Pokles evropské ekonomiky

27.09.2023 Rovnováha obchodních sil mezi americkým dolarem a eurem se posouvá ve prospěch dolaru. Americká měna vykazuje určité známky vyčerpání, ale výhled zůstává pevně býčí. V této souvislosti EUR/USD pokračuje ve svém poklesu.

27.04.2022 Mnoho analytiků a účastníků trhu se zabývá otázkou: jak dlouho bude USD schopen zůstat na vrcholu? Současné posilování dolaru dříve či později skončí jeho poklesem. Odborníci však očekávají, že pokles dolaru bude mírný.

07.06.2021 Inflace v ČR podle našeho odhadu v květnu zůstala mírně nad 3 %, když i nadále působil výrazný meziroční růst cen pohonných hmot. Jádrová inflace by měla po otevření obchodů a služeb v meziměsíčním vyjádření mírně zrychlit, její vývoj je však spojen s velkou mírou nejistoty. Tuzemská průmyslová produkce a maloobchodních tržby v dubnu pravděpodobně meziměsíčně vzrostly, když pomohlo mírné rozvolnění protiepidemických restrikcí. Konečný odhad vývoje evropského HDP v prvním čtvrtletí by podle nás mohl přinést nepatrnou vzestupnou revizi ukazující na mezičtvrtletní pokles ekonomiky o 0,3 %. Druhé čtvrtletí by již mělo být ve znamení rostoucího evropského hospodářství, což by měly potvrdit červnové indikátory Sentix a ZEW. Evropská centrální banka však zatím zůstává hodně opatrná a ve čtvrtek nastavení měnové politiky rozhodně měnit nebude. Americký Fed bude tento týden sledovat především tamní inflaci, která by podle našeho odhadu měla vzrůst skoro k 5 %.

10.06.2020 Dnešek bude o datech květnové inflace, která budou zveřejněna jak v České republice, tak i v USA. Zatímco česká inflace by měla dále zpomalit a dostat se již pod 3 %, ta americká pravděpodobně setrvá na dubnových hodnotách. Na pomalejší růst spotřebitelských cen budou v obou případech stále působit především nižší ceny pohonných hmot. V opačném směru zaúřadují vyšší ceny potravin. Ač v případě ČR se již očekává i vliv nižší poptávky, ten bude zesilovat hlavně v následujících měsících. Dnes také zasedá americký Fed, který by měl pokračovat v nákupech aktiv. Změna sazeb se však neočekává.

09.06.2020 V eurozóně dnes byly zveřejněny finální odhady vývoje HDP a zaměstnanosti v prvním čtvrtletí letošního roku. Evropská ekonomika poklesla mezičtvrtletně o 3,6 % a meziročně o 3,1 %. To bylo tedy nakonec o něco méně než ukazovaly předběžné odhady, které hovořily o -3,8 %, resp. -3,2 %. Mírná revize dat však nemění nic na tom, že evropská ekonomika byla v prvním čtvrtletí silně postižena zavedenými opatřeními proti šíření koronaviru. Spolu s finálními čísly byla zveřejněna i struktura vývoje HDP. Podle té za poklesem evropské ekonomiky stála z jedné třetiny nižší spotřeba domácností, následovaná fixními investicemi. Fixní investice a spotřeba domácností byly hlavní příčinou nižší ekonomické aktivity také v České republice. Negativně na vývoj evropské ekonomiky však působil i výsledek zahraničního obchodu a trochu překvapivě vykázala mírně záporný příspěvek i spotřeba vlády. Jednotlivé vlády tak toho pro záchranu evropské ekonomiky v prvním čtvrtletí moc udělat nestihly. Je však faktem, že většina evropských zemí začala zavádět protiepidemická opatření až koncem března. Nejvýraznější mezičtvrtletní pokles HDP vykázala Francie, Itálie, Španělsko a Slovenko, a to ve všech případech o více než 5 %. Finální čísla vývoje evropské zaměstnanosti v prvním čtvrtletí byla zhruba v souladu s předběžnými odhady. Zaměstnanost v eurozóně tak poklesla mezičtvrtletně o 0,2 %, meziročně však ještě rostla o 0,4 %. V důsledku vyšší míry strnulosti lze očekávat, že se aktuální situace na evropském trhu práce projeví až se zpožděním a v druhém čtvrtletním tak pravděpodobně uvidíme pokles zaměstnanosti i v meziročním vyjádření.