Před 60 lety USA zavedly zákaz vývozu svého zboží na Kubu

Před 60 lety, 19. října 1960, zavedla administrativa amerického prezidenta Dwighta Eisenhowera zákaz vývozu amerického zboží na Kubu, vyjma léků a některých potravin. Stalo se tak rok a půl po vítězství kubánská revoluce a poté, co kubánská vláda mimo jiné znárodnila i majetek zahraničních firem. V lednu 1961 přerušily USA s Kubou diplomatické styky a rok nato v únoru zahájily embargo na veškerý obchod s Kubou. Po "karibské krizi" z podzimu 1962, jejíž příčinou bylo americké odhalení sovětských raket na Kubě, zakázala americká vláda v létě 1963 jakékoliv finanční transakce s Kubou.

Vztahy Spojených států a komunistické Kuby byly téměř 60 let více než napjaté a plné vzájemného osočování a sankcí. Konkrétní uvolňování vztahů zahájili až americký prezident Barack Obama a kubánský vůdce Raúl Castro, jenž vystřídal svého bratra Fidela ve vedení země oficiálně v roce 2008.

Sbližování obou zemí začalo v prosinci 2014, kdy nejvyšší představitelé obou zemí oficiálně oznámili novou kapitolu ve vzájemných vztazích. Raúl Castro a Obama se krátce potkali již v prosinci 2013 na pietním ceremoniálu na počest zemřelého jihoafrického vůdce Nelsona Mandely v jihoafrickém Sowetu. Tehdy už několik měsíců vedli zástupci obou zemí v Kanadě a Vatikánu tajné rozhovory, k nimž přispěl i nový papež František.

V lednu 2015 Spojené státy zrušily některá hospodářská omezení, což učinily poté, co Havana dodržela slib propustit 53 disidentů. Uvolnilo se i cestování a peněžní transfery. V dubnu 2015 se poprvé po 59 letech sešli nejvyšší představitelé USA a Kuby - Obama s Raúlem Castrem přes hodinu jednali v rámci celoamerického summitu v panamské metropoli. V červenci 2015 navázaly USA a Kuba diplomatické styky a završením procesu sbližování obou zemí byla historická návštěva prezidenta Obamy na Kubě 20. března 2016. Klíčové hospodářské embargo ale zůstalo v platnosti.

