Analytici: Původ inflace sahá před pandemii, vedle sazeb lze proti ní využít kurz

Aktuálně vysoká inflace v Česku ve srovnání i s dalšími zeměmi EU má původ již ve vývoji ekonomiky před pandemií koronaviru, kdy byl napjatý trh práce v podobě nedostatku pracovních sil a rostoucích mezd. Následně k inflaci přispěla i uvolněná rozpočtová politika vlády během pandemie, díky které se do ekonomiky dostalo poměrně velké množství peněz. Dalším důvodem je pozdější a rychlejší nástup růstu cen energií ve srovnání s jinými státy. Vliv měl i vývoj na trhu nemovitostí. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK.

Vedle zvyšování úrokových sazeb by v boji proti inflaci mohlo podle nich krátkodobě pomoci umělé posilování kurzu koruny ze strany České národní banky (ČNB), které by zlevnilo dovážené zboží. Dalším, ale poměrně extrémním opatřením by pak podle oslovených analytiků mohla být změna daní nebo stanovení určitých cenových stropů či regulace.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku je nejvyšší od prosince 1993. Inflace v dubnu zrychlila na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta, informoval dnes Český statistický úřad (ČSÚ).

"Inflační podhoubí u nás bylo výrazné již před pandemií následkem přehřátého trhu práce stejně jako v okolních zemích našeho regionu. Velmi uvolněná fiskální politika v průběhu pandemie tyto inflační tlaky dále rozvířila a přenos vyšších cen na spotřebitele se tak tuzemským firmám činí patrně jednodušeji, protože stále navzdory vyšším cenám zůstává dostatečně silná poptávka," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Zároveň upozornil, že okolní země jako Maďarsko nebo Polsko mají inflaci nižší. "Ale ten rozdíl je patrně tažen různými administrativními vlivy pro zastropování cen, bez kterých by i v těchto zemích byla inflace stejně vysoká, možná i vyšší," dodal.

"Válka na Ukrajině umocnila problémy, které byly v ekonomice kvůli obnovené poptávce po pandemii koronaviru, na kterou dodavatelé nestihli zareagovat a na všeobecné zvyšování cenové hladiny, způsobené tisknutím nových peněz kvůli odvrácení šoku v začátku roku 2020," uvedl analytik Portu Filip Louženský.

Navíc se v Česku podle hlavní ekonoma Creditas Petra Dufka nakumulovalo zvyšování cen energií do kratší doby, protože začalo později než v jiných zemích. "Máme tu navíc dva specifické inflační faktory – a sice rychlý růst cen oblečení a obuvi, který nevidíme v žádné jiné zemi EU, a vedle toho prudké zdražování v oblasti gastronomie a ubytování (HORECA). Ani to není srovnatelné v rámci ostatních zemí EU," uvedl.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy v Česku nastala poměrně specifická situace přehřátí trhu práce a nemovitostního trhu. "Dlouhodobě nejnižší míra nezaměstnanosti v EU vytváří tlak na růst mezd, který není v jiných zemích EU tak silný. Zároveň pomalá povolovací řízení už léta dusí realitní výstavbu. To rovněž vede k tlaku na růst cen nemovitostí, který v celé EU prakticky nemá obdoby," uvedl.

Vedle zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou je možné podle ekonomů regulovat růst cen krátkodobě posilováním kurzu koruny, což do jisté míry již Česká národní banka (ČNB) činí. Rada ČNB totiž na posledním měnovém jednání rozhodla o navýšení odprodejů výnosů z devizových rezerv. "Stále by však mohla tento kanál využít výrazněji," uvedl Seidler. Kurz přitom ČNB může využívat díky samostatné měnové politice, kdy Česko není mezi zeměmi platícími eurem.

Kovanda v této souvislosti poznamenal, že použití kurzu by ale mohlo vést k přetahované se spekulanty. To by mohlo vést k tomu, že centrální banka by mohla přijít o podstatnou část svých rezerv, aniž by inflaci trvaleji a výrazně snížila.

Dufek zároveň upozornil, že kurz koruny by musel posílit výrazně, což by na druhou stranu mohlo ohrozit exportéry, a tedy i tuzemský průmysl. Podle něj by tak bylo žádoucí také hledat příčiny růstu cen energií. Ty totiž mimo jiné podle něj pramení i ze systému obchodování s elektřinou, plynem a emisními povolenkami. "Jestli pes není zakopaný i na evropském energetickém trhu… Nebo třeba v energetické politice Německa, na kterou doplácíme v podobě rekordních cen elektřiny," uvedl.

