Analytici: Růst mezd je dobrý pro ekonomiku, reálně jsme na úrovni roku 2018

Meziroční reálný růst průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí o 4,6 procenta je dobrá zpráva pro ekonomiku, protože vyšší mzdy se promítnou ve spotřebě domácností, která aktuálně táhne české hospodářství. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Zároveň ale upozorňují, že mzdy ještě nevyrovnaly propad z doby pandemie covidu-19 a aktuální kupní síla domácností odpovídá třetímu čtvrtletí 2018. Růst mezd by také podle analytiků mohl vést Českou národní banku (ČNB) k tomu, aby přerušila snižování úrokových sazeb.

"Ve srovnání s loňským rokem jsou sice mzdy nominálně i reálně vyšší, předchozí dva roky vysoké inflace se ovšem na úrovni životní úrovně výrazně podepsaly. V reálném vyjádření je současná hodnota mezd stejná jako v roce 2018," uvedl hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta Petra Pavla David Marek.

Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil, že reálná mzda dosáhla zatím nejvyšší úrovně na konci roku 2020. "Od té doby ovšem dokázala propadnout o dramatických 8,9 procenta," uvedl. "Návrat na bývalou úroveň bohatství průměrného zaměstnance bude ještě nějakou chvíli trvat. Předpokládáme, že dosavadní rekordní reálnou průměrnou mzdu, naměřenou ve čtvrtém kvartále roku 2020, nepřekonáme ani příští rok a dojde k tomu teprve v roce 2026," dodal Hradil.

"Aktuální čísla růstu nominální mzdy o sedm procent a reálné o 4,6 procenta potvrzují poměrně výrazně rostoucí trend v letošním roce. To je dobrá zpráva pro českou ekonomiku, protože růst mezd se odráží mimo jiné v růstu maloobchodních tržeb a podporuje tak HDP," řekl ČTK Dominik Kohut ze strategického poradenství PwC. Podle něj lze s podobným tempem růstu mezd pokračovat i v příštím roce, kdy by se průměrná mzda mohla přiblížit k 50.000 korun.

Rovněž hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek vidí v růstu mezd předpoklad pro hospodářský růst. "Tři faktory nicméně omezují promítání růstu průměrných mezd do spotřeby. Za prvé, k vyššímu růstu mezd letos dochází ve vyšších příjmových patrech, která mají menší sklon ke spotřebě. Za druhé, letos omezuje růst kupní síly zvýšení daně z příjmu. Za třetí, pozorujeme jistý nesoulad mezi vývojem průměrné mzdy a objemem vyplacených mezd, který je zřejmě důsledkem zkracování úvazků ve firmách, jež se potýkají s nedostatkem zakázek," uvedl.

Na rozdíl v růstu mezd u jednotlivých příjmových skupin upozornil i analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. "Ve třetím čtvrtletí opět platilo, že průměrná (nominální) mzda rostla meziročně rychleji než medián, který vzrostl o 6,6 procenta. Podobně tomu bylo i v první polovině letošního roku, když letos zatím rostou rychleji mzdy vysokopříjmové oproti nízkopříjmové části zaměstnanců," uvedl.

Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka uvedl, že mzdy rostly rychleji, než předpokládala prognóza ČNB, což může být argument pro přerušení poklesu úrokových sazeb. "Vyšší dynamika mezd by mohla převážit jazýček na misce vah a přesvědčit alespoň čtyři ze sedmi radních k hlasování pro stabilitu sazeb. Odklad snížení úrokových sazeb v prosinci by mohl mírně zpomalit obnovu české ekonomiky, zpomalit pokles úrokových sazeb u úvěrů a vytvořit alespoň krátkodobý tlak na posílení koruny," řekl Peterka ČTK.

