Před 80 lety rozhodla konference v Bretton Woods o založení MMF a SB

Před 80 lety, 22. července 1944, skončila v americkém Bretton Woods ve státě New Hampshire mezinárodní konference, na které byly založeny Mezinárodní měnový fond (MMF) a skupina Světové banky (SB). Základní dokument upravující poslání a fungování MMF, Články dohody (Articles of Agreement), podepsalo 29 vlád včetně československé, čímž status MMF vstoupil 27. prosince 1945 v platnost. Světová banka měla v červnu 1946, kdy oficiálně zahájila svou činnost, 38 členů. Nyní má MMF i SB, které jsou specializovanou agenturou OSN, každá 190, respektive 189 členských zemí.

Důvodem konference v Bretton Woods, na které se hlavní státy světa poprvé institucionálně pokusily zakotvit určitá mezinárodní měnová pravidla, bylo zabránit opakování hospodářské krize z 30. let a následné měnové a obchodní válce. Jádrem brettonwoodského systému se stal systém pevných avšak přizpůsobitelných kurzů. Pevná složka tohoto kurzového uspořádání se opírala o dominantní postavení amerického dolaru, který byl navázán na zlato. Ostatní členské měny byly napojeny na dolar pevným kurzem s úzkým fluktuačním rozpětím kolem svých dolarových centrálních parit. Systém pevných směnných kurzů byl zrušen v roce 1973.

Cílem MMF je napomáhat mezinárodní měnové spolupráci, usnadňovat vyrovnaný růst světového obchodu, podporovat stabilitu směnných kurzů a napomáhat členským zemím při odstraňování deficitů platební bilance. Každá členská země má stanovenu splatnou kvótu, které jsou stanoveny podle ekonomické síly dané země. K dosažení svých cílů má MMF zdroje ve zlatě a národních měnách členských států, jež mohou být poskytnuty členům, kteří se potýkají s problémy platební bilance. Jako hlavní rezervní aktivum a zúčtovací jednotku si MMF vytvořil rezervní měnu zvanou zvláštní práva čerpání (SDR).

Mezinárodní měnový fond v roce 2021 kvůli pandemii nového typu koronaviru mezi své členy z navýšených nouzových rezerv oznámil rozdělení zhruba 650 miliard USD (14,1 bilionu Kč). Rozšíření nouzových rezerv MMF bylo největší v historii fondu. V roce 2009 fond přerozděloval mezi země zasažené globální finanční krizí SDR ve výši 250 miliard dolarů (5,4 bilionu Kč). Členská kvóta (objem kapitálu, který musí upsat každá členská země) byla pro Českou republiku (po rozdělení Československa) stanovena na 589,6 milionu SDR. V současnosti členská kvóta ČR činí 2,18 miliardy SDR.

Vrcholným řídícím orgánem MMF je Rada guvernérů. V té je každá země zastoupena jedním guvernérem a jeho zástupcem. Guvernérem je obvykle šéf centrální banky. Za vedení každodenní agendy MMF je odpovědná Rada výkonných ředitelů. MMF má 190 členských zemí, včetně Kosova. Výkonnou ředitelkou MMF je od října 2019 Bulharka Kristalina Georgievová, která byla letos znovuzvolena na další pětileté funkční období.

Skupina Světové banky (World Bank Group, WBG) je tvořena pěti subjekty: Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj (IBRD) a Mezinárodní asociací pro rozvoj (IDA), Mezinárodní finanční korporací (IFC), Multilaterální agenturou pro investiční záruky (MIGA) a Mezinárodním centrem pro řešení investičních sporů (ICSID).

IBRD se za desítky let své činnosti přeměnila z původního věřitele při poválečné rekonstrukci Evropy na instituci, jejíž hlavní úlohou je snižovat chudobu prostřednictvím půjček vládám nebo soukromým subjektům rozvojových a středně bohatých zemí. Kromě peněz Světová banka také poskytuje technickou pomoc a poradenské služby. Malou část svých aktivit banka financuje z členských příspěvků, vypočítaných podle členských kvót do MMF, ale hlavní část si půjčuje na světových kapitálových trzích. Výborný kredit bance umožňuje půjčovat si za výhodných podmínek a tím pádem může sama poskytovat výhodné úvěry.

Nejvyšším řídícím orgánem Banky je Rada guvernérů, která se schází jednou ročně na svém podzimním výročním zasedání. Každá členská země je v SB zastoupena svým vlastním guvernérem, kterým je většinou její ministr financí. Nejvyšším představitelem SB je prezident volený na pětileté období Správní radou. Současným prezidentem je od loňského června americký podnikatel indického původu Ajay Banga.

Banka je vlastněna členskými zeměmi, kterých je 189, přičemž podíly odpovídají hospodářské síle zemí. Největším podílníkem jsou USA se 16,37 procenty, která tak mají i největší hlasovací práva (15,49 procenta). U ČR je to například 0,35 a 0,36 procenta.

