ČSOB: Ve druhé polovině roku odeznívající inflace klesne pod deset procent

Inflace ve druhé polovině letošního roku bude postupně odeznívat a klesne pod deset procent. Shodli se na tom dnes analytici ČSOB na setkání s novináři. Výraznější zvolnění zdražování podle nich nastane na začátku příštího roku. České exportně zaměřené hospodářství čeká stagnace, dodali.

Meziroční inflace by se do tří měsíců měla snížit pod deset procent i podle odhadů guvernéra České národní banky (ČNB) Aleše Michla. Trend jejího postupného poklesu podle něj začal v únoru, kdy se snížila na 16,7 procenta. V dubnu inflace činila 12,7 procenta. Podle pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz jeho a 15 dalších tuzemských odborných institucí by letošní celoroční inflace měla klesnout na 10,9 procenta po loňských 15,1 procenta.

Česká ekonomika podle analytiků pomalu opouští spotřebitelskou recesi. Zrychluje dynamika nominálních mezd a spolu s odezníváním růstu cen energií a potravin postupně klesá také celková inflace. Zásadní roli přitom podle analytiků sehrál prudký pokles cen zemního plynu. "Ačkoliv dostupná data signalizují tentokrát snad již dlouhodobější obrat ekonomiky příznivým směrem, je třeba mít na paměti též pokračující rizika a celkovou křehkost pozitivního vývoje,“ míní hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka.

"Inflaci pro rok 2023 odhadujeme na 10,8 procenta a pro rok 2024 na 2,5 procenta. Po očištění o efekt energií, potravin a imputovaného nájemného zůstanou i v příštím roce jádrové inflační tlaky relativně silné. Lze proto očekávat, že ČNB bude při snižování sazeb velmi opatrná,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Věří, že úrokové sazby půjdou poprvé dolů až ke konci letošního roku, a to o 50 bodů na 6,5 procenta.

Ve složitější situaci se podle analytiků začíná ocitat exportně zaměřený průmysl, který byl v posledních kvartálech jedním z hlavních motorů ekonomiky. Důvodem jsou především vyšší ceny a slabší globální poptávka po zboží po pandemii covidu-19. Dalším negativním důsledkem pandemie jsou vysoké úrovně zásob.

"Očekáváme, že oživení českého hospodářství v druhé polovině tohoto roku bude pouze nevýrazné, a za celý rok 2023 budeme spíše jen přešlapovat na místě, s růstem okolo 0,2 procenta. Tento scénář potvrzují jak domácí, tak zahraniční předstihové indikátory,“ řekl Bureš.

Ve vyspělém světě zůstává hospodářský růst také nepřesvědčivý, doplnil. Lze podle něj očekávat, že eurozóna bude v nejbližších čtvrtletích balancovat na hraně mělké recese. Podobný vývoj, ale s významnějším rizikem propadu do plnohodnotné recese, je podle analytiků ČSOB možné sledovat i ve Spojených státech.

"S ohledem na postcovidové šoky a řadu dalších strukturálních faktorů nelze očekávat, že by se v nejbližších letech vrátila éra 'superlevných' peněz, která charakterizovala období po světové finanční krizi,“ řekl makroekonomický analytik ČSOB Dominik Rusinko. Navzdory zpomalující inflaci nemají podle něj hlavní centrální banky v čele s Fedem a Evropskou centrální bankou ještě po starostech.

