ČSOB dostala od ČNB pokutu, nestihla včas spustit bezpečné platby na webu

Česká národní banka udělila ČSOB milionovou pokutou. Důvodem bylo to, že banka včas nezavedla silné ověření zákazníků platících na internetu kartou. Banka chybu uznala a pokutu přijala. Napsal to dnes SZ Byznys serveru Seznam Zprávy.

Aby se maximálně snížilo riziko podvodu při placení přes internet, měly banky povinnost od 1. ledna 2021 zajistit, že každá platba kartou za zboží v e-shopu bude ověřená dvěma ze tří faktorů. SMS opsaná z mobilu do platební brány už nestačí. Na výběr je speciální kód ePIN, biometrie (otisk prstu nebo rozpoznání obličeje) a mobilní klíč. K němu má přístup jen vlastník telefonu.

Mluvčí ČSOB Patrik Madle webu řekl, že banka si je vědoma, že požadované ověření karetních transakcí spustila o několik měsíců později, než bylo stanoveno evropskou regulací. Důvodem byla podle něj zejména pandemická situace a omezení některých dodavatelských služeb.

"Klíčové pro nás bylo vytvořit fungující a bezpečné prostředí, které bude funkční a uživatelsky přívětivé pro všechny naše klienty. Po celou dobu jsme sledovali klientské transakce tak, aby nedošlo k žádnému zvýšenému riziku. Transakce byly ověřovány prostřednictvím kódu zaslaného v SMS, což byla do okamžiku platnosti nové regulace dostačující metoda," řekl serveru mluvčí.

