Představy Macrona obohatí debatu o EU, míní Merkelová

Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) je přesvědčená, že návrhy francouzského prezidenta, které Emmanuel Macron představil ve svém úterním projevu, obohatí debatu o budoucnosti Evropy. Na hodnocení jednotlivých opatření je ale ještě příliš brzy. V Berlíně to řekl mluvčí Merkelové Steffen Seibert, podle něhož kancléřka s francouzským prezidentem souhlasí v tom, že současná Evropská unie není dostatečně rychlá a efektivní.

"Kancléřka vítá, že francouzský prezident promluvil s takovým elánem a s takovou evropskou vášní a že tím poskytl tolik námětů pro nadcházející a nutnou debatu o budoucnosti Evropy," konstatoval Seibert, podle něhož Merkelová k této debatě ráda přispěje.

Na dotazy týkající se konkrétních Macronových návrhů mluvčí odvětil, že je ještě příliš brzy na jejich hodnocení. Záleží podle něj na jejich konkrétním provedení. Německo ale všechny návrhy pečlivě zváží.

Macron ve svém projevu na pařížské univerzitě Sorbonně vyzval k vytvoření vícerychlostní Evropy. Členské země EU by podle jeho představ měly prohloubit spolupráci v zahraniční a migrační politice, bezpečnosti i obraně. Země platící společnou měnou euro by měly mít společný rozpočet a společného ministra financí, navrhuje také.

Evropské listy se ve svých dnešních komentářích shodují na tom, že bez německého souhlasu nemá Macronovo úsilí naději na úspěch. Kancléřka Merkelová přitom vzešla z nedělních parlamentních voleb výrazně oslabená, což šanci na prosazení integračních návrhů nikterak nezvyšuje.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Představitelé Fedu se rozcházeli v názorech na snížení úroků
  Představitelé americké centrální banky (Fed) se rozcházeli v názorech na červencové snížení úrokových sazeb. Někteří navrhovali výraznější pokles úroků, zatímco jiní chtěli sazby ponechat beze změny. Vyplývá to podle agentury AP ze zápisu z červencového zasedání, na kterém Fed nakonec základní úrokovou sazbu snížil o čtvrt procentního bodu do pásma 2,00 až 2,25 procenta.
• Představitele Fedu znepokojuje závažnost poklesu ekonomiky
  Představitelé americké centrální banky (Fed) minulý měsíc vyjádřili znepokojení nad závažností ekonomického poklesu způsobeného pandemií nemoci covid-19. Pokles ekonomické aktivity v USA byl na jaře podle nich patrně nejstrmější od konce druhé světové války. Vyplývá to ze včera zveřejněného zápisu z červnového zasedání, na kterém banka svou základní úrokovou sazbu podle očekávání ponechala beze změny v pásmu nula až 0,25 procenta.
• Představitelé Fedu zvažují snižování bilance o 95 miliard dolarů měsíčně
  Americká centrální banka (Fed) zvažuje snižování objemu dluhopisů ve svém držení o maximálně 95 miliard dolarů (2,1 bilionu Kč) za měsíc. Vyplývá to podle agentury Reuters ze zápisu z březnového zasedání, který dnes banka zveřejnila. Snížení bilance umocní opatření proti rostoucí inflaci. Fed dluhopisy kupoval ještě minulý měsíc, kdy se snažil plynule ukončit podporu ekonomice zasažené pandemií covidu-19.
• Představitelé G20 potvrdili závazek bojovat s protekcionismem
  Finanční představitelé skupiny největších ekonomik světa G20 včera potvrdili svůj závazek bojovat s protekcionismem. V závěrečném komuniké ze schůzky v Buenos Aires však rovněž poukázali na potřebu dalších jednání a kroků v oblasti mezinárodního obchodu. Schůzka se konala jen několik dnů před začátkem platnosti nových cel na dovoz oceli a hliníku do Spojených států.
• Představitelé G7 budou jednat o ekonomice
  Přední finanční představitelé skupiny nejvyspělejších zemí světa G7 dnes nedaleko Londýna zahájí dvoudenní...
• Představitelé G7 podpořili dočasné dluhové úlevy pro chudé země
  Finanční představitelé skupiny hospodářsky nejvyspělejších zemí světa G7 se shodli na potřebě zajistit finanční a technickou pomoc rozvíjejícím se ekonomikám, které se potýkají s negativními dopady pandemie způsobené koronavirem. Uvedl to dnes japonský ministr financí Taró Aso. Představitelé G7 rovněž oznámili, že jsou připraveni umožnit chudým zemím dočasné přerušení splátek dluhů v případě, že se k tomuto kroku připojí i další státy ze skupiny největších ekonomik světa G20, do které patří také například Rusko a Čína.
• Představitelé G7 potvrdili odhodlání zajistit hospodářské oživení
  Vedoucí představitelé hospodářsky nejvyspělejších zemí světa G7 dnes potvrdili, že hodlají uskutečnit veškeré potřebné kroky, aby zajistili oživení svých ekonomik z útlumu způsobeného koronavirem. Uvedl to podle agentury Reuters kanadský premiér Justin Trudeau po dnešní videokonferenci.
• Představitelé G7 schválili zásady pro digitální měny centrálních bank
  Finanční představitelé skupiny G7, která sdružuje sedm největších ekonomik světa, schválili 13 zásad veřejné politiky pro digitální měny centrálních bank (CBDC). Tyto měny by měly být založeny na transparentnosti, právu a správném řízení ekonomiky. Ve svém sdělení to ve středu uvedli ministři financí a centrální bankéři G7.
• Představitelé USA se stále nedohodli na odvrácení platební neschopnosti vlády
  Ani osobní schůzka amerického prezidenta Joea Bidena se šéfem Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym nepřinesla dohodu o navýšení dluhového stropu Spojených států, která by odvrátila hrozící platební neschopnost federální vlády. Po jednání v Bílém domě to podle agentur AP a Reuters uvedl McCarthy. Zároveň ale poznamenal, že diskuze byla produktivní. Věří, že je možné se dohodnout. Nenavýší-li Kongres limit pro zadlužení USA, mohla by platební neschopnost nastat už 1. června. To by mělo dramatické dopady nejen na americkou, ale i světovou ekonomiku.
• Představy EU a Británie o budoucím vztahu se v mnoha bodech liší
  Propojení finančních služeb, pravidla hospodářské soutěže, pravomoci Soudního dvora EU nebo rybolov. Především o těchto bodech se zřejmě povedou spory při vyjednávání o novém partnerství EU a Británie, které v Bruselu začne už po víkendu. Analýzy předpovídají vypjaté rozhovory, neboť čerstvě zveřejněné vyjednávací mandáty se sice v některých ohledech podobají, u řady témat se ale představy unie a Londýna výrazně rozchází.
• Před summitem G7 Macron varoval před pnutím v obchodních vztazích
  Francouzský prezident Emmanuel Macron hodlá na summitu skupiny vyspělých ekonomik G7, který dnes večer začne v přímořském letovisku Biarritz, přesvědčovat ostatní lídry, že napětí ve vzájemných vztazích - včetně těch obchodních - je špatné pro všechny. Řekl to v živě vysílaném proslovu k obyvatelům Francie. Šéf Elysejského paláce také vyzval, aby se mobilizovaly veškeré síly v boji s požáry v Amazonii.
• Před 10 lety ČNB použila intervence pro oslabení koruny, trvaly 41 měsíců
  Bankovní rada České národní banky (ČNB) se rozhodla 7. listopadu 2013 zahájit forexové intervence, cílem centrální banky bylo oslabit korunu a uvolnit tak více měnové podmínky. Kurz české měny se před zákrokem pohyboval kolem 25,50 koruny za euro, ČNB se rozhodla držet jej pomocí intervencí u hladiny 27 korun za euro. Důvodem kroku byla mimo jiné snaha předejít deflaci a urychlit návrat do situace, kdy bude ČNB moci opět začít používat pro dosažení stanoveného dvouprocentního inflačního cíle úrokové sazby.
• Před 15 lety bylo zahájeno obchodování na Energetické burze Praha (PXE)
  Před 15 lety, 17. července 2007, bylo zahájeno obchodování na Energetické burze Praha (PXE). Středoevropská energetická burza Power Exchange Central Europe (PXE), jak se nyní společnost jmenuje, vznikla v lednu 2007 a sídlí v Praze. Umožňuje obchodování s elektrickou energií s místem dodání v Česku, na Slovensku, v Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Srbsku, Slovinsku a Bulharsku. Od roku 2016 je většinovým vlastníkem PXE evropská energetická burza European Energy Exchange (EEX). Vlastní dvě třetiny akcií PXE, zbylá třetina patří Burze cenných papírů Praha.
• Před 15 lety se euro stalo měnou zemí EMU
  Před patnácti lety, 1. března 2002, se ve 12 zemích Evropské měnové unie (EMU) stalo jedinou měnou euro, které bylo do oběhu uvedeno 1. ledna 2002 a po dva měsíce se používalo současně s národními měnami. Společnou evropskou měnu v současnosti používá již 19 států, objevují se ale i úvahy zpochybňující její další existenci.
• Před 20 lety se euro stalo jedinou měnou 12 zemí EMU
  Euro jako jedinou měnu v současnosti používá 19 z 27 členských zemí Evropské unie. Euro mají i Kosovo a Černá Hora a na základě smluv s EU také Andorra, Monako, Vatikán a San Marino. Evropská měnová unie (EMU) byla vytvořena na základě Smlouvy o EU 1. ledna 1999, kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později, 1. ledna 2000, převzala Evropská centrální banka (ECB) úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se po dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.
• Před 25 lety byla zřízena ECB, centrální banka eurozóny
  Evropská centrální banka (ECB) je centrální bankou 20 zemí Evropské unie, které přijaly euro. Jejím hlavním úkolem je udržovat cenovou stabilitu v eurozóně a zachovat tak kupní sílu jednotné měny. ECB také řídí měnovou politiku Evropské unie. Od zřízení ECB uplyne 1. června 25 let. Společně s národními centrálními bankami všech členských zemí EU tvoří Evropský systém centrálních bank (ESCB). Česká národní banka je součástí ESCB od vstupu ČR do Evropské unie v roce 2004.
• Před 25 lety se koruna stala volně směnitelnou měnou
  Před 25 lety, 1. října 1995, vstoupil v platnost devizový zákon, na jehož základě se česká koruna stala volně směnitelnou měnou. Zákon rozšířil její směnitelnost podle pravidel Mezinárodního měnového fondu na všechny transakce běžného účtu platební bilance a navíc na některé transakce kapitálového účtu. Byl zrušen také roční limit pro nákup deviz fyzickými osobami.
• Před 30 lety poprvé devalvovala československá koruna
  Po listopadu 1989 čekal na architekty hospodářské reformy složitý proces narovnávání pokřivených vztahů československé koruny vůči směnitelným měnám. Již v roce 1990 se uskutečnila devalvace uměle nadhodnocené koruny vůči západním měnám a revalvace vůči těm východním. Poprvé k devalvaci došlo 8. ledna o 17 procent, potom ještě v říjnu a nakonec v prosinci. Celkem koruna v tomto roce devalvovala o více než 86 procent až na 28 Kčs/USD.
• Před 60 lety USA zavedly zákaz vývozu svého zboží na Kubu
  Před 60 lety, 19. října 1960, zavedla administrativa amerického prezidenta Dwighta Eisenhowera zákaz vývozu amerického zboží na Kubu, vyjma léků a některých potravin. Stalo se tak rok a půl po vítězství kubánská revoluce a poté, co kubánská vláda mimo jiné znárodnila i majetek zahraničních firem. V lednu 1961 přerušily USA s Kubou diplomatické styky a rok nato v únoru zahájily embargo na veškerý obchod s Kubou. Po "karibské krizi" z podzimu 1962, jejíž příčinou bylo americké odhalení sovětských raket na Kubě, zakázala americká vláda v létě 1963 jakékoliv finanční transakce s Kubou.
• Před 80 lety rozhodla konference v Bretton Woods o založení MMF a SB
  Před 80 lety, 22. července 1944, skončila v americkém Bretton Woods ve státě New Hampshire mezinárodní konference, na které byly založeny Mezinárodní měnový fond (MMF) a skupina Světové banky (SB). Základní dokument upravující poslání a fungování MMF, Články dohody (Articles of Agreement), podepsalo 29 vlád včetně československé, čímž status MMF vstoupil 27. prosince 1945 v platnost. Světová banka měla v červnu 1946, kdy oficiálně zahájila svou činnost, 38 členů. Nyní má MMF i SB, které jsou specializovanou agenturou OSN, každá 190, respektive 189 členských zemí.