Analytici: Rozdílné programy CDU/CSU a SPD tlumí naději na ekonomický restart

Rozdílné programy a protichůdné sliby stran pravděpodobné budoucí německé vládní koalice - konzervativní CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) - podle ekonomů tlumí naději na skutečný restart německé ekonomiky. Vzhledem k odporu CDU/CSU ke zvyšování daní a odmítání škrtů v sociální oblasti ze strany SPD je pravděpodobné zvyšování deficitů veřejných financí. To ale může narazit na takzvanou dluhovou brzdu, k jejíž změně je potřeba dvoutřetinová ústavní většina, a tedy hlasy Zelených a Levice. Německo je největší ekonomikou EU a také hlavním obchodním partnerem České republiky.

"Budoucí koalice se pravděpodobně shodne na zvýšení financí na infrastrukturu. To by bylo dobré pro podniky. Potenciální koaliční strany však mají odlišné názory na mnoho dalších oblastí hospodářské politiky - například na daňovou, sociální a klimatickou politiku. To tlumí vyhlídky na skutečný restart hospodářské politiky, který by byl po pěti letech stagnace naléhavě potřebný," domnívá se ekonomka Franziska Palmasová ze společnosti Capital Economics.

"Ve zkratce, obnova velké koalice by mohla přinést snížení daní pro domácnosti a podniky bez škrtů v sociálních výdajích, stejně jako určitou deregulaci. Reforma důchodového systému se jeví jako velmi nepravděpodobná. Největším problémem bude financování jakýchkoli nových plánů. Připomeňme, že CDU/CSU v kampani představila plány s výraznou absencí financování," napsal v komentáři německý ekonom Carsten Brzeski z banky ING. Podle studie institutu Ifo v předvolebních plánech CDU/CSU chybělo financování v objemu 87 až 96 miliard eur (2,2 až 2,4 bilionu Kč).

Nejasná je budoucnost takzvané dluhové brzdy, která omezuje deficit na 0,35 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Je zakotvena v ústavě, k jejíž změně je nutná dvoutřetinová většina ve Spolkovém sněmu. Vítězná CDU/CSU dlouhodobě prosazovala zachování a dodržování tohoto pravidla.

"Vždy jsme ale tušili, že CDU/CSU po volbách svůj postoj k dluhové brzdě přehodnotí. S Levicí a Zelenými by nyní v parlamentu dokonce existovala dvoutřetinová většina," dodal Brzeski.

Agentura Reuters na druhé straně upozornila, že Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za krajně pravicovou, a postkomunistická Levice mají dohromady sílu jakékoliv změny ústavy blokovat. "Levice může být otevřená změnám, ale ne těm, které jsou zaměřeny na výdaje na obranu," dodal Reuters.

Lídr vítězné unie Friedrich Merz volá po osamostatnění Evropy tváří v tvář náznakům administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, že by Spojené státy v budoucnu nemusely pomáhat s obranou evropského kontinentu. Trump navíc dlouhodobě volá po tom, aby země NATO zvýšily výdaje na obranu na pět procent HDP, což by v případě Německa rovněž nemuselo být kompatibilní s dluhovou brzdou v aktuální podobě.

K rychlému jednání a nalezení společné vize pro německou ekonomiku politiky vyzval německý svaz automobilového průmyslu VDA. "Tato země si nemůže dovolit zůstat stát na místě. Silný a jednotný hlas Německa v Evropě je stejně nezbytný, jako jsou nezbytné reformy v Německu - a vzhledem k mnoha geopolitickým a hospodářským problémům je nutný co nejdříve," řekla prezidentka svazu Hildegard Müllerová.

"Pro českou ekonomiku bude zásadní, jak rychle se v Berlíně podaří sestavit stabilní vládu a jaký směr fiskální politiky nový kabinet zvolí. Pokud by jednání uvázla na mrtvém bodě, rizika pro hospodářský růst i stabilitu koruny by vzrostla," sdělil ČTK analytik Petr Lajsek ze společnosti Purple Trading. "Naopak rychlá dohoda a jasná hospodářská strategie by mohly vytvořit příležitosti pro český export a podpořit pozitivní sentiment na regionálních trzích," dodal.

