Václav Klaus

22.10.2024 Zadlužení Evropské unie se dál prohlubuje. Ve druhém čtvrtletí dosáhlo podle předběžných údajů 81,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), zatímco v prvním čtvrtletí hrubé zadlužení činilo 81,3 procenta HDP. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Zadlužení České republiky se podle jeho metodiky snížilo a dosáhlo 42,6 procenta HDP, státní dluh pak v absolutních číslech mírně sestoupil z rekordu a byl nepatrně nad hodnotou 3,32 bilionu korun.

25.07.2024 Zesnulý Karel Dyba představoval po roce 1989 jednoho z průkopníků západního ekonomického myšlení v českém prostředí. Snažil se o takové průkopnictví – v rámci tehdejších možností a omezení – dokonce již před rokem 1989, zejména v Prognostickém ústavu ČSAV. Na jeho doporučení ostatně byl do ústavu přijat také pozdější „otec české ekonomické transformace“ Václav Klaus.

22.07.2024 Zadlužení Evropské unie se v prvním čtvrtletí letošního roku přestalo snižovat. Zvýšilo se na 82 procent hrubého domácího produktu (HDP) z hodnoty 81,5 procenta HDP v posledním loňském čtvrtletí. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Nejvýrazněji se zadlužení zvýšilo na Slovensku, dál se ale zvyšuje i v České republice. Státní dluh Česka se dostal na další rekord.

22.01.2024 Zadlužení Evropské unie se loni ve třetím čtvrtletí dál snižovalo a kleslo na 82,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice byl vývoj opačný a zadlužení se proti předchozímu čtvrtletí zvýšilo, podle dat Eurostatu dosáhlo 44,5 procenta výkonu ekonomiky. Státní dluh byl v Česku rekordní.

04.01.2024 1) Rozporuplné výroky vládních představitelů i názory politiků dál provázejí debatu o přijetí eura, kterou spustil svým novoročním projevem prezident Petr Pavel. Zatímco podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nemá přijetí společné evropské měny nyní smysl řešit, protože Česko neplní žádné z kritérií pro její zavedení, ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) připomněl, že vládní programové prohlášení výslovně zmiňuje snahu o naplnění tzv. maastrichtských kritérií pro zavedení eura. Proti euru se dnes postavili zástupci opozičních hnutí ANO a SPD či bývalý prezident Václav Klaus.

04.01.2024 Rozporuplné výroky vládních představitelů i názory politiků dál provázejí debatu o přijetí eura, kterou spustil svým novoročním projevem prezident Petr Pavel. Zatímco podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nemá přijetí společné evropské měny nyní smysl řešit, protože Česko neplní žádné z kritérií pro její zavedení, ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) připomněl, že vládní programové prohlášení výslovně zmiňuje snahu o naplnění tzv. maastrichtských kritérií pro zavedení eura. Proti euru se dnes postavili zástupci opozičních hnutí ANO a SPD či bývalý prezident Václav Klaus.

06.11.2023 Bankovní rada České národní banky (ČNB) se rozhodla 7. listopadu 2013 zahájit forexové intervence, cílem centrální banky bylo oslabit korunu a uvolnit tak více měnové podmínky. Kurz české měny se před zákrokem pohyboval kolem 25,50 koruny za euro, ČNB se rozhodla držet jej pomocí intervencí u hladiny 27 korun za euro. Důvodem kroku byla mimo jiné snaha předejít deflaci a urychlit návrat do situace, kdy bude ČNB moci opět začít používat pro dosažení stanoveného dvouprocentního inflačního cíle úrokové sazby.

23.10.2023 Zadlužení Evropské unie ve druhém čtvrtletí kleslo na 83,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z hodnoty 85,9 procenta před rokem. Ve své předběžné zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice se zadlužení naopak dál zvyšuje a ke konci druhého čtvrtletí dosáhlo 44,3 procenta HDP proti 43,5 procenta před rokem. Státní dluh byl rekordní.

21.07.2023 Zadlužení Evropské unie se v prvním čtvrtletí snížilo na 83,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 87,4 procenta HDP ve srovnatelném období loni. Ve své zprávě to dnes uvedl unijní statistický úřad Eurostat. Zadlužení České republiky se naopak dál zvyšuje, v prvním čtvrtletí dosáhlo 44,5 procenta HDP, což ale zemi stále řadí k těm méně zadluženým v EU. Nárůst o 1,7 procentního bodu proti loňsku je nicméně druhý největší v unii. Státní dluh je na rekordu.

12.05.2022 Výběr informaci o intervencích České národní banky na forexovém trhu (bankovní rada dnes na mimořádném měnovém zasedání rozhodla kvůli oslabení kurzu koruny z posledních dní zahájit intervence):

05.04.2022 Před pěti lety, 6. dubna 2017, ukončila bankovní rada České národní banky (ČNB) režim forexových intervencí. Forexové intervence centrální banka zahájila na počátku listopadu 2013. Ve snaze předejít deflaci ČNB oslabila korunu a zhruba tři a půl roku udržovala její kurz nad 27 korunami za euro. Celkově vydala centrální banka na intervence více než dva biliony korun. Předtím ČNB naposledy intervenovala v roce 2002.

04.03.2022 Výběr informaci o intervencích České národní banky na forexovém trhu (ČNB dnes oznámila zahájení intervencí proti oslabování koruny):

18.06.2021 Už od konce 50. let bylo mnoha tuzemským ekonomům zřejmé, že centrální plánování je citelně méně efektivní než tržní ekonomika. Existovaly proto pokusy, jak prvky tržní ekonomiky alespoň zčásti začlenit do socialistického hospodářství. Zprvu však snahy narazily na ideologický odpor, jehož vyvrcholením byl vstup vojsk Varšavské smlouvy roku 1968. Opětovně tyto pokusy začaly ožívat v 70., ale zejména 80. letech. V druhé polovině 80. let už bylo naprosto zřetelné ohromné ekonomické a celospolečenské zaostávání socialistického tábora, takže v rámci přestavby se režim sám snažil začleňovat tržní prvky do neefektivní, nedostatkové socialistické ekonomiky. Svědčí o tom i proslulý projev předsedy KSČ Milouše Jakeše z července 1989, který pronesl v Červeném Hrádku. Jakeš lidovou mluvou poměrně dobře vystihl klíčový problém tehdejší ekonomiky a nutnost její zásadní reformy ve směru uvedení některých tržních principů.

15.02.2021 Země Visegrádské trojky se hned po podpisu 15. února 1991 musely soustředit na podporu svých ekonomik, prioritu měly Polsko, Československo a Maďarsko stejnou: přiblížit se co nejrychleji životní úrovní k „západu“. Před 30 lety dosahovaly středoevropské ekonomiky pouze pětiny až třetiny úrovně západní Evropy. Tento cíl se všem čtyřem zemím podařilo docílit, jak ukazují srovnávací data ve studii CapitalPanda, když země ‚Visegrádu‘ dosahují přes 70–90 % úrovně průměru EU.

07.01.2021 Úmrtí Michala Mejstříka je velkou ztrátu pro celou českou ekonomickou obec. Celá česká společnost v něm ovšem ztrácí osobnost, které dokázala jedinečným způsobit snoubit svět akademické ekonomie, včetně univerzitní výchovy budoucích generací ekonomů, se světem praktického hospodářského života, byznysu a ekonomické diplomacie. Mejstříkovo působení mělo mezinárodní přesah. V rámci svého akademického působení, byl řadu letech ředitelem Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK, zásadním způsobem formoval podobu české ekonomie po roce 1989, kdy se pozápadnila a stala se relevantním nástrojem pro rozbor a hledání hospodářskopolitických doporučení v rámci transformace a utvářející se tuzemské tržní ekonomiky. V tomto smyslu byl nepochybně jedním z otců moderní české ekonomie, kterou výrazně ovlivnil jak vlastním akademickým působením, tak výkonně a manažersky, když z pozice ředitele úspěšně vedl tým kolegů na zmíněném Institutu ekonomických studií FSV UK. Kromě jiného byl klíčovým hybatelem při vydání českého překladu „Samuelsona“, vlivné ekonomické učebnice, z níž se učily celosvětově základům ekonomie celé generace ekonomů (viz následující text).

20.09.2020 Před 30 lety, 20. září 1990, vstoupilo Československo znovu do Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB). V roce 1944 sice bylo jedním ze zakládajících členů těchto institucí, po devíti letech ho ale v souvislosti s "měnovou reformou" vyzvaly k vystoupení kvůli neochotě poskytovat potřebné ekonomické údaje, což je jedna ze základních členských povinností. Na konci roku 1954 bylo z řad MMF i Světové banky vyloučeno. Na opětovné členství tak země čekala 36 let. V lednu 1993 se staly členem MMF samostatné Česko a Slovensko.

19.07.2020 Proběhl útok na společnost Twitter. Díky sociálnímu inženýrství se povedlo útočníkům dostat se k 130 účtům. Mezi nimi byl exprezident Obama, zpěvák Kanye West nebo miliardář Bill Gates. Společnost kvůli útoku musela přijmout drastické opatření. Jde o další ránu pro sociální sítě v boji proti reprezentantům Spojených států Amerických. Mohlo by zneužití sítě a kryptoměny vést k ilegalitě Bitcoinu?

29.05.2020 Bývalý prezident Václav Klaus a jeho institut vyzvali vládu, aby nedovolila přijetí plánu Evropské komise na rozdělení peněz v souvislosti s řešením následků krize způsobené pandemií nového koronaviru. Uvedli to v prohlášení, které poskytli ČTK. Za plánem vidí prostředek k nové fázi centralizace Evropské unii či k posílení politické unie.