Zdroj: Reuters, ČTK, ČSOB, Patria Finance

Čtěte více

• ČR plní dvě ze čtyř kritérií pro přijetí eura, žádný stát všechna
  Česká republika v současnosti plní dvě ze čtyř hospodářských kritérií nezbytných pro zavedení eura. Zatímco podmínky týkající se stavu veřejných financí a úrokových sazeb Praha splňuje, nevyhověla by z hlediska cenové stability a směnného kurzu. Ve své letošní zprávě o připravenosti zemí Evropské unie přijmout společnou evropskou měnu to dnes uvedla Evropská komise (EK). Všechna kritéria nesplňuje ani jedna ze sedmi hodnocených zemí.
• ČR před 20 lety vstoupila do Evropské unie
  Česká republika před 20 lety vstoupila do Evropské unie. Kromě ní se od 1. května 2004 staly členskými zeměmi bloku také Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko.
• ČR se dostává do mzdově inflační spirály, míní člen bankovní rady ČNB Holub
  Inflaci v Česku stále přiživují rostoucí mzdy, Česko se tak dostává do mzdově inflační spirály. V dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl člen bankovní rady České národní banky (ČNB) Tomáš Holub. Centrální banka by proto podle něj měla opět brzy zvýšit úrokové sazby. S tím naopak nesouhlasil ekonom a ředitel centra IDEA CERGE-EI v Praze Jan Švejnar, podle něj je problémem pokles HDP.
• ČR se podle odhadů dostala do deflace
  Spotřebitelské ceny podle analytiků oslovených ČTK v lednu meziročně klesly v průměru o 0,3 procenta...
• ČR se zavázala přijmout euro v přístupové smlouvě
  Vybrané údaje o problematice budoucího možného přijetí společné evropské měny euro Českou republikou k 20. výročí (1. května 2004) vstupu ČR do Evropské unie (EU):
• ČR už šestkrát za 20 let splnila ekonomické podmínky pro euro
  Za 20 let členství v Evropské unii splnilo Česko šestkrát ekonomická kritéria pro zavedení společné evropské měny. Zatím naposledy se to stalo v roce 2018, letos není vyloučeno, že se to podaří znovu. Vyplývá to z analýz ministerstva financí a České národní banky (ČNB), které instituce pravidelně zpracovávají při hodnocení připravenosti ekonomiky na zavedení eura. I nadále ale země nebude plnit podmínku členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Vláda se chce k debatě o možném zavedení eura v Česku vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku.
• ČR zvládla transformaci ekonomiky, dohánění Západu však zpomalilo
  Česku se po sametové revoluci před 35 lety podařilo úspěšně přejít k tržní ekonomice a hospodářsky dohnat některé západní státy, přibližování k nejsilnějším ekonomikám se ale v posledních letech zpomalilo. V e-mailovém rozhovoru s ČTK u příležitosti svých 80. narozenin to uvedl bývalý ministr financí Ivan Kočárník, který se v 90. letech na transformaci ekonomiky podílel. Činnost svých nástupců na ministerstvu financí hodnotí kriticky, současné hospodaření státu se podle něj vyvíjí problematicky.
• ČS: Konec intervencí ČNB bude později
  Česká národní banka ukončí režim forexových intervencí nejdříve až na konci roku 2017, vyplývá z odhadů analytiků České spořitelny (ČS). Ti o tom dnes informovali na setkání s novináři. Analytik banky Jiří Polanský upozornil, že někteří spekulanti na trhu sázejí na konec intervencí již na počátku roku 2017. Vývoj ekonomiky, mezd a inflace ovšem podle něj takový názor nepodporuje. Investoři si tak spíše špatně vyložili předchozí komentáře členů bankovní rady.
• ČSOB dostala od ČNB pokutu, nestihla včas spustit bezpečné platby na webu
  Česká národní banka udělila ČSOB milionovou pokutou. Důvodem bylo to, že banka včas nezavedla silné ověření zákazníků platících na internetu kartou. Banka chybu uznala a pokutu přijala. Napsal to dnes SZ Byznys serveru Seznam Zprávy.
• ČSOB: Nálada mezi menšími firmami a podnikateli se zlepšuje
  Nálada mezi malými a středními firmami a podnikateli se podle průzkumu ČSOB dále drobně zlepšuje. Hodnota Indexu očekávání firem, který sleduje poptávku, investice a rozsah podnikání, se přehoupla poprvé od jara 2023 do kladného pásma značící převažující optimismus. Každá pátá firma chce v následujících 12 měsících rozšířit své podnikání, vyplývá z průzkumu ČSOB, kterého se zúčastnilo přes 400 respondentů z různých oborů.
• ČSÚ: Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí meziročně klesla o 10,7 pct
  Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla meziročně o 10,7 procenta a mezičtvrtletně o 8,4 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj se HDP propadl nejvíce v historii samostatné České republiky. Vliv na to měla restriktivní opatření proti šíření koronaviru.