Zdroj: Reuters, ČTK, Capital Economics, Purple Trading, ING

Čtěte více

• Analytici: Příjmy ruského rozpočtu nemusí splnit očekávání, hrozí vyšší daně
  Příjmy ruského rozpočtu by v příštím roce mohly zaostat za očekáváním, pokud bude kurz rublu silnější, než předpokládá rozpočtový plán, a pokud se nenaplní optimistické ekonomické předpoklady. Rusko by v takovém případě muselo zvýšit daňové zatížení podnikatelského sektoru, aby pokrylo vysoké výdaje na válku na Ukrajině. S odvoláním na analytiky to dnes uvedla agentura Reuters.
• Analytici: Případné sankce na ruské diamanty by narušily globální trh se šperky
  Představitelé skupiny sedmi ekonomicky vyspělých zemí G7 teď jednají o možnosti uvalit sankce na vývoz ruských diamantů. Analytici nicméně varují, že takové komplikované opatření by mohlo potenciálně zvýšit ceny této luxusní komodity a narušit globální trh se šperky, uvedl server zpravodajské televize CNBC.
• Analytici příští rok čekají zrychlení růstu ruské ekonomiky
  Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se v příštím roce zvýší o 1,9 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zrychlí z 1,7 procenta očekávaných v letošním roce. Předpověděli to analytici dotazovaní agenturou Reuters. Ruská ekonomika se nyní zotavuje z útlumu, za nímž stály nižší ceny ropy a sankce, které na Moskvu uvalily západní země kvůli jejímu postupu v ukrajinské krizi.
• Analytici: Původ inflace sahá před pandemii, vedle sazeb lze proti ní využít kurz
  Aktuálně vysoká inflace v Česku ve srovnání i s dalšími zeměmi EU má původ již ve vývoji ekonomiky před pandemií koronaviru, kdy byl napjatý trh práce v podobě nedostatku pracovních sil a rostoucích mezd. Následně k inflaci přispěla i uvolněná rozpočtová politika vlády během pandemie, díky které se do ekonomiky dostalo poměrně velké množství peněz. Dalším důvodem je pozdější a rychlejší nástup růstu cen energií ve srovnání s jinými státy. Vliv měl i vývoj na trhu nemovitostí. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK.
• Analytici: Rada ČNB spíše nechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech
  Bankovní rada České národní banka zřejmě ve čtvrtek nechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, tedy nejvýše od roku 1999. Vyplývá to z vyjádření ekonomů, které oslovila ČTK. Rozhodnutí je ale podle nich velkou neznámou. Zásadní bude komunikace rady. Někteří analytici mírné zvýšení sazeb nevylučují.
• Analytici Raiffeisenbank: HDP České republiky příští rok vzroste o 1,7 procenta
  Hospodářské oživení v příštím roce bude slabé, když hrubý domácí produkt (HDP) České republiky vzroste o 1,7 procenta po letošním poklesu o 0,5 procenta. Výrazněji se ekonomika rozběhne až v roce 2025, kdy HDP poroste o 3,2 procenta. V příštím roce se také nedá očekávat návrat inflace na dvouprocentní cíl České národní banky (ČNB), když celoroční růst spotřebitelských cen bude 3,4 procenta. Dnes to uvedli analytici Raiffeisenbank na webináři k výhledům české i světové ekonomiky.
• Analytici: Rekordně silná česká koruna by mohla v příštích měsících dále posílit
  Česká koruna, která se v minulých dnech dostala na patnáctileté maximum pod hranici 23,25 Kč/EUR, by mohla v příštích měsících dále posílit. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Česká měna by podle nich mohla zpevnit i pod 23 korun za euro. Její oslabení očekávají až po snížení úrokových sazeb České národní banky, tedy někdy ve druhém pololetí.
• Analytici: Rekordně silná koruna pomáhá tlumit inflaci zlevněním dovozu
  Kurz koruny, který se v posledních dnech dostal pod hladinu 23,90 Kč/EUR, což je nejsilnější úroveň od roku 2008, je pro Česko momentálně dobrou zprávou, protože pomáhá tlumit inflaci zlevněním dováženého zboží, včetně energetických surovin. Naopak problémem může být pro tuzemské vývozce. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK.
• Analytici: Rekordní růst sazeb ukazuje, že ČNB bere inflaci vážně
  Rozhodnutí České národní banky o nejvyšším růstu úrokových sazeb od roku 1997 ukazuje, že centrální banka bere enormní růst inflace vážně. Shodli se na tom dnes analytici oslovení ČTK. Připomněli, že základní sazba ČNB bude s platností od pátku nejvyšší od prosince 2008. Tehdy ČNB snižovala základní sazbu v důsledku světové finanční krize, která kulminovala po pádu investiční banky Lehman Brothers v září 2008. ČNB dnes zvedla sazby o 1,25 bodu na 2,75 procenta
• Analytici: Revize HDP je jen kosmetická, ekonomika se těžko odráží ode dna
  Revize meziročního vývoje hrubého domácího produktu (HDP) v prvním čtvrtletí o 0,1 procentního bodu dolů je podle analytiků jen kosmetická změna, která nic nemění na hlavních trendech. Problém podle nich představuje snížená spotřeba domácností a nadále platí, že se ekonomika jen těžko odráží ode dna. Podle dnešního zpřesněného údaje Českého statistického úřadu HDP v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 0,5 procenta, mezičtvrtletně stagnoval.
