Po výměně vedení japonské centrální banky Bank of Japan oznámil nový guvernér Haruhiko Kuroda záměr nakupovat nově vytvořenými „penězi“ téměř vše co se na finančním trhu dá najít – od domácích vládních dluhopisů přes zahraniční až k ETF na akciové indexy, a to dokonce rychlejším tempem než americká centrální banka (Fed). Cílem bylo vyhnat ceny zmíněných aktiv vzhůru a zároveň oslabit japonský jen, což mělo dostat inflaci ze záporu k vytyčeným dvěma procentům.
Vývoj měnového páru USD/JPY (denní graf – D1):
Po sérii prudkých poklesů japonského jenu, které vedly k růstu USD/JPY až o 30 %, a obchodních seancí, kdy se vážilo každé slovo guvernéra Kurody, se již posledních pár měsíců obchoduje v poklidném duchu. Volatilita se snížila a novým range pro USD/JPY se stalo rozpětí 95,00 až 102,00, při kterém je spokojena jak centrální banka, tak japonští vývozci, a mezinárodní komunita si překvapivě ještě nestěžuje na tzv. měnový dumping (snaha o zvýšení vývozů uměle podhodnocenou měnou).
Japonský jen je nyní ve vyčkávací fázi, kdy se pozoruje, co udělá měnová stimulace s růstem ekonomiky a především pak s růstem cen. Srpnová inflace se dostala na nejvyšší hodnoty od roku 2008 (0,91 %), což dává slibný základ pro úpravu inflačních očekávání na vyšší úrovně. Většina růstu jde ale na vrub dovozním cenám a cenám energií, které se považují pouze za dočasné faktory.
Vývoj meziroční inflace v Japonsku:
Budoucí vývoj měnového páru USD/JPY je jistě podmíněn právě vývojem inflace v Japonsku. Pokud by se tamní růst cen dostal ke dvouprocentnímu cíli a byl by kromě dovozních cen podpořený i solidním růstem mezd v japonské ekonomice, měla by Bank of Japan silnou motivaci k ukončení programu kvantitativního uvolňování, což by poslalo USD/JPY níže.
V dohledné době se ale nic podobného nečeká a Japonsko má od inflace tažené domácí poptávkou na míle daleko. Zajímavý bude vývoj na jaře příštího roku, kdy se do japonských dovozních cen přestane promítat meziroční oslabení jenu a inflace se ukáže v tom pravém světle. Je pravděpodobné, že při možném návratu inflace k nule by se Bank of Japan snažila dále oslabit JPY buď nákupem zahraničních dluhopisů nebo slovními intervencemi.
Vývoj velikosti rozvah 4 nejvlivnějších světových centrálních bank (v mld. USD):
Co se týče vývoje na měnovém páru EUR/JPY, nabízí se vysvětlení pomocí velikosti rozvah daných centrálních bank. Zatímco Evropská centrální banka (ECB) již po dvou kolech LTRO půjček začala snižovat svou rozvahu a centrální banky Spojených států a Británie se chystají ke kulminaci v nákupech cenných papírů, Bank of Japan (BoJ) hodlá provozovat svůj program kvantitativního uvolňování daleko do budoucna a jak je vidět v grafu, během příštího roku by rozvaha BoJ měla překonat ECB, což je vzhledem ke čtyřnásobně menší ekonomice Japonska oproti eurozóně obdivuhodné.
Zlom v relativním růstu rozvah BoJ a ECB nastal na podzim roku 2012, což koresponduje se zlomem v dlouhodobém poklesu měnového páru EUR/JPY, který od té doby strmě vzrostl a připsal si přes 40 %. Pro EUR/JPY platí do budoucna podobný výhled jako pro USD/JPY, tj. bude hodně záležet na vývoji inflace v Japonsku a s tím i na vyhlídkách nákupů aktiv z dílny Bank of Japan.
Vývoj měnového páru EUR/JPY (denní graf – D1):
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: MT4, Thomson Reuters