Přední instituty sníží odhad růstu Německa

Skupina předních německých ekonomických institutů prudce sníží odhady německého ekonomického růstu. Informoval o tom dnes německý list Handelsblatt s odvoláním na informované zdroje. V nadcházející podzimní prognóze prý počítají s růstem o 1,3 procenta v letošním roce a se zpomalením na 1,2 procenta v roce následujícím. Ještě před půl rokem předpokládaly, že letos stoupne největší evropská ekonomika o 1,9 procenta a v příštím zrychlí na 2,0 procenta.

Výhledy vypracovala čtyři sdružení pod vedením mnichovského institutu Ifo, berlínského DIW, essenského RWI a institutu IWH z Halle. Organizace by společné odhady měly zveřejnit ve čtvrtek.

Podzimní prognózy se považují za směrodatné pro novou prognózu spolkové vlády. Berlín by ji měl zveřejnit příští týden v úterý.

Německá ekonomika měla solidní začátek roku, ve druhém čtvrtletí ale klesla o 0,2 procenta. Někteří ekonomové upozorňují, že ve třetím čtvrtletí by mohla spadnout do hospodářské recese, za kterou se označuje pokles hrubého domácího produktu ve dvou po sobě následujících čtvrtletích.

V úterý snížil výhled německého růstu pro tento i příští rok Mezinárodní měnový fond (MMF). Německé ekonomice pro letošní rok předpovídá zrychlení tempa růstu z loňských 0,5 procenta na 1,4 procenta a pro příští rok zrychlení na 1,5 procenta. V září zhoršila odhad letošního růstu Německa tamní bankovní asociace BdB, a to na 1,5 procenta z dříve předpokládaných 1,8 procenta.

Zdroj: Reuters, ČTK, Handelsblatt, Ifo, DIW, RWI, IWH, MMF, BdB

Související články

MMF prý sníží odhad německého růstu
Mezinárodní měnový fond sníží ve své nejnovější předpovědi odhad růstu německé ekonomiky na letošní...

