Analytici: Slovensko prosperuje z členství v Evropské unii

Členství Slovenska v Evropské unii je klíčovým faktorem, který zemi zajišťuje její prosperitu a ukotvení demokratických principů. Chybějící reformy ale brzdí Slovensko při dobíhání průměrné životní úrovně v evropském bloku. Uvedli to analytici oslovení ČTK. Alternativa ke členství v EU, do níž Slovensko vstoupilo spolu s Českem a dalšími osmi zeměmi v roce 2004, podle nich neexistuje.

"Možnost podnikat na společném trhu výrazně rozšířila prostor pro slovenské exportéry, ale stejně tak se značně rozšířily regulační podmínky. Když se podíváme na podmínky k podnikání v 90. letech minulého století a po vstupu do EU, došlo k výraznému zlepšení," uvedl analytik nevládního Institutu ekonomických a společenských analýz Radovan Ďurana.

Podle ekonoma bankovního domu Slovenská sporiteľňa Mateje Horňáka investice z evropských fondů jsou klíčovou součástí veřejných investic na Slovensku a v mnoha oblastech představují prakticky jediný zdroj krytí větších projektů. "Bohužel i po 20 letech v EU jsme stále nenašli fungující, efektivní a hladký způsob čerpání a rozdělování těchto fondů, což způsobilo i propadnutí jisté části z nich," uvedl.

Ďurana uvedl, že evropské fondy vyvolaly u politiků pocit, že není potřeba investovat vlastní zdroje, a dali proto přednost rozdávání v podobě různých sociálních programů místo investic na podporu ekonomického růstu.

Slovenské ministerstvo zahraničí v únoru uvedlo, že díky evropským fondům se na Slovensku podařily investice za 30 miliard eur (759 miliard korun). Tato částka odpovídá například téměř celkovým výdajům slovenského státního rozpočtu za rok 2023.

Chybějící reformy podle ekonomů ovšem způsobily, že Slovensko pomaleji, než by mohlo, dobíhá životní úroveň EU. "Většinu tohoto období jsme měli na Slovensku levicově populistické vlády, které nemají v popisu práce podporu ekonomického růstu. Ekonomická úroveň ČR byla na začátku výrazně vyšší a rychlejšího soupeře, který se rovněž zlepšuje, se těžko dobíhá," uvedl Ďurana.

Horňák míní, že ačkoliv debaty o vystoupení Slovenska z EU prakticky neexistují, stále je třeba připomínat, že odchod z Evropské unie by byl pro ekonomiku země hospodářskou katastrofou a zásadní ránou pro životní úroveň.

Evropská měna, kterou z visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) zavedla Bratislava dosud jako jediná země - na začátku roku 2009 - je podle Ďurany především politickým projektem.

"Rychlý růst Polska, ale i stabilní růst Česka ukazuje, že společná měna není tím skutečným rozdílovým faktorem. Euro nezměnilo situaci na ekonomické mapě eurozóny, jih včetně Slovenska stále výrazně zaostává," uvedl. Dodal, že dřívější politika nulových úrokových sazeb Evropské centrální banky vedla k tomu, že Slovensko má nejvíce zadlužené domácnosti v rámci V4.

Ďurana si nemyslí, že by Česko případným členstvím v eurozóně získalo hmatatelné ekonomické výhody.

