Představitelé G7 schválili zásady pro digitální měny centrálních bank

Finanční představitelé skupiny G7, která sdružuje sedm největších ekonomik světa, schválili 13 zásad veřejné politiky pro digitální měny centrálních bank (CBDC). Tyto měny by měly být založeny na transparentnosti, právu a správném řízení ekonomiky. Ve svém sdělení to ve středu uvedli ministři financí a centrální bankéři G7.

"Inovace v oblasti digitálních peněz a plateb mají potenciál přinést výrazné výhody, ale také vyvolávají značné otázky v oblasti veřejné politiky a regulace," uvádí se v prohlášení. "Silná mezinárodní koordinace a spolupráce v těchto otázkách pomáhá zajistit, aby inovace ve veřejném i soukromém sektoru přinesly domácí a přeshraniční výhody a zároveň byly bezpečné pro uživatele a širší finanční systém."

Peníze centrálních bank v podobě CBDC mají doplnit hotovost a mohly by fungovat jako likvidní bezpečné aktivum a kotva pro platební systém. Vytvořené zásady mají podpořit úvahy o těchto měnách v rámci skupiny G7 i mimo ni a doplnit nedávno zveřejněnou práci skupiny centrálních bank určenou pro Banku pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS). Žádna země G7 se zatím CBDC nerozhodla vydat, země však o takové možnosti uvažují. Je ale potřeba zvážit všechny možné dopady, uvedla agentura Reuters.

Jakákoliv CBDC musí podle představitelů podporovat a nepoškozovat schopnost centrálních bank plnit jejich mandát v oblasti měnové a finanční stability. Zdůraznili také, že u těchto měn bude důležité zabezpečit přísné standardy ochrany soukromí a kybernetické bezpečnosti, ochrany dat o uživatelích a připravit transparentní pravidla o tom, jak budou všechny informace zabezpečené a využívané.

