ČR od vstupu do EU získala z unie mnohem více, než zaplatila

Česko od svého vstupu do Evropské unie v květnu 2004 do konce loňského roku získalo z evropských zdrojů dva biliony korun. Za stejné období do rozpočtu EU zaplatilo 876,6 miliardy korun. Největší část příjmů, 44 procent, tvořily peníze ze strukturálních fondů určené na podporu hospodářsky slabších regionů. Do zemědělství mířila čtvrtina evropských peněz vyplacených za dvacetileté členství, pětinu pak Česko čerpalo z fondu soudržnosti, který podporuje hospodářsky slabší státy EU. V posledních třech letech je významným zdrojem příjmů i Evropský plán na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytlo ministerstvo financí.

V prvním roce členství v EU byly příjmy z evropských zdrojů 25,3 miliardy korun, následně se začaly zvyšovat. Hranici 50 miliard korun ročně překročily v roce 2008, hranici 100 miliard korun v roce 2012. Vůbec největší objem evropských peněz za dobu členství přitekl do Česka v roce 2015, kdy to bylo 191,9 miliardy korun. Loni Česko získalo z EU 156,2 miliardy korun.

Hlavní část příjmů tvoří peníze ze strukturálních fondů EU, ze kterých do Česka od vstupu do unie přišlo 893,4 miliardy korun. Z fondu soudržnosti získalo Česko za dobu členství v EU 426,5 miliardy korun. Peníze z evropských fondů se v Česku rozdělují v rámci operačních programů, které organizují jednotlivá ministerstva podle svého zaměření. V aktuálním programovém období na roky 2021 až 2027 by nejvíc peněz mělo jít do Operačního programu Doprava, který podporuje zejména rozvoj dopravní infrastruktury či výstavbu dobíjecích stanic pro elektromobily, a do Integrovaného regionálního operačního programu, ze kterého se financuje rozvoj obcí, měst a regionů.

Celkem 66,7 miliardy korun získalo Česko z unijních programů. Zatímco operační programy se vypisují na národní úrovni, unijní programy jsou pod správou Evropské komise. Jsou zaměřené například na zmírňování dopadů změn klimatu, na inovace a digitalizaci nebo na kulturní projekty.

Na české zemědělství šlo za dobu členství v unii 509,9 miliardy korun. Z toho 332,8 miliardy korun byly přímé platby zemědělcům a 160 miliard šlo na programy na rozvoj venkova.

V posledních třech letech hrají významnou roli v čerpaných penězích prostředky z NGEU. Loni takto Česko získalo 39,5 miliardy korun, což byla čtvrtina všech příjmů z EU.

Se členstvím v EU je spojena také povinnost odvádět peníze do unijního rozpočtu. Největší část plateb tvoří podíl na hrubém národním důchodu (HND) země, na kterém Česko za dobu členství odvedlo 640,1 miliardy korun. V rámci cel zaplacených za dovoz zboží do EU ze třetích zemí zaplatilo Česko do unijního rozpočtu 117,5 miliardy korun, z výnosů daně z přidané hodnoty (DPH) Česko odvedlo 114 miliard korun. Od roku 2021 se platí také odvod založený na hmotnosti plastových obalů vyrobených v daném státu, které nejsou recyklovány. Česko na něm od zavedení zaplatilo pět miliard korun.

Celkově je pro Česko členství v unii finančně výhodné a v každém roce příjmy z EU přesahovaly výdaje. Takzvaná čistá pozice, tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji vůči unii, dosáhla za dobu členství při započítání příjmů z NGEU 1,1 bilionu korun.

