Chudší státy po vstupu do EU rostly rychleji

Chudší státy zažívaly po vstupu do Evropské unie rychlejší růst, a sbližování ekonomické úrovně se tak neodehrávalo jen mezi novými a starými členskými zeměmi, ale i mezi jednotlivými zeměmi střední a východní Evropy. Čechům se tak může zdát, že například Poláci si členstvím v EU výrazně polepšili. V rozhovoru s ČTK to uvedl Vít Havelka z českého institutu Europeum, který má své pobočky v Praze i v Bruselu. Havelka zdůraznil, že kvalita života v ČR je velmi vysoká, v podstatě srovnatelná s jižní Evropou, a posledních 20 letech Česko zaznamenává velkou ekonomickou prosperitu. I Evropská unie se ale rozšířením o deset zemí v roce 2004 stala ekonomicky mnohem silnější a rovněž konkurenceschopnější, uvedla Teona Lavrelašviliová z bruselského institutu European Policy Centre (EPC).

"Všechny země, které přistoupily v roce 2004 do Evropské unie, zažily poměrně solidní ekonomický růst a reálnou konvergenci s původní EU15. Je však pravdou, že tempo bohatnutí bylo napříč regionem různé," uvedl Havelka. "Z politického hlediska jsme byli v posledních dvacet letech svědky postupného ústupu od liberální demokracie směrem ke kvazi-autokratickým politickým systémům," dodal analytik z institutu Europeum. Jako příklad uvedl Maďarsko, kde se podle něj dnes již nedá mluvit o plně demokratickém systému, ale o poloautoritářství s téměř absolutní kontrolou vládnoucí strany nad médii, byznysem a politikou. Podobné tendence jako v Maďarsku lze podle Havelky vysledovat i v Polsku, Slovensku či Česku. Politický systém těchto tří zemí se ale podle něj zatím ukázal jako poměrně robustní. "Uvidíme, kterým směrem se budeme dál ubírat," doplnil.

I podle Lavrelašviliové těžily ze vstupu do Evropské unie zpočátku více státy s horší ekonomickou situací a s nižším HDP. Jako příklad uvedla Rumunsko, které do EU vstoupilo společně s Bulharskem v roce 2007. "Záleží rovněž na tom, jak politické vedení země své členství v Evropské unii využívá a jak ho prodává domácímu publiku," uvedla expertka.

"Velké rozšíření v roce 2004 bylo prospěšné i pro původních 15 členů EU. Zaprvé mohli těžit z otevření nových trhů a integrace střední a východní Evropy do ekonomiky EU a zadruhé členství nových zemí ze střední a východní Evropy celý celý region politicky a společensky stabilizovalo," domnívá se Havelka. Pokud by k rozšíření nedošlo, dalo by se podle něj očekávat, že by střední Evropa fungovala jako nárazníkové pásmo mezi západní Evropou a Ruskem.

Mezi problémy spojené s rozšířením patří nicméně ztížená situace, pokud jde o dosahování konsenzu mezi členskými státy, domnívá se Havelka. Je totiž mnohem jednodušší nalézt shodu mezi 15 než mezi 27 zeměmi. Za další problém je podle něj možné označit ústup od demokratických norem a právního státu po přistoupení států do EU. Přístupový proces totiž působil jako výrazná motivace kandidátských zemí se reformovat. Jakmile ale země do eurobloku vstoupily, tlak ustal, dodal expert z institutu Europeum.

Členství v Evropské unie podle Havelky pomohlo Česku stát se mentálně "normální evropskou zemí", která je plně integrovaná do západních struktur. Totéž platí i o ekonomice, která se plně integrovala do evropského a globálního produkčního řetězce. Pověst České republiky se rovněž výrazně změnila, uvádí český expert. "Myslím, že také bývalá EU15 obecně více vnímá názory střední Evropy, od žáků se přesouváme do plné role partnerů. Je ale třeba, abychom si i my na tuto pozici zvykli a přebrali odpovědnost za EU a její fungování. Stále mám pocit, že máme v této oblasti částečně co dohánět," poznamenal Havelka.

I z bruselského pohledu se pověst České republiky vyvíjí. "Česko bylo určitou dobu terčem kritiky zejména kvůli svým postojům k reformě migrační politiky EU, celková pověst země ale není špatná," uvedla v rozhovoru s ČTK Lavrelašviliová . Téma zvládání migrace dlouhodobě rozděluje členské státy EU. V minulosti například ztroskotal návrh na povinné kvóty pro přerozdělování uprchlíků. Proti tomuto návrhu se tvrdě stavělo právě Česko spolu s Polskem a Maďarskem.

V druhé polovině roku 2022 ale měla Česká republika podle Lavrelašviliové velmi úspěšné předsednictví v Radě EU. "Česko se snaží být konstruktivní a rovněž chce být nedílnou součástí EU. Jen je škoda, že nemáte euro. Nerozumím tomu proč," dodala expertka. Jaká by měla být budoucí role Prahy? Česko by podle ní mohlo pomoci při dalším rozšiřování Evropské unie vzhledem ke svým dobrým vztahům se zeměmi západního Balkánu. "Tam by mohla hrát Česká republika větší roli," uzavřela Lavrelašviliová.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Chorvatsko chce přijmout euro do osmi let
  Chorvatsko se během sedmi až osmi let chce stát členem eurozóny. K mechanismu směnných kurzů ERM-2, což je mechanismus, který před přijetím jednotné evropské měny zajišťuje měnovou stabilitu, se Záhřeb zamýšlí připojit ještě před svým předsednictvím EU v roce 2020. Oznámil to dnes chorvatský premiér Andrej Plenković.
• Chorvatsko chce přijmout euro nejpozději do začátku roku 2024
  Strategickým cílem Chorvatska je splnit nezbytná kritéria a přijmout euro do konce funkčního období následující vlády, respektive do roku 2024. Řekl to dnes chorvatský premiér Andrej Plenković. V červenci Chorvatsko formálně požádalo o vstup do mechanismu směnných kurzů ERM-2, který je předstupněm zavedení eura.
• Chorvatsko slaví vstup do schengenského prostoru a eurozóny
  V Chorvatsku se v souvislosti se vstupem země do schengenského prostoru volného pohybu symbolicky zvedly závory na některých hraničních přechodech za účasti politiků. Ministr financí a šéf centrální banky oslavili také vstup země do eurozóny, informovala chorvatská média.
• Chorvatsko vstupuje 1. ledna do schengenského prostoru a eurozóny
  Chorvatsko 1. ledna 2023 vstoupí do schengenského prostoru, díky čemuž se cesty Čechů do oblíbené prázdninové destinace obejdou bez hraničních kontrol. Současně Chorvatsko zavádí euro, které nahradí dosud používané kuny. Velká očekávání má ze vstupu do Schengenu a přijetí jednotné evropské měny cestovní ruch, na němž ekonomika čtyřmilionové země z velké části stojí.
• Chorvatsko vydá poprvé ve své historii dluhopisy přímo pro občany
  Chorvatsko vydá poprvé ve své historii státní dluhopisy přímo pro občany. Vláda si slibuje, že tak vybere jednu miliardu eur, píší chorvatská média. Od středy si Chorvati budou moct koupit dluhopis s dvouletou splatností s výnosem 3,25 procenta. Minimální investice je 500 eur (asi 12.000 Kč).
• Chorvatský parlament schválil zákon o zavedení eura jako oficiální měny
  Chorvatský parlament dnes podle očekávání schválil většinou hlasů zákon o zavedení eura jako oficiální měny v zemi. Podle chorvatských médií ve 151členném Saboru tento právní akt podpořilo 113 přítomných poslanců, 17 bylo proti a jeden se hlasování zdržel.
• Christine Lagardeová: Ekonomika eurozóny směřuje k pomalému oživení
  Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání ponechala svou měnovou politiku včetně úrokových sazeb beze změny. Dnešní zasedání Rady guvernérů bylo první, kterému předsedala nová prezidentka ECB Christine Lagardeová. Ta na tiskové konferenci uvedla, že ekonomika eurozóny směřuje k pomalému oživení.
• Christine Lagardeová skončí v čele MMF k 12. září
  Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová (63) rezignuje na funkci k 12. září. Oznámila to dnes Výkonná rada fondu. Ta nyní podnikne nezbytné kroky, aby mohla zahájit výběr nového šéfa této mezinárodní úvěrové instituce. Lagardeová v čele MMF končí, protože dostala nabídku stát se prezidentkou Evropské centrální banky (ECB).
• Chřadnoucí optimismus Euro investorů
  Analýza měnových párů EURUSD, EURGBP, USDJPY..
• Chudé země EU jsou proti ústupkům Řecku
  Mezi největší odpůrce jakéhokoli dalšího ustupování levicové řecké vládě premiéra Alexise Tsiprase v otázce obrovských dluhů patří nejchudší země Evropské unie. Ty podle listu International New York Times poukazují na to, že Řecko volající po pomoci a odpuštění části dluhů vyplácí svým obyvatelům mnohem vyšší důchody a platy než většina zemí ve východní, střední a jihovýchodní Evropě.
• Chuť riskovat se vrátila na finanční trhy
  Technická a fundamentální analýza měnových párů USDCAD, CADJPY, EURGBP. Akciové indexy.
• IAB: Německo kvůli válce na Ukrajině přijde o 260 miliard eur z přidané hodnoty
  Kvůli ruské invazi na Ukrajinu a vysokým cenám energií Německo do roku 2030 přijde o 260 miliard eur (6,4 bilionu Kč) z přidané hodnoty, což bude mít negativní dopad na trh práce. S odvoláním na studii institutu pro výzkum trhu práce IAB o tom dnes informovala agentura Reuters. Ve srovnání s výhledem, který počítal v Evropě s mírem, bude hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o ceny v příštím roce v Německu o 1,7 procenta nižší, uvádí studie.
• IAB: Válka na Ukrajině by mohla snížit růst HDP Německa více než o polovinu
  Válka na Ukrajině by mohla snížit letošní růst hrubého domácího produktu (HDP) Německa o dva procentní body, což znamená více než o polovinu. Uvádí to studie institutu pro výzkum trhu práce IAB. Americká banka Citigroup s ohledem na dopady ukrajinské krize pak snížila výhled hospodářského růstu eurozóny, uvedla dnes agentura Reuters.
• I bez intervencí klesl CHF na 5leté minimum
  Během tohoto týdne švýcarský frank (CHF) klesl pod paritu s americkým dolarem a proti této měně atakoval...
• ICE zvažuje nabídku převzetí londýnské LSE
  Společnost Intercontinental Exchange (ICE), která je majitelem newyorské akciové burzy NYSE, uvažuje...
• ICJ: Některé americké sankce proti Íránu porušují mezinárodní právo
  Některé americké sankce proti Íránu podle Mezinárodní soudního dvora (ICJ) porušují mezinárodní právo a Teherán má nárok na odškodnění. Jeho výši stanoví soud se sídlem v Haagu později, uvedla dnes agentura Reuters. Soud konstatoval, že Washington zmrazením íránských aktiv porušil bilaterální dohodu o přátelství a ekonomických vztazích z roku 1955. Pro Írán je to ale jen částečné vítězství; ICJ uvedl, že nemůže Spojeným státům nařídit, aby uvolnily zmrazená aktiva íránské centrální banky za 1,75 miliardy dolarů (37,8 miliardy Kč), jak si Írán nárokoval.
• IEA: Druhá vlna covidu-19 zpomaluje poptávku po ropě
  Světové zásoby ropy, které se v době vrcholu pandemie zvyšovaly, nyní pokračují v setrvalém sestupu. Druhá vlna nemoci však zpomaluje poptávku a komplikuje snahy producentů o rovnováhu na trhu. V pravidelné zprávě o situaci na trhu s ropou to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
• IEA i přes zlepšení výhledu čeká rekordní propad poptávky po ropě
  Mezinárodní agentura pro energii (IEA) mírně zlepšila výhled poklesu poptávky po ropě na letošní rok. Nyní počítá s poklesem o 690.000 barelů na 8,6 milionu barelů denně, a to díky zmírnění zákazů pohybu v některých zemích. Agentura to dnes uvedla v pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou. I tak ale bude letošní propad poptávky rekordní, upozornila agentura Reuters.
• IEA: Kvůli pandemii rekordně klesnou investice do energetiky
  Koronavirová krize letos povede k největšímu poklesu investic do energetiky v historii, uvedla dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Zatímco před pandemií agentura prognózovala nárůst investic o dvě procenta, nyní očekává jejich propad o 20 procent čili o 400 miliard dolarů (9,87 bilionů Kč).
• IEA kvůli potížím letecké dopravy snížila výhled poptávky po ropě
  Mezinárodní agentura pro energii (IEA) zhoršila výhled poptávky po ropě na letošní rok. Kvůli propadu zájmu o leteckou dopravu se poptávka celosvětově sníží o 8,1 milionu barelů ropy denně, uvedla dnes agentura ve své pravidelné měsíční zprávě. Proti předchozímu předpokladu agentura výhled letošní poptávky zredukovala o 140.000 na 91,9 milionu barelů denně. Nadále má přitom za to, že spotřeba ropy bude příští rok o něco nižší než loni.