Chorvatsko vstupuje 1. ledna do schengenského prostoru a eurozóny

Chorvatsko 1. ledna 2023 vstoupí do schengenského prostoru, díky čemuž se cesty Čechů do oblíbené prázdninové destinace obejdou bez hraničních kontrol. Současně Chorvatsko zavádí euro, které nahradí dosud používané kuny. Velká očekávání má ze vstupu do Schengenu a přijetí jednotné evropské měny cestovní ruch, na němž ekonomika čtyřmilionové země z velké části stojí.

Chorvatské statistiky za prvních 11 měsíců roku 2022 evidují příjezd zhruba 16 milionů zahraničních turistů, z toho 892.000 z Česka. Velká většina návštěvníků přitom pochází ze zemí schengenského prostoru a při cestě do země na Jadranu - typicky autem nebo autobusem - jim tudíž odpadne často mnohahodinové čekání na hraničních přechodech se Slovinskem a Maďarskem. Letištní kontroly dokladů při cestování mezi zeměmi Schengenu a Chorvatskem skončí až k 26. březnu.

Schengenský prostor se naposledy rozšířil v roce 2011 o Lichtenštejnsko, Chorvatsko bude jeho 27. členskou zemí. Záhřeb tím zároveň přebírá odpovědnost za přibližně 1350 kilometrů dlouhou novou vnější hranici schengenského prostoru s Bosnou a Hercegovinou, Srbskem a Černou Horou.

Směnný kurz pro zavedení eura je pevně stanovený: jedno euro činí 7,5345 kuny. Vláda při zavedení jednotné evropské měny stanovila přechodné období do 14. ledna 2023, během něhož bude stále možné platit kunami. Až do konce roku 2023 bude možné kuny vyměnit zdarma v chorvatských bankách.

Eurozóna se rozšíří poprvé od roku 2015, kdy společnou měnu zavedla Litva. Chorvatsko bude jejím dvacátým členem. Podle unijních smluv jsou všechny členské státy EU s výjimkou Dánska povinny se připojit ke společné měně. Některé státy včetně Česka o to však neusilují.

Chorvatsko vstoupilo do EU v roce 2013 a pro vstup do Schengenu i zavedení společné evropské měny muselo splnit řadu podmínek. Podle premiéra Andreje Plenkoviče tím země splnila své dva strategické cíle.

Žádné velké oslavy se v Chorvatsku neplánují, vstup se bude slavit spíše symbolicky za přítomnosti předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Ta podle chorvatských médií projde 1. ledna přes hraniční přechod Obrežje/Bregana ze Slovinska do Chorvatska, kde ji uvítá Plenković. V Záhřebu si pak oba politici dají společnou kávu, kterou zaplatí symbolicky eurem.

Mezi Chorvaty panuje napjaté očekávání, zda zavedení eura povede ke zdražování. Podle průzkumů se kloní k názoru, že obchodníci budou při konverzi z kun na euro "zaokrouhlovat", kde jen to půjde. Popularita eura je proto omezená. Podle dubnové ho průzkumu bylo 55 procent občanů pro jeho zavedení a 42 procent bylo proti.

Co zrušením směnárenských poplatků získají turisté, o to přijdou chorvatské banky. Odborníci podle agentury DPA odhadují, že zisky bankovního sektoru klesnou o přibližně 20 procent. Ze střednědobého a dlouhodobého hlediska však podle ekonomů výhody převáží nad nevýhodami. Účast v eurozóně podle nich povede k větší odolnosti země vůči vnějším ekonomickým šokům a k lepšímu přístupu na finanční trhy. Sníží se také měnové riziko pro věřitele a Chorvatsko bude moci získávat úvěry s nižšími úroky.

