Představitelé G7 podpořili dočasné dluhové úlevy pro chudé země

Finanční představitelé skupiny hospodářsky nejvyspělejších zemí světa G7 se shodli na potřebě zajistit finanční a technickou pomoc rozvíjejícím se ekonomikám, které se potýkají s negativními dopady pandemie způsobené koronavirem. Uvedl to dnes japonský ministr financí Taró Aso. Představitelé G7 rovněž oznámili, že jsou připraveni umožnit chudým zemím dočasné přerušení splátek dluhů v případě, že se k tomuto kroku připojí i další státy ze skupiny největších ekonomik světa G20, do které patří také například Rusko a Čína.

Ministři financí a centrální bankéři ze skupiny G7 dnes o řešení dopadů koronaviru jednali prostřednictvím videokonference, která se uskutečnila namísto původně plánované dvoudenní schůzky. Ve společném prohlášení potvrdili svůj příslib, že učiní vše nezbytné k obnovení hospodářského růstu a k ochraně pracovních míst.

Skupina G20 nyní podle zdroje agentury Reuters jedná o odkladu splátek dluhů chudých zemí v hodnotě až 14 miliard dolarů (342 miliard Kč). Tento odklad by měl být klíčovou součástí širšího plánu, který by ministři financí G20 měli představit ve středu.

"Mluvíme tu o celkové částce až 14 miliard dolarů, kterou budou moci nejchudší země splatit později, a kterou tak bude možné vynaložit na opatření související s nemocí covid-19," uvedl zdroj.

Mezinárodní měnový fond (MMF) dnes oznámil, že odpustí na šest měsíců splácení dluhu 25 nejchudším členským zemím v rámci svého programu Catastrophe Containment and Relief Trust (CCRT), aby jim tak umožnil vynaložit více peněz na boj s koronavirem.

Zdroj: ČTK, Reuters, MMF

Čtěte více

• Předseda zasedání G20 vyzval k řešení obchodních sporů
  Obchodní spory v rámci skupiny velkých světových ekonomik G20 musejí vyřešit ty země, které jsou do nich přímo zapojeny. Uvedl to dnes předseda zasedání finančních představitelů G20, argentinský ministr hospodářství Nicolás Dujovne. Zasedání G20 se konalo na okraj setkání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) na indonéském ostrově Bali.
• Předsedkyně EK vyzvala k přípravě balíčku pro poválečnou rekonstrukci Ukrajiny
  Evropská unie by měla začít připravovat balíček pro poválečnou obnovu Ukrajiny. V projevu před europoslanci to dnes uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která celkové náklady na rekonstrukci země odhaduje na stamiliardy eur. Řekla také, že úspěšná obnova připraví Ukrajinu na členství v EU.
• Představenstvo Norilsk Nickelu poprvé za 14 let nedoporučilo vyplatit dividendu
  Představenstvo ruské těžařské firmy Norilsk Nickel nedoporučilo vyplatit dividendu za loňský rok. Učinilo tak poprvé za 14 let. Své rozhodnutí firma zdůvodnila negativními dopady geopolitiky, ruskou válkou na Ukrajině a související západní sankce ale přímo nezmínila.
• Představitelé ECB signalizovali, že se blíží konec růstu úroků v eurozóně
  Dva z představitelů Evropské centrální banky (ECB) signalizovali, že se blíží konec nynějšího zvyšování úrokových sazeb v eurozóně, které je nejvýraznější a nejdelší v historii této instituce. Proti dalšímu růstu úroků hovoří zhoršující se hospodářské vyhlídky eurozóny, ačkoliv inflace nadále zůstává vysoká. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
• Představitelé Fedu mají obavy ze stažení státní podpory ekonomice
  Američtí spotřebitelé zvýšili v květnu a v červnu výdaje, ale podniky zůstávají opatrné. Nastávající ekonomické oživení čelí mnoha rizikům, uvedli na svém červencovém zasedání představitelé americké centrální banky (Fed). Vyplývá to ze včera zveřejněného zápisu ze zasedání měnového výboru Fedu z 28. a 29. července, při kterém banka svou základní úrokovou sazbu podle očekávání ponechala beze změny v pásmu nula až 0,25 procenta, kde je od 15. března.
• Představitelé Fedu se rozcházeli v názorech na snížení úroků
  Představitelé americké centrální banky (Fed) se rozcházeli v názorech na červencové snížení úrokových sazeb. Někteří navrhovali výraznější pokles úroků, zatímco jiní chtěli sazby ponechat beze změny. Vyplývá to podle agentury AP ze zápisu z červencového zasedání, na kterém Fed nakonec základní úrokovou sazbu snížil o čtvrt procentního bodu do pásma 2,00 až 2,25 procenta.
• Představitele Fedu znepokojuje závažnost poklesu ekonomiky
  Představitelé americké centrální banky (Fed) minulý měsíc vyjádřili znepokojení nad závažností ekonomického poklesu způsobeného pandemií nemoci covid-19. Pokles ekonomické aktivity v USA byl na jaře podle nich patrně nejstrmější od konce druhé světové války. Vyplývá to ze včera zveřejněného zápisu z červnového zasedání, na kterém banka svou základní úrokovou sazbu podle očekávání ponechala beze změny v pásmu nula až 0,25 procenta.
• Představitelé Fedu zvažují snižování bilance o 95 miliard dolarů měsíčně
  Americká centrální banka (Fed) zvažuje snižování objemu dluhopisů ve svém držení o maximálně 95 miliard dolarů (2,1 bilionu Kč) za měsíc. Vyplývá to podle agentury Reuters ze zápisu z březnového zasedání, který dnes banka zveřejnila. Snížení bilance umocní opatření proti rostoucí inflaci. Fed dluhopisy kupoval ještě minulý měsíc, kdy se snažil plynule ukončit podporu ekonomice zasažené pandemií covidu-19.
• Představitelé G20 potvrdili závazek bojovat s protekcionismem
  Finanční představitelé skupiny největších ekonomik světa G20 včera potvrdili svůj závazek bojovat s protekcionismem. V závěrečném komuniké ze schůzky v Buenos Aires však rovněž poukázali na potřebu dalších jednání a kroků v oblasti mezinárodního obchodu. Schůzka se konala jen několik dnů před začátkem platnosti nových cel na dovoz oceli a hliníku do Spojených států.
• Představitelé G7 budou jednat o ekonomice
  Přední finanční představitelé skupiny nejvyspělejších zemí světa G7 dnes nedaleko Londýna zahájí dvoudenní...
• Představitelé G7 potvrdili odhodlání zajistit hospodářské oživení
  Vedoucí představitelé hospodářsky nejvyspělejších zemí světa G7 dnes potvrdili, že hodlají uskutečnit veškeré potřebné kroky, aby zajistili oživení svých ekonomik z útlumu způsobeného koronavirem. Uvedl to podle agentury Reuters kanadský premiér Justin Trudeau po dnešní videokonferenci.
• Představitelé G7 schválili zásady pro digitální měny centrálních bank
  Finanční představitelé skupiny G7, která sdružuje sedm největších ekonomik světa, schválili 13 zásad veřejné politiky pro digitální měny centrálních bank (CBDC). Tyto měny by měly být založeny na transparentnosti, právu a správném řízení ekonomiky. Ve svém sdělení to ve středu uvedli ministři financí a centrální bankéři G7.
• Představitelé USA se stále nedohodli na odvrácení platební neschopnosti vlády
  Ani osobní schůzka amerického prezidenta Joea Bidena se šéfem Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym nepřinesla dohodu o navýšení dluhového stropu Spojených států, která by odvrátila hrozící platební neschopnost federální vlády. Po jednání v Bílém domě to podle agentur AP a Reuters uvedl McCarthy. Zároveň ale poznamenal, že diskuze byla produktivní. Věří, že je možné se dohodnout. Nenavýší-li Kongres limit pro zadlužení USA, mohla by platební neschopnost nastat už 1. června. To by mělo dramatické dopady nejen na americkou, ale i světovou ekonomiku.
• Představy EU a Británie o budoucím vztahu se v mnoha bodech liší
  Propojení finančních služeb, pravidla hospodářské soutěže, pravomoci Soudního dvora EU nebo rybolov. Především o těchto bodech se zřejmě povedou spory při vyjednávání o novém partnerství EU a Británie, které v Bruselu začne už po víkendu. Analýzy předpovídají vypjaté rozhovory, neboť čerstvě zveřejněné vyjednávací mandáty se sice v některých ohledech podobají, u řady témat se ale představy unie a Londýna výrazně rozchází.
• Představy Macrona obohatí debatu o EU, míní Merkelová
  Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) je přesvědčená, že návrhy francouzského prezidenta, které Emmanuel Macron představil ve svém úterním projevu, obohatí debatu o budoucnosti Evropy. Na hodnocení jednotlivých opatření je ale ještě příliš brzy. V Berlíně to řekl mluvčí Merkelové Steffen Seibert, podle něhož kancléřka s francouzským prezidentem souhlasí v tom, že současná Evropská unie není dostatečně rychlá a efektivní.
• Před summitem G7 Macron varoval před pnutím v obchodních vztazích
  Francouzský prezident Emmanuel Macron hodlá na summitu skupiny vyspělých ekonomik G7, který dnes večer začne v přímořském letovisku Biarritz, přesvědčovat ostatní lídry, že napětí ve vzájemných vztazích - včetně těch obchodních - je špatné pro všechny. Řekl to v živě vysílaném proslovu k obyvatelům Francie. Šéf Elysejského paláce také vyzval, aby se mobilizovaly veškeré síly v boji s požáry v Amazonii.
• Před 10 lety ČNB použila intervence pro oslabení koruny, trvaly 41 měsíců
  Bankovní rada České národní banky (ČNB) se rozhodla 7. listopadu 2013 zahájit forexové intervence, cílem centrální banky bylo oslabit korunu a uvolnit tak více měnové podmínky. Kurz české měny se před zákrokem pohyboval kolem 25,50 koruny za euro, ČNB se rozhodla držet jej pomocí intervencí u hladiny 27 korun za euro. Důvodem kroku byla mimo jiné snaha předejít deflaci a urychlit návrat do situace, kdy bude ČNB moci opět začít používat pro dosažení stanoveného dvouprocentního inflačního cíle úrokové sazby.
• Před 15 lety bylo zahájeno obchodování na Energetické burze Praha (PXE)
  Před 15 lety, 17. července 2007, bylo zahájeno obchodování na Energetické burze Praha (PXE). Středoevropská energetická burza Power Exchange Central Europe (PXE), jak se nyní společnost jmenuje, vznikla v lednu 2007 a sídlí v Praze. Umožňuje obchodování s elektrickou energií s místem dodání v Česku, na Slovensku, v Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Srbsku, Slovinsku a Bulharsku. Od roku 2016 je většinovým vlastníkem PXE evropská energetická burza European Energy Exchange (EEX). Vlastní dvě třetiny akcií PXE, zbylá třetina patří Burze cenných papírů Praha.
• Před 15 lety se euro stalo měnou zemí EMU
  Před patnácti lety, 1. března 2002, se ve 12 zemích Evropské měnové unie (EMU) stalo jedinou měnou euro, které bylo do oběhu uvedeno 1. ledna 2002 a po dva měsíce se používalo současně s národními měnami. Společnou evropskou měnu v současnosti používá již 19 států, objevují se ale i úvahy zpochybňující její další existenci.
• Před 20 lety se euro stalo jedinou měnou 12 zemí EMU
  Euro jako jedinou měnu v současnosti používá 19 z 27 členských zemí Evropské unie. Euro mají i Kosovo a Černá Hora a na základě smluv s EU také Andorra, Monako, Vatikán a San Marino. Evropská měnová unie (EMU) byla vytvořena na základě Smlouvy o EU 1. ledna 1999, kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později, 1. ledna 2000, převzala Evropská centrální banka (ECB) úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se po dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.