Obamův nástupce Donald Trump má ke kubánskému režimu výrazně rezervovanější postoj a některé vstřícné kroky Obamovy vlády částečně odvolal.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Představy EU a Británie o budoucím vztahu se v mnoha bodech liší
  Propojení finančních služeb, pravidla hospodářské soutěže, pravomoci Soudního dvora EU nebo rybolov. Především o těchto bodech se zřejmě povedou spory při vyjednávání o novém partnerství EU a Británie, které v Bruselu začne už po víkendu. Analýzy předpovídají vypjaté rozhovory, neboť čerstvě zveřejněné vyjednávací mandáty se sice v některých ohledech podobají, u řady témat se ale představy unie a Londýna výrazně rozchází.
• Představy Macrona obohatí debatu o EU, míní Merkelová
  Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) je přesvědčená, že návrhy francouzského prezidenta, které Emmanuel Macron představil ve svém úterním projevu, obohatí debatu o budoucnosti Evropy. Na hodnocení jednotlivých opatření je ale ještě příliš brzy. V Berlíně to řekl mluvčí Merkelové Steffen Seibert, podle něhož kancléřka s francouzským prezidentem souhlasí v tom, že současná Evropská unie není dostatečně rychlá a efektivní.
• Před summitem G7 Macron varoval před pnutím v obchodních vztazích
  Francouzský prezident Emmanuel Macron hodlá na summitu skupiny vyspělých ekonomik G7, který dnes večer začne v přímořském letovisku Biarritz, přesvědčovat ostatní lídry, že napětí ve vzájemných vztazích - včetně těch obchodních - je špatné pro všechny. Řekl to v živě vysílaném proslovu k obyvatelům Francie. Šéf Elysejského paláce také vyzval, aby se mobilizovaly veškeré síly v boji s požáry v Amazonii.
• Před 10 lety ČNB použila intervence pro oslabení koruny, trvaly 41 měsíců
  Bankovní rada České národní banky (ČNB) se rozhodla 7. listopadu 2013 zahájit forexové intervence, cílem centrální banky bylo oslabit korunu a uvolnit tak více měnové podmínky. Kurz české měny se před zákrokem pohyboval kolem 25,50 koruny za euro, ČNB se rozhodla držet jej pomocí intervencí u hladiny 27 korun za euro. Důvodem kroku byla mimo jiné snaha předejít deflaci a urychlit návrat do situace, kdy bude ČNB moci opět začít používat pro dosažení stanoveného dvouprocentního inflačního cíle úrokové sazby.
• Před 15 lety bylo zahájeno obchodování na Energetické burze Praha (PXE)
  Před 15 lety, 17. července 2007, bylo zahájeno obchodování na Energetické burze Praha (PXE). Středoevropská energetická burza Power Exchange Central Europe (PXE), jak se nyní společnost jmenuje, vznikla v lednu 2007 a sídlí v Praze. Umožňuje obchodování s elektrickou energií s místem dodání v Česku, na Slovensku, v Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Srbsku, Slovinsku a Bulharsku. Od roku 2016 je většinovým vlastníkem PXE evropská energetická burza European Energy Exchange (EEX). Vlastní dvě třetiny akcií PXE, zbylá třetina patří Burze cenných papírů Praha.
• Před 15 lety se euro stalo měnou zemí EMU
  Před patnácti lety, 1. března 2002, se ve 12 zemích Evropské měnové unie (EMU) stalo jedinou měnou euro, které bylo do oběhu uvedeno 1. ledna 2002 a po dva měsíce se používalo současně s národními měnami. Společnou evropskou měnu v současnosti používá již 19 států, objevují se ale i úvahy zpochybňující její další existenci.
• Před 20 lety se euro stalo jedinou měnou 12 zemí EMU
  Euro jako jedinou měnu v současnosti používá 19 z 27 členských zemí Evropské unie. Euro mají i Kosovo a Černá Hora a na základě smluv s EU také Andorra, Monako, Vatikán a San Marino. Evropská měnová unie (EMU) byla vytvořena na základě Smlouvy o EU 1. ledna 1999, kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později, 1. ledna 2000, převzala Evropská centrální banka (ECB) úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se po dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.
• Před 25 lety byla zřízena ECB, centrální banka eurozóny
  Evropská centrální banka (ECB) je centrální bankou 20 zemí Evropské unie, které přijaly euro. Jejím hlavním úkolem je udržovat cenovou stabilitu v eurozóně a zachovat tak kupní sílu jednotné měny. ECB také řídí měnovou politiku Evropské unie. Od zřízení ECB uplyne 1. června 25 let. Společně s národními centrálními bankami všech členských zemí EU tvoří Evropský systém centrálních bank (ESCB). Česká národní banka je součástí ESCB od vstupu ČR do Evropské unie v roce 2004.
• Před 25 lety se koruna stala volně směnitelnou měnou
  Před 25 lety, 1. října 1995, vstoupil v platnost devizový zákon, na jehož základě se česká koruna stala volně směnitelnou měnou. Zákon rozšířil její směnitelnost podle pravidel Mezinárodního měnového fondu na všechny transakce běžného účtu platební bilance a navíc na některé transakce kapitálového účtu. Byl zrušen také roční limit pro nákup deviz fyzickými osobami.
• Před 30 lety poprvé devalvovala československá koruna
  Po listopadu 1989 čekal na architekty hospodářské reformy složitý proces narovnávání pokřivených vztahů československé koruny vůči směnitelným měnám. Již v roce 1990 se uskutečnila devalvace uměle nadhodnocené koruny vůči západním měnám a revalvace vůči těm východním. Poprvé k devalvaci došlo 8. ledna o 17 procent, potom ještě v říjnu a nakonec v prosinci. Celkem koruna v tomto roce devalvovala o více než 86 procent až na 28 Kčs/USD.
• Před 80 lety rozhodla konference v Bretton Woods o založení MMF a SB
  Před 80 lety, 22. července 1944, skončila v americkém Bretton Woods ve státě New Hampshire mezinárodní konference, na které byly založeny Mezinárodní měnový fond (MMF) a skupina Světové banky (SB). Základní dokument upravující poslání a fungování MMF, Články dohody (Articles of Agreement), podepsalo 29 vlád včetně československé, čímž status MMF vstoupil 27. prosince 1945 v platnost. Světová banka měla v červnu 1946, kdy oficiálně zahájila svou činnost, 38 členů. Nyní má MMF i SB, které jsou specializovanou agenturou OSN, každá 190, respektive 189 členských zemí.
• Přehled členů bankovní rady České národní banky
  Přehled členů bankovní rady České národní banky (ČNB) od letošního července, kdy se funkce ujme nový guvernér ČNB Aleš Michl a další tři noví členové bankovní rady (řazeno abecedně).
• Přehled deseti největších primárních nabídek akcií v historii
  Přehled deseti největších primárních veřejných nabídek akcií (IPO) v historii (na burze v Rijádu se dnes začalo obchodovat s akciemi ropné společnosti Saudi Aramco):
• Přehled deseti největších primárních nabídek akcií v historii
  Přehled deseti největších primárních veřejných nabídek akcií (IPO) v historii (čínská finančně technologická společnost Ant Group ze skupiny Alibaba získá prodejem akcií skoro 35 miliard dolarů, v přepočtu zhruba 808 miliard korun, což bude největší nabídka akcií v historii):
• Přehled dosavadních opatření vlády na podporu ekonomiky
  Vláda plánuje podpořit ekonomiku přímou podporou za zhruba 100 miliard korun a dalšími zárukami za 900 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) připravuje novelu zákona o státním rozpočtu, která by navýšila schodek ze 40 na více než 100 miliard korun.
• Přehled hlavních událostí kolem brexitu
  Přehled hlavních událostí brexitu (podle eurokomisaře Maroše Šefčoviče se možnost prodloužení přechodného období pro rozhovory EU s Británií definitivně uzavřela):
• Přehled výsledků jednání summitu EU
  Lídři EU se v noci na dnešek na summitu dohodli, že chtějí do konce letošního roku...
• Přechodná období po brexitu mohou podle Hammonda trvat až do 2022
  Podle britského ministra financí Philipa Hammonda by ve chvíli britského odchodu z EU na konci března 2019 neměly okamžitě nastat změny v imigračních a obchodních pravidlech. Hammond, jeden z nejhlasitějších zastánců klidného a pro firmy přátelského brexitu, to dnes uvedl v rozhovoru pro BBC s tím, že přechodná období by mohla trvat až do poloviny roku 2022.
• Překoná AUD/USD 0,7000?
  Komoditní měny dnes posilují, i měnový pár AUD/USD posiluje a testuje psychologickou úroveň 0,7000, sentiment...
• Překoná GBP/CAD klíčovou rezistenci?
  Měnový pár GBP/CAD se momentálně obchoduje poblíž klíčové rezistence kolem psychologické hladiny...