Zdroj: Reuters, ČTK, DPA

Čtěte více

• CHF zůstává v dlouhodobém i krátkodobém kanále
  Švýcarský frank stále zůstává v dlouhodobém i krátkodobém kanále.
• Chicagská opční burza CBOE začne obchodovat s několika bitcoinovými ETF
  Chicagská opční burza CBOE, která je největší svého druhu na světě, bude od čtvrtka obchodovat s několika spotovými bitcoinovými fondy (ETF). Oznámila to dnes na svém webu. Americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) se k věci zatím nevyjádřila. Trh očekává, že tento regulační orgán v blízké době schválí několik žádostí o spuštění ETF na spotový bitcoin. Mluvčí CBOE uvedl, že burza stále čeká na schválení bitcoinových ETF ze strany SEC.
• Chilská vláda odmítla vznik nového dolu na meď u rezervace vzácných tučňáků
  Výbor chilské vlády dnes odmítl povolit vznik nového rozsáhlého dolu na železo a měď, který se měl nacházet u rezervace hostící vzácné tučňáky Humboldtovy. Informovala o tom agentura Reuters. Proti vzniku dolu byli ekologové, kteří se obávali nenapravitelných škod na životním prostředí. Společnost Andes Iron, která chtěla nový důl vybudovat, uvedla, že se proti rozhodnutí vlády odvolá.
• China Mobile chystá největší nabídku akcií v Číně za posledních deset let
  Čínská společnost China Mobile chce prodejem akcií v Šanghaji získat až 56 miliard jüanů (zhruba 196 miliard Kč). Byla by to největší primární veřejná nabídka akcií (IPO) v Číně za posledních deset let. China Mobile je podle počtu klientů největším mobilním operátorem na světě, před rokem ale musela kvůli novým pravidlům zavedeným na popud tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa odejít z Newyorské akciové burzy (NYSE).
• Chladná zima v Německu může rychle vyčerpat zásoby plynu, upozornil svaz INES
  Německo nebude mít v létě problémy s rychlým naplněním plynových zásobníků, v případě chladné zimy ale může rezervy rychle vyčerpat, což může vést k nedostatku této klíčové energetické suroviny. Dnes to na tiskové konferenci prohlásil šéf německého svazu provozovatelů zásobníků plynu a vodíku INES Sebastian Bleschke. Zároveň varoval, že dodržení zákonného limitu mít k 1. únoru zásobníky plné nejméně ze 40 procent může být problematické, i když bude teplotně normální zima.
• Chorvatská ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla o rekordních 16,1 procenta
  Hrubý domácí produkt Chorvatska stoupl ve druhém čtvrtletí meziročně o rekordních 16,1 procenta. V předchozích čtyřech čtvrtletích přitom ekonomika kvůli koronavirové krizi klesla. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil chorvatský statistický úřad.
• Chorvatsko a Bulharsko mohou mít po dvou letech euro
  Chorvatsko a Bulharsko byly přijaty do takzvané čekárny na euro, tedy do mechanismu směnných kurzů označovaného jako ERM-2. Oznámila to dnes Evropská centrální banka (ECB). V příštích nejméně dvou letech budou muset obě tyto země udržovat kurz svých měn ve stanoveném pásmu vůči euru a nesmějí své měny devalvovat. Pak teprve mohou zavést euro a rozšířit počet členů eurozóny.
• Chorvatsko chce přijmout euro do osmi let
  Chorvatsko se během sedmi až osmi let chce stát členem eurozóny. K mechanismu směnných kurzů ERM-2, což je mechanismus, který před přijetím jednotné evropské měny zajišťuje měnovou stabilitu, se Záhřeb zamýšlí připojit ještě před svým předsednictvím EU v roce 2020. Oznámil to dnes chorvatský premiér Andrej Plenković.
• Chorvatsko chce přijmout euro nejpozději do začátku roku 2024
  Strategickým cílem Chorvatska je splnit nezbytná kritéria a přijmout euro do konce funkčního období následující vlády, respektive do roku 2024. Řekl to dnes chorvatský premiér Andrej Plenković. V červenci Chorvatsko formálně požádalo o vstup do mechanismu směnných kurzů ERM-2, který je předstupněm zavedení eura.
• Chorvatsko slaví vstup do schengenského prostoru a eurozóny
  V Chorvatsku se v souvislosti se vstupem země do schengenského prostoru volného pohybu symbolicky zvedly závory na některých hraničních přechodech za účasti politiků. Ministr financí a šéf centrální banky oslavili také vstup země do eurozóny, informovala chorvatská média.