Horňák soudí, že v případě Slovenska, které je malou a otevřenou ekonomikou, převažují výhody členství v eurozóně nad nevýhodami. "Je třeba ovšem říct, že měna je jen jedním dílkem celé skládačky v ekonomice," uvedl. Doplnil, že skvěle fungující měnová politika nezachrání dlouhodobý rozvoj hospodářství při slabé rozpočtové politice, chybějících reformách nebo nepřiměřených zásazích do obchodu.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Analytici: Růst cen v průmyslu předznamenává další růst inflace a sazeb ČNB
  Dnešní data o cenách průmyslových výrobců naznačují další růst spotřebitelské inflace, která již v listopadu stoupla na šest procent, a také další výraznější zvyšování úrokových sazeb České národní banky. Shodují se na tom ekonomové, které dnes oslovila ČTK. Podle nich tak lze čekat, že ČNB příští týden zvýší základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 3,5 procenta.
• Analytici: Růst důvěry v ekonomiku stojí hlavně na optimismu
  Zářijová důvěra v ekonomiku byla lepší, než očekával finanční trh, když se proti předchozímu měsíci zvýšila o 3,3 bodu na 97 bodů. Analytici oslovení ČTK ale upozorňují, že zlepšení důvěry táhla především očekávání firem ohledně budoucího vývoje, a tato očekávání se v minulosti už vícekrát nenaplnila. Varovali také, že v říjnu by se mohla nálada v ekonomice zhoršit s ohledem na dopady povodní.
• Analytici: Růst HDP táhly investice, spotřeba domácností roste málo
  Ekonomický růst táhly ve druhém čtvrtletí hlavně spotřeba vlády a investice. Spotřeba domácností, u níž se očekávalo, že bude hlavním tahounem růstu, se zvýšila překvapivě málo, lidé naopak nadále hodně spoří. Shodují se na tom analytici při hodnocení nových údajů o vývoji hrubého domácího produktu (HDP) ve druhém čtvrtletí. Podle Českého statistického úřadu HDP meziročně vzrostl o 0,6 procenta, proti předchozímu čtvrtletí se zvýšil o 0,4 procenta.
• Analytici: Růst HDP v prvním čtvrtletí mírně zklamal
  Český hospodářský růst v prvním čtvrtletí zůstal za očekáváním, zklamáním je především pokles investic. Shodují se na tom analytici v hodnocení dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle statistiků HDP mezičtvrtletně vzrostl o 0,3 procenta, meziročně o 0,2 procenta. V prvním odhadu na konci dubna uváděli čísla o 0,2 procentního bodu vyšší. Analytici předpokládají, že za celý letošní rok bude růst HDP do 1,5 procenta.
• Analytici: Růst mezd je dobrý pro ekonomiku, reálně jsme na úrovni roku 2018
  Meziroční reálný růst průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí o 4,6 procenta je dobrá zpráva pro ekonomiku, protože vyšší mzdy se promítnou ve spotřebě domácností, která aktuálně táhne české hospodářství. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Zároveň ale upozorňují, že mzdy ještě nevyrovnaly propad z doby pandemie covidu-19 a aktuální kupní síla domácností odpovídá třetímu čtvrtletí 2018. Růst mezd by také podle analytiků mohl vést Českou národní banku (ČNB) k tomu, aby přerušila snižování úrokových sazeb.
• Analytici: Říjnový pokles inflace může pozastavit růst sazeb ČNB
  Říjnové zpomalení inflace může vyvolat pauzu ve zvyšování sazeb České národní banky (ČNB), shodli se analytici oslovení ČTK. Za nižší inflací v říjnu stál podle nich téměř výhradně pomalejší růst cen potravin, který doprovodil další pokles cen oděvů. Růst spotřebitelských cen v říjnu zpomalil na 2,2 procenta ze zářijových 2,3 procenta.
• Analytici: Říjnový růst inflace byl technického rázu, inflační tlaky opadávají
  Říjnový růst meziroční inflace byl technického rázu, inflační tlaky opadávají. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Pro další vývoj cen bude podle nich zásadní lednové přeceňování zboží a služeb. Meziroční růst spotřebitelských cen v říjnu zrychlil na 8,5 procenta ze zářijových 6,9 procenta. V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny v říjnu vzrostly o 0,1 procenta, oznámil dnes Český statistický úřad (ČSÚ).
• Analytici: Sankce Rusko tvrdě zasáhnou
  Odpojení některých bank od mezibankovního systému SWIFT a další opatření proti ruské centrální bance nevyhnutelně povedou k pádu ruského rublu, odstřižení od mezinárodních finančních trhů a k neschopnosti Ruska splácet své závazky. Pro české podnikatele se zároveň stane ruský trh nedostupný a Rusko jako exportní trh tak přestane pro ČR existovat. Celkový dopad na českou ekonomiku by se mohl projevit v pomalejším hospodářském oživení a zvýšené inflaci. V žádném případě by sankce neměly destabilizovat domácí finanční a bankovní sektor, který je velmi silný. Podniky obchodující s Ruskem by se měly připravit na to, že ruská strana nebude hradit své závazky. Vyplývá to z vyjádření ekonomů, které ČTK oslovila.
• Analytici: Sankce zatím ekonomiku Ruska nedrtí, její vyhlídky ale nejsou světlé
  Sankce, které kvůli invazi na Ukrajinu uvalily Evropská unie, Spojené státy a další, zatím nezasáhly ruské veřejné finance tak silně, jak Západ doufal. S blížícím se koncem roku ale začínají omezovat schopnost Moskvy generovat příjmy a ruské ekonomice hrozí v dohledné době vážné problémy. Takto po osmi měsících války hodnotí dopady sankcí analytici z bruselského institutu Bruegel. Eurokomisařka Věra Jourová mezitím avizovala debatu o dalším zpřísnění sankčního režimu EU.
