ICJ: Některé americké sankce proti Íránu porušují mezinárodní právo

Některé americké sankce proti Íránu podle Mezinárodní soudního dvora (ICJ) porušují mezinárodní právo a Teherán má nárok na odškodnění. Jeho výši stanoví soud se sídlem v Haagu později, uvedla dnes agentura Reuters. Soud konstatoval, že Washington zmrazením íránských aktiv porušil bilaterální dohodu o přátelství a ekonomických vztazích z roku 1955. Pro Írán je to ale jen částečné vítězství; ICJ uvedl, že nemůže Spojeným státům nařídit, aby uvolnily zmrazená aktiva íránské centrální banky za 1,75 miliardy dolarů (37,8 miliardy Kč), jak si Írán nárokoval.

Spojené státy z dotyčné smlouvy o přátelství odstoupily v roce 2018. Soud v Haagu nicméně dnes uvedl, že dohoda byla stále v platnosti, když administrativa bývalého prezidenta Donalda Trumpa sankce v srpnu 2018 zavedla. Na zmrazené finance íránské centrální banky podle Reuters ICJ svou jurisdikcí nedosáhne, jelikož banka není komerční institucí a tudíž není chráněna smlouvou o přátelství a ekonomických vztazích.

Írán ohledně sankcí podal stížnost k ICJ v roce 2016. Zmrazených 1,75 miliardy dolarů nařídil americký nejvyšší soud vyplatit pozůstalým po obětech teroristických útoků, konkrétně například po bombovém útoku v Libanonu z roku 1983 a dalším útokům patrně spojeným s Teheránem. Peníze jsou prozatím i s úroky na účtu v americké Citibank v New Yorku, uvedla agentura AP.

Rozhodnutí soudci ICJ dnes vydali po hlasování, ve kterém pro něj zvedlo ruku deset soudců, proti bylo pět.

Mezinárodní soudní dvůr sídlí v haagském Paláci míru v Nizozemsku a je jedním z šesti hlavních orgánů OSN. Jeho hlavním úkolem je řešit spory mezi státy a podávat posudky o právních otázkách na žádost oprávněných orgánů. Soud se zabývá například četnými územními spory, v posledních letech rovněž otázkami genocidy.

Zdroj: Reuters, ČTK, ICJ

Čtěte více

• Christine Lagardeová: Ekonomika eurozóny směřuje k pomalému oživení
  Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání ponechala svou měnovou politiku včetně úrokových sazeb beze změny. Dnešní zasedání Rady guvernérů bylo první, kterému předsedala nová prezidentka ECB Christine Lagardeová. Ta na tiskové konferenci uvedla, že ekonomika eurozóny směřuje k pomalému oživení.
• Christine Lagardeová skončí v čele MMF k 12. září
  Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová (63) rezignuje na funkci k 12. září. Oznámila to dnes Výkonná rada fondu. Ta nyní podnikne nezbytné kroky, aby mohla zahájit výběr nového šéfa této mezinárodní úvěrové instituce. Lagardeová v čele MMF končí, protože dostala nabídku stát se prezidentkou Evropské centrální banky (ECB).
• Chřadnoucí optimismus Euro investorů
  Analýza měnových párů EURUSD, EURGBP, USDJPY..
• Chudé země EU jsou proti ústupkům Řecku
  Mezi největší odpůrce jakéhokoli dalšího ustupování levicové řecké vládě premiéra Alexise Tsiprase v otázce obrovských dluhů patří nejchudší země Evropské unie. Ty podle listu International New York Times poukazují na to, že Řecko volající po pomoci a odpuštění části dluhů vyplácí svým obyvatelům mnohem vyšší důchody a platy než většina zemí ve východní, střední a jihovýchodní Evropě.
• Chudší státy po vstupu do EU rostly rychleji
  Chudší státy zažívaly po vstupu do Evropské unie rychlejší růst, a sbližování ekonomické úrovně se tak neodehrávalo jen mezi novými a starými členskými zeměmi, ale i mezi jednotlivými zeměmi střední a východní Evropy. Čechům se tak může zdát, že například Poláci si členstvím v EU výrazně polepšili. V rozhovoru s ČTK to uvedl Vít Havelka z českého institutu Europeum, který má své pobočky v Praze i v Bruselu. Havelka zdůraznil, že kvalita života v ČR je velmi vysoká, v podstatě srovnatelná s jižní Evropou, a posledních 20 letech Česko zaznamenává velkou ekonomickou prosperitu. I Evropská unie se ale rozšířením o deset zemí v roce 2004 stala ekonomicky mnohem silnější a rovněž konkurenceschopnější, uvedla Teona Lavrelašviliová z bruselského institutu European Policy Centre (EPC).
• Chuť riskovat se vrátila na finanční trhy
  Technická a fundamentální analýza měnových párů USDCAD, CADJPY, EURGBP. Akciové indexy.
• IAB: Německo kvůli válce na Ukrajině přijde o 260 miliard eur z přidané hodnoty
  Kvůli ruské invazi na Ukrajinu a vysokým cenám energií Německo do roku 2030 přijde o 260 miliard eur (6,4 bilionu Kč) z přidané hodnoty, což bude mít negativní dopad na trh práce. S odvoláním na studii institutu pro výzkum trhu práce IAB o tom dnes informovala agentura Reuters. Ve srovnání s výhledem, který počítal v Evropě s mírem, bude hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o ceny v příštím roce v Německu o 1,7 procenta nižší, uvádí studie.
• IAB: Válka na Ukrajině by mohla snížit růst HDP Německa více než o polovinu
  Válka na Ukrajině by mohla snížit letošní růst hrubého domácího produktu (HDP) Německa o dva procentní body, což znamená více než o polovinu. Uvádí to studie institutu pro výzkum trhu práce IAB. Americká banka Citigroup s ohledem na dopady ukrajinské krize pak snížila výhled hospodářského růstu eurozóny, uvedla dnes agentura Reuters.
• I bez intervencí klesl CHF na 5leté minimum
  Během tohoto týdne švýcarský frank (CHF) klesl pod paritu s americkým dolarem a proti této měně atakoval...
• ICE zvažuje nabídku převzetí londýnské LSE
  Společnost Intercontinental Exchange (ICE), která je majitelem newyorské akciové burzy NYSE, uvažuje...
• IEA: Druhá vlna covidu-19 zpomaluje poptávku po ropě
  Světové zásoby ropy, které se v době vrcholu pandemie zvyšovaly, nyní pokračují v setrvalém sestupu. Druhá vlna nemoci však zpomaluje poptávku a komplikuje snahy producentů o rovnováhu na trhu. V pravidelné zprávě o situaci na trhu s ropou to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
• IEA i přes zlepšení výhledu čeká rekordní propad poptávky po ropě
  Mezinárodní agentura pro energii (IEA) mírně zlepšila výhled poklesu poptávky po ropě na letošní rok. Nyní počítá s poklesem o 690.000 barelů na 8,6 milionu barelů denně, a to díky zmírnění zákazů pohybu v některých zemích. Agentura to dnes uvedla v pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou. I tak ale bude letošní propad poptávky rekordní, upozornila agentura Reuters.
• IEA: Kvůli pandemii rekordně klesnou investice do energetiky
  Koronavirová krize letos povede k největšímu poklesu investic do energetiky v historii, uvedla dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Zatímco před pandemií agentura prognózovala nárůst investic o dvě procenta, nyní očekává jejich propad o 20 procent čili o 400 miliard dolarů (9,87 bilionů Kč).
• IEA kvůli potížím letecké dopravy snížila výhled poptávky po ropě
  Mezinárodní agentura pro energii (IEA) zhoršila výhled poptávky po ropě na letošní rok. Kvůli propadu zájmu o leteckou dopravu se poptávka celosvětově sníží o 8,1 milionu barelů ropy denně, uvedla dnes agentura ve své pravidelné měsíční zprávě. Proti předchozímu předpokladu agentura výhled letošní poptávky zredukovala o 140.000 na 91,9 milionu barelů denně. Nadále má přitom za to, že spotřeba ropy bude příští rok o něco nižší než loni.
• IEA: Obrat k čistým energiím zvyšuje poptávku po kritických kovech
  Obrat k čistým energiím zvyšuje poptávku po kritických kovech, uvedla ve své nové zprávě Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Trh s kobaltem, niklem, lithiem a mědí, které jsou zásadní pro výrobu elektromobilů, větrných turbín, solárních článků a dalších klíčových technologií pro energetickou transformaci, se za posledních pět let zdvojnásobil.
• IEA: Pandemie může zpozdit oživení poptávky po energii do r. 2025
  Pomalý proces zotavování ekonomiky z pandemie způsobené šířením nového koronaviru by mohlo zpozdit plné oživení globální poptávky po energii až do roku 2025. Ve své výroční zprávě s názvem World Energy Outlook 2020 to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). V letošním roce organizace čeká pokles globální poptávky po energii o pět procent.
• IEA: Poptávka po ropě letos po více než deseti letech klesne
  Světová poptávka po ropě letos poprvé za více než deset let klesne, předpověděla dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Pokles přičítá zejména snížení globální ekonomické aktivity kvůli šíření nového koronaviru. Už na příští rok nicméně očekává výrazné oživení poptávky. Snížení výhledu předcházel prudký propad suroviny o více než 30 procent, který do tohoto výhledu není zahrnutý.
• IEA: Poptávka po ropě se letos bude zvyšovat rychleji než nabídka
  Poptávka po ropě se díky postupujícímu očkování proti nemoci covid-19 bude zvyšovat rychleji než nabídka suroviny, zejména ve druhém pololetí. Ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
• IEA: Poptávka po ropě se plně neobnoví dřív než v roce 2022
  Celosvětová poptávka po ropě se zvyšuje, na úrovně z období před příchodem koronavirové krize se ale kvůli útlumu letecké dopravy nevrátí dřív než v roce 2022. Ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou to dnes předpověděla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
• IEA: Poptávka po ropě se vrátí na úroveň před pandemií do konce 2022
  Poptávka po ropě se vrátí na úroveň před pandemií do konce roku 2022. Skupina OPEC+, která zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu a její spojence v čele s Ruskem, tak bude muset zvýšit svoji těžbu, aby uspokojila rostoucí zájem zákazníků. To by však pro skupinu neměl být problém. Uvedla to ve své dnešní zprávě o stavu trhu s ropou Mezinárodní agentura pro energii (IEA).