ČSOB: Nálada mezi menšími firmami a podnikateli se zlepšuje

Nálada mezi malými a středními firmami a podnikateli se podle průzkumu ČSOB dále drobně zlepšuje. Hodnota Indexu očekávání firem, který sleduje poptávku, investice a rozsah podnikání, se přehoupla poprvé od jara 2023 do kladného pásma značící převažující optimismus. Každá pátá firma chce v následujících 12 měsících rozšířit své podnikání, vyplývá z průzkumu ČSOB, kterého se zúčastnilo přes 400 respondentů z různých oborů.

"Dominantním signálem optimismu je zejména silný nárůst zájmu o rozšiřování podnikání, který avizuje už pětina dotazovaných, přičemž ještě na jaře tohoto roku to bylo jen 14 procent. Přitom netriviální světová geopolitická situace i problémy zejména německé ekonomiky daný pozitivní pohled korigují," uvedl výkonný ředitel firemního bankovnictví ČSOB Pavel Prokop.

Index očekávání firem stoupl v porovnání s letošním jarem na 3,4 bodu z jarních minus 0,6 bodu. Polepšily si všechny dílčí oblasti, ze kterých se index počítá. Objem investic pro letošek navýší nebo ponechá na loňské úrovni 54 procent dotazovaných. Růst nebo stabilizaci poptávky zákazníků hlásí 57 procent a zmiňované rozšiřování podnikání plánuje 20,2 procenta firem a podnikatelů.

Přes 54 procent firem a podnikatelů se shoduje na tom, že největší příležitosti pro růst představují úspory v oblastech energií a surovin. Druhou nejčastěji zmiňovanou možností s podílem 47 procent je rozšiřování zaměření firmy. Přes 44 procent firem pak vidí možnosti dalšího růstu v nových technologiích, 43 procent v získávání kvalitních pracovníků a 38 procent v digitalizaci procesů.

Polovina firem a podnikatelů aktivně vyhledává a aplikuje inovace nebo často zavádí drobné inovace. Dalších 27 procent inovuje v případě, že je k tomu donutí okolnosti včetně zákazníků nebo legislativy. Desetina respondentů zase inovuje ve velkých skocích. "Téměř 90 procent firem téma inovací řeší, ať už z vlastní iniciativy či na impulz klientů a konkurence. V nejbližším půlroce přes dvě pětiny firem plánují vývoj nových výrobků a služeb, optimalizaci výroby, zvyšování kapacity či inovace výrobků," doplnil Prokop.

V případě vnějších vlivů firmy a podnikatelé hodnotí jako ohrožení nejčastěji se 62 procenty vývoj aktuální ekonomické situace v ČR. Ceny energií a surovin uvedlo 60 procent, změny v legislativě 51 procent, nedostatek kvalitních zaměstnanců 46 procent a dopady válečného konfliktu na Ukrajině 40 procent. Naopak nejvíce z vnějších vlivů firmám pomáhají vývoj nových technologií se 40 procenty a umělá inteligence s 28 procenty.

Index očekávání firem je projekt ČSOB, s jehož pomocí lze sledovat vývoj malých a středních firem a podnikatelů v oblastech poptávky, investic a rozsahu podnikání v ČR. Index očekávání firem může nabývat hodnot od plus 100 až po minus 100 bodů. Plusové pole znamená převažující optimismus, záporná hodnota naopak pesimismus.