Zdroj: Reuters, ČTK, Deloitte, XTB, Cyrrus, PwC, UniCredit Bank, Akcenta

Čtěte více

• Analytici: Rozhodnutí ČNB mírně snížit úrokové sazby bylo očekávané
  Dnešní rozhodnutí České národní banky mírně snížit úrokové sazby bylo očekávané. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Koruna na tento krok podle nich reagovala jen mírným oslabením o několik haléřů. Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Sazby se změnily poprvé od června 2022.
• Analytici: Rozhodnutí ČNB o zachování sazeb není překvapivé, kurz nereagoval
  Rozhodnutí České národní banky o zachování úrokových sazeb není překvapivé, shodli se analytici, které oslovila ČTK. Kurz koruny proto výrazněji nereagoval. Pokles sazeb by podle některých z nich mohl přijít v listopadu. Bankovní rada ČNB dnes podle očekávání opět ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Je to desáté takové rozhodnutí v řadě, úroveň sazby se nezměnila od loňského června.
• Analytici: Rozhodnutí ČNB snížit sazby o půl procenta mírně překvapilo trh
  Rozhodnutí České národní banky snížit úrokové sazby o půl bodu mírně překvapilo finanční trh, shodli se analytici. Koruna na zveřejnění zareagovala vůči euru silným oslabením, když bezprostředně po vyhlášení sazeb vystoupala nad úroveň 25 korun za euro. Několik minut po zveřejnění část ztrát smazala a pohybuje se kolem 24,97 Kč za euro, řekl ČTK ve 14:40 analytik XTB Tomáš Cverna.
• Analytici: Ruská ekonomika letos může klesnout o 3,4 procenta
  Ruská ekonomika by v letošním roce v důsledku koronavirové krize mohla klesnout o 3,4 procenta. Vyplývá to z průzkumu agentury Reuters mezi analytiky. K růstu by se ruské hospodářství podle průzkumu mělo vrátit ve druhém čtvrtletí příštího roku.
• Analytici: Ruská ekonomika odolává, návrat na předválečnou úroveň je však daleko
  Ruská ekonomika v loňském roce prokázala nečekanou odolnost vůči rozsáhlým hospodářským sankcím ze strany západních zemi, návrat prosperity Ruska na úrovně z doby před začátkem války na Ukrajině ale může být podle analytiků velmi vzdálený. Uvedla to dnes agentura Reuters. Analytici mimo jiné upozorňují, že vládní výdaje v Rusku se více zaměřily na armádu, což bude mít časem negativní dopad na rozvoj civilní ekonomické infrastruktury.
• Analytici: Ruský akciový trh letos vystoupá na rekord a příští rok dál poroste
  Ruský akciový trh se letos vyšplhá na rekord a v příštím roce bude díky vysoké likviditě na světových trzích pokračovat v růstu. Vyplývá to z průzkumu agentury Reuters, která se dotazovala celkem 13 analytiků. Ti nevylučují ani korekci směrem dolů. Ruské akcie od prvního čtvrtletí loňského roku, kdy kvůli pandemii prudce klesly, vytrvale rostou. Přispívá k tomu zotavení cen ropy, zmírnění rizika sankcí a příliv drobných investorů.
• Analytici: Růst cen v průmyslu předznamenává další růst inflace a sazeb ČNB
  Dnešní data o cenách průmyslových výrobců naznačují další růst spotřebitelské inflace, která již v listopadu stoupla na šest procent, a také další výraznější zvyšování úrokových sazeb České národní banky. Shodují se na tom ekonomové, které dnes oslovila ČTK. Podle nich tak lze čekat, že ČNB příští týden zvýší základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 3,5 procenta.
• Analytici: Růst důvěry v ekonomiku stojí hlavně na optimismu
  Zářijová důvěra v ekonomiku byla lepší, než očekával finanční trh, když se proti předchozímu měsíci zvýšila o 3,3 bodu na 97 bodů. Analytici oslovení ČTK ale upozorňují, že zlepšení důvěry táhla především očekávání firem ohledně budoucího vývoje, a tato očekávání se v minulosti už vícekrát nenaplnila. Varovali také, že v říjnu by se mohla nálada v ekonomice zhoršit s ohledem na dopady povodní.
• Analytici: Růst HDP táhly investice, spotřeba domácností roste málo
  Ekonomický růst táhly ve druhém čtvrtletí hlavně spotřeba vlády a investice. Spotřeba domácností, u níž se očekávalo, že bude hlavním tahounem růstu, se zvýšila překvapivě málo, lidé naopak nadále hodně spoří. Shodují se na tom analytici při hodnocení nových údajů o vývoji hrubého domácího produktu (HDP) ve druhém čtvrtletí. Podle Českého statistického úřadu HDP meziročně vzrostl o 0,6 procenta, proti předchozímu čtvrtletí se zvýšil o 0,4 procenta.
• Analytici: Růst HDP v prvním čtvrtletí mírně zklamal
  Český hospodářský růst v prvním čtvrtletí zůstal za očekáváním, zklamáním je především pokles investic. Shodují se na tom analytici v hodnocení dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle statistiků HDP mezičtvrtletně vzrostl o 0,3 procenta, meziročně o 0,2 procenta. V prvním odhadu na konci dubna uváděli čísla o 0,2 procentního bodu vyšší. Analytici předpokládají, že za celý letošní rok bude růst HDP do 1,5 procenta.