Další možností boje proti inflaci jsou podle Seidlera administrativní opatření ze strany vlády, a to buď formou změn daní či určitých cenových stropů či regulace. "Ačkoli plošná daňová řešení nebývají optimální, v případě, kdy některé klíčové ceny rostou násobně, si lze dočasně představit i tuto cestu," vysvětlil.

Využití daní nebo zastropování cen však podle Kovandy inflaci spíše jen odsouvá v čase, a to za cenu dalšího citelného nárůstu veřejného zadlužení.

Zdroj: Reuters, ČTK, Portu, Creditas, Trinity Bank

Čtěte více

• Analytici: Posilování dolaru není pro ekonomiku dobré, zdražuje suroviny
  Posilování dolaru na světových trzích není dobrou zprávou pro českou ekonomiku, protože dále zdražuje suroviny a nutí centrální banku bránit oslabování koruny. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Jednotná evropská měna euro dnes poprvé od konce roku 2002 sestoupila na paritu vůči americkému dolaru, jedno euro se tak po krátkou dobu prodávalo za jeden dolar. Kolem poledne jednotná evropská měna ztrácela zhruba 0,2 procenta na 1,0017 EUR/USD, když předtím sestoupila až na 1,0000 EUR/USD. Jednotná evropská měna je pod tlakem kvůli obavám z negativních dopadů energetické krize na evropskou ekonomiku.
• Analytici: Posilující polský zlotý zdražuje Čechům nákupy v Polsku
  Polský zlotý, který posiluje díky výsledkům polských parlamentních voleb, zdražuje Čechům nákupy potravin či paliv v Polsku. Zlotý lze nyní koupit za 5,56 koruny, zatímco před zveřejněním výsledků voleb se kurz pohyboval o 11 haléřů za zlotý méně. ČTK to řekl analytik společnosti XTB Tomáš Cverna.
• Analytici: Propad technologických akcií je návratem k normálu
  Propad světových technologických akcií, které od počátku září klesly nejvíce od letošního března, je návratem k normálním cenám po období nevázaného optimismu a nákupů. Shodli se na tom analytici oslovení dnes ČTK. Společnosti Amazon, Alphabet, Facebook a Microsoft propadly v týdnu o desetinu hodnoty, firma Apple o 16 procent a společnost Tesla dokonce o zhruba čtvrtinu.
• Analytici: Prosazení plánu na obnovu EU ekonomik může být složité
  Návrh Evropské komise na obnovu evropských ekonomik je podle analytiků třeba vnímat jako začátek debaty. Samotní ekonomové se přitom neshodnou na tom, zda je plán vůbec reálný. Prosazení a schválení plánů přitom bude podle nich velmi složité mimo jiné kvůli tomu, že by více než třetina pomoci měla směřovat jen do dvou zemí EU.
• Analytici: Průmysl v říjnu klesl silněji, naděje na oživení je slabá
  Říjnový pokles českého průmyslu byl silnější, než předpokládal trh. Dřívější předpoklady jeho oživení v pozdější části letošního roku berou zasvé, uvedli analytici, které oslovila ČTK. Zároveň se podle nich potvrdila silná provázanost s německým průmyslem, který strádá zejména kvůli drahým energiím a napjaté situaci v autoprůmyslu. Průmyslová výroba v ČR v říjnu po dvou měsících růstu meziročně klesla o 2,1 procenta.
• Analytici: První data o HDP jsou spíše zklamáním, ekonomika ale poroste
  Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí zahájila růstový trend, ale výsledky jsou spíše zklamáním. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Rekordní meziroční růst byl dán především nízkou srovnávací základnou z loňského roku, přičemž ekonomové očekávali růst větší. Zároveň údaje podle nich naznačily, že většímu růstu zabránil vývoj v průmyslu omezeném kvůli problémům s dodávkami. Nicméně podle ekonomů lze čekat, že ekonomika poroste i v dalších čtvrtletích, i když ne již tak silným tempem.
• Analytici: Přerušení poklesu úrokových sazeb bylo očekávané
  Přerušení poklesu základní úrokové sazby, o kterém dnes rozhodla bankovní rada České národní banky (ČNB), bylo podle analytiků očekávané a finanční trhy na něj reagovaly jen minimálně. Odborníci, které ČTK oslovila, ale předpokládají, že v příštím roce se bankovní rada ke snižování základní úrokové sazby vrátí. Rozcházejí se však v očekávání, jak rychle bude uvolňování měnové politiky postupovat. Úročení hypoték dnešní rozhodnutí bankovní rady podle analytiků bezprostředně neovlivní.
