Analytici: Ruská ekonomika odolává, návrat na předválečnou úroveň je však daleko

Ruská ekonomika v loňském roce prokázala nečekanou odolnost vůči rozsáhlým hospodářským sankcím ze strany západních zemi, návrat prosperity Ruska na úrovně z doby před začátkem války na Ukrajině ale může být podle analytiků velmi vzdálený. Uvedla to dnes agentura Reuters. Analytici mimo jiné upozorňují, že vládní výdaje v Rusku se více zaměřily na armádu, což bude mít časem negativní dopad na rozvoj civilní ekonomické infrastruktury.

Prognózy, včetně odhadů ruských úřadů, těsně po začátku útoku ruských vojsk na Ukrajinu předpovídaly, že ruská ekonomika vykáže za rok 2022 více než desetiprocentní pokles. Ruské ministerstvo hospodářství například v jednu chvíli předpokládalo, že ekonomika klesne o více než 12 procent. To by byl nejhorší propad od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.

Podle pondělních předběžných údajů ruského statistického úřadu se však loni hrubý domácí produkt (HDP) snížil pouze o 2,1 procenta. Negativní dopady sankcí na ruskou ekonomiku pomohly zmírnit vysoké ceny energií. Ty spolu s poklesem importu vedly k rekordnímu přebytku běžného účtu platební bilance.

Loňský pokles ruské ekonomiky zhruba odpovídá prognóze Mezinárodního měnového fondu (MMF). Ten koncem ledna ve svém aktualizovaném výhledu světové ekonomiky odhadl, že ruská ekonomika loni klesla o 2,2 procenta po nárůstu o 4,7 procenta v předchozím roce. Na letošní rok MMF očekává, že ruská ekonomika se vrátí k růstu, který fond nyní odhaduje na 0,3 procenta.

Analytici nicméně upozorňují, že útok na Ukrajinu vedl k výraznému a dlouhodobému zhoršení vyhlídek ruské ekonomiky. Před začátkem konfliktu ruská vláda předpokládala, že HDP za rok 2022 vykáže tříprocentní růst.

"Skutečnost, že ekonomika loni každého překvapila, je (pro ruské hospodářství) rozhodně příznivý faktor," uvedl na sociální síti Telegram analytik kanálu My Investments Grigorij Žirnov. "Je však vhodnější porovnávat dynamiku s tím, jaká by byla, kdyby pokračoval dřívější trend," dodal. Předpověděl také, že výkon ruské ekonomiky se na úroveň z roku 2021 nevrátí dříve než v roce 2025.

