Před pěti lety ČNB ukončila režim forexových intervencí

Před pěti lety, 6. dubna 2017, ukončila bankovní rada České národní banky (ČNB) režim forexových intervencí. Forexové intervence centrální banka zahájila na počátku listopadu 2013. Ve snaze předejít deflaci ČNB oslabila korunu a zhruba tři a půl roku udržovala její kurz nad 27 korunami za euro. Celkově vydala centrální banka na intervence více než dva biliony korun. Předtím ČNB naposledy intervenovala v roce 2002.

Důvodem kroku, který bankovní rada zvažovala již dříve, byla mimo jiné snaha předejít deflaci a urychlit návrat do situace, kdy bude ČNB moci opět začít používat pro dosažení stanoveného dvouprocentního inflačního cíle svůj standardní nástroj, tedy úrokové sazby. Banka zároveň pomohla exportně orientovaným firmám, které se staly pro zahraničí levnější, a tedy konkurenceschopnější.

Zásah ČNB vyvolal i vlnu kritiky, a to jak od části ekonomů, tak od politiků. Prezident Miloš Zeman například v listopadu 2013 řekl, že intervence nikdy ničemu neprospěly a vedly ke ztrátám. Jeho předchůdce v úřadu Václav Klaus označil zahájení intervencí za chybný a riskantní krok. Oslabení kurzu koruny v režii ČNB kritizovaly i odbory, které poukazovaly na zvýšení cen dováženého zboží. Podle tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) intervence ČNB krátkodobě pomohly hospodářskému růstu a snížily nezaměstnanost. Ukončení forexových intervencí vedlo ke kumulované ztrátě ČNB.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Přední instituty snížily odhad růstu Německa
  Přední ekonomické instituty snížily odhad růstu německé ekonomiky pro letošní i příští rok a vyzvaly vládu...
• Přední instituty sníží odhad růstu Německa
  Skupina předních německých ekonomických institutů prudce sníží odhady německého ekonomického...
• Přední kryptoměny prudce oslabují, bitcoin se dostal pod 50.000 USD
  Ceny předních kryptoměn dnes prudce klesají. Bitcoin podle údajů serveru CoinDesk kolem 08:30 SELČ ztrácel zhruba 19 procent a sestoupil pod 50.000 dolarů (zhruba 1,16 milionu Kč). Ether ve stejnou dobu odepisoval zhruba 25 procent a dostal se pod 2200 dolarů.
• Předním akciovým burzám v USA hrozí nová konkurence
  Skupina devíti významných finančních společností plánuje vytvoření nového amerického akciového trhu, který by konkuroval newyorské burze i technologicky zaměřenému trhu Nasdaq. Oznámily to včera firmy. Dodaly, že jejich cílem je zlevnit a zjednodušit obchodování s akciemi ve Spojených státech.
• Přední německé instituty snížily výhled růstu HDP na letošní rok
  Přední německé ekonomické instituty snížily svůj společný výhled růstu největší evropské ekonomiky na letošní rok, neboť výrobu nadále ohrožují slabé dodávky. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle institutů zvýší o 2,4 procenta místo původně očekávaných 3,7 procenta. V příštím roce naopak čekají rychlejší oživení.
• Přední německý dovozce ruského plynu VNG žádá o státní pomoc
  Společnost VNG, která patří mezi největší německé dovozce ruského zemního plynu, dnes požádala o státní pomoc. Informovala o tom agentura Reuters. Firma doufá, že státní podpora jí umožní pokračovat v obchodní činnosti a vypořádat se s rozsáhlými ztrátami spojenými se získáváním náhradních dodávek plynu.
• Přední německý ekonom: Řecko opustí eurozónu
  Řecko odejde z eurozóny, je si jistý nejznámější ekonom v Německu Hans-Werner Sinn.
• Přední světové akciové trhy dnes pokračují v poklesu
  Přední světové akciové trhy dnes pokračují ve ztrátách, které v pondělí vyvolal pokles čínského jüanu na nejnižší hodnotu za 11 let. Náladou investorů dnes dále otřáslo rozhodnutí Spojených států označit Čínu za měnového manipulátora. Daří se naopak majetku, který je považován za bezpečný v době nejistot, jako jsou státní dluhopisy a měny některých zemí, včetně japonského jenu a švýcarského franku, napsala agentura Reuters.
• Přední světové banky plánují spustit společnou kryptoměnu
  Skupina předních světových bank v čele se švýcarskou UBS se chystá spustit užívání nové kryptoměny v přeshraničním obchodu. Zahájení projektu může představovat novou etapu v přijímání technologie blockchain, tedy databáze, která se používá u kryptoměn jako účetní kniha, bankovním sektorem, napsal list The Wall Street Journal. Plně funkční by měla být během jednoho roku.
• Přední světové banky vytvářejí společnou kryptoměnu