Digitální měny také musejí být energeticky účinné a fungovat v otevřeném, transparentním a konkurenceschopném prostředí. Důležitá bude i mezinárodní propojenost a je potřeba minimalizovat případné škodlivé dopady na mezinárodní měnový a finanční systém. Žádný globální projekt stablecoinu, tedy digitální měny navázané na tradiční měnu, by pak podle sdělení neměl zahájit provoz, dokud se nevypořádá s právními a regulačními požadavky a požadavky na dohled.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Představenstvo Norilsk Nickelu poprvé za 14 let nedoporučilo vyplatit dividendu
  Představenstvo ruské těžařské firmy Norilsk Nickel nedoporučilo vyplatit dividendu za loňský rok. Učinilo tak poprvé za 14 let. Své rozhodnutí firma zdůvodnila negativními dopady geopolitiky, ruskou válkou na Ukrajině a související západní sankce ale přímo nezmínila.
• Představitelé ECB signalizovali, že se blíží konec růstu úroků v eurozóně
  Dva z představitelů Evropské centrální banky (ECB) signalizovali, že se blíží konec nynějšího zvyšování úrokových sazeb v eurozóně, které je nejvýraznější a nejdelší v historii této instituce. Proti dalšímu růstu úroků hovoří zhoršující se hospodářské vyhlídky eurozóny, ačkoliv inflace nadále zůstává vysoká. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
• Představitelé Fedu mají obavy ze stažení státní podpory ekonomice
  Američtí spotřebitelé zvýšili v květnu a v červnu výdaje, ale podniky zůstávají opatrné. Nastávající ekonomické oživení čelí mnoha rizikům, uvedli na svém červencovém zasedání představitelé americké centrální banky (Fed). Vyplývá to ze včera zveřejněného zápisu ze zasedání měnového výboru Fedu z 28. a 29. července, při kterém banka svou základní úrokovou sazbu podle očekávání ponechala beze změny v pásmu nula až 0,25 procenta, kde je od 15. března.
• Představitelé Fedu se rozcházeli v názorech na snížení úroků
  Představitelé americké centrální banky (Fed) se rozcházeli v názorech na červencové snížení úrokových sazeb. Někteří navrhovali výraznější pokles úroků, zatímco jiní chtěli sazby ponechat beze změny. Vyplývá to podle agentury AP ze zápisu z červencového zasedání, na kterém Fed nakonec základní úrokovou sazbu snížil o čtvrt procentního bodu do pásma 2,00 až 2,25 procenta.
• Představitele Fedu znepokojuje závažnost poklesu ekonomiky
  Představitelé americké centrální banky (Fed) minulý měsíc vyjádřili znepokojení nad závažností ekonomického poklesu způsobeného pandemií nemoci covid-19. Pokles ekonomické aktivity v USA byl na jaře podle nich patrně nejstrmější od konce druhé světové války. Vyplývá to ze včera zveřejněného zápisu z červnového zasedání, na kterém banka svou základní úrokovou sazbu podle očekávání ponechala beze změny v pásmu nula až 0,25 procenta.
• Představitelé Fedu zvažují snižování bilance o 95 miliard dolarů měsíčně
  Americká centrální banka (Fed) zvažuje snižování objemu dluhopisů ve svém držení o maximálně 95 miliard dolarů (2,1 bilionu Kč) za měsíc. Vyplývá to podle agentury Reuters ze zápisu z březnového zasedání, který dnes banka zveřejnila. Snížení bilance umocní opatření proti rostoucí inflaci. Fed dluhopisy kupoval ještě minulý měsíc, kdy se snažil plynule ukončit podporu ekonomice zasažené pandemií covidu-19.
• Představitelé G20 potvrdili závazek bojovat s protekcionismem
  Finanční představitelé skupiny největších ekonomik světa G20 včera potvrdili svůj závazek bojovat s protekcionismem. V závěrečném komuniké ze schůzky v Buenos Aires však rovněž poukázali na potřebu dalších jednání a kroků v oblasti mezinárodního obchodu. Schůzka se konala jen několik dnů před začátkem platnosti nových cel na dovoz oceli a hliníku do Spojených států.
• Představitelé G7 budou jednat o ekonomice
  Přední finanční představitelé skupiny nejvyspělejších zemí světa G7 dnes nedaleko Londýna zahájí dvoudenní...
• Představitelé G7 podpořili dočasné dluhové úlevy pro chudé země
  Finanční představitelé skupiny hospodářsky nejvyspělejších zemí světa G7 se shodli na potřebě zajistit finanční a technickou pomoc rozvíjejícím se ekonomikám, které se potýkají s negativními dopady pandemie způsobené koronavirem. Uvedl to dnes japonský ministr financí Taró Aso. Představitelé G7 rovněž oznámili, že jsou připraveni umožnit chudým zemím dočasné přerušení splátek dluhů v případě, že se k tomuto kroku připojí i další státy ze skupiny největších ekonomik světa G20, do které patří také například Rusko a Čína.
• Představitelé G7 potvrdili odhodlání zajistit hospodářské oživení
  Vedoucí představitelé hospodářsky nejvyspělejších zemí světa G7 dnes potvrdili, že hodlají uskutečnit veškeré potřebné kroky, aby zajistili oživení svých ekonomik z útlumu způsobeného koronavirem. Uvedl to podle agentury Reuters kanadský premiér Justin Trudeau po dnešní videokonferenci.
• Představitelé USA se stále nedohodli na odvrácení platební neschopnosti vlády
  Ani osobní schůzka amerického prezidenta Joea Bidena se šéfem Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym nepřinesla dohodu o navýšení dluhového stropu Spojených států, která by odvrátila hrozící platební neschopnost federální vlády. Po jednání v Bílém domě to podle agentur AP a Reuters uvedl McCarthy. Zároveň ale poznamenal, že diskuze byla produktivní. Věří, že je možné se dohodnout. Nenavýší-li Kongres limit pro zadlužení USA, mohla by platební neschopnost nastat už 1. června. To by mělo dramatické dopady nejen na americkou, ale i světovou ekonomiku.
• Představy EU a Británie o budoucím vztahu se v mnoha bodech liší
  Propojení finančních služeb, pravidla hospodářské soutěže, pravomoci Soudního dvora EU nebo rybolov. Především o těchto bodech se zřejmě povedou spory při vyjednávání o novém partnerství EU a Británie, které v Bruselu začne už po víkendu. Analýzy předpovídají vypjaté rozhovory, neboť čerstvě zveřejněné vyjednávací mandáty se sice v některých ohledech podobají, u řady témat se ale představy unie a Londýna výrazně rozchází.
• Představy Macrona obohatí debatu o EU, míní Merkelová
  Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) je přesvědčená, že návrhy francouzského prezidenta, které Emmanuel Macron představil ve svém úterním projevu, obohatí debatu o budoucnosti Evropy. Na hodnocení jednotlivých opatření je ale ještě příliš brzy. V Berlíně to řekl mluvčí Merkelové Steffen Seibert, podle něhož kancléřka s francouzským prezidentem souhlasí v tom, že současná Evropská unie není dostatečně rychlá a efektivní.
• Před summitem G7 Macron varoval před pnutím v obchodních vztazích
  Francouzský prezident Emmanuel Macron hodlá na summitu skupiny vyspělých ekonomik G7, který dnes večer začne v přímořském letovisku Biarritz, přesvědčovat ostatní lídry, že napětí ve vzájemných vztazích - včetně těch obchodních - je špatné pro všechny. Řekl to v živě vysílaném proslovu k obyvatelům Francie. Šéf Elysejského paláce také vyzval, aby se mobilizovaly veškeré síly v boji s požáry v Amazonii.
• Před 10 lety ČNB použila intervence pro oslabení koruny, trvaly 41 měsíců
  Bankovní rada České národní banky (ČNB) se rozhodla 7. listopadu 2013 zahájit forexové intervence, cílem centrální banky bylo oslabit korunu a uvolnit tak více měnové podmínky. Kurz české měny se před zákrokem pohyboval kolem 25,50 koruny za euro, ČNB se rozhodla držet jej pomocí intervencí u hladiny 27 korun za euro. Důvodem kroku byla mimo jiné snaha předejít deflaci a urychlit návrat do situace, kdy bude ČNB moci opět začít používat pro dosažení stanoveného dvouprocentního inflačního cíle úrokové sazby.
• Před 15 lety bylo zahájeno obchodování na Energetické burze Praha (PXE)
  Před 15 lety, 17. července 2007, bylo zahájeno obchodování na Energetické burze Praha (PXE). Středoevropská energetická burza Power Exchange Central Europe (PXE), jak se nyní společnost jmenuje, vznikla v lednu 2007 a sídlí v Praze. Umožňuje obchodování s elektrickou energií s místem dodání v Česku, na Slovensku, v Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Srbsku, Slovinsku a Bulharsku. Od roku 2016 je většinovým vlastníkem PXE evropská energetická burza European Energy Exchange (EEX). Vlastní dvě třetiny akcií PXE, zbylá třetina patří Burze cenných papírů Praha.
• Před 15 lety se euro stalo měnou zemí EMU
  Před patnácti lety, 1. března 2002, se ve 12 zemích Evropské měnové unie (EMU) stalo jedinou měnou euro, které bylo do oběhu uvedeno 1. ledna 2002 a po dva měsíce se používalo současně s národními měnami. Společnou evropskou měnu v současnosti používá již 19 států, objevují se ale i úvahy zpochybňující její další existenci.
• Před 20 lety se euro stalo jedinou měnou 12 zemí EMU
  Euro jako jedinou měnu v současnosti používá 19 z 27 členských zemí Evropské unie. Euro mají i Kosovo a Černá Hora a na základě smluv s EU také Andorra, Monako, Vatikán a San Marino. Evropská měnová unie (EMU) byla vytvořena na základě Smlouvy o EU 1. ledna 1999, kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později, 1. ledna 2000, převzala Evropská centrální banka (ECB) úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se po dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.
• Před 25 lety byla zřízena ECB, centrální banka eurozóny
  Evropská centrální banka (ECB) je centrální bankou 20 zemí Evropské unie, které přijaly euro. Jejím hlavním úkolem je udržovat cenovou stabilitu v eurozóně a zachovat tak kupní sílu jednotné měny. ECB také řídí měnovou politiku Evropské unie. Od zřízení ECB uplyne 1. června 25 let. Společně s národními centrálními bankami všech členských zemí EU tvoří Evropský systém centrálních bank (ESCB). Česká národní banka je součástí ESCB od vstupu ČR do Evropské unie v roce 2004.
• Před 25 lety se koruna stala volně směnitelnou měnou
  Před 25 lety, 1. října 1995, vstoupil v platnost devizový zákon, na jehož základě se česká koruna stala volně směnitelnou měnou. Zákon rozšířil její směnitelnost podle pravidel Mezinárodního měnového fondu na všechny transakce běžného účtu platební bilance a navíc na některé transakce kapitálového účtu. Byl zrušen také roční limit pro nákup deviz fyzickými osobami.