Zdroj: Reuters, ČTK, Telegram

Čtěte více

• Analytici: Rada ČNB spíše nechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech
  Bankovní rada České národní banka zřejmě ve čtvrtek nechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, tedy nejvýše od roku 1999. Vyplývá to z vyjádření ekonomů, které oslovila ČTK. Rozhodnutí je ale podle nich velkou neznámou. Zásadní bude komunikace rady. Někteří analytici mírné zvýšení sazeb nevylučují.
• Analytici Raiffeisenbank: HDP České republiky příští rok vzroste o 1,7 procenta
  Hospodářské oživení v příštím roce bude slabé, když hrubý domácí produkt (HDP) České republiky vzroste o 1,7 procenta po letošním poklesu o 0,5 procenta. Výrazněji se ekonomika rozběhne až v roce 2025, kdy HDP poroste o 3,2 procenta. V příštím roce se také nedá očekávat návrat inflace na dvouprocentní cíl České národní banky (ČNB), když celoroční růst spotřebitelských cen bude 3,4 procenta. Dnes to uvedli analytici Raiffeisenbank na webináři k výhledům české i světové ekonomiky.
• Analytici: Rekordně silná česká koruna by mohla v příštích měsících dále posílit
  Česká koruna, která se v minulých dnech dostala na patnáctileté maximum pod hranici 23,25 Kč/EUR, by mohla v příštích měsících dále posílit. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Česká měna by podle nich mohla zpevnit i pod 23 korun za euro. Její oslabení očekávají až po snížení úrokových sazeb České národní banky, tedy někdy ve druhém pololetí.
• Analytici: Rekordně silná koruna pomáhá tlumit inflaci zlevněním dovozu
  Kurz koruny, který se v posledních dnech dostal pod hladinu 23,90 Kč/EUR, což je nejsilnější úroveň od roku 2008, je pro Česko momentálně dobrou zprávou, protože pomáhá tlumit inflaci zlevněním dováženého zboží, včetně energetických surovin. Naopak problémem může být pro tuzemské vývozce. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK.
• Analytici: Rekordní růst sazeb ukazuje, že ČNB bere inflaci vážně
  Rozhodnutí České národní banky o nejvyšším růstu úrokových sazeb od roku 1997 ukazuje, že centrální banka bere enormní růst inflace vážně. Shodli se na tom dnes analytici oslovení ČTK. Připomněli, že základní sazba ČNB bude s platností od pátku nejvyšší od prosince 2008. Tehdy ČNB snižovala základní sazbu v důsledku světové finanční krize, která kulminovala po pádu investiční banky Lehman Brothers v září 2008. ČNB dnes zvedla sazby o 1,25 bodu na 2,75 procenta
• Analytici: Revize HDP je jen kosmetická, ekonomika se těžko odráží ode dna
  Revize meziročního vývoje hrubého domácího produktu (HDP) v prvním čtvrtletí o 0,1 procentního bodu dolů je podle analytiků jen kosmetická změna, která nic nemění na hlavních trendech. Problém podle nich představuje snížená spotřeba domácností a nadále platí, že se ekonomika jen těžko odráží ode dna. Podle dnešního zpřesněného údaje Českého statistického úřadu HDP v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 0,5 procenta, mezičtvrtletně stagnoval.
• Analytici: Rozhodnutí ČNB mírně snížit úrokové sazby bylo očekávané
  Dnešní rozhodnutí České národní banky mírně snížit úrokové sazby bylo očekávané. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Koruna na tento krok podle nich reagovala jen mírným oslabením o několik haléřů. Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Sazby se změnily poprvé od června 2022.
• Analytici: Rozhodnutí ČNB o zachování sazeb není překvapivé, kurz nereagoval
  Rozhodnutí České národní banky o zachování úrokových sazeb není překvapivé, shodli se analytici, které oslovila ČTK. Kurz koruny proto výrazněji nereagoval. Pokles sazeb by podle některých z nich mohl přijít v listopadu. Bankovní rada ČNB dnes podle očekávání opět ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Je to desáté takové rozhodnutí v řadě, úroveň sazby se nezměnila od loňského června.
• Analytici: Rozhodnutí ČNB snížit sazby o půl procenta mírně překvapilo trh
  Rozhodnutí České národní banky snížit úrokové sazby o půl bodu mírně překvapilo finanční trh, shodli se analytici. Koruna na zveřejnění zareagovala vůči euru silným oslabením, když bezprostředně po vyhlášení sazeb vystoupala nad úroveň 25 korun za euro. Několik minut po zveřejnění část ztrát smazala a pohybuje se kolem 24,97 Kč za euro, řekl ČTK ve 14:40 analytik XTB Tomáš Cverna.
• Analytici: Ruská ekonomika letos může klesnout o 3,4 procenta
  Ruská ekonomika by v letošním roce v důsledku koronavirové krize mohla klesnout o 3,4 procenta. Vyplývá to z průzkumu agentury Reuters mezi analytiky. K růstu by se ruské hospodářství podle průzkumu mělo vrátit ve druhém čtvrtletí příštího roku.
• Analytici: Ruský akciový trh letos vystoupá na rekord a příští rok dál poroste
  Ruský akciový trh se letos vyšplhá na rekord a v příštím roce bude díky vysoké likviditě na světových trzích pokračovat v růstu. Vyplývá to z průzkumu agentury Reuters, která se dotazovala celkem 13 analytiků. Ti nevylučují ani korekci směrem dolů. Ruské akcie od prvního čtvrtletí loňského roku, kdy kvůli pandemii prudce klesly, vytrvale rostou. Přispívá k tomu zotavení cen ropy, zmírnění rizika sankcí a příliv drobných investorů.