• Analytici: Říjnový pokles inflace může pozastavit růst sazeb ČNB
  Říjnové zpomalení inflace může vyvolat pauzu ve zvyšování sazeb České národní banky (ČNB), shodli se analytici oslovení ČTK. Za nižší inflací v říjnu stál podle nich téměř výhradně pomalejší růst cen potravin, který doprovodil další pokles cen oděvů. Růst spotřebitelských cen v říjnu zpomalil na 2,2 procenta ze zářijových 2,3 procenta.
• Analytici: Říjnový růst inflace byl technického rázu, inflační tlaky opadávají
  Říjnový růst meziroční inflace byl technického rázu, inflační tlaky opadávají. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Pro další vývoj cen bude podle nich zásadní lednové přeceňování zboží a služeb. Meziroční růst spotřebitelských cen v říjnu zrychlil na 8,5 procenta ze zářijových 6,9 procenta. V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny v říjnu vzrostly o 0,1 procenta, oznámil dnes Český statistický úřad (ČSÚ).
• Analytici: Sankce Rusko tvrdě zasáhnou
  Odpojení některých bank od mezibankovního systému SWIFT a další opatření proti ruské centrální bance nevyhnutelně povedou k pádu ruského rublu, odstřižení od mezinárodních finančních trhů a k neschopnosti Ruska splácet své závazky. Pro české podnikatele se zároveň stane ruský trh nedostupný a Rusko jako exportní trh tak přestane pro ČR existovat. Celkový dopad na českou ekonomiku by se mohl projevit v pomalejším hospodářském oživení a zvýšené inflaci. V žádném případě by sankce neměly destabilizovat domácí finanční a bankovní sektor, který je velmi silný. Podniky obchodující s Ruskem by se měly připravit na to, že ruská strana nebude hradit své závazky. Vyplývá to z vyjádření ekonomů, které ČTK oslovila.
• Analytici: Sankce zatím ekonomiku Ruska nedrtí, její vyhlídky ale nejsou světlé
  Sankce, které kvůli invazi na Ukrajinu uvalily Evropská unie, Spojené státy a další, zatím nezasáhly ruské veřejné finance tak silně, jak Západ doufal. S blížícím se koncem roku ale začínají omezovat schopnost Moskvy generovat příjmy a ruské ekonomice hrozí v dohledné době vážné problémy. Takto po osmi měsících války hodnotí dopady sankcí analytici z bruselského institutu Bruegel. Eurokomisařka Věra Jourová mezitím avizovala debatu o dalším zpřísnění sankčního režimu EU.
• Analytici: Sektorová daň pro banky či energetické firmy je ekonomický nesmysl
  Zavedení sektorové daně pro banky či energetické firmy je ekonomický nesmysl, shodli se analytici oslovení ČTK. Diskuse se podle nich vede spíše o dočasné dani z nadměrných zisků, kterou by s výhradami akceptovali. Ovšem ta podle nich těžko vyřeší problém českých veřejných financí.
• Analytici: Slovensko prosperuje z členství v Evropské unii
  Členství Slovenska v Evropské unii je klíčovým faktorem, který zemi zajišťuje její prosperitu a ukotvení demokratických principů. Chybějící reformy ale brzdí Slovensko při dobíhání průměrné životní úrovně v evropském bloku. Uvedli to analytici oslovení ČTK. Alternativa ke členství v EU, do níž Slovensko vstoupilo spolu s Českem a dalšími osmi zeměmi v roce 2004, podle nich neexistuje.
• Analytici: Snížení sazby ČNB o čtvrt bodu odpovídá očekávání trhu
  Včerejší rozhodnutí bankovní rady České národní banky (ČNB) snížit základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta vesměs opět odpovídá očekávání finančního trhu. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Sazba je na nejnižší úrovni od počátku února 2022. Koruna nepatrně oslabila.
• Analytici: Snížení úrokové sazby ČNB odpovídá očekávání trhu
  Rozhodnutí Bankovní rady České národní banky (ČNB) snížit základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,5 procenta po čtyřech předchozích sníženích sazby o půl procentního bodu plně odpovídá očekávání finančního trhu. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Sazba se dostala na nejnižší úroveň od počátku února 2022. Koruna podle nich výrazněji nereagovala.
• Analytici: Snížení úrokové sazby o čtvrt bodu odpovídá očekávání trhu
  Dnešní rozhodnutí bankovní rady České národní banky (ČNB) snížit základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta odpovídá očekávání finančního trhu. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Sazba je na nejnižší úrovni od počátku února 2022. Koruna podle nich výrazněji nereagovala.
• Analytici: Současné problémy některých bank jsou jiné než v roce 2008
  Současné problémy některých bank představují první krizi bankovního sektoru v éře twitteru, jsou ale jiné, než byly za globální finanční krize v roce 2008. V době, kdy sociální sítě umožňují bleskově šířit informace včetně spekulací a polopravd, je pro banky o to důležitější dbát na svou pověst a budovat si u klientů důvěru. Vyplývá to z názorů analytiků na serveru finanční televize CNBC.