• Analytici: Rozhodnutí ČNB mírně snížit úrokové sazby bylo očekávané
  Dnešní rozhodnutí České národní banky mírně snížit úrokové sazby bylo očekávané. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Koruna na tento krok podle nich reagovala jen mírným oslabením o několik haléřů. Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Sazby se změnily poprvé od června 2022.
• Analytici: Rozhodnutí ČNB o zachování sazeb není překvapivé, kurz nereagoval
  Rozhodnutí České národní banky o zachování úrokových sazeb není překvapivé, shodli se analytici, které oslovila ČTK. Kurz koruny proto výrazněji nereagoval. Pokles sazeb by podle některých z nich mohl přijít v listopadu. Bankovní rada ČNB dnes podle očekávání opět ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Je to desáté takové rozhodnutí v řadě, úroveň sazby se nezměnila od loňského června.
• Analytici: Rozhodnutí ČNB snížit sazby o půl procenta mírně překvapilo trh
  Rozhodnutí České národní banky snížit úrokové sazby o půl bodu mírně překvapilo finanční trh, shodli se analytici. Koruna na zveřejnění zareagovala vůči euru silným oslabením, když bezprostředně po vyhlášení sazeb vystoupala nad úroveň 25 korun za euro. Několik minut po zveřejnění část ztrát smazala a pohybuje se kolem 24,97 Kč za euro, řekl ČTK ve 14:40 analytik XTB Tomáš Cverna.
• Analytici: Ruská ekonomika letos může klesnout o 3,4 procenta
  Ruská ekonomika by v letošním roce v důsledku koronavirové krize mohla klesnout o 3,4 procenta. Vyplývá to z průzkumu agentury Reuters mezi analytiky. K růstu by se ruské hospodářství podle průzkumu mělo vrátit ve druhém čtvrtletí příštího roku.
• Analytici: Ruská ekonomika odolává, návrat na předválečnou úroveň je však daleko
  Ruská ekonomika v loňském roce prokázala nečekanou odolnost vůči rozsáhlým hospodářským sankcím ze strany západních zemi, návrat prosperity Ruska na úrovně z doby před začátkem války na Ukrajině ale může být podle analytiků velmi vzdálený. Uvedla to dnes agentura Reuters. Analytici mimo jiné upozorňují, že vládní výdaje v Rusku se více zaměřily na armádu, což bude mít časem negativní dopad na rozvoj civilní ekonomické infrastruktury.
• Analytici: Ruský akciový trh letos vystoupá na rekord a příští rok dál poroste
  Ruský akciový trh se letos vyšplhá na rekord a v příštím roce bude díky vysoké likviditě na světových trzích pokračovat v růstu. Vyplývá to z průzkumu agentury Reuters, která se dotazovala celkem 13 analytiků. Ti nevylučují ani korekci směrem dolů. Ruské akcie od prvního čtvrtletí loňského roku, kdy kvůli pandemii prudce klesly, vytrvale rostou. Přispívá k tomu zotavení cen ropy, zmírnění rizika sankcí a příliv drobných investorů.
• Analytici: Růst cen v průmyslu předznamenává další růst inflace a sazeb ČNB
  Dnešní data o cenách průmyslových výrobců naznačují další růst spotřebitelské inflace, která již v listopadu stoupla na šest procent, a také další výraznější zvyšování úrokových sazeb České národní banky. Shodují se na tom ekonomové, které dnes oslovila ČTK. Podle nich tak lze čekat, že ČNB příští týden zvýší základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 3,5 procenta.
• Analytici: Růst důvěry v ekonomiku stojí hlavně na optimismu
  Zářijová důvěra v ekonomiku byla lepší, než očekával finanční trh, když se proti předchozímu měsíci zvýšila o 3,3 bodu na 97 bodů. Analytici oslovení ČTK ale upozorňují, že zlepšení důvěry táhla především očekávání firem ohledně budoucího vývoje, a tato očekávání se v minulosti už vícekrát nenaplnila. Varovali také, že v říjnu by se mohla nálada v ekonomice zhoršit s ohledem na dopady povodní.
• Analytici: Růst HDP táhly investice, spotřeba domácností roste málo
  Ekonomický růst táhly ve druhém čtvrtletí hlavně spotřeba vlády a investice. Spotřeba domácností, u níž se očekávalo, že bude hlavním tahounem růstu, se zvýšila překvapivě málo, lidé naopak nadále hodně spoří. Shodují se na tom analytici při hodnocení nových údajů o vývoji hrubého domácího produktu (HDP) ve druhém čtvrtletí. Podle Českého statistického úřadu HDP meziročně vzrostl o 0,6 procenta, proti předchozímu čtvrtletí se zvýšil o 0,4 procenta.
• Analytici: Růst HDP v prvním čtvrtletí mírně zklamal
  Český hospodářský růst v prvním čtvrtletí zůstal za očekáváním, zklamáním je především pokles investic. Shodují se na tom analytici v hodnocení dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle statistiků HDP mezičtvrtletně vzrostl o 0,3 procenta, meziročně o 0,2 procenta. V prvním odhadu na konci dubna uváděli čísla o 0,2 procentního bodu vyšší. Analytici předpokládají, že za celý letošní rok bude růst HDP do 1,5 procenta.