• Analytici: Sektorová daň pro banky či energetické firmy je ekonomický nesmysl
  Zavedení sektorové daně pro banky či energetické firmy je ekonomický nesmysl, shodli se analytici oslovení ČTK. Diskuse se podle nich vede spíše o dočasné dani z nadměrných zisků, kterou by s výhradami akceptovali. Ovšem ta podle nich těžko vyřeší problém českých veřejných financí.
• Analytici: Snížení sazby ČNB o čtvrt bodu odpovídá očekávání trhu
  Včerejší rozhodnutí bankovní rady České národní banky (ČNB) snížit základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta vesměs opět odpovídá očekávání finančního trhu. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Sazba je na nejnižší úrovni od počátku února 2022. Koruna nepatrně oslabila.
• Analytici: Snížení úrokové sazby ČNB odpovídá očekávání trhu
  Rozhodnutí Bankovní rady České národní banky (ČNB) snížit základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,5 procenta po čtyřech předchozích sníženích sazby o půl procentního bodu plně odpovídá očekávání finančního trhu. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Sazba se dostala na nejnižší úroveň od počátku února 2022. Koruna podle nich výrazněji nereagovala.
• Analytici: Snížení úrokové sazby o čtvrt bodu odpovídá očekávání trhu
  Dnešní rozhodnutí bankovní rady České národní banky (ČNB) snížit základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta odpovídá očekávání finančního trhu. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Sazba je na nejnižší úrovni od počátku února 2022. Koruna podle nich výrazněji nereagovala.
• Analytici: Současné problémy některých bank jsou jiné než v roce 2008
  Současné problémy některých bank představují první krizi bankovního sektoru v éře twitteru, jsou ale jiné, než byly za globální finanční krize v roce 2008. V době, kdy sociální sítě umožňují bleskově šířit informace včetně spekulací a polopravd, je pro banky o to důležitější dbát na svou pověst a budovat si u klientů důvěru. Vyplývá to z názorů analytiků na serveru finanční televize CNBC.
• Analytici souhlasí s NKÚ, který doporučil rozpočtovou obezřetnost a reformy
  Analytici souhlasí s Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ), který k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Loňský ozdravný balíček na konsolidaci veřejných financích podle nich sice pomohl, přesto vyzývají k dalším reformám.
• Analytici: Spekulanti otestují kurz 27 Kč/EUR
  Spekulanti se budou snažit v souvislosti s posilováním koruny testovat hranici 27 korun za euro v nejbližších týdnech nebo v době nízké aktivity na trhu, tedy v letních měsících. Vyplývá to z vyjádření ekonomů na dotaz ČTK. Česká národní banka, která chce držet korunu poblíž 27 Kč za euro, nebude podle analytiků mít problém zabránit posílení koruny pod tuto hranici.
• Analytici: Srpnová inflace byla nad odhadem trhu kvůli cenám potravin
  Srpnová inflace, která v meziročním vyjádření dosáhla 2,2 procenta a v meziměsíčním 0,3 procenta, překonala očekávání finančního trhu. Za vyšším tempem růstu spotřebitelských cen stály podle analytiků zejména ceny potravin. I přes vyšší než očekávanou inflaci ale dává cenový vývoj prostor České národní bance (ČNB), aby pokračovala v pozvolném snižování úrokových sazeb, míní experti, které oslovila ČTK.
• Analytici: Srpnové zhoršení nálady mezi firmami i mezi spotřebiteli je zklamáním
  Srpnové zhoršení nálady mezi firmami i mezi spotřebiteli je zklamáním, shodli se analytici, které ČTK oslovila. Údaje o důvěře v ekonomiku podle nich potvrzují, že růst české ekonomiky letos zůstane utlumený a nepřekročí jedno procento. Upozornili na obavy spotřebitelů z růstu cen. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) důvěra v českou ekonomiku v srpnu klesla o 1,4 bodu na 93,7 bodu.
• Analytici: Stát může lidem s energiemi pomoci prostřednictvím dividendy ČEZ
  Stát může podle analytiků využít vysokého zisku energetické společnosti ČEZ k pomoci lidem s vysokými cenami energií prostřednictvím dividendy. Stát by tak mohl podle některých získat více peněz než zavedením mimořádného zdanění. Oslovení analytici to dnes řekli ČTK. Energetická skupina ČEZ měla za první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy korun, meziročně o 32 miliard korun vyšší. Provozní výnosy vzrostly o 21 procent na 130,5 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) stoupl meziročně o 27,7 miliardy Kč na 59,3 miliardy Kč a podle skupiny byl ovlivněn mimo jiné enormním růstem cen komodit na velkoobchodních trzích.
• Analytici: Stažení akcií O2 dále zhorší atraktivitu pražské burzy
  Očekávané stažení akcií operátora O2 z pražské burzy dále zhorší atraktivitu českého akciového trhu. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Skupina PPF získala v rámci zrychleného odkupu akcií podíl 90,01 procenta v O2, a chystá se proto iniciovat stažení těchto cenných papírů z pražské burzy.