Před pár lety za mnou přišel známý s tím, že investoval do kakaa. Říkal, že je trh s kakaem neuvěřitelně bláznivý a že se tato komodita chová pomalu jako nějaká nevyzrálá kryptoměna. Od té chvíle jsem začal vývoj na trhu s kakaem se zájmem (pasivně) sledovat.
Očekávání mého zdroje se potvrdila a kakao v letošním roce skutečně začalo lámat jeden milník za druhým. Na většině burz se teď tuna komodity prodává za více než 92 tisíc korun a jeho cena nadále roste. Dražší v historii už bylo pouze v sedmdesátých letech minulého století, kdy se tuna kakaa prodávala za v přepočtu asi 120 tisíc korun.
Kakao, které má obyčejně spíše hravou a dětskou konotaci, teď najednou plní přední stránky médií. I světové zpravodajské agentury píší o tom, jak komodita dramaticky roste na ceně. A že její růst pohání především sucho, vysoká poptávka a nízká produkce.
To samozřejmě neznamená, že bychom teď měli všichni kakao na burze kvapně nakupovat. Jak to tak ostatně bývá, minulé zisky nejsou zárukou zisků budoucích. Příběh kakaa je pro mě především důkazem, že investiční příležitost může čekat opravdu kdekoliv.
Řada lidí, kteří o investování buď jen uvažují nebo investují jen krátce, se utápí myšlenkou, že nejlepší příležitosti už minuly. Že je vykoupili investoři před nimi. Že žádný další Apple, Amazon nebo kakaový bob už na burzu nepřijde.
Takový přístup je ale přinejmenším smutný. Nové příležitosti totiž číhají všude a neustále. A právě využívání příležitostí odděluje pravé investory od těch, kteří si zoufají nad jejich nedostatkem a své úspory raději svěří spořícímu účtu. Kdo zaváhá, ujede mu vlak, Lamborghini a možná i obchodní loď s kakaem.
Vývoj ceny kakaa na burze:
Filip Kalčák
