ČR má 14. nejsilnější ekonomiku EU

Česko má podle Indexu prosperity a finančního zdraví čtrnáctou nejsilnější ekonomiku v EU, proti roku 2023 si tak pohoršilo o dvě příčky. Ačkoliv má relativně pestrý průmysl s vysokou komplexitou, ekonomiku brzdí nízká přidaná hodnota a vysoká inflace. Index společně vytváří Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech.

Stav ekonomiky podle indexu oslabil druhým rokem v řadě. Devátá příčka z roku 2022 se loni změnila na dvanáctou a letos ji vystřídalo čtrnácté místo. Na špici zemí EU se třetím rokem drží severské země v čele se Švédskem a Dánskem, trojici nejsilnějších ekonomik doplňuje Německo. Druhou stranu žebříčku uzavírá Řecko.

Nejhoršího výsledku dosáhlo Česko v inflaci. Zatímco většině ostatních států se podařilo vysokou hladinu inflace z roku 2022 relativně rychle stáhnout, v Česku se takzvaný harmonizovaný index spotřebitelských cen zastavil na 12 procentech, což je druhý nejvyšší výsledek napříč EU. Hůře je na tom jen Maďarsko se 17 procenty.

Ceny potravin v Česku jsou proti roku 2015 téměř o polovinu vyšší. "Z hlediska cenové hladiny celého spotřebitelského koše se řadíme pod průměr zemí EU a patříme mezi 'levnější' státy, bohužel to ale neplatí pro položky, které jsou pro spotřebitele základní. V cenách potravin jsme prakticky dohnali západní státy, aktuálně jsme na 97 procentech úrovně EU," uvedla analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.

Propsalo se to i v cenách běžných potravin. "Z těch meziročně nejvíce podražil cukr krystal, a to téměř o 40 procent. Zatímco v roce 2022 se kilo cukru dalo pořídit průměrně za 24 korun, v uplynulém roce se cena vyšplhala na 33 korun," doplnil analytik Evropy v datech Tomáš Odstrčil. Vysoký růst cen nastal u čerstvých vajec, o 30 procent, o čtvrtinu zdražily brambory. V obchodech je ale i na několik artiklů, které proti předloňskému roku zlevnily. Nejvýrazněji klesla cena másla, a to o 13 procent. O šest procent se snížila i průměrná cena kilové cihly eidamského sýru.

Z dalších indikátorů indexu vyplynulo, že se ČR po loňském propadu vrátilo na druhou příčku v komplexitě ekonomiky, tedy indikátoru, který svědčí o diverzifikaci a různorodosti českého průmyslu. "Vysoká míry komplexity české ekonomiky je pozitivní zprávou. Naše ekonomika toho umí skutečně mnoho v řadě odvětví a oborech. Vysoká míra diverzifikace navíc znamená, že šok do jednoho odvětví českou ekonomiku neovlivní tak negativně jako ekonomiky, které naopak vsadily na koncentrovanější podobu ekonomiky," vysvětlil hlavní ekonom spořitelny David Navrátil.

Česku se ale nedaří dlouhodobě v nízké přidané hodnotě. "Východiskem ke zlepšení výsledků v této oblasti může být strategické plánování investic, podpora sektorů s vysokou přidanou hodnotou, zlepšení inovačního ekosystému, investice do vzdělání a dovedností pracovní síly či zjednodušení regulačního prostředí," doplnil Daniel Rajnoch ze společnosti InvestBay.