Československo bylo v roce 1944 sice jedním ze zakládajících členů těchto institucí, po devíti letech ho ale v souvislosti s "měnovou reformou" vyzvaly k vystoupení kvůli neochotě poskytovat potřebné ekonomické údaje, což je jedna ze základních členských povinností. Na konci roku 1954 bylo z řad MMF i Světové banky vyloučeno. V září 1990 opět do těchto institucí vstoupilo a v roce 1993 se staly členy samostatné Česko a Slovensko.

Poctou pro ČR bylo rozhodnutí MMF a SB uspořádat pravidelné výroční zasedání v roce 2000 v Praze. Zářijový summit MMF a SB v pražském Kongresovém centru ale provázely několik dnů trvající masové protesty proti ekonomické globalizaci, při nichž radikální odpůrci obou institucí vyprovokovali v ulicích potyčky s policií a způsobili rozsáhlé škody.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Představy Macrona obohatí debatu o EU, míní Merkelová
  Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) je přesvědčená, že návrhy francouzského prezidenta, které Emmanuel Macron představil ve svém úterním projevu, obohatí debatu o budoucnosti Evropy. Na hodnocení jednotlivých opatření je ale ještě příliš brzy. V Berlíně to řekl mluvčí Merkelové Steffen Seibert, podle něhož kancléřka s francouzským prezidentem souhlasí v tom, že současná Evropská unie není dostatečně rychlá a efektivní.
• Před summitem G7 Macron varoval před pnutím v obchodních vztazích
  Francouzský prezident Emmanuel Macron hodlá na summitu skupiny vyspělých ekonomik G7, který dnes večer začne v přímořském letovisku Biarritz, přesvědčovat ostatní lídry, že napětí ve vzájemných vztazích - včetně těch obchodních - je špatné pro všechny. Řekl to v živě vysílaném proslovu k obyvatelům Francie. Šéf Elysejského paláce také vyzval, aby se mobilizovaly veškeré síly v boji s požáry v Amazonii.
• Před 10 lety ČNB použila intervence pro oslabení koruny, trvaly 41 měsíců
  Bankovní rada České národní banky (ČNB) se rozhodla 7. listopadu 2013 zahájit forexové intervence, cílem centrální banky bylo oslabit korunu a uvolnit tak více měnové podmínky. Kurz české měny se před zákrokem pohyboval kolem 25,50 koruny za euro, ČNB se rozhodla držet jej pomocí intervencí u hladiny 27 korun za euro. Důvodem kroku byla mimo jiné snaha předejít deflaci a urychlit návrat do situace, kdy bude ČNB moci opět začít používat pro dosažení stanoveného dvouprocentního inflačního cíle úrokové sazby.
• Před 15 lety bylo zahájeno obchodování na Energetické burze Praha (PXE)
  Před 15 lety, 17. července 2007, bylo zahájeno obchodování na Energetické burze Praha (PXE). Středoevropská energetická burza Power Exchange Central Europe (PXE), jak se nyní společnost jmenuje, vznikla v lednu 2007 a sídlí v Praze. Umožňuje obchodování s elektrickou energií s místem dodání v Česku, na Slovensku, v Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Srbsku, Slovinsku a Bulharsku. Od roku 2016 je většinovým vlastníkem PXE evropská energetická burza European Energy Exchange (EEX). Vlastní dvě třetiny akcií PXE, zbylá třetina patří Burze cenných papírů Praha.
• Před 15 lety se euro stalo měnou zemí EMU
  Před patnácti lety, 1. března 2002, se ve 12 zemích Evropské měnové unie (EMU) stalo jedinou měnou euro, které bylo do oběhu uvedeno 1. ledna 2002 a po dva měsíce se používalo současně s národními měnami. Společnou evropskou měnu v současnosti používá již 19 států, objevují se ale i úvahy zpochybňující její další existenci.
• Před 20 lety se euro stalo jedinou měnou 12 zemí EMU
  Euro jako jedinou měnu v současnosti používá 19 z 27 členských zemí Evropské unie. Euro mají i Kosovo a Černá Hora a na základě smluv s EU také Andorra, Monako, Vatikán a San Marino. Evropská měnová unie (EMU) byla vytvořena na základě Smlouvy o EU 1. ledna 1999, kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později, 1. ledna 2000, převzala Evropská centrální banka (ECB) úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se po dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.
• Před 25 lety byla zřízena ECB, centrální banka eurozóny
  Evropská centrální banka (ECB) je centrální bankou 20 zemí Evropské unie, které přijaly euro. Jejím hlavním úkolem je udržovat cenovou stabilitu v eurozóně a zachovat tak kupní sílu jednotné měny. ECB také řídí měnovou politiku Evropské unie. Od zřízení ECB uplyne 1. června 25 let. Společně s národními centrálními bankami všech členských zemí EU tvoří Evropský systém centrálních bank (ESCB). Česká národní banka je součástí ESCB od vstupu ČR do Evropské unie v roce 2004.
