tak je situace v realitě vzdálená perfektnímu trhu tak, jak si ho ekonomické teorie představuje. Navíc, ekonomické teorie vždy mají požadavky, které jsou v reálném světě nerealistické. Například, že všichni účastníci trhu mají okamžitý přístup k pravdivým informacím, volný pohyb pracovních sil, snadný a bezplatný pohyb zboží a podobně.

V reálném světě ale existují i další překážky, které činí ekonomické teorie méně efektivní. Povinnost platit clo, nemožnost dovést zboží ze zahraničí z důvodu kvót, cena za přepravu zboží z jednoho trhu na druhý (kolik by asi stála přeprava již zmíněné jachty z jednoho konce Evropy na druhý?) anebo prostě neschopnost zboží přepravit (jak třeba přepravit dům postavený za nižší cenu v Portugalsku do dražšího Finska?) jsou problémy, které by se do ekonomických teorií začleňovaly jen velmi problematicky.

Ještě důležitější jsou ale vyvíjející se makro vlivy a další těžko popsatelné faktory jako je například změna sentimentu. Negativní sentiment vůči eurozóně, který stojí za pádem eura se dá jen náročně změřit. Mohli bychom sice teoreticky použít například nějakou hodnotu úrokové sazby nebo index měřící volatilitu, ale to je přeci jen "něco jiného". Navíc, kdybychom našli způsob jak zakomponovat tyto vlivy do ekonomických teorií, tak by se tyto teorie staly tak těžkopádné, že by se nedaly použít.

Ekonomické teorie nakonec jsou, jak samo jméno naznačuje, jen to: teorie. Některé teorie se po čase ukážou jako falešné, jiné se potvrdí jako zavádějící a další jako nepřesné. Někdy jsou to právě ty nerealistické předpoklady, které způsobí rozdíl mezi predikcí a aktuálním stavem. Jindy se prostě ukáže, že teorie zastarala a je třeba ji vyměnit nebo alespoň aktualizovat. To, že teorií, které mají za cíl vysvětlit pohyb měnového kurzu existuje hned několik značí, že některé budou (ne)přesnější než jiné, alespoň v krátkodobém horizontu.

Závěrem bych jen dodal, že i když jsou ekonomocké teorie kvůli výše popsaným požadavkům a předpokladům pro trading jen težce použitelné, tak to samožřejmě nesnižuje jejich validitu a prospěšnost. Ekonomická(é) teorie se nesnaží generovat zisk. Jejich cílem je popsat svět a vlivy, které ovlivňují společnost.