Čtěte více

• Přebytek zahraničního obchodu Německa se zvýšil
  Přebytek zahraničního obchodu Německa se v září zvýšil podle sezonně upravených údajů na rekordních...
• Přebytek zahraničního obchodu Německa v dubnu prudce rostl
  Přebytek bilance zahraničního obchodu Německa v dubnu prudce vzrostl na 15,5 miliardy eur (394,2 miliardy Kč) z loňských 3,4 miliardy eur. Výrazně se přitom zvýšil vývoz i dovoz. Vývoz z Německa stoupl i meziměsíčně, podpořen vyšším obchodem se Spojenými státy, což naznačuje, že největší evropská ekonomika pokračuje v oživení. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil spolkový statistický úřad Destatis. Loni v dubnu ekonomika bojovala s první vlnou pandemie nemoci covid-19.
• Přebytek zahraničního obchodu Německa v květnu pokračoval v růstu
  Přebytek bilance zahraničního obchodu Německa v dubnu vzrostl na 12,6 miliardy eur (275,3 miliardy Kč) z loňské hodnoty 7,1 miliardy eur. Zvýšil se vývoz i dovoz. Oznámil to dnes spolkový statistický úřad. Loni v květnu ekonomika bojovala s první vlnou pandemie nemoci covid-19. Údaje podle analytiků naznačují, že největší evropská ekonomika se dál zotavuje z dopadů pandemie.
• Přebytek zahraničního obchodu Německa v září klesl
  Přebytek zahraničního obchodu Německa v září podle sezonně nepřepočtených údajů klesl na 18,4 miliardy eur z 24,2 miliardy eur před rokem. Proti předchozímu měsíci pak vývoz po sezonním přepočtu překvapivě klesl víc než dovoz, a to o 0,8 procenta, zatímco u dovozu to bylo 0,4 procenta. Oznámil to dnes spolkový statistický úřad.
• Přebytek zahraničního obchodu Německa vzrostl
  Přebytek bilance zahraničního obchodu Německa v květnu stoupl na 20,3 miliardy eur (530 miliard Kč) z dubnových 19,7 miliardy eur. Vývoz se zvýšil mnohem rychleji, než se očekávalo, a překonal tempo růstu dovozu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil spolkový statistický úřad.
• Přebytek zahraničního obchodu USA vzrostl
  Přebytek zahraničního obchodu Spojených států v červenci po třech měsících růstu klesl, a to o 11,6 procent...
• Před dvaceti lety zasáhl americkou ekonomiku krach WorldComu
  Pád telekomunikačního operátora WorldCom, který požádal o ochranu před věřiteli 22. července 2002, je jedním z největších bankrotů v historii USA. Firma s aktivy ve výši 107 miliard dolarů doplatila podobně jako o rok dříve energetický gigant Enron na falšování účetnictví. Ambiciózní šéf WorldComu Bernard Ebbers, přezdívaný "dravec" či "predátor", byl odsouzen na 25 let vězení, do něhož nastoupil v září 2006. Nakonec si odseděl 13 a čtvrt roku, propuštěn by v prosinci 2019 kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu. Ebbers zemřel v únoru 2020 ve věku 78 let.
• Přední akciové indexy v červenci ztrácely
  Většina předních akciových indexů v červenci ztrácela, přesto jsou od začátku roku stále vesměs v plusu. Nejhůře zakončily měsíc tentokrát japonské akcie, nejvíce se naopak dařilo těm indickým. ČTK to řekl analytik Portu Marek Pokorný.
• Přední ekonomové chtějí pomoct vládě, zakládají KoroNERV-20
  Přední ekonomové zakládají iniciativu KoroNERV-20. Chtějí posuzovat kroky veřejných institucí a hledat krátkodobá řešení, jak kormidlovat hospodářství v krizi způsobené dopady koronaviru, ale i přijít s dlouhodobými návrhy, jak vrátit Česko k prosperitě. Mezi iniciátory projektu patří například Danuše Nerudová, Petr Stuchlík, Mojmír Hampl, Tomáš Sedláček nebo Mariana Čapková. Napsal to server Peníze.cz.
• Přední instituty snížily odhad růstu Německa
  Přední ekonomické instituty snížily odhad růstu německé ekonomiky pro letošní i příští rok a vyzvaly vládu...
• Přední kryptoměny prudce oslabují, bitcoin se dostal pod 50.000 USD
  Ceny předních kryptoměn dnes prudce klesají. Bitcoin podle údajů serveru CoinDesk kolem 08:30 SELČ ztrácel zhruba 19 procent a sestoupil pod 50.000 dolarů (zhruba 1,16 milionu Kč). Ether ve stejnou dobu odepisoval zhruba 25 procent a dostal se pod 2200 dolarů.
• Předním akciovým burzám v USA hrozí nová konkurence
  Skupina devíti významných finančních společností plánuje vytvoření nového amerického akciového trhu, který by konkuroval newyorské burze i technologicky zaměřenému trhu Nasdaq. Oznámily to včera firmy. Dodaly, že jejich cílem je zlevnit a zjednodušit obchodování s akciemi ve Spojených státech.
• Přední německé instituty snížily výhled růstu HDP na letošní rok
  Přední německé ekonomické instituty snížily svůj společný výhled růstu největší evropské ekonomiky na letošní rok, neboť výrobu nadále ohrožují slabé dodávky. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle institutů zvýší o 2,4 procenta místo původně očekávaných 3,7 procenta. V příštím roce naopak čekají rychlejší oživení.
• Přední německý dovozce ruského plynu VNG žádá o státní pomoc
  Společnost VNG, která patří mezi největší německé dovozce ruského zemního plynu, dnes požádala o státní pomoc. Informovala o tom agentura Reuters. Firma doufá, že státní podpora jí umožní pokračovat v obchodní činnosti a vypořádat se s rozsáhlými ztrátami spojenými se získáváním náhradních dodávek plynu.
• Přední německý ekonom: Řecko opustí eurozónu
  Řecko odejde z eurozóny, je si jistý nejznámější ekonom v Německu Hans-Werner Sinn.
• Přední světové akciové trhy dnes pokračují v poklesu
  Přední světové akciové trhy dnes pokračují ve ztrátách, které v pondělí vyvolal pokles čínského jüanu na nejnižší hodnotu za 11 let. Náladou investorů dnes dále otřáslo rozhodnutí Spojených států označit Čínu za měnového manipulátora. Daří se naopak majetku, který je považován za bezpečný v době nejistot, jako jsou státní dluhopisy a měny některých zemí, včetně japonského jenu a švýcarského franku, napsala agentura Reuters.
• Přední světové banky plánují spustit společnou kryptoměnu
  Skupina předních světových bank v čele se švýcarskou UBS se chystá spustit užívání nové kryptoměny v přeshraničním obchodu. Zahájení projektu může představovat novou etapu v přijímání technologie blockchain, tedy databáze, která se používá u kryptoměn jako účetní kniha, bankovním sektorem, napsal list The Wall Street Journal. Plně funkční by měla být během jednoho roku.
• Přední světové banky vytvářejí společnou kryptoměnu
  Šest předních světových bank se přidalo k projektu nové formy digitální měny pro platby finančních institucí prostřednictvím technologie blockchain, tedy databáze, která se používá u kryptoměn jako účetní kniha. V současné době se vedou jednání s centrálními bankami, do "oběhu" by se pak měla nová měna dostat koncem příštího roku, informuje list Financial Times.
• Před pěti lety ČNB ukončila režim forexových intervencí
  Před pěti lety, 6. dubna 2017, ukončila bankovní rada České národní banky (ČNB) režim forexových intervencí. Forexové intervence centrální banka zahájila na počátku listopadu 2013. Ve snaze předejít deflaci ČNB oslabila korunu a zhruba tři a půl roku udržovala její kurz nad 27 korunami za euro. Celkově vydala centrální banka na intervence více než dva biliony korun. Předtím ČNB naposledy intervenovala v roce 2002.
• Před rokem skončily intervence ČNB
  Před rokem, 6. dubna 2017, ukončila bankovní rada ČNB režim forexových intervencí, pomocí kterých držela 41 měsíců, od 7. listopadu 2013, kurz koruny pod hranicí 27 Kč/EUR. Celkem ČNB vydala na intervence 2,012 bilionu korun. ČNB se po centrálních bankách Izraele a Švýcarska stala teprve třetí centrální bankou, která použila kurz jako nástroj své měnové politiky.