Členění českých příjmů z Evropské unie od vstupu do konce roku 2023 (v milionech korun):

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• ČNB zvýšila úrokové sazby nejvíce od roku 1997
  Bankovní rada České národní banky dnes výrazně zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Ekonomové čekali zvýšení sazby o 0,5 procentního bodu. Naposledy bankovní rada zvýšila základní sazbu jedním krokem o více než 0,5 procentního bodu v roce 1997. Důvodem růstu sazeb je podle ekonomů především rostoucí inflace, která v srpnu překonala čtyři procenta. Do konce roku by podle ekonomů mohla základní úroková sazba stoupnout až na dvě procenta. Dnešního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.
• ČNB zvýšila úrokovou sazbu na 0,5 procenta
  Bankovní rada České národní banky dnes podruhé v tomto roce zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Informoval o tom mluvčí centrální banky Marek Zeman.
• ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na sedm procent, je nejvyšší od r. 1999
  Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem je vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Dnes šlo o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.
• ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na 5,75 procenta, je nejvyšší od r. 1999
  Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň dnes šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové spíše očekávali růst sazeb jen o 0,5 procentního bodu.
• ČNB zvýší úrokové sazby spíše v listopadu
  Bankovní rada ČNB na středečním zasedání spíše ponechá úrokové sazby beze změny a k jejich zvýšení přistoupí až na listopadovém zasedání, kdy bude mít k dispozici novou prognózu. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. Hlasování členů bankovní rady o změně ovšem podle nich bude zřejmě ve středu velmi těsné. Zasedání rady se zúčastní všech sedm členů.
• ČNB žádá, aby obchodníci s kryptoaktivy vyjádřili zájem o registraci
  Česká národní banka (ČNB) vyzvala poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, aby dali najevo, zda budou mít zájem o získání povolení k činnosti na českém trhu. Na základě vyjádřeného zájmu připraví vzdělávací aktivity pro tuto oblast a bude koordinovat své činnosti při poskytování registrací, uvedla ČNB na svých internetových stránkách. Regulace obchodu s kryptoaktivy začne platit v příštím roce na základě evropského nařízení označovaného zkratkou MiCA.
• ČR a Británie nepodepíšou smlouvu o rozpočtové kázni
  Česká republika a Velká Británie se na probíhajícím summitu EU nezúčastní podpisu smlouvy o rozpočtové kázni v eurozóně.
• ČR má v lithiu příležitost přispět k energetické bezpečnosti Evropy, řekl Fiala
  ČR má v lithiu jedinečnou příležitost přispět k energetické bezpečnosti státu a celé Evropy, řekl dnes premiér Fiala (ODS) nedaleko ložiska na Cínovci na Teplicku, kde se zastavil po cestě do Drážďan. Tam se setká se saským premiérem Michaelem Kretschmerem. Společně podepíší memorandum o spolupráci na projektech strategického významu, mimo jiné při získávání strategických surovin, jako je lithium. Na Cínovci je největší evropské ložisko lithia, které Evropská unie zařadila mezi tzv. kritické materiály.
• ČR má 14. nejsilnější ekonomiku EU
  Česko má podle Indexu prosperity a finančního zdraví čtrnáctou nejsilnější ekonomiku v EU, proti roku 2023 si tak pohoršilo o dvě příčky. Ačkoliv má relativně pestrý průmysl s vysokou komplexitou, ekonomiku brzdí nízká přidaná hodnota a vysoká inflace. Index společně vytváří Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech.
• ČR měla v Evropě 21. nejvyšší inflaci, horší než v březnu
  Česko si v evropském žebříčku inflace v dubnu výrazně pohoršilo. Ze 41 sledovaných evropských států ji mělo 21. nejvyšší, zatímco v březnu byla v ČR devátá nejnižší inflace. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu, kterou má ČTK k dispozici. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v dubnu zrychlil z březnových dvou procent na 2,9 procenta.
• ČR plní dvě ze čtyř kritérií pro přijetí eura, žádný stát všechna