Zdroj: Reuters, ČTK, Česká spořitelna, InvestBay

Čtěte více

• ČNB zvýšila sazby, banky zatím nereagují
  Bankovní rada České národní banky dnes jednomyslně zvýšila úrokové sazby o 0,25 procentního bodu. Základní úroková sazba tak stoupla na dvě procenta a je na nejvyšší hodnotě za posledních deset let. Banky zatím v reakci na dnešní krok ČNB vesměs nebudou zvyšovat úroky svých hypoték. U vkladů počkají na vývoj situace na trhu. Na rozhodnutí ČNB jako první zareagovala Banka Creditas, která zvýší sazby u spořících účtů o 0,2 procenta.
• ČNB zvýšila své devizové rezervy ve zlatě, zásoby činí deset tun
  Česká národní banka během uplynulého půl roku třikrát zvýšila své devizové rezervy ve zlatě. Nejprve loni v prosinci o 622 kilogramů, letos v březnu o dalších 280 kg a v červnu o 466 kg. Vyplývá to ze zjištění portálu Zlato.cz. Koncem června zásoby zlata ČNB činily 9,95 tuny, sdělila ČTK centrální banka.
• ČNB zvýšila úrokové sazby nejvíce od roku 1997
  Bankovní rada České národní banky dnes výrazně zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Ekonomové čekali zvýšení sazby o 0,5 procentního bodu. Naposledy bankovní rada zvýšila základní sazbu jedním krokem o více než 0,5 procentního bodu v roce 1997. Důvodem růstu sazeb je podle ekonomů především rostoucí inflace, která v srpnu překonala čtyři procenta. Do konce roku by podle ekonomů mohla základní úroková sazba stoupnout až na dvě procenta. Dnešního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.
• ČNB zvýšila úrokovou sazbu na 0,5 procenta
  Bankovní rada České národní banky dnes podruhé v tomto roce zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Informoval o tom mluvčí centrální banky Marek Zeman.
• ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na sedm procent, je nejvyšší od r. 1999
  Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem je vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Dnes šlo o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.
• ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na 5,75 procenta, je nejvyšší od r. 1999
  Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň dnes šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové spíše očekávali růst sazeb jen o 0,5 procentního bodu.
• ČNB zvýší úrokové sazby spíše v listopadu
  Bankovní rada ČNB na středečním zasedání spíše ponechá úrokové sazby beze změny a k jejich zvýšení přistoupí až na listopadovém zasedání, kdy bude mít k dispozici novou prognózu. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. Hlasování členů bankovní rady o změně ovšem podle nich bude zřejmě ve středu velmi těsné. Zasedání rady se zúčastní všech sedm členů.
• ČNB žádá, aby obchodníci s kryptoaktivy vyjádřili zájem o registraci
  Česká národní banka (ČNB) vyzvala poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, aby dali najevo, zda budou mít zájem o získání povolení k činnosti na českém trhu. Na základě vyjádřeného zájmu připraví vzdělávací aktivity pro tuto oblast a bude koordinovat své činnosti při poskytování registrací, uvedla ČNB na svých internetových stránkách. Regulace obchodu s kryptoaktivy začne platit v příštím roce na základě evropského nařízení označovaného zkratkou MiCA.
• ČR a Británie nepodepíšou smlouvu o rozpočtové kázni
  Česká republika a Velká Británie se na probíhajícím summitu EU nezúčastní podpisu smlouvy o rozpočtové kázni v eurozóně.
• ČR má v lithiu příležitost přispět k energetické bezpečnosti Evropy, řekl Fiala
  ČR má v lithiu jedinečnou příležitost přispět k energetické bezpečnosti státu a celé Evropy, řekl dnes premiér Fiala (ODS) nedaleko ložiska na Cínovci na Teplicku, kde se zastavil po cestě do Drážďan. Tam se setká se saským premiérem Michaelem Kretschmerem. Společně podepíší memorandum o spolupráci na projektech strategického významu, mimo jiné při získávání strategických surovin, jako je lithium. Na Cínovci je největší evropské ložisko lithia, které Evropská unie zařadila mezi tzv. kritické materiály.
• ČR měla v Evropě 21. nejvyšší inflaci, horší než v březnu
