Předsedkyně EK vyzvala k přípravě balíčku pro poválečnou rekonstrukci Ukrajiny

Evropská unie by měla začít připravovat balíček pro poválečnou obnovu Ukrajiny. V projevu před europoslanci to dnes uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která celkové náklady na rekonstrukci země odhaduje na stamiliardy eur. Řekla také, že úspěšná obnova připraví Ukrajinu na členství v EU.

"Chceme, aby Ukrajina válku vyhrála, a chceme jí také pomoci vyrovnat se s následky války," řekla šéfka komise. "Ukrajinci musí mít možnost zrekonstruovat zemi pro příští generace. Navrhuji, abychom začali pracovat na ambiciózním balíčku obnovy," dodala.

Dosavadní podpora, kterou EU poskytuje Kyjevu v podobě makrofinanční pomoci, přímých finančních injekcí do ukrajinského rozpočtu či ročního odstranění cel na ukrajinské zboží podle von der Leyenové nebude pro potřeby poválečné rekonstrukce dostatečná.

Obnova by mohla stát až stamiliardy eur, jakkoli je náklady v době pokračujících bojů složité vyčíslit, dodala. "Nemocnice, továrny. Vše musí být obnoveno," uvedla předsedkyně komise s tím, že podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) bude Ukrajina potřebovat nejméně pět miliard eur (123 miliard korun) měsíčně.

Pokud se rekonstrukce provede správně, přivede to na Ukrajinu potřebné peníze a investice, míní von der Leyenová. Podle ní přitom bude třeba řešit stávající slabiny ukrajinského hospodářství, položit základy trvalého růstu a nastavit systém milníků a cílů, které zajistí, že evropské peníze budou vynakládány podle evropských pravidel. To by podle šéfky unijní exekutivy mohlo pomoci omezit korupci, harmonizovat právní prostředí na Ukrajině s EU a v konečném důsledku připravit Ukrajinu na členství v unii.