  Česká republika v současnosti plní dvě ze čtyř hospodářských kritérií nezbytných pro zavedení eura. Zatímco podmínky týkající se stavu veřejných financí a úrokových sazeb Praha splňuje, nevyhověla by z hlediska cenové stability a směnného kurzu. Ve své letošní zprávě o připravenosti zemí Evropské unie přijmout společnou evropskou měnu to dnes uvedla Evropská komise (EK). Všechna kritéria nesplňuje ani jedna ze sedmi hodnocených zemí.
• ČR před 20 lety vstoupila do Evropské unie
  Česká republika před 20 lety vstoupila do Evropské unie. Kromě ní se od 1. května 2004 staly členskými zeměmi bloku také Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko.
• ČR se dostává do mzdově inflační spirály, míní člen bankovní rady ČNB Holub
  Inflaci v Česku stále přiživují rostoucí mzdy, Česko se tak dostává do mzdově inflační spirály. V dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl člen bankovní rady České národní banky (ČNB) Tomáš Holub. Centrální banka by proto podle něj měla opět brzy zvýšit úrokové sazby. S tím naopak nesouhlasil ekonom a ředitel centra IDEA CERGE-EI v Praze Jan Švejnar, podle něj je problémem pokles HDP.
• ČR se podle odhadů dostala do deflace
  Spotřebitelské ceny podle analytiků oslovených ČTK v lednu meziročně klesly v průměru o 0,3 procenta...
• ČR se zavázala přijmout euro v přístupové smlouvě
  Vybrané údaje o problematice budoucího možného přijetí společné evropské měny euro Českou republikou k 20. výročí (1. května 2004) vstupu ČR do Evropské unie (EU):
• ČR už šestkrát za 20 let splnila ekonomické podmínky pro euro
  Za 20 let členství v Evropské unii splnilo Česko šestkrát ekonomická kritéria pro zavedení společné evropské měny. Zatím naposledy se to stalo v roce 2018, letos není vyloučeno, že se to podaří znovu. Vyplývá to z analýz ministerstva financí a České národní banky (ČNB), které instituce pravidelně zpracovávají při hodnocení připravenosti ekonomiky na zavedení eura. I nadále ale země nebude plnit podmínku členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Vláda se chce k debatě o možném zavedení eura v Česku vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku.
• ČR zvládla transformaci ekonomiky, dohánění Západu však zpomalilo
  Česku se po sametové revoluci před 35 lety podařilo úspěšně přejít k tržní ekonomice a hospodářsky dohnat některé západní státy, přibližování k nejsilnějším ekonomikám se ale v posledních letech zpomalilo. V e-mailovém rozhovoru s ČTK u příležitosti svých 80. narozenin to uvedl bývalý ministr financí Ivan Kočárník, který se v 90. letech na transformaci ekonomiky podílel. Činnost svých nástupců na ministerstvu financí hodnotí kriticky, současné hospodaření státu se podle něj vyvíjí problematicky.
• ČS: Konec intervencí ČNB bude později
  Česká národní banka ukončí režim forexových intervencí nejdříve až na konci roku 2017, vyplývá z odhadů analytiků České spořitelny (ČS). Ti o tom dnes informovali na setkání s novináři. Analytik banky Jiří Polanský upozornil, že někteří spekulanti na trhu sázejí na konec intervencí již na počátku roku 2017. Vývoj ekonomiky, mezd a inflace ovšem podle něj takový názor nepodporuje. Investoři si tak spíše špatně vyložili předchozí komentáře členů bankovní rady.
• ČSOB dostala od ČNB pokutu, nestihla včas spustit bezpečné platby na webu
  Česká národní banka udělila ČSOB milionovou pokutou. Důvodem bylo to, že banka včas nezavedla silné ověření zákazníků platících na internetu kartou. Banka chybu uznala a pokutu přijala. Napsal to dnes SZ Byznys serveru Seznam Zprávy.
• ČSOB: Nálada mezi menšími firmami a podnikateli se zlepšuje
  Nálada mezi malými a středními firmami a podnikateli se podle průzkumu ČSOB dále drobně zlepšuje. Hodnota Indexu očekávání firem, který sleduje poptávku, investice a rozsah podnikání, se přehoupla poprvé od jara 2023 do kladného pásma značící převažující optimismus. Každá pátá firma chce v následujících 12 měsících rozšířit své podnikání, vyplývá z průzkumu ČSOB, kterého se zúčastnilo přes 400 respondentů z různých oborů.