• ČSÚ: Česká ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí meziročně o 3,7 procenta
  Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,7 procenta, proti předchozímu čtvrtletí stoupla o 0,5 procenta. Na svém webu to dnes oznámil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak zlepšil čísla ze svého červencového odhadu vývoje hrubého domácího produktu (HDP). Podle něj ekonomika ČR vzrostla meziročně o 3,6 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta. Analytici už dřív upozornili, že meziroční údaje za druhé čtvrtletí ovlivňuje srovnání s rokem 2021, kdy platila opatření proti šíření koronaviru.
• ČSÚ: Česká ekonomika v 1. čtvrtletí stoupla meziročně o 4,6 procenta
  Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 4,6 procenta. Proti poslednímu loňskému čtvrtletí se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,7 procenta. Předběžný odhad dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Čísla jsou lepší, než odhadovali analytici, podle kterých je výrazný meziroční nárůst ekonomiky dán především srovnávací základnou. Ve stejném období loni zasaženém epidemií koronaviru ekonomika klesla.
• ČSÚ dnes zveřejní dubnovou inflaci, analytici čekají její zrychlení
  Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zveřejní údaje o dubnové inflaci. Analytici předpokládají, že tempo růstu spotřebitelských cen zrychlilo zhruba o půl procentního bodu proti březnu, kdy byla meziroční inflace dvě procenta. Za vyšší inflací podle nich stojí zejména zdražení pohonných hmot, neočekávají ale návrat inflační vlny z předchozích dvou let.
• ČSÚ dnes zveřejní hodnotu lednové inflace
  Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zveřejní údaje o lednovém vývoji spotřebitelských cen. Analytici předpokládají, že meziroční inflace výrazně klesla z prosincových 6,9 procenta, podle části z nich se dostala pod tři procenta. Upozorňují ale na nejistoty spojené s lednovými úpravami ceníků. Lednová inflace do značné míry předznamenává cenový vývoj v celém roce.
• ČSÚ dnes zveřejní říjnovou inflaci, podle analytiků zrychlila
  Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zveřejní údaje o říjnovém vývoji spotřebitelských cen. Analytici předpokládají, že inflace v meziročním vyjádření mírně zrychlila na 2,7 procenta ze zářijových 2,6 procenta. V závěrečných měsících roku se podle nich bude meziroční tempo růstu cen dál zvyšovat až nad tři procenta, důvodem bude hlavně vliv loňské srovnávací základny.
• ČSÚ: Důvěra podnikatelů v ekonomiku stoupla, u spotřebitelů je nejníže od ledna
  Důvěra v českou ekonomiku potřetí po sobě vzrostla, v prosinci se zvýšila stejně jako o měsíc dřív o 0,3 bodu a dostala se na 93,4 bodu. Podobně jako v listopadu stoupla důvěra podnikatelů, u spotřebitelů znovu klesla a sestoupila nejníže od letošního ledna. Vyplývá to z údajů, které dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
• ČSÚ: Důvěra v českou ekonomiku v říjnu po zářijovém poklesu vzrostla
  Důvěra v českou ekonomiku letos v říjnu po zářijovém poklesu stoupla meziměsíčně o 3,6 bodu na hodnotu 92,8. Rostla jak důvěra spotřebitelů, tak i podnikatelů. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mezi podnikateli meziměsíční růst táhl jen průmysl, v ostatních odvětvích se důvěra oproti září snížila. Meziročně celková důvěra v hospodářství země vzrostla o téměř tři body, loni v říjnu činila rovných 90 bodů.
• ČSÚ: Důvěra v českou ekonomiku v únoru vzrostla na 89,7 bodu
  Důvěra v českou ekonomiku po lednovém poklesu v únoru vzrostla. Souhrnný indikátor se zvýšil o 2,4 bodu na 89,7 bodu. Vyšší byla důvěra mezi podnikateli, klesla naopak u spotřebitelů. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s loňským únorem, kdy ještě neplatila žádná protiepidemická opatření, jsou všechny indikátory na výrazně nižší úrovni.
• ČSÚ: Ekonomika ČR loni stoupla o 2,5 pct, v 4Q mezikvartálně dál klesla
  Česká ekonomika loni stoupla o 2,5 procenta. Předběžný odhad dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Růst zpomalil, předloni činil 3,5 procenta. Ve čtvrtém čtvrtletí meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) zpomalil na 0,4 procenta z 1,5 procenta ve třetím čtvrtletí a v porovnání s předchozím čtvrtletím klesl o 0,3 procenta. Je to druhý mezičtvrtletní pokles v řadě, ekonomika se tak dostala do technické recese. Ekonomové ji definují jako mezičtvrtletní pokles sezonně očištěného reálného čtvrtletního HDP v alespoň dvou po sobě jdoucích obdobích. Ve třetím čtvrtletí dosáhl mezikvartální pokles 0,2 procenta.