ČSOB se řadí mezi největší tuzemské banky. Do její skupiny patří ČSOB, Hypoteční banka, ČSOB stavební spořitelna, ČSOB Penzijní společnost, ČSOB Leasing a ČSOB Factoring. ČSOB je v mezinárodní bankovní a pojišťovací skupině KBC, která aktivně působí v Belgii a zemích střední a východní Evropy.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• ČR měla v Evropě 21. nejvyšší inflaci, horší než v březnu
  Česko si v evropském žebříčku inflace v dubnu výrazně pohoršilo. Ze 41 sledovaných evropských států ji mělo 21. nejvyšší, zatímco v březnu byla v ČR devátá nejnižší inflace. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu, kterou má ČTK k dispozici. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v dubnu zrychlil z březnových dvou procent na 2,9 procenta.
• ČR od vstupu do EU získala z unie mnohem více, než zaplatila
  Česko od svého vstupu do Evropské unie v květnu 2004 do konce loňského roku získalo z evropských zdrojů dva biliony korun. Za stejné období do rozpočtu EU zaplatilo 876,6 miliardy korun. Největší část příjmů, 44 procent, tvořily peníze ze strukturálních fondů určené na podporu hospodářsky slabších regionů. Do zemědělství mířila čtvrtina evropských peněz vyplacených za dvacetileté členství, pětinu pak Česko čerpalo z fondu soudržnosti, který podporuje hospodářsky slabší státy EU. V posledních třech letech je významným zdrojem příjmů i Evropský plán na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytlo ministerstvo financí.
• ČR plní dvě ze čtyř kritérií pro přijetí eura, žádný stát všechna
  Česká republika v současnosti plní dvě ze čtyř hospodářských kritérií nezbytných pro zavedení eura. Zatímco podmínky týkající se stavu veřejných financí a úrokových sazeb Praha splňuje, nevyhověla by z hlediska cenové stability a směnného kurzu. Ve své letošní zprávě o připravenosti zemí Evropské unie přijmout společnou evropskou měnu to dnes uvedla Evropská komise (EK). Všechna kritéria nesplňuje ani jedna ze sedmi hodnocených zemí.
• ČR před 20 lety vstoupila do Evropské unie
  Česká republika před 20 lety vstoupila do Evropské unie. Kromě ní se od 1. května 2004 staly členskými zeměmi bloku také Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko.
• ČR se dostává do mzdově inflační spirály, míní člen bankovní rady ČNB Holub
  Inflaci v Česku stále přiživují rostoucí mzdy, Česko se tak dostává do mzdově inflační spirály. V dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl člen bankovní rady České národní banky (ČNB) Tomáš Holub. Centrální banka by proto podle něj měla opět brzy zvýšit úrokové sazby. S tím naopak nesouhlasil ekonom a ředitel centra IDEA CERGE-EI v Praze Jan Švejnar, podle něj je problémem pokles HDP.
• ČR se podle odhadů dostala do deflace
  Spotřebitelské ceny podle analytiků oslovených ČTK v lednu meziročně klesly v průměru o 0,3 procenta...
• ČR se zavázala přijmout euro v přístupové smlouvě
  Vybrané údaje o problematice budoucího možného přijetí společné evropské měny euro Českou republikou k 20. výročí (1. května 2004) vstupu ČR do Evropské unie (EU):
• ČR už šestkrát za 20 let splnila ekonomické podmínky pro euro
  Za 20 let členství v Evropské unii splnilo Česko šestkrát ekonomická kritéria pro zavedení společné evropské měny. Zatím naposledy se to stalo v roce 2018, letos není vyloučeno, že se to podaří znovu. Vyplývá to z analýz ministerstva financí a České národní banky (ČNB), které instituce pravidelně zpracovávají při hodnocení připravenosti ekonomiky na zavedení eura. I nadále ale země nebude plnit podmínku členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Vláda se chce k debatě o možném zavedení eura v Česku vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku.
• ČR zvládla transformaci ekonomiky, dohánění Západu však zpomalilo
  Česku se po sametové revoluci před 35 lety podařilo úspěšně přejít k tržní ekonomice a hospodářsky dohnat některé západní státy, přibližování k nejsilnějším ekonomikám se ale v posledních letech zpomalilo. V e-mailovém rozhovoru s ČTK u příležitosti svých 80. narozenin to uvedl bývalý ministr financí Ivan Kočárník, který se v 90. letech na transformaci ekonomiky podílel. Činnost svých nástupců na ministerstvu financí hodnotí kriticky, současné hospodaření státu se podle něj vyvíjí problematicky.
• ČS: Konec intervencí ČNB bude později
  Česká národní banka ukončí režim forexových intervencí nejdříve až na konci roku 2017, vyplývá z odhadů analytiků České spořitelny (ČS). Ti o tom dnes informovali na setkání s novináři. Analytik banky Jiří Polanský upozornil, že někteří spekulanti na trhu sázejí na konec intervencí již na počátku roku 2017. Vývoj ekonomiky, mezd a inflace ovšem podle něj takový názor nepodporuje. Investoři si tak spíše špatně vyložili předchozí komentáře členů bankovní rady.
• ČSOB: Nálada mezi menšími firmami a podnikateli se zlepšuje
  Nálada mezi malými a středními firmami a podnikateli se podle průzkumu ČSOB dále drobně zlepšuje. Hodnota Indexu očekávání firem, který sleduje poptávku, investice a rozsah podnikání, se přehoupla poprvé od jara 2023 do kladného pásma značící převažující optimismus. Každá pátá firma chce v následujících 12 měsících rozšířit své podnikání, vyplývá z průzkumu ČSOB, kterého se zúčastnilo přes 400 respondentů z různých oborů.
• ČSOB: Ve druhé polovině roku odeznívající inflace klesne pod deset procent
  Inflace ve druhé polovině letošního roku bude postupně odeznívat a klesne pod deset procent. Shodli se na tom dnes analytici ČSOB na setkání s novináři. Výraznější zvolnění zdražování podle nich nastane na začátku příštího roku. České exportně zaměřené hospodářství čeká stagnace, dodali.
• ČSÚ: Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí meziročně klesla o 10,7 pct
  Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla meziročně o 10,7 procenta a mezičtvrtletně o 8,4 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj se HDP propadl nejvíce v historii samostatné České republiky. Vliv na to měla restriktivní opatření proti šíření koronaviru.
• ČSÚ: Česká ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí meziročně o 3,7 procenta
  Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,7 procenta, proti předchozímu čtvrtletí stoupla o 0,5 procenta. Na svém webu to dnes oznámil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak zlepšil čísla ze svého červencového odhadu vývoje hrubého domácího produktu (HDP). Podle něj ekonomika ČR vzrostla meziročně o 3,6 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta. Analytici už dřív upozornili, že meziroční údaje za druhé čtvrtletí ovlivňuje srovnání s rokem 2021, kdy platila opatření proti šíření koronaviru.
• ČSÚ: Česká ekonomika v 1. čtvrtletí stoupla meziročně o 4,6 procenta
  Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 4,6 procenta. Proti poslednímu loňskému čtvrtletí se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,7 procenta. Předběžný odhad dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Čísla jsou lepší, než odhadovali analytici, podle kterých je výrazný meziroční nárůst ekonomiky dán především srovnávací základnou. Ve stejném období loni zasaženém epidemií koronaviru ekonomika klesla.
• ČSÚ dnes zveřejní dubnovou inflaci, analytici čekají její zrychlení
  Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zveřejní údaje o dubnové inflaci. Analytici předpokládají, že tempo růstu spotřebitelských cen zrychlilo zhruba o půl procentního bodu proti březnu, kdy byla meziroční inflace dvě procenta. Za vyšší inflací podle nich stojí zejména zdražení pohonných hmot, neočekávají ale návrat inflační vlny z předchozích dvou let.
• ČSÚ dnes zveřejní hodnotu lednové inflace
  Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zveřejní údaje o lednovém vývoji spotřebitelských cen. Analytici předpokládají, že meziroční inflace výrazně klesla z prosincových 6,9 procenta, podle části z nich se dostala pod tři procenta. Upozorňují ale na nejistoty spojené s lednovými úpravami ceníků. Lednová inflace do značné míry předznamenává cenový vývoj v celém roce.
• ČSÚ dnes zveřejní říjnovou inflaci, podle analytiků zrychlila
  Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zveřejní údaje o říjnovém vývoji spotřebitelských cen. Analytici předpokládají, že inflace v meziročním vyjádření mírně zrychlila na 2,7 procenta ze zářijových 2,6 procenta. V závěrečných měsících roku se podle nich bude meziroční tempo růstu cen dál zvyšovat až nad tři procenta, důvodem bude hlavně vliv loňské srovnávací základny.
• ČSÚ: Důvěra podnikatelů v ekonomiku stoupla, u spotřebitelů je nejníže od ledna
  Důvěra v českou ekonomiku potřetí po sobě vzrostla, v prosinci se zvýšila stejně jako o měsíc dřív o 0,3 bodu a dostala se na 93,4 bodu. Podobně jako v listopadu stoupla důvěra podnikatelů, u spotřebitelů znovu klesla a sestoupila nejníže od letošního ledna. Vyplývá to z údajů, které dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
• ČSÚ: Důvěra v českou ekonomiku v říjnu po zářijovém poklesu vzrostla
  Důvěra v českou ekonomiku letos v říjnu po zářijovém poklesu stoupla meziměsíčně o 3,6 bodu na hodnotu 92,8. Rostla jak důvěra spotřebitelů, tak i podnikatelů. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mezi podnikateli meziměsíční růst táhl jen průmysl, v ostatních odvětvích se důvěra oproti září snížila. Meziročně celková důvěra v hospodářství země vzrostla o téměř tři body, loni v říjnu činila rovných 90 bodů.