Zaujalo nás: Rumunsko nad průměrem EU. Ve vývoji ekonomiky i ve využívání obnovitelných zdrojů energie

Rumunsko, nahlížené optikou dnešních dnů, už rozhodně nepatří na chvost EU. Za poslední roky se tato ekonomika posunula z pozice „chudého příbuzného“ výrazně vpřed a v řadě žebříčků se nachází nad evropským průměrem. A to nejen v případě makroekonomických ukazatelů, ale i ve využívání obnovitelných zdrojů energie. Společnost WOOD & Company vsadila na investiční potenciál obnovitelných zdrojů energie, když na jaře letošního roku otevřela podfond nabízející investování od OZE. Ten v květnu uzavřel první akvizici na výstavbu solárního parku v Rumunsku. Výstavba parku byla zahájena v červnu, zkušební provoz je plánován na začátek 2025.

Rumunsko bylo po vstupu do EU vnímáno jako země, která se nachází spíše na konci unijního pelotonu. Dnes už tomu tak není a v řadě ekonomických ukazatelů se nachází nad průměrem zemí EU. Potvrzují to i aktuální data  Eurostatu.

·         Hrubý domácí proukt (HDP) na obyvatele dosáhl v roce 2023 hodnoty 78 % z průměru EU (EU = 100 %) . Přitom ještě v roce 2013 byl tento ukazatel na úrovni pouhých 55 %. Rumunsko se tak, hned po Irsku, posunulo za poslední desetiletí ekonomicky nejvíce vpřed.

·         Rumunsko se může pochlubit podprůměrnou mírou nezaněstnanosti, která vloni dosáhla 5,6 % (průměr EU byl na úrovni 6,0 %). Před deseti lety v roce 2013 byla míra nezaměstnanosti na úrovni 9,0 %.

·         Harmonizovaná inflace této ekonomiky dosáhla v roce 2022 úrovně 12,0 %, v roce 2023 hodnoty 9,7 %. A i přesto, že nárůst cen byl relativně rychlý, ve srovnání se zeměmi V4 (včetně SR a ČR) rostly ceny zboží a služeb v Rumunsku v uplynulých dvou letech pomaleji.

·         Veřejný dluh Rumunska za poslední dekádu vzrostl z úrovně 37,8 % HDP (v roce 2013) na 47,2 % HDP (v roce 2022). I přesto jde o nižší úroveň v porovnání s průměrem EU (83,5 % z HDP), ale i v porovnání se zeměmi V4. Jedině Česká republika měla, v rámci skupiny V4, nižší veřejný dluh, a to na úrovni 44,2 %.

WOOD využívá investičního potenciálu obnovitelných zdrojů energie

V březnu letošního roku vznikl nový podfond WOOD SICAV Renewables, jehož cílem je nabízet investice do obnovitelných zdrojů energie v Evropě. Jeho první akvizicí je fotovoltaická elektrárna (FVE) na území Rumunska o výkonu 42 MWp, kontrakt byl úspěšně uzavřen v květnu. Jde o tzv. ready-to-build projekt, kdy již byla zajištěna všechna potřebná povolení a plány, a po podpisu kontraktu tak v červnu navázala fáze výstavby. FVE by měla být uvedena do provozu na začátku roku 2025. Strategickým partnerem projektu je společnost Solek, která se bude podílet na výstavbě a provozu FVE. Podfond WOOD SICAV Renewables je určený pro kvalifikované investory a cílí na roční zhodnocení 15 %, s doporučeným investičním horizontem 5 let. „To, že jsme pro pilotní projekt šli do Rumunska i to, že se jedná právě o solární elektrárny, má svůj strategický význam. Rumunsko je z pohledu obnovitelných zdrojů ale i celkové ekonomické kondice perspektivní trhem. Podíl ognovitelné energie na celkové spotřebě stoupá a díky plánovanému ukončení provozu uhelných elektráren bude dále nabývat na významu,“ říká Václav Kůla, investiční manažer WOOD & Company.

Rumunsko v TOP 10 ve využívání obnovitelných zdrojů energie

Vojenský konflikt na Ukrajině zesílil tlak na energetickou soběstačnost EU. Při snižování závislosti na ruských energetických zdrojích preferuje Evropská komise vyšší využití obnovitelných zdrojů energie (OZE). Součástí balíku reformních opatřední Fit for 55 je proto i cíl minimálního podílu OZE na celkové spotřebě energií, který směrnice stanovuje pro rok 2030 na úrovni 42,5 %. Pro dosažení tohto cíle bude nevyhnutelná transformace energetického systému ve všech zemích EU. Jedním z dalšíh významných cílů EU je do roku 2030 ztrojnásobit instalalovanou kapacitu solárních a větrných elektráren.