• Analytici: Příjmy ruského rozpočtu nemusí splnit očekávání, hrozí vyšší daně
  Příjmy ruského rozpočtu by v příštím roce mohly zaostat za očekáváním, pokud bude kurz rublu silnější, než předpokládá rozpočtový plán, a pokud se nenaplní optimistické ekonomické předpoklady. Rusko by v takovém případě muselo zvýšit daňové zatížení podnikatelského sektoru, aby pokrylo vysoké výdaje na válku na Ukrajině. S odvoláním na analytiky to dnes uvedla agentura Reuters.
• Analytici: Případné sankce na ruské diamanty by narušily globální trh se šperky
  Představitelé skupiny sedmi ekonomicky vyspělých zemí G7 teď jednají o možnosti uvalit sankce na vývoz ruských diamantů. Analytici nicméně varují, že takové komplikované opatření by mohlo potenciálně zvýšit ceny této luxusní komodity a narušit globální trh se šperky, uvedl server zpravodajské televize CNBC.
• Analytici příští rok čekají zrychlení růstu ruské ekonomiky
  Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se v příštím roce zvýší o 1,9 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zrychlí z 1,7 procenta očekávaných v letošním roce. Předpověděli to analytici dotazovaní agenturou Reuters. Ruská ekonomika se nyní zotavuje z útlumu, za nímž stály nižší ceny ropy a sankce, které na Moskvu uvalily západní země kvůli jejímu postupu v ukrajinské krizi.
• Analytici: Rada ČNB spíše nechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech
  Bankovní rada České národní banka zřejmě ve čtvrtek nechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, tedy nejvýše od roku 1999. Vyplývá to z vyjádření ekonomů, které oslovila ČTK. Rozhodnutí je ale podle nich velkou neznámou. Zásadní bude komunikace rady. Někteří analytici mírné zvýšení sazeb nevylučují.
• Analytici Raiffeisenbank: HDP České republiky příští rok vzroste o 1,7 procenta
  Hospodářské oživení v příštím roce bude slabé, když hrubý domácí produkt (HDP) České republiky vzroste o 1,7 procenta po letošním poklesu o 0,5 procenta. Výrazněji se ekonomika rozběhne až v roce 2025, kdy HDP poroste o 3,2 procenta. V příštím roce se také nedá očekávat návrat inflace na dvouprocentní cíl České národní banky (ČNB), když celoroční růst spotřebitelských cen bude 3,4 procenta. Dnes to uvedli analytici Raiffeisenbank na webináři k výhledům české i světové ekonomiky.
• Analytici: Rekordně silná česká koruna by mohla v příštích měsících dále posílit
  Česká koruna, která se v minulých dnech dostala na patnáctileté maximum pod hranici 23,25 Kč/EUR, by mohla v příštích měsících dále posílit. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Česká měna by podle nich mohla zpevnit i pod 23 korun za euro. Její oslabení očekávají až po snížení úrokových sazeb České národní banky, tedy někdy ve druhém pololetí.
• Analytici: Rekordně silná koruna pomáhá tlumit inflaci zlevněním dovozu
  Kurz koruny, který se v posledních dnech dostal pod hladinu 23,90 Kč/EUR, což je nejsilnější úroveň od roku 2008, je pro Česko momentálně dobrou zprávou, protože pomáhá tlumit inflaci zlevněním dováženého zboží, včetně energetických surovin. Naopak problémem může být pro tuzemské vývozce. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK.
• Analytici: Rekordní růst sazeb ukazuje, že ČNB bere inflaci vážně
  Rozhodnutí České národní banky o nejvyšším růstu úrokových sazeb od roku 1997 ukazuje, že centrální banka bere enormní růst inflace vážně. Shodli se na tom dnes analytici oslovení ČTK. Připomněli, že základní sazba ČNB bude s platností od pátku nejvyšší od prosince 2008. Tehdy ČNB snižovala základní sazbu v důsledku světové finanční krize, která kulminovala po pádu investiční banky Lehman Brothers v září 2008. ČNB dnes zvedla sazby o 1,25 bodu na 2,75 procenta
• Analytici: Revize HDP je jen kosmetická, ekonomika se těžko odráží ode dna
  Revize meziročního vývoje hrubého domácího produktu (HDP) v prvním čtvrtletí o 0,1 procentního bodu dolů je podle analytiků jen kosmetická změna, