Plán Evropské komise

09.02.2023 Setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dnes dopoledne lídři států Evropské unie zahájí mimořádný summit, jehož tématem je mimo jiné další pomoc zemi, která už téměř rok čelí ruské agresi. Kromě toho budou prezidenti a premiéři debatovat o možnostech omezení rostoucího počtu migrantů mířících do Evropy nebo o podpoře unijní ekonomiky v době masivních státních subvencí ve Spojených státech a Číně. Českou republiku bude na summitu zastupovat premiér Petr Fiala.

21.11.2022 Plán Evropské komise (EK) navrhnout zavedení cenového stropu u zemního plynu by mohl znamenat významné riziko pro finanční stabilitu a zabezpečení dodávek na energetických trzích v Evropské unii. Uvedla to dnes energetická burza European Energy Exchange (EEX), která sídlí v Lipsku. EU se nyní snaží dostat pod kontrolu růst cen energií, za kterým částečně stojí pokles dodávek ruského plynu v důsledku války na Ukrajině.

28.09.2022 Slovenské ekonomice hrozí kvůli prudce rostoucím nákladům na elektřinu kolaps, řekl britskému ekonomickému listu Financial Times (FT) slovenský premiér Eduard Heger. Obrovský nárůst cen po ruské invazi na Ukrajinu by podle něj mohl slovenskou ekonomiku zlikvidovat, pokud Bratislava nezíská z Bruselu podporu v řádu miliard eur. FT označil jeho slova za dosud nejostřejší vyjádření představitele unijní země k dopadům globální energetické krize.

27.04.2022 Energetická krize v Evropě dále eskaluje poté, co včera oznámilo Rusko okamžité zastavení dodávek zemního plynu do Polska a Bulharska. Tento krok opětovně zvyšuje napětí na evropském trhu s plynem a také pravděpodobnost, že by mohlo dojít k odstřižení i ostatních členských zemí EU od ruských importů. Cena plynu v reakci na tyto zprávy vzrostla až o 17 % a dostala se zpět do blízkosti 100 EUR/MWh.

27.04.2022 Energetická krize v Evropě dále eskaluje poté, co včera oznámilo Rusko okamžité zastavení dodávek zemního plynu do Polska a Bulharska. Tento krok opětovně zvyšuje napětí na evropském trhu s plynem a také pravděpodobnost, že by mohlo dojít k odstřižení i ostatních členských zemí EU od ruských importů.

15.12.2021 Zemním plynem je v ČR plně či částečně vytápěno zhruba 1,6 milionu bytů. Rozšířenějším druhem energie k vytápění je již pouze teplo. V bytech rodinných domů pak plyn dominuje dokonce i nad teplem. Teplo se však vyrábí převážně opět z neobnovitelných zdrojů, jako je plyn a uhlí. Z plynu a z uhlí se vyrábí také podstatná část elektřiny, která s obnovitelnými zdroji energie a tuhými palivy představuje třetí až pátý nejrozšířenější druh energie k vytápění bytů v ČR.

02.10.2020 Evropská unie by měla posílit svou soběstačnost v produkci léků, komunikačních technologiích nebo v dalších strategických oblastech, aby předešla závislosti na zemích mimo unii. Shodli se na tom dnes prezidenti a premiéři sedmadvacítky členských států, kteří na bruselském summitu jednali také o tom, jak zlepšit fungování jednotného unijního trhu. Schválili rovněž plán Evropské komise (EK), aby nejméně pětina chystaného fondu pokrizové obnovy ekonomik šla na projekty spojené s digitalizací.

30.09.2020 Napjaté vztahy s Tureckem, sankce vůči běloruskému režimu či společný přístup k Číně budou patřit k hlavním tématům dvoudenního jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie, které začíná ve čtvrtek v Bruselu. Političtí vůdci budou hledat společnou řeč také v ochraně jednotného unijního trhu či přechodu k digitálnímu hospodářství. Diplomaté očekávají, že zvláště v zahraničněpolitických otázkách čeká lídry i s ohledem na trvající rozepře Turecka s Kyprem před schválením společných závěrů dlouhá debata.