Von der Leyenová v Evropském parlamentu ohlásila také v pořadí šesté kolo sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Zahrnuje mimo jiné zakázat dovozu ruské ropy do EU do konce tohoto roku či odpojení od mezinárodního platebního systému SWIFT největší ruské banky Sberbank a dvou dalších bankovních domů. O sankcích budou nyní jednat členské země.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Přední německý dovozce ruského plynu VNG žádá o státní pomoc
  Společnost VNG, která patří mezi největší německé dovozce ruského zemního plynu, dnes požádala o státní pomoc. Informovala o tom agentura Reuters. Firma doufá, že státní podpora jí umožní pokračovat v obchodní činnosti a vypořádat se s rozsáhlými ztrátami spojenými se získáváním náhradních dodávek plynu.
• Přední německý ekonom: Řecko opustí eurozónu
  Řecko odejde z eurozóny, je si jistý nejznámější ekonom v Německu Hans-Werner Sinn.
• Přední světové akciové trhy dnes pokračují v poklesu
  Přední světové akciové trhy dnes pokračují ve ztrátách, které v pondělí vyvolal pokles čínského jüanu na nejnižší hodnotu za 11 let. Náladou investorů dnes dále otřáslo rozhodnutí Spojených států označit Čínu za měnového manipulátora. Daří se naopak majetku, který je považován za bezpečný v době nejistot, jako jsou státní dluhopisy a měny některých zemí, včetně japonského jenu a švýcarského franku, napsala agentura Reuters.
• Přední světové banky plánují spustit společnou kryptoměnu
  Skupina předních světových bank v čele se švýcarskou UBS se chystá spustit užívání nové kryptoměny v přeshraničním obchodu. Zahájení projektu může představovat novou etapu v přijímání technologie blockchain, tedy databáze, která se používá u kryptoměn jako účetní kniha, bankovním sektorem, napsal list The Wall Street Journal. Plně funkční by měla být během jednoho roku.
• Přední světové banky vytvářejí společnou kryptoměnu
  Šest předních světových bank se přidalo k projektu nové formy digitální měny pro platby finančních institucí prostřednictvím technologie blockchain, tedy databáze, která se používá u kryptoměn jako účetní kniha. V současné době se vedou jednání s centrálními bankami, do "oběhu" by se pak měla nová měna dostat koncem příštího roku, informuje list Financial Times.
• Před pěti lety ČNB ukončila režim forexových intervencí
  Před pěti lety, 6. dubna 2017, ukončila bankovní rada České národní banky (ČNB) režim forexových intervencí. Forexové intervence centrální banka zahájila na počátku listopadu 2013. Ve snaze předejít deflaci ČNB oslabila korunu a zhruba tři a půl roku udržovala její kurz nad 27 korunami za euro. Celkově vydala centrální banka na intervence více než dva biliony korun. Předtím ČNB naposledy intervenovala v roce 2002.
• Před rokem skončily intervence ČNB
  Před rokem, 6. dubna 2017, ukončila bankovní rada ČNB režim forexových intervencí, pomocí kterých držela 41 měsíců, od 7. listopadu 2013, kurz koruny pod hranicí 27 Kč/EUR. Celkem ČNB vydala na intervence 2,012 bilionu korun. ČNB se po centrálních bankách Izraele a Švýcarska stala teprve třetí centrální bankou, která použila kurz jako nástroj své měnové politiky.
• Předseda Evropské komise Juncker chce brexit využít k rozšíření eurozóny
  Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker chce brexit využít k tomu, aby se rozšířila eurozóna a eurem se do...
• Předseda představenstva Renaultu varuje před čínskou bouří v oblasti elektroaut
  Předseda představenstva automobilky Renault Jean-Dominique Senard včera v rozhovoru s agenturou Bloomberg varoval, že nad rostoucím evropským odvětvím elektromobilů se vznáší "čínská bouře". Druhá největší ekonomika světa ovládá klíčové suroviny pro výrobu baterií pro automobily. Riziko, že Čína přeruší dodávky surovin, mu nedává spát, řekl na konferenci v Aix-en-Provence.
• Předseda zasedání G20 vyzval k řešení obchodních sporů
  Obchodní spory v rámci skupiny velkých světových ekonomik G20 musejí vyřešit ty země, které jsou do nich přímo zapojeny. Uvedl to dnes předseda zasedání finančních představitelů G20, argentinský ministr hospodářství Nicolás Dujovne. Zasedání G20 se konalo na okraj setkání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) na indonéském ostrově Bali.
• Představenstvo Norilsk Nickelu poprvé za 14 let nedoporučilo vyplatit dividendu
  Představenstvo ruské těžařské firmy Norilsk Nickel nedoporučilo vyplatit dividendu za loňský rok. Učinilo tak poprvé za 14 let. Své rozhodnutí firma zdůvodnila negativními dopady geopolitiky, ruskou válkou na Ukrajině a související západní sankce ale přímo nezmínila.
• Představitelé ECB signalizovali, že se blíží konec růstu úroků v eurozóně
  Dva z představitelů Evropské centrální banky (ECB) signalizovali, že se blíží konec nynějšího zvyšování úrokových sazeb v eurozóně, které je nejvýraznější a nejdelší v historii této instituce. Proti dalšímu růstu úroků hovoří zhoršující se hospodářské vyhlídky eurozóny, ačkoliv inflace nadále zůstává vysoká. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
• Představitelé Fedu mají obavy ze stažení státní podpory ekonomice
  Američtí spotřebitelé zvýšili v květnu a v červnu výdaje, ale podniky zůstávají opatrné. Nastávající ekonomické oživení čelí mnoha rizikům, uvedli na svém červencovém zasedání představitelé americké centrální banky (Fed). Vyplývá to ze včera zveřejněného zápisu ze zasedání měnového výboru Fedu z 28. a 29. července, při kterém banka svou základní úrokovou sazbu podle očekávání ponechala beze změny v pásmu nula až 0,25 procenta, kde je od 15. března.
• Představitelé Fedu se rozcházeli v názorech na snížení úroků
  Představitelé americké centrální banky (Fed) se rozcházeli v názorech na červencové snížení úrokových sazeb. Někteří navrhovali výraznější pokles úroků, zatímco jiní chtěli sazby ponechat beze změny. Vyplývá to podle agentury AP ze zápisu z červencového zasedání, na kterém Fed nakonec základní úrokovou sazbu snížil o čtvrt procentního bodu do pásma 2,00 až 2,25 procenta.
• Představitele Fedu znepokojuje závažnost poklesu ekonomiky
  Představitelé americké centrální banky (Fed) minulý měsíc vyjádřili znepokojení nad závažností ekonomického poklesu způsobeného pandemií nemoci covid-19. Pokles ekonomické aktivity v USA byl na jaře podle nich patrně nejstrmější od konce druhé světové války. Vyplývá to ze včera zveřejněného zápisu z červnového zasedání, na kterém banka svou základní úrokovou sazbu podle očekávání ponechala beze změny v pásmu nula až 0,25 procenta.
• Představitelé Fedu zvažují snižování bilance o 95 miliard dolarů měsíčně
  Americká centrální banka (Fed) zvažuje snižování objemu dluhopisů ve svém držení o maximálně 95 miliard dolarů (2,1 bilionu Kč) za měsíc. Vyplývá to podle agentury Reuters ze zápisu z březnového zasedání, který dnes banka zveřejnila. Snížení bilance umocní opatření proti rostoucí inflaci. Fed dluhopisy kupoval ještě minulý měsíc, kdy se snažil plynule ukončit podporu ekonomice zasažené pandemií covidu-19.
• Představitelé G20 potvrdili závazek bojovat s protekcionismem
  Finanční představitelé skupiny největších ekonomik světa G20 včera potvrdili svůj závazek bojovat s protekcionismem. V závěrečném komuniké ze schůzky v Buenos Aires však rovněž poukázali na potřebu dalších jednání a kroků v oblasti mezinárodního obchodu. Schůzka se konala jen několik dnů před začátkem platnosti nových cel na dovoz oceli a hliníku do Spojených států.
• Představitelé G7 budou jednat o ekonomice
  Přední finanční představitelé skupiny nejvyspělejších zemí světa G7 dnes nedaleko Londýna zahájí dvoudenní...
• Představitelé G7 podpořili dočasné dluhové úlevy pro chudé země
  Finanční představitelé skupiny hospodářsky nejvyspělejších zemí světa G7 se shodli na potřebě zajistit finanční a technickou pomoc rozvíjejícím se ekonomikám, které se potýkají s negativními dopady pandemie způsobené koronavirem. Uvedl to dnes japonský ministr financí Taró Aso. Představitelé G7 rovněž oznámili, že jsou připraveni umožnit chudým zemím dočasné přerušení splátek dluhů v případě, že se k tomuto kroku připojí i další státy ze skupiny největších ekonomik světa G20, do které patří také například Rusko a Čína.
• Představitelé G7 potvrdili odhodlání zajistit hospodářské oživení
  Vedoucí představitelé hospodářsky nejvyspělejších zemí světa G7 dnes potvrdili, že hodlají uskutečnit veškeré potřebné kroky, aby zajistili oživení svých ekonomik z útlumu způsobeného koronavirem. Uvedl to podle agentury Reuters kanadský premiér Justin Trudeau po dnešní videokonferenci.