Eurostat v závěru roku 2023 uveřejnil údaje o využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) za rok 2022 pro všechny ekonomiky EU. A to jak celkově, tak i v případě hrubé spotřeby elektřiny. Rumunsko se v obou případech  umístilo nejen nad průměrem EU, ale dokonce v TOP desítce zemí s největším podílem OZE. Celkově vykázalo Rumunsko podíl OZE na úrovni 24,1 %, v případě hrubé spotřeby elektřiny elektřiny šlo o podíl 43,7 %.

Unie dosáhla v roce 2022 celkový podíl 23,0 %, v případě hrubé spotřeby elektřiny podíl 41,2 %. Země V4 (včetně Slovenska i Česka) se tak Rumunsku ve využívání OZE dívají na záda. Jejich podíly energie z OZE se totiž nacházejí v rozpětí 15,2 až 18,2 %, v případě hrubé spotřeby elektřiny v rozpětí 15,3 až 22,9 %.

Odklon od fosilních zdrojů a orientace na obnovitelné zdroje má nejen ekologický, ale i ekonomický význam

Při energiích z obnovitelných zdrojů se často vedou diskuse související s jejich cenou. Pokud jde o výšku nákladů spojených s výrobou elektřiny z různých zdrojů přinesla zajímavé výsledky společnost Lazard. Například náklady na výstavbu a provoz solárních a větrných elektráren v uplynulém desetiletí klesly až o 90 %. A to díky technologickému pokroku a zefektivnění výroby. Výstavba a provoz solárních a větrných elektráren je tak výrazně lacinější a návratnost investice podstatně kratší než u ostatních zdrojů energie. Elektřina vyráběná z fosilních paliv, hlavně z uhlí, je v porovnání s jinými zdroji dražší a nekonkurenceschopnou, a to především z důvodu emisních povolenek. Také náklady na výrobu elektřiny z jádra se už téměř 15 let zvyšují, především kvůli vyšším nárokům na bezpečnost.

Rumunsko má nejen ambice, ale i vysoký potenciál ve využívání zelené energie, především té sluneční

Kvůli ochraně životního prostředí se členské země unie zavázaly vyloučit uhlí ze svého energetického mixu a to nejpozději do roku 2040 (většina zemí už do roku 2030). Proto už v současnosti vzniká „díra“ na straně nabídky, kterou je možné vyplnit fotovoltaikou, větrnými turbínami nebo jinými OZE.

Jednou z těchto zemí je i Rumunsko. Země schválila plán obnovy (National Recovery and Resilience Plan), který směřuje k cíli dosáhnout energetické transformace a odstavení uhelných elektráren do roku 2032. Vzhledem ke skutečnosti, že Rumunsko v posledních letech už není soběstačné ve výrobě elektřiny (t.j. domácí produkce elektřiny nestačí na uspokojení poptávky) a další zdroje jako už zmiňované uhlí chystá postupně odstavit, vzniká enormní tlak a prostor právě na investice do obnovitelnýh zdrojů energií a zajištění dostatečné kapacity ve výrobě elektřiny do budoucnosti. V následujících letech tak Rumunsko bude muset vykrýt veškerý objem výroby energií pocházející z uhlí, ale i chybějící současnou kapacitu. Mělo by jít o objem 4 – 5 GW.

Trh s obnovitelnými zdroji energie v Rumunsku je v současné době už velmi dynamický a jeho aktivita s nárůstem instalovaného výkonu a počtu dokončených projektů OZE roste. Rumunsko zároveň patří mezi ty ekonomiky EU, které si stanovily ambiciozní cíle a úspěšně je plní. V souvislosti s OZE je v Rumunsku potřebné zmínit i dostatečnou finanční podporu ze strany státu.

Klíčovým obnovitelným zdrojem energie v Rumunsku by mělo být v následujících letech a desetiletích slunce. Cílem této ekonomiky je, aby se solární energie v roce 2030 podílela na celkovém instalovaném výkonu téměř 30 %. V roce 2050 by měl podíl fotovoltaiky atakovat hranici 50 %.

Proč má Rumunsko vysoký solární potenciál?

Rumunsko má na většině území příznivé podmínky – vysoký osvit nad 1300 kWh/kWp. Má připravenou přenosovou soustavu a dostatečnou kapacitu na připojení do sítě. Tato země navíc disponuje dostatečným množstvím vhodných pozemků. Výstavba solárních parků je navíc velmi rychlá a jednoduchá oproti například výstavbě větrných parků nebo vodních elektráren.