Barack Obama by mohl vyprávět. Svůj program podpory ekonomiky a zavedení všeobecného zdravotního pojištění stihl v prvních 2 letech své vlády, kdy za ním stála demokratická Sněmovna reprezentantů i Senát. Ve zbylých 6 letech už mu republikáni díky své většině v Kongresu házeli klacky pod nohy.
Podle predikce serveru fivethirtyeight.com by si demokraté měli pohodlně udržet Sněmovnu reprezentantů (95 % šance), rozhodovat se tedy bude v Senátu. A jak vidíme z diagramu Bank of America, může mít složení horní komory amerického Kongresu diametrálně odlišné dopady na hospodářskou politiku prováděnou prezidentem.
Možné dopady amerických voleb na ekonomiku:
Zvlášť u varianty vítězství Joe Bidena jsou tyto rozdíly nejvíce vidět. Republikánský Senát by mohl blokovat další fiskální expanzi a poslat ekonomiku deflačním/japonským směrem. To by nebylo dobré pro akcie ani komodity a zřejmě ani pro zlato. V nízkoinflačním období se sice tradičně daří vládním dluhopisům, jejich výnosy (0,76 % p.a. u 10letých) už ale nemají příliš kam klesat. V tu chvíli by proto ani diverzifikace směrem k pevně úročeným aktivům zas tolik nefungovala.
Naopak „modrá vlna“, která by zajistila demokratům prezidentský post i obě komory Kongresu by zřejmě vedla k masivnímu prohloubení schodku skrz vyšší investice, sociální programy a podporu podniků zasažených koronavirovou krizí. Tato varianta by měla výrazně pomoci komoditám a akciím v čele s těmi „zelenými“, jako jsou společnosti zaměřené na obnovitelné zdroje energie a elektromobilitu. Pro těžaře ropy by však vláda demokratů výhru neznamenala, protože ekologické křídlo by tlačilo na omezení frakování, což by následně snížilo těžbu a pravděpodobně i zvedlo ceny ropy.
Modrá vlna má nyní zhruba 60procentní šanci na úspěch, pro tradery by tedy měla být dominantním scénářem. Všechny ostatní možnosti amerických voleb z diagramu (plus nerozhodný stav) mají každá méně než 20 % pravděpodobnost úspěchu.
Americká centrální banka (Fed) by do post-pandemického oživení neměla už příliš zasahovat. Měnová politika zůstane uvolněná snad při všech variantách složení americké politické reprezentace a vývoje ekonomiky. Fed totiž deklaroval, že jeho cílem je tolerovat i mírně zvýšenou inflaci, aby růst cen kompenzoval podstřelování 2procentního cíle, ke kterému docházelo po celé minulé desetiletí. Oživení ekonomiky by proto muselo být opravdu masivní, aby zvedlo jádrovou inflaci nad 2,5 % a přimělo tak Fed k dřívějšímu utažení ultrauvolněných měnových kohoutů. Obamova a Trumpova rally tak nemusí být u konce.
Vývoj amerického akciového indexu S&P 500 (týdenní graf – W1):
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: Bank of America, zerohedge.com, MT4, fivethirtyeight.com