11.09.2020 Německo, Francie, Itálie, Španělsko a Nizozemsko podpořily plán Evropské komise na regulaci kryptoměn vázaných na určitá aktiva, jako jsou tzv. stablecoiny. Těmto měnám by nemělo být povoleno působit v Evropské unii, dokud nebudou vyřešené všechny právní, regulační a kontrolní otázky související s fungováním těchto měn. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na návrh společného prohlášení těchto zemí, do kterého měla možnost nahlédnout.

19.06.2020 Názory politických vůdců zemí Evropské unie na velikost bezprecedentního záchranného balíku peněz se na dnešním videosummitu nesblížily. Prezidenti a premiéři se však shodli na tom, že se pokusí dospět k dohodě již v červenci, kdy chce předseda Evropské rady Charles Michel svolat po pěti měsících první summit s osobní účastí všech. Zatímco zástupci covidem-19 nejpostiženějších jihoevropských zemí či Německa a Francie plán Evropské komise podpořili, někteří politici včetně českého premiéra Andreje Babiše dali najevo výhrady.

10.06.2020 Dnešek bude o datech květnové inflace, která budou zveřejněna jak v České republice, tak i v USA. Zatímco česká inflace by měla dále zpomalit a dostat se již pod 3 %, ta americká pravděpodobně setrvá na dubnových hodnotách. Na pomalejší růst spotřebitelských cen budou v obou případech stále působit především nižší ceny pohonných hmot. V opačném směru zaúřadují vyšší ceny potravin. Ač v případě ČR se již očekává i vliv nižší poptávky, ten bude zesilovat hlavně v následujících měsících. Dnes také zasedá americký Fed, který by měl pokračovat v nákupech aktiv. Změna sazeb se však neočekává.

09.06.2020 V eurozóně dnes byly zveřejněny finální odhady vývoje HDP a zaměstnanosti v prvním čtvrtletí letošního roku. Evropská ekonomika poklesla mezičtvrtletně o 3,6 % a meziročně o 3,1 %. To bylo tedy nakonec o něco méně než ukazovaly předběžné odhady, které hovořily o -3,8 %, resp. -3,2 %. Mírná revize dat však nemění nic na tom, že evropská ekonomika byla v prvním čtvrtletí silně postižena zavedenými opatřeními proti šíření koronaviru. Spolu s finálními čísly byla zveřejněna i struktura vývoje HDP. Podle té za poklesem evropské ekonomiky stála z jedné třetiny nižší spotřeba domácností, následovaná fixními investicemi. Fixní investice a spotřeba domácností byly hlavní příčinou nižší ekonomické aktivity také v České republice. Negativně na vývoj evropské ekonomiky však působil i výsledek zahraničního obchodu a trochu překvapivě vykázala mírně záporný příspěvek i spotřeba vlády. Jednotlivé vlády tak toho pro záchranu evropské ekonomiky v prvním čtvrtletí moc udělat nestihly. Je však faktem, že většina evropských zemí začala zavádět protiepidemická opatření až koncem března. Nejvýraznější mezičtvrtletní pokles HDP vykázala Francie, Itálie, Španělsko a Slovenko, a to ve všech případech o více než 5 %. Finální čísla vývoje evropské zaměstnanosti v prvním čtvrtletí byla zhruba v souladu s předběžnými odhady. Zaměstnanost v eurozóně tak poklesla mezičtvrtletně o 0,2 %, meziročně však ještě rostla o 0,4 %. V důsledku vyšší míry strnulosti lze očekávat, že se aktuální situace na evropském trhu práce projeví až se zpožděním a v druhém čtvrtletním tak pravděpodobně uvidíme pokles zaměstnanosti i v meziročním vyjádření.

09.06.2020 Koruna si dnes polepšila k oběma hlavním světovým měnám. K euru posílila ve srovnání s pondělním závěrem o pět haléřů na 26,53 Kč/EUR. Vůči dolaru česká měna zpevnila o 16 haléřů, v 17:00 se podle serveru Patria Online obchodovala za 23,36 Kč/USD.

29.05.2020 Bývalý prezident Václav Klaus a jeho institut vyzvali vládu, aby nedovolila přijetí plánu Evropské komise na rozdělení peněz v souvislosti s řešením následků krize způsobené pandemií nového koronaviru. Uvedli to v prohlášení, které poskytli ČTK. Za plánem vidí prostředek k nové fázi centralizace Evropské unii či k posílení politické unie.