Hongkongská vláda chce drobným investorům umožnit obchodovat s kryptoměnami
Hongkongská vláda plánuje umožnit drobným investorům obchodovat s kryptoměnami a kryptoburzovními fondy. Chce tak obnovit status města jako centra fintechových firem, informovala dnes agentura Reuters.
Hongkong dříve zvažoval, že vyhradí obchodování s kryptoměnami pouze profesionálním investorům. Navrhovaná pravidla by ale omezila inovace v oblasti digitálních aktiv a už přiměla spoustu začínajících fintechových podniků k přesunu na jiné trhy, jako je Singapur a Dubaj.
Úřady zahájí konzultační proces o poskytnutí "vhodného stupně přístupu" retailovým investorům k virtuálním aktivům, řekl podle Reuters ministr financí Paul Chan na konferenci Hong Kong Fintech Week. "Chceme, aby naše politika byla jasná globálnímu trhu, abychom demonstrovali naše odhodlání prozkoumat fintech s globální komunitou virtuálních aktiv," dodal.
Legalizace maloobchodního obchodu s kryptoměnami by Hongkong dále odlišila od pevninské Číny, která zavedla všeobecný zákaz obchodování s kryptoměnami. "Je to pozitivní krok, protože vysílá silnou zprávu, že Hongkong zaujímá odlišný přístup k regulaci svého kapitálového trhu," řekl generální ředitel kryptomakléřské společnosti Metalpha Adrian Wang.
Zdroj: Reuters, ČTK
Čtěte více
-
Hollande žádá ECB a Německo o pomoc
Evropská centrální banka (ECB) i evropská ekonomická mocnost Německo by měly zvýšit svou aktivitu při... -
Holub: ČNB by měla kvůli inflaci zvýšit úroky ještě nejméně jednou
Česká národní banka (ČNB) by měla ještě nejméně jednou zvýšit úrokové sazby, aby v prostředí rostoucích inflačních očekávání vyslala signál, že to myslí vážně se zkrocením inflace. Agentuře Reuters to řekl člen bankovní rady Tomáš Holub. -
Holub: ČNB letos pravděpodobně zvýší úroky jednou
Česká národní banka může mít v letošním roce prostor pro jedno zvýšení úrokových sazeb. To by se mohlo uskutečnit spíše v první polovině roku, protože ve druhé polovině má nastat odložený odchod Británie z Evropské unie. V rozhovoru s agenturou Bloomberg to řekl člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub. -
Honduras požádal o přijetí do Nové rozvojové banky států BRICS
Honduraská prezidentka Xiomara Castrová oficiálně požádala o přijetí své země do Nové rozvojové banky (NDB), kterou založil blok největších rozvíjejících se ekonomik BRICS. Na twitteru o tom informoval prezidentčin úřad. Castrová je nyní na šestidenní návštěvě Číny. -
Hongkong je po deseti letech v recesi, vliv mají hlavně protesty
Ekonomika Hongkongu se ve třetím čtvrtletí poprvé za deset let propadla do recese. Přispěly k tomu násilné protivládní protesty a přetrvávající obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou. Hrubý domácí produkt (HDP) se za červenec až září snížil proti předchozímu čtvrtletí o 3,2 procent a zaznamenal pokles už druhé čtvrtletí za sebou. Splnil tak technickou definici recese. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila vláda. -
Hongkong podpoří ekonomiku 19 miliardami HKD
Hongkongská vláda dnes ohlásila balíček opatření na podporu ekonomiky v hodnotě 19,1 miliardy hongkongských dolarů (56,3 miliardy Kč/2,44 miliardy USD). Asijské finanční centrum je pod tlakem domácích nepokojů i obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou, uvedla agentura Reuters. -
Hongkong se podle tajemníka kvůli protestům dostal do recese
Hongkongská ekonomika se v důsledku rozsáhlých protivládních protestů dostala do recese. Uvedl to podle agentury Reuters finanční tajemník města Paul Čchan. Demonstrace, které často doprovází násilí, se v Hongkongu konají od června. Jejich účastníci protestují proti postupnému omezování svobod ze strany pevninské Číny a dožadují se demokratických reforem, včetně svobodných voleb. -
Hongkongská burza HKEX stáhla nabídku na převzetí londýnské LSE
Provozovatel hongkongské akciové burzy Hong Kong Exchanges and Clearing (HKEX) stáhl nabídku na převzetí londýnské burzy London Stock Exchange (LSE) za 39 miliard dolarů (zhruba 915 miliard Kč). Oznámila to dnes firma. -
Hongkongská burza chce koupit burzu v Londýně za 32 miliard liber