• Analytici: Růst cen v průmyslu předznamenává další růst inflace a sazeb ČNB
  Dnešní data o cenách průmyslových výrobců naznačují další růst spotřebitelské inflace, která již v listopadu stoupla na šest procent, a také další výraznější zvyšování úrokových sazeb České národní banky. Shodují se na tom ekonomové, které dnes oslovila ČTK. Podle nich tak lze čekat, že ČNB příští týden zvýší základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 3,5 procenta.
• Analytici: Růst důvěry v ekonomiku stojí hlavně na optimismu
  Zářijová důvěra v ekonomiku byla lepší, než očekával finanční trh, když se proti předchozímu měsíci zvýšila o 3,3 bodu na 97 bodů. Analytici oslovení ČTK ale upozorňují, že zlepšení důvěry táhla především očekávání firem ohledně budoucího vývoje, a tato očekávání se v minulosti už vícekrát nenaplnila. Varovali také, že v říjnu by se mohla nálada v ekonomice zhoršit s ohledem na dopady povodní.
• Analytici: Růst HDP táhly investice, spotřeba domácností roste málo
  Ekonomický růst táhly ve druhém čtvrtletí hlavně spotřeba vlády a investice. Spotřeba domácností, u níž se očekávalo, že bude hlavním tahounem růstu, se zvýšila překvapivě málo, lidé naopak nadále hodně spoří. Shodují se na tom analytici při hodnocení nových údajů o vývoji hrubého domácího produktu (HDP) ve druhém čtvrtletí. Podle Českého statistického úřadu HDP meziročně vzrostl o 0,6 procenta, proti předchozímu čtvrtletí se zvýšil o 0,4 procenta.
• Analytici: Růst HDP v prvním čtvrtletí mírně zklamal
  Český hospodářský růst v prvním čtvrtletí zůstal za očekáváním, zklamáním je především pokles investic. Shodují se na tom analytici v hodnocení dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle statistiků HDP mezičtvrtletně vzrostl o 0,3 procenta, meziročně o 0,2 procenta. V prvním odhadu na konci dubna uváděli čísla o 0,2 procentního bodu vyšší. Analytici předpokládají, že za celý letošní rok bude růst HDP do 1,5 procenta.
• Analytici: Růst mezd je dobrý pro ekonomiku, reálně jsme na úrovni roku 2018
  Meziroční reálný růst průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí o 4,6 procenta je dobrá zpráva pro ekonomiku, protože vyšší mzdy se promítnou ve spotřebě domácností, která aktuálně táhne české hospodářství. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Zároveň ale upozorňují, že mzdy ještě nevyrovnaly propad z doby pandemie covidu-19 a aktuální kupní síla domácností odpovídá třetímu čtvrtletí 2018. Růst mezd by také podle analytiků mohl vést Českou národní banku (ČNB) k tomu, aby přerušila snižování úrokových sazeb.
• Analytici: Říjnový pokles inflace může pozastavit růst sazeb ČNB
  Říjnové zpomalení inflace může vyvolat pauzu ve zvyšování sazeb České národní banky (ČNB), shodli se analytici oslovení ČTK. Za nižší inflací v říjnu stál podle nich téměř výhradně pomalejší růst cen potravin, který doprovodil další pokles cen oděvů. Růst spotřebitelských cen v říjnu zpomalil na 2,2 procenta ze zářijových 2,3 procenta.
• Analytici: Říjnový růst inflace byl technického rázu, inflační tlaky opadávají
  Říjnový růst meziroční inflace byl technického rázu, inflační tlaky opadávají. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Pro další vývoj cen bude podle nich zásadní lednové přeceňování zboží a služeb. Meziroční růst spotřebitelských cen v říjnu zrychlil na 8,5 procenta ze zářijových 6,9 procenta. V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny v říjnu vzrostly o 0,1 procenta, oznámil dnes Český statistický úřad (ČSÚ).
• Analytici: Sankce Rusko tvrdě zasáhnou
  Odpojení některých bank od mezibankovního systému SWIFT a další opatření proti ruské centrální bance nevyhnutelně povedou k pádu ruského rublu, odstřižení od mezinárodních finančních trhů a k neschopnosti Ruska splácet své závazky. Pro české podnikatele se zároveň stane ruský trh nedostupný a Rusko jako exportní trh tak přestane pro ČR existovat. Celkový dopad na českou ekonomiku by se mohl projevit v pomalejším hospodářském oživení a zvýšené inflaci. V žádném případě by sankce neměly destabilizovat domácí finanční a bankovní sektor, který je velmi silný. Podniky obchodující s Ruskem by se měly připravit na to, že ruská strana nebude hradit své závazky. Vyplývá to z vyjádření ekonomů, které ČTK oslovila.
• Analytici: Sankce zatím ekonomiku Ruska nedrtí, její vyhlídky ale nejsou světlé
  Sankce, které kvůli invazi na Ukrajinu uvalily Evropská unie, Spojené státy a další, zatím nezasáhly ruské veřejné finance tak silně, jak Západ doufal. S blížícím se koncem roku ale začínají omezovat schopnost Moskvy generovat příjmy a ruské ekonomice hrozí v dohledné době vážné problémy. Takto po osmi měsících války hodnotí dopady sankcí analytici z bruselského institutu Bruegel. Eurokomisařka Věra Jourová mezitím avizovala debatu o dalším zpřísnění sankčního režimu EU.