• Před 25 lety se koruna stala volně směnitelnou měnou
  Před 25 lety, 1. října 1995, vstoupil v platnost devizový zákon, na jehož základě se česká koruna stala volně směnitelnou měnou. Zákon rozšířil její směnitelnost podle pravidel Mezinárodního měnového fondu na všechny transakce běžného účtu platební bilance a navíc na některé transakce kapitálového účtu. Byl zrušen také roční limit pro nákup deviz fyzickými osobami.
• Před 30 lety poprvé devalvovala československá koruna
  Po listopadu 1989 čekal na architekty hospodářské reformy složitý proces narovnávání pokřivených vztahů československé koruny vůči směnitelným měnám. Již v roce 1990 se uskutečnila devalvace uměle nadhodnocené koruny vůči západním měnám a revalvace vůči těm východním. Poprvé k devalvaci došlo 8. ledna o 17 procent, potom ještě v říjnu a nakonec v prosinci. Celkem koruna v tomto roce devalvovala o více než 86 procent až na 28 Kčs/USD.
• Před 60 lety USA zavedly zákaz vývozu svého zboží na Kubu
  Před 60 lety, 19. října 1960, zavedla administrativa amerického prezidenta Dwighta Eisenhowera zákaz vývozu amerického zboží na Kubu, vyjma léků a některých potravin. Stalo se tak rok a půl po vítězství kubánská revoluce a poté, co kubánská vláda mimo jiné znárodnila i majetek zahraničních firem. V lednu 1961 přerušily USA s Kubou diplomatické styky a rok nato v únoru zahájily embargo na veškerý obchod s Kubou. Po "karibské krizi" z podzimu 1962, jejíž příčinou bylo americké odhalení sovětských raket na Kubě, zakázala americká vláda v létě 1963 jakékoliv finanční transakce s Kubou.
• Přehled členů bankovní rady České národní banky
  Přehled členů bankovní rady České národní banky (ČNB) od letošního července, kdy se funkce ujme nový guvernér ČNB Aleš Michl a další tři noví členové bankovní rady (řazeno abecedně).
• Přehled deseti největších primárních nabídek akcií v historii
  Přehled deseti největších primárních veřejných nabídek akcií (IPO) v historii (na burze v Rijádu se dnes začalo obchodovat s akciemi ropné společnosti Saudi Aramco):
• Přehled deseti největších primárních nabídek akcií v historii
  Přehled deseti největších primárních veřejných nabídek akcií (IPO) v historii (čínská finančně technologická společnost Ant Group ze skupiny Alibaba získá prodejem akcií skoro 35 miliard dolarů, v přepočtu zhruba 808 miliard korun, což bude největší nabídka akcií v historii):
• Přehled dosavadních opatření vlády na podporu ekonomiky
  Vláda plánuje podpořit ekonomiku přímou podporou za zhruba 100 miliard korun a dalšími zárukami za 900 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) připravuje novelu zákona o státním rozpočtu, která by navýšila schodek ze 40 na více než 100 miliard korun.
• Přehled hlavních událostí kolem brexitu
  Přehled hlavních událostí brexitu (podle eurokomisaře Maroše Šefčoviče se možnost prodloužení přechodného období pro rozhovory EU s Británií definitivně uzavřela):
• Přehled výsledků jednání summitu EU
  Lídři EU se v noci na dnešek na summitu dohodli, že chtějí do konce letošního roku...
• Přechodná období po brexitu mohou podle Hammonda trvat až do 2022
  Podle britského ministra financí Philipa Hammonda by ve chvíli britského odchodu z EU na konci března 2019 neměly okamžitě nastat změny v imigračních a obchodních pravidlech. Hammond, jeden z nejhlasitějších zastánců klidného a pro firmy přátelského brexitu, to dnes uvedl v rozhovoru pro BBC s tím, že přechodná období by mohla trvat až do poloviny roku 2022.
• Překoná AUD/USD 0,7000?
  Komoditní měny dnes posilují, i měnový pár AUD/USD posiluje a testuje psychologickou úroveň 0,7000, sentiment...
• Překoná GBP/CAD klíčovou rezistenci?
  Měnový pár GBP/CAD se momentálně obchoduje poblíž klíčové rezistence kolem psychologické hladiny...
• Překoná index S&P 500 svá historická maxima?
  Cena akciového indexu S&P 500 (SP500) na 1hodinovém grafu aktuálně testuje rezistenci obchodního pásma poblíž psychologické hladiny 4800 bodů, což jsou zároveň i historické maxima. Najdou tak kolem současných úrovní znovu sílu medvědi a oslabíme zpět směrem k supportu obchodního pásma nebo se naopak dočkáme průrazu směrem vzhůru a vytvoření nových historických maxim?