• Chorvatsko vydá poprvé ve své historii dluhopisy přímo pro občany
  Chorvatsko vydá poprvé ve své historii státní dluhopisy přímo pro občany. Vláda si slibuje, že tak vybere jednu miliardu eur, píší chorvatská média. Od středy si Chorvati budou moct koupit dluhopis s dvouletou splatností s výnosem 3,25 procenta. Minimální investice je 500 eur (asi 12.000 Kč).
• Chorvatský parlament schválil zákon o zavedení eura jako oficiální měny
  Chorvatský parlament dnes podle očekávání schválil většinou hlasů zákon o zavedení eura jako oficiální měny v zemi. Podle chorvatských médií ve 151členném Saboru tento právní akt podpořilo 113 přítomných poslanců, 17 bylo proti a jeden se hlasování zdržel.
• Christine Lagardeová: Ekonomika eurozóny směřuje k pomalému oživení
  Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání ponechala svou měnovou politiku včetně úrokových sazeb beze změny. Dnešní zasedání Rady guvernérů bylo první, kterému předsedala nová prezidentka ECB Christine Lagardeová. Ta na tiskové konferenci uvedla, že ekonomika eurozóny směřuje k pomalému oživení.
• Christine Lagardeová skončí v čele MMF k 12. září
  Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová (63) rezignuje na funkci k 12. září. Oznámila to dnes Výkonná rada fondu. Ta nyní podnikne nezbytné kroky, aby mohla zahájit výběr nového šéfa této mezinárodní úvěrové instituce. Lagardeová v čele MMF končí, protože dostala nabídku stát se prezidentkou Evropské centrální banky (ECB).
• Chřadnoucí optimismus Euro investorů
  Analýza měnových párů EURUSD, EURGBP, USDJPY..
• Chudé země EU jsou proti ústupkům Řecku
  Mezi největší odpůrce jakéhokoli dalšího ustupování levicové řecké vládě premiéra Alexise Tsiprase v otázce obrovských dluhů patří nejchudší země Evropské unie. Ty podle listu International New York Times poukazují na to, že Řecko volající po pomoci a odpuštění části dluhů vyplácí svým obyvatelům mnohem vyšší důchody a platy než většina zemí ve východní, střední a jihovýchodní Evropě.
• Chudší státy po vstupu do EU rostly rychleji
  Chudší státy zažívaly po vstupu do Evropské unie rychlejší růst, a sbližování ekonomické úrovně se tak neodehrávalo jen mezi novými a starými členskými zeměmi, ale i mezi jednotlivými zeměmi střední a východní Evropy. Čechům se tak může zdát, že například Poláci si členstvím v EU výrazně polepšili. V rozhovoru s ČTK to uvedl Vít Havelka z českého institutu Europeum, který má své pobočky v Praze i v Bruselu. Havelka zdůraznil, že kvalita života v ČR je velmi vysoká, v podstatě srovnatelná s jižní Evropou, a posledních 20 letech Česko zaznamenává velkou ekonomickou prosperitu. I Evropská unie se ale rozšířením o deset zemí v roce 2004 stala ekonomicky mnohem silnější a rovněž konkurenceschopnější, uvedla Teona Lavrelašviliová z bruselského institutu European Policy Centre (EPC).
• Chuť riskovat se vrátila na finanční trhy
  Technická a fundamentální analýza měnových párů USDCAD, CADJPY, EURGBP. Akciové indexy.
• IAB: Německo kvůli válce na Ukrajině přijde o 260 miliard eur z přidané hodnoty
  Kvůli ruské invazi na Ukrajinu a vysokým cenám energií Německo do roku 2030 přijde o 260 miliard eur (6,4 bilionu Kč) z přidané hodnoty, což bude mít negativní dopad na trh práce. S odvoláním na studii institutu pro výzkum trhu práce IAB o tom dnes informovala agentura Reuters. Ve srovnání s výhledem, který počítal v Evropě s mírem, bude hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o ceny v příštím roce v Německu o 1,7 procenta nižší, uvádí studie.
• IAB: Válka na Ukrajině by mohla snížit růst HDP Německa více než o polovinu
  Válka na Ukrajině by mohla snížit letošní růst hrubého domácího produktu (HDP) Německa o dva procentní body, což znamená více než o polovinu. Uvádí to studie institutu pro výzkum trhu práce IAB. Americká banka Citigroup s ohledem na dopady ukrajinské krize pak snížila výhled hospodářského růstu eurozóny, uvedla dnes agentura Reuters.