Patrik Urban
FXstreet.cz

Čtěte více

• Bezpečné přístavy vs. rizikové měny
  Velkým tématem měnových trhů během posledních měsíců bylo ukončení kvantitativního uvolňování v USA. Diskuze v americké centrální bance (Fed) ohledně načasování tohoto kroku začaly v květnu a od té doby se zvýšila nejistota na finančních trzích – nespadnou Spojené státy zpět do recese, nevyrostou úrokové sazby příliš vysoko a co možný příchod inflace?
• Brexit – od minulosti k současnosti
  Výstup Velké Británie z EU je již za dveřmi, ovšem chaos a nejistota do jisté míry přetrvávají. Otázkou nyní zůstává, jaké scénáře kurzového vývoje libry se nabízí nyní?
• Co čekat na finančních trzích ve druhém pololetí?
  První pololetí letošního roku bylo ve znamení ruské invaze na Ukrajinu, která výrazně přiživila inflační tlaky. Centrální banky tak musejí prudce šlápnout na brzdu a ukončit léta trvající párty.
• Co jsou to vlastně měnové války
  Možná se to zdá divné širší veřejnosti i některým forexovým obchodníkům, nicméně mnoho zemí napříč celým světem ovlivňuje svou domácí měnu. Na finančních trzích zasahují způsobem, kterým danou měnu uměle znehodnocují (tzv. intervenují). V dobách recese se devalvace měny často stává nástrojem, pomocí kterého se centrální banky pokouší získat pro svou zemi konkurenční výhodu a nastartovat ekonomický růst. Pokud ale určitá země začne svou měnu devalvovat, ostatní země se budou pravděpodobně snažit toto zvýhodnění anulovat. Jakmile se tak stane, můžeme hovořit o měnové válce, poněvadž jednotlivé země se snaží udržet hodnotu vlastní měny.
• Co přinese rok 2012?
  Formulovat predikce na tak dlouhou dobu jakou je jeden rok, navíc v době krize a vysoké nervozity, v době kdy se sentiment mění podle posledního titulku ve zprávach a v době kdy se nemyslitelné stává během krátké chvíle možným, se může zdát tak trochu zbytečné. Minulý rok navíc ukázal, že vlivů, které mohou, alespoň krátkodobě, naprosto změnit dění je tolik, že je zhola nemožné vzít je všechny v potaz (vzpomeňme třeba na nepředpovídatelné japonské tsunami nebo sociální bouře, které se přehnaly severní Afrikou a Středním východem).
• Deflace – brzda nebo impuls pro měnu?
  Většina vyspělých zemí se aktuálně nachází v situaci slabého ekonomického růstu kombinovaném se stagnací mezd, což je obecně prostředí bránící růstu cen. Když k tomu přidáme klesající ceny komodit, číhá u mnoha z nich již deflace (všeobecný pokles cen v ekonomice) za rohem. Centrální banky o tom dobře vědí, a pokud chtějí plnit svůj střednědobý inflační cíl, který má většina nastaven na dvou procentech, musejí inflaci podpořit. Všechny kroky centrálních bank však mají silný dopad na měnové kurzy a obchodníci na forexu by o nich měli vědět.
• Devizové rezervy a jejich vliv na forex
  Dnes se podíváme na to, jak měnovými trhy v dlouhodobém horizontu hýbou opravdu velké peníze. Pokud jde totiž o devizové rezervy, jsou i desítky miliard dolarů drobné. Tento koláč aktiv, která centrální banky po celém světě investují, se podle posledních dat MMF rozrostl na 11 865 mld. USD.
• Dokdy bude růst Německá ekonomika?
  V Německu se letos opakovaně snížil odhad růstu HDP. Co je příčinou? Co můžeme očekávat do budoucna a jaký to bude mít vliv na akcie a DAX 30? Pokud chcete vědět, čtěte dále...
• Dolar oslabuje. Čekají cenné kovy žně?
  Padající inflace a vyhlídky na konec utahování měnové politiky FED. To jsou dvě hlavní příčiny, proč se tento týden dostal Dolar index na nejnižší hodnoty za poslední dva měsíce. Tato zpráva bezpochyby zablikala na radaru nejednoho obchodníka s komoditami. Byl to totiž právě silný dolar, který stál za poklesem cen mnoha komodit a tlačil také na cenné kovy.
• ECB, Fed a jiné? Co vás zajímá?
  Evropské QE, Fed, Ukrajina, intervence ČNB - nejen na tato témata jste se jako čtenáři ptali ve spoustě zajímavých e-mailových dotazů, které nám v poslední době došly do redakce. V tomto článku jsme je proto shrnuli i s odpověďmi analytika Tomáše Raputy.
• EMU se poslední roky otřásá v základech
  Dnešní článek shrnuje základní údaje o Evropské měnové unii (EMU, eurozóna), jejíž rozšíření o Lotyšsko od 1. ledna 2014 minulý týden formálně potvrdili ministři financí Evropské unie. Podíváme se na historické fundamentální události, které ovlivnily společnou evropskou měnu (euro) a nakonec si představíme možné scénáře dlouhodobého vývoje měnového páru EUR/USD.
• Finanční trhy – výhled roku 2024
  Rok 2023 zakončil na velmi pozitivní vlně, kdy investorům přinášely zisky akcie hodnotové i technologické, dluhopisy státní i firemní, zlato i kryptoměny. O to těžší bude takovou rally zopakovat, protože startovací čára roku 2024 už je nastavena poměrně vysoko.
• Forex a komodity: Co přinese rok 2011?
  Předpovídat vývoj měnových kurzů je velmi náročné i v krátkém časovém horizontu. Dlouhodobější predikce jsou bohužel většinou nepřesné a odchylka v řádu několika stovek bodů je pro dlouhodobou předpověď běžná. V dlouhodobém horizontu se tedy naplno projeví rozdíl mezi tradingem a investováním - investování bez finanční páky totiž výrazně usnadní schopnost "ustát" několika set bodový drawdown.
• Forex jako loutka centrálních bankéřů
  Ve světle posledních událostí, které doprovázely nekonečné diskuze nad nastavením úrokových sazeb Evropské centrální banky (ECB) na jejím květnovém zasedání, přinášíme pohled na roli centrálních bank na měnových trzích, který by si žádný fundamentální obchodník neměl nechat ujít.
• Forex: Ohlédnutí za rokem 2012
  Z hlediska vlivů na finanční trhy rok 2012 nepřekvapil. Nejdůležitějšími faktory totiž opět byly pokračující...
• Forex Ročenka 2016
  V tomto exkluzivním výhledu od společnosti Bossa najdete jednak shrnutí všech podstatných makro-událostí z roku 2015, ale především také výhled na rok 2016, a to z pohledu technické a fundamentální analýzy. Ročenka 2016 je praktickým průvodcem obchodníka pro rok 2016! Ročenku 2016 doporučuje FXstreet.cz!
• Forex: Výhled na rok 2013
  Euro vůči americkému dolaru zahájilo rok 2012 pouze pár desítek pipů pod úrovní 1,3000. I přes negativní sentiment, který měnový pár EUR/USD poslal až k minimu na 1,2042, se eurodolaru podařilo v druhé polovině roku zaznamenat významné zisky a uzavřít rok blízko hodnoty 1,3200. Za celý rok tedy euro vůči dolaru zpevnilo o 1,8 procenta.
• Forex: Výhled na rok 2014 (1/2)
  O vlivu amerického třetího kola kvantitativního uvolňování (QE3) na finanční trhy jsem se zmínil již v minulém článku. Lze očekávat, že QE3 bude v průběhu roku 2014 ještě více omezováno a na konci roku plně ukončeno. Pro vývoj na finančních trzích ale bude ještě důležitější roli hrát vlastní důvod, proč omezování tohoto programu v prosinci začalo. Tímto důvodem je relativně solidní vývoj americké ekonomiky, a to zvláště v porovnání s vývojem v Evropě.
• Forex: Výhled na rok 2014 (2/2)
  V mém minulém článku jsme si představili možný vývoj forexového trhu pro rok 2014, konkrétně pak predikci dolarového indexu (USDX), eura a britské libry. Dnes se zaměříme na zbytek hlavních světových měn, tedy na japonský jen, švýcarský frank, kanadský, australský a novozélandský dolar.
• Forex: Výhled na rok 2015
  Americký dolar má za sebou úspěšný rok. Poprvé od roku 1987 se mu podařilo sbírat zisky vůči všem obchodovatelným měnám. Zato komoditní a evropské měny zažily pořádný výplach. Máme tedy brát loňský rok v tomto ohledu za výjimečný a čekat korekci, nebo se můžeme spolehnout na pokračování tohoto trendu a ziskové pozice nechat otevřené? V tom vám poradí tento výhled na rok 2015 z dílny FXstreet.cz. Na závěr článku se také podíváme na výsledky našich loňských predikcí.