Zdroj: Reuters, ČTK, ČSOB

Čtěte více

• ČR od vstupu do EU získala z unie mnohem více, než zaplatila
  Česko od svého vstupu do Evropské unie v květnu 2004 do konce loňského roku získalo z evropských zdrojů dva biliony korun. Za stejné období do rozpočtu EU zaplatilo 876,6 miliardy korun. Největší část příjmů, 44 procent, tvořily peníze ze strukturálních fondů určené na podporu hospodářsky slabších regionů. Do zemědělství mířila čtvrtina evropských peněz vyplacených za dvacetileté členství, pětinu pak Česko čerpalo z fondu soudržnosti, který podporuje hospodářsky slabší státy EU. V posledních třech letech je významným zdrojem příjmů i Evropský plán na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytlo ministerstvo financí.
• ČR plní dvě ze čtyř kritérií pro přijetí eura, žádný stát všechna
  Česká republika v současnosti plní dvě ze čtyř hospodářských kritérií nezbytných pro zavedení eura. Zatímco podmínky týkající se stavu veřejných financí a úrokových sazeb Praha splňuje, nevyhověla by z hlediska cenové stability a směnného kurzu. Ve své letošní zprávě o připravenosti zemí Evropské unie přijmout společnou evropskou měnu to dnes uvedla Evropská komise (EK). Všechna kritéria nesplňuje ani jedna ze sedmi hodnocených zemí.
• ČR před 20 lety vstoupila do Evropské unie
  Česká republika před 20 lety vstoupila do Evropské unie. Kromě ní se od 1. května 2004 staly členskými zeměmi bloku také Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko.
• ČR se dostává do mzdově inflační spirály, míní člen bankovní rady ČNB Holub
  Inflaci v Česku stále přiživují rostoucí mzdy, Česko se tak dostává do mzdově inflační spirály. V dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl člen bankovní rady České národní banky (ČNB) Tomáš Holub. Centrální banka by proto podle něj měla opět brzy zvýšit úrokové sazby. S tím naopak nesouhlasil ekonom a ředitel centra IDEA CERGE-EI v Praze Jan Švejnar, podle něj je problémem pokles HDP.
• ČR se podle odhadů dostala do deflace
  Spotřebitelské ceny podle analytiků oslovených ČTK v lednu meziročně klesly v průměru o 0,3 procenta...
• ČR se zavázala přijmout euro v přístupové smlouvě
  Vybrané údaje o problematice budoucího možného přijetí společné evropské měny euro Českou republikou k 20. výročí (1. května 2004) vstupu ČR do Evropské unie (EU):
• ČR už šestkrát za 20 let splnila ekonomické podmínky pro euro
  Za 20 let členství v Evropské unii splnilo Česko šestkrát ekonomická kritéria pro zavedení společné evropské měny. Zatím naposledy se to stalo v roce 2018, letos není vyloučeno, že se to podaří znovu. Vyplývá to z analýz ministerstva financí a České národní banky (ČNB), které instituce pravidelně zpracovávají při hodnocení připravenosti ekonomiky na zavedení eura. I nadále ale země nebude plnit podmínku členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Vláda se chce k debatě o možném zavedení eura v Česku vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku.
• ČR zvládla transformaci ekonomiky, dohánění Západu však zpomalilo
  Česku se po sametové revoluci před 35 lety podařilo úspěšně přejít k tržní ekonomice a hospodářsky dohnat některé západní státy, přibližování k nejsilnějším ekonomikám se ale v posledních letech zpomalilo. V e-mailovém rozhovoru s ČTK u příležitosti svých 80. narozenin to uvedl bývalý ministr financí Ivan Kočárník, který se v 90. letech na transformaci ekonomiky podílel. Činnost svých nástupců na ministerstvu financí hodnotí kriticky, současné hospodaření státu se podle něj vyvíjí problematicky.
• ČS: Konec intervencí ČNB bude později
  Česká národní banka ukončí režim forexových intervencí nejdříve až na konci roku 2017, vyplývá z odhadů analytiků České spořitelny (ČS). Ti o tom dnes informovali na setkání s novináři. Analytik banky Jiří Polanský upozornil, že někteří spekulanti na trhu sázejí na konec intervencí již na počátku roku 2017. Vývoj ekonomiky, mezd a inflace ovšem podle něj takový názor nepodporuje. Investoři si tak spíše špatně vyložili předchozí komentáře členů bankovní rady.
• ČSOB dostala od ČNB pokutu, nestihla včas spustit bezpečné platby na webu
  Česká národní banka udělila ČSOB milionovou pokutou. Důvodem bylo to, že banka včas nezavedla silné ověření zákazníků platících na internetu kartou. Banka chybu uznala a pokutu přijala. Napsal to dnes SZ Byznys serveru Seznam Zprávy.
• ČSOB: Ve druhé polovině roku odeznívající inflace klesne pod deset procent