  Česko si v evropském žebříčku inflace v dubnu výrazně pohoršilo. Ze 41 sledovaných evropských států ji mělo 21. nejvyšší, zatímco v březnu byla v ČR devátá nejnižší inflace. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu, kterou má ČTK k dispozici. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v dubnu zrychlil z březnových dvou procent na 2,9 procenta.
• ČR od vstupu do EU získala z unie mnohem více, než zaplatila
  Česko od svého vstupu do Evropské unie v květnu 2004 do konce loňského roku získalo z evropských zdrojů dva biliony korun. Za stejné období do rozpočtu EU zaplatilo 876,6 miliardy korun. Největší část příjmů, 44 procent, tvořily peníze ze strukturálních fondů určené na podporu hospodářsky slabších regionů. Do zemědělství mířila čtvrtina evropských peněz vyplacených za dvacetileté členství, pětinu pak Česko čerpalo z fondu soudržnosti, který podporuje hospodářsky slabší státy EU. V posledních třech letech je významným zdrojem příjmů i Evropský plán na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytlo ministerstvo financí.
• ČR plní dvě ze čtyř kritérií pro přijetí eura, žádný stát všechna
  Česká republika v současnosti plní dvě ze čtyř hospodářských kritérií nezbytných pro zavedení eura. Zatímco podmínky týkající se stavu veřejných financí a úrokových sazeb Praha splňuje, nevyhověla by z hlediska cenové stability a směnného kurzu. Ve své letošní zprávě o připravenosti zemí Evropské unie přijmout společnou evropskou měnu to dnes uvedla Evropská komise (EK). Všechna kritéria nesplňuje ani jedna ze sedmi hodnocených zemí.
• ČR před 20 lety vstoupila do Evropské unie
  Česká republika před 20 lety vstoupila do Evropské unie. Kromě ní se od 1. května 2004 staly členskými zeměmi bloku také Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko.
• ČR se dostává do mzdově inflační spirály, míní člen bankovní rady ČNB Holub
  Inflaci v Česku stále přiživují rostoucí mzdy, Česko se tak dostává do mzdově inflační spirály. V dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl člen bankovní rady České národní banky (ČNB) Tomáš Holub. Centrální banka by proto podle něj měla opět brzy zvýšit úrokové sazby. S tím naopak nesouhlasil ekonom a ředitel centra IDEA CERGE-EI v Praze Jan Švejnar, podle něj je problémem pokles HDP.
• ČR se podle odhadů dostala do deflace
  Spotřebitelské ceny podle analytiků oslovených ČTK v lednu meziročně klesly v průměru o 0,3 procenta...
• ČR se zavázala přijmout euro v přístupové smlouvě
  Vybrané údaje o problematice budoucího možného přijetí společné evropské měny euro Českou republikou k 20. výročí (1. května 2004) vstupu ČR do Evropské unie (EU):
• ČR už šestkrát za 20 let splnila ekonomické podmínky pro euro
  Za 20 let členství v Evropské unii splnilo Česko šestkrát ekonomická kritéria pro zavedení společné evropské měny. Zatím naposledy se to stalo v roce 2018, letos není vyloučeno, že se to podaří znovu. Vyplývá to z analýz ministerstva financí a České národní banky (ČNB), které instituce pravidelně zpracovávají při hodnocení připravenosti ekonomiky na zavedení eura. I nadále ale země nebude plnit podmínku členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Vláda se chce k debatě o možném zavedení eura v Česku vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku.
• ČR zvládla transformaci ekonomiky, dohánění Západu však zpomalilo
  Česku se po sametové revoluci před 35 lety podařilo úspěšně přejít k tržní ekonomice a hospodářsky dohnat některé západní státy, přibližování k nejsilnějším ekonomikám se ale v posledních letech zpomalilo. V e-mailovém rozhovoru s ČTK u příležitosti svých 80. narozenin to uvedl bývalý ministr financí Ivan Kočárník, který se v 90. letech na transformaci ekonomiky podílel. Činnost svých nástupců na ministerstvu financí hodnotí kriticky, současné hospodaření státu se podle něj vyvíjí problematicky.
• ČS: Konec intervencí ČNB bude později
  Česká národní banka ukončí režim forexových intervencí nejdříve až na konci roku 2017, vyplývá z odhadů analytiků České spořitelny (ČS). Ti o tom dnes informovali na setkání s novináři. Analytik banky Jiří Polanský upozornil, že někteří spekulanti na trhu sázejí na konec intervencí již na počátku roku 2017. Vývoj ekonomiky, mezd a inflace ovšem podle něj takový názor nepodporuje. Investoři si tak spíše špatně vyložili předchozí komentáře členů bankovní rady.