  Šest předních světových bank se přidalo k projektu nové formy digitální měny pro platby finančních institucí prostřednictvím technologie blockchain, tedy databáze, která se používá u kryptoměn jako účetní kniha. V současné době se vedou jednání s centrálními bankami, do "oběhu" by se pak měla nová měna dostat koncem příštího roku, informuje list Financial Times.
• Před rokem skončily intervence ČNB
  Před rokem, 6. dubna 2017, ukončila bankovní rada ČNB režim forexových intervencí, pomocí kterých držela 41 měsíců, od 7. listopadu 2013, kurz koruny pod hranicí 27 Kč/EUR. Celkem ČNB vydala na intervence 2,012 bilionu korun. ČNB se po centrálních bankách Izraele a Švýcarska stala teprve třetí centrální bankou, která použila kurz jako nástroj své měnové politiky.
• Předseda Evropské komise Juncker chce brexit využít k rozšíření eurozóny
  Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker chce brexit využít k tomu, aby se rozšířila eurozóna a eurem se do...
• Předseda představenstva Renaultu varuje před čínskou bouří v oblasti elektroaut
  Předseda představenstva automobilky Renault Jean-Dominique Senard včera v rozhovoru s agenturou Bloomberg varoval, že nad rostoucím evropským odvětvím elektromobilů se vznáší "čínská bouře". Druhá největší ekonomika světa ovládá klíčové suroviny pro výrobu baterií pro automobily. Riziko, že Čína přeruší dodávky surovin, mu nedává spát, řekl na konferenci v Aix-en-Provence.
• Předseda zasedání G20 vyzval k řešení obchodních sporů
  Obchodní spory v rámci skupiny velkých světových ekonomik G20 musejí vyřešit ty země, které jsou do nich přímo zapojeny. Uvedl to dnes předseda zasedání finančních představitelů G20, argentinský ministr hospodářství Nicolás Dujovne. Zasedání G20 se konalo na okraj setkání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) na indonéském ostrově Bali.
• Předsedkyně EK vyzvala k přípravě balíčku pro poválečnou rekonstrukci Ukrajiny
  Evropská unie by měla začít připravovat balíček pro poválečnou obnovu Ukrajiny. V projevu před europoslanci to dnes uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která celkové náklady na rekonstrukci země odhaduje na stamiliardy eur. Řekla také, že úspěšná obnova připraví Ukrajinu na členství v EU.
• Představenstvo Norilsk Nickelu poprvé za 14 let nedoporučilo vyplatit dividendu
  Představenstvo ruské těžařské firmy Norilsk Nickel nedoporučilo vyplatit dividendu za loňský rok. Učinilo tak poprvé za 14 let. Své rozhodnutí firma zdůvodnila negativními dopady geopolitiky, ruskou válkou na Ukrajině a související západní sankce ale přímo nezmínila.
• Představitelé ECB signalizovali, že se blíží konec růstu úroků v eurozóně
  Dva z představitelů Evropské centrální banky (ECB) signalizovali, že se blíží konec nynějšího zvyšování úrokových sazeb v eurozóně, které je nejvýraznější a nejdelší v historii této instituce. Proti dalšímu růstu úroků hovoří zhoršující se hospodářské vyhlídky eurozóny, ačkoliv inflace nadále zůstává vysoká. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
• Představitelé Fedu mají obavy ze stažení státní podpory ekonomice
  Američtí spotřebitelé zvýšili v květnu a v červnu výdaje, ale podniky zůstávají opatrné. Nastávající ekonomické oživení čelí mnoha rizikům, uvedli na svém červencovém zasedání představitelé americké centrální banky (Fed). Vyplývá to ze včera zveřejněného zápisu ze zasedání měnového výboru Fedu z 28. a 29. července, při kterém banka svou základní úrokovou sazbu podle očekávání ponechala beze změny v pásmu nula až 0,25 procenta, kde je od 15. března.
• Představitelé Fedu se rozcházeli v názorech na snížení úroků
  Představitelé americké centrální banky (Fed) se rozcházeli v názorech na červencové snížení úrokových sazeb. Někteří navrhovali výraznější pokles úroků, zatímco jiní chtěli sazby ponechat beze změny. Vyplývá to podle agentury AP ze zápisu z červencového zasedání, na kterém Fed nakonec základní úrokovou sazbu snížil o čtvrt procentního bodu do pásma 2,00 až 2,25 procenta.
• Představitele Fedu znepokojuje závažnost poklesu ekonomiky
  Představitelé americké centrální banky (Fed) minulý měsíc vyjádřili znepokojení nad závažností ekonomického poklesu způsobeného pandemií nemoci covid-19. Pokles ekonomické aktivity v USA byl na jaře podle nich patrně nejstrmější od konce druhé světové války. Vyplývá to ze včera zveřejněného zápisu z červnového zasedání, na kterém banka svou základní úrokovou sazbu podle očekávání ponechala beze změny v pásmu nula až 0,25 procenta.