  Inflace ve druhé polovině letošního roku bude postupně odeznívat a klesne pod deset procent. Shodli se na tom dnes analytici ČSOB na setkání s novináři. Výraznější zvolnění zdražování podle nich nastane na začátku příštího roku. České exportně zaměřené hospodářství čeká stagnace, dodali.
• ČSÚ: Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí meziročně klesla o 10,7 pct
  Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla meziročně o 10,7 procenta a mezičtvrtletně o 8,4 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj se HDP propadl nejvíce v historii samostatné České republiky. Vliv na to měla restriktivní opatření proti šíření koronaviru.
• ČSÚ: Česká ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí meziročně o 3,7 procenta
  Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,7 procenta, proti předchozímu čtvrtletí stoupla o 0,5 procenta. Na svém webu to dnes oznámil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak zlepšil čísla ze svého červencového odhadu vývoje hrubého domácího produktu (HDP). Podle něj ekonomika ČR vzrostla meziročně o 3,6 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta. Analytici už dřív upozornili, že meziroční údaje za druhé čtvrtletí ovlivňuje srovnání s rokem 2021, kdy platila opatření proti šíření koronaviru.
• ČSÚ: Česká ekonomika v 1. čtvrtletí stoupla meziročně o 4,6 procenta
  Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 4,6 procenta. Proti poslednímu loňskému čtvrtletí se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,7 procenta. Předběžný odhad dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Čísla jsou lepší, než odhadovali analytici, podle kterých je výrazný meziroční nárůst ekonomiky dán především srovnávací základnou. Ve stejném období loni zasaženém epidemií koronaviru ekonomika klesla.
• ČSÚ dnes zveřejní dubnovou inflaci, analytici čekají její zrychlení
  Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zveřejní údaje o dubnové inflaci. Analytici předpokládají, že tempo růstu spotřebitelských cen zrychlilo zhruba o půl procentního bodu proti březnu, kdy byla meziroční inflace dvě procenta. Za vyšší inflací podle nich stojí zejména zdražení pohonných hmot, neočekávají ale návrat inflační vlny z předchozích dvou let.
• ČSÚ dnes zveřejní hodnotu lednové inflace
  Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zveřejní údaje o lednovém vývoji spotřebitelských cen. Analytici předpokládají, že meziroční inflace výrazně klesla z prosincových 6,9 procenta, podle části z nich se dostala pod tři procenta. Upozorňují ale na nejistoty spojené s lednovými úpravami ceníků. Lednová inflace do značné míry předznamenává cenový vývoj v celém roce.
• ČSÚ dnes zveřejní říjnovou inflaci, podle analytiků zrychlila
  Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zveřejní údaje o říjnovém vývoji spotřebitelských cen. Analytici předpokládají, že inflace v meziročním vyjádření mírně zrychlila na 2,7 procenta ze zářijových 2,6 procenta. V závěrečných měsících roku se podle nich bude meziroční tempo růstu cen dál zvyšovat až nad tři procenta, důvodem bude hlavně vliv loňské srovnávací základny.
• ČSÚ: Důvěra podnikatelů v ekonomiku stoupla, u spotřebitelů je nejníže od ledna
  Důvěra v českou ekonomiku potřetí po sobě vzrostla, v prosinci se zvýšila stejně jako o měsíc dřív o 0,3 bodu a dostala se na 93,4 bodu. Podobně jako v listopadu stoupla důvěra podnikatelů, u spotřebitelů znovu klesla a sestoupila nejníže od letošního ledna. Vyplývá to z údajů, které dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
• ČSÚ: Důvěra v českou ekonomiku v říjnu po zářijovém poklesu vzrostla
  Důvěra v českou ekonomiku letos v říjnu po zářijovém poklesu stoupla meziměsíčně o 3,6 bodu na hodnotu 92,8. Rostla jak důvěra spotřebitelů, tak i podnikatelů. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mezi podnikateli meziměsíční růst táhl jen průmysl, v ostatních odvětvích se důvěra oproti září snížila. Meziročně celková důvěra v hospodářství země vzrostla o téměř tři body, loni v říjnu činila rovných 90 bodů.
• ČSÚ: Důvěra v českou ekonomiku v únoru vzrostla na 89,7 bodu
  Důvěra v českou ekonomiku po lednovém poklesu v únoru vzrostla. Souhrnný indikátor se zvýšil o 2,4 bodu na 89,7 bodu. Vyšší byla důvěra mezi podnikateli, klesla naopak u spotřebitelů. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s loňským únorem, kdy ještě neplatila žádná protiepidemická opatření, jsou všechny indikátory na výrazně nižší úrovni.