Provozovatel hongkongské akciové burzy Hong Kong Exchanges and Clearing (HKEX) podal nabídku na převzetí londýnské burzy London Stock Exchange (LSE) za 31,6 miliardy liber (zhruba 915 miliard Kč). Oznámila to dnes podle agentury Reuters firma. Spojením podniků by vznikl nový globální gigant v oblasti finančních trhů. -
Hongkongská vláda čeká letos poprvé za deset let pokles ekonomiky
Hongkongská vláda kvůli eskalaci protestů výrazně zhoršila výhled vývoje domácí ekonomiky pro letošní rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se má letos snížit o 1,3 procenta, zatímco původní odhad počítal s mírným růstem do jednoho procenta. Letošní pokles bude první od roku 2009, napsala agentura Reuters. -
Horší sentiment poslal euro zpět pod 1.3000
EURUSD se propadlo až pod 1.30, kde již několik hodin konsoliduje. -
Hospodářská komora: Česká ekonomika letos poroste o 1,2 procenta
Česká ekonomika letos stoupne ve srovnání s rokem 2021 o 1,2 procenta. Silná inflace dopadne na firmy i domácnosti, průmysl jako celek ale nebude paralyzován. Vyplývá to z nejnovější národohospodářské prognózy Hospodářské komory ČR (HK). Předpokladem predikce je brzké ukončení války na Ukrajině. Ještě v prosinci komora očekávala růst HDP letos o 4,3 procenta. -
Hospodářská komora letos čeká stagnaci HDP, příští rok růst 2,8 procenta
Hospodářská komora letos očekává hospodářskou stagnaci. V příštím roce by se ekonomika měla vrátit k růstu, hrubý domácí produkt by se měl zvýšit o 2,8 procenta. Inflace by v letošním roce měla být průměrně deset procent, příští rok zpomalí na tři procenta. Uvádí to makroekonomická prognóza, kterou dnes představil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. -
Hospodářské dopady koronaviru jsou cítit po celém světě
Hospodářské dopady omezení souvisejících s epidemií koronaviru v Číně jsou cítit po celém světě, od dřevařů na Novém Zélandu po vývozce potravin ve Spojených státech. Zpoždění či zrušení dodávek čelí vývozci, těžaři i výrobci všeho možného - od uhlí a dřeva po maso a ovoce, upozorňuje agentura Reuters. -
Hospodářské instituty zhoršily výhled růstu Německa
Přední německé ekonomické instituty snížily odhad růstu domácí ekonomiky na letošní a příští rok kvůli slabší globální poptávce po zpracovatelském zboží a rostoucí podnikatelské nejistotě vlivem obchodních sporů. Letos čekají zvýšení hrubého domácího produktu o 0,5 procenta, příští rok má tempo růstu zrychlit na 1,1 procenta. Instituty tak v dnešní zprávě potvrdily předchozí informace agentury Reuters. -
Hospodářské instituty zlepšily výhled německé ekonomiky
Přední německé hospodářské instituty dnes zlepšily výhled německé ekonomiky na letošní i příští rok. Letos by se měl hrubý domácí produkt (HDP) Německa podle jejich nové prognózy zvýšit o 1,5 procenta místo dříve předpokládaných 1,4 procenta. Hospodářský růst by měl přesto zpomalit z loňských 1,9 procenta, což bylo nejprudší tempo za pět let. -
Hospodářské klima je nejhorší za sedm let
Světové hospodářské klima se v letošním prvním čtvrtletí opět zhoršilo, a to už čtvrtý kvartál v řadě. Je na tom nyní nejhůře za posledních více než sedm let, i když analytici na něj nahlížejí stále mírně pozitivně. Uvedl to dnes německý ekonomický institut Ifo. Jeho index světového klimatu na první čtvrtletí klesl na minus 13,1 bodu z předchozích minus 2,2 bodu. -
Hospodářské reformy v Řecku prý selžou
Hospodářské reformy naordinované mezinárodními věřiteli zadluženému Řecku nebudou mít úspěch. V rozhovoru... -
Hospodářské svazy žádají po německé vládě plán otevírání
Jasnou strategii pro otevírání uzavřených provozů po karanténě kvůli pandemii nemoci covid-19 žádají po německé vládě hospodářské svazy. Ministr hospodářství Peter Altmaier jim na dnešním virtuálním ekonomickém fóru přislíbil, že konkrétními plány se bude kancléřka Angela Merkelová věnovat na svém příštím krizovém jednání s premiéry německých spolkových zemí 3. března. -
Hospodářské škody kvůli válce budou enormní, řekl ukrajinský ministr
Hospodářské škody kvůli válce budou na Ukrajině enormní. Ministerstvo hospodářství počítá se ztrátami ve výši třetiny až poloviny hrubého domácího produktu (HDP), podle jiného odhadu to bude kolem 500 miliard dolarů (více než 11 bilionů Kč). V rozhovoru v časopise Forbes, jehož přepis dnes zveřejnila ukrajinská vláda, to řekl ministr financí Serhij Marčenko.