Ať studujeme co studujeme, všechny naše znalosti bez větších potíží zamázne trh, kterého se ujala panika jen proto, že někde v nějakém měření vyšel výsledek o jedno procento lépe či hůře, než někdo očekával. Chápu, že jedno procento z předchozích dvou může znamenat poloviční nárůst nebo naopak propad, no pořád je to jen jedno procento. Co k takovému výsledku vždy přilije trochu více hořlaviny, jsou potom vyjádření analytiků, kteří se zodpovědností moderátorky počasí, zasvěceně hovořící o předpovědi na příští rok, komentují to, čeho jsme byli právě svědky. Netvrdím, že takové komentování je špatné, ale upřímně si přiznejme, že předpovídat něco, u čeho je tolik proměnných jako je kapek v dešti, který se třeba jen na deset minut spustí nad našimi hlavami, je prakticky nemožné. Vždy je to jen predikce nějakého scénáře a je spíše náhodou, jestli právě o tento scénář bude mít realita zájem.
Nicméně právě ona jedna procenta a následné nepřesnosti vstřebáme my, jak se říká prostý obchodně investorský lid. A nelze se divit, že mnoha z nás se stane, že takové nějaké, z cukrové vaty upředené předpovědi uvěříme. Navíc počínající panika odrážející se v grafech celkové pohodě nepřidá. Co potom následuje, když se podobně zachová masa všech těch, kteří v trhu jsou? Emoce vyhrají nad rozumem. Obchodníci a investoři se zblázní a díky jejich aktivitě se zblázní i trh. Škody rostou do nebeských výšin, důvěra je pochroumaná a jen ti, kdo umí mít nadhled dokáží s úsměvem na tváři na celé věci vydělat. Ani zdaleka nejde o to, že by měli vystudováno více škol, nebo snad lepších. Zkrátka jen dokáží rozlišit smysl od nesmyslu.
Co tedy s tím? Rád si povídám s analytiky a velice si vážím jejich úsudku. Mnoho jich znám a mnoho jsem se od nich naučil. Nezapomínám ale také na to, že mám svoji hlavu a na konec právě ta musí rozhodnout o tom, co udělám. Určitě se najde mnoho obchodníků a investorů, s jejichž zdravým úsudkem zamává kdejaká zpráva. No každá ovce by si měla uvědomit, že na porážce může být dřív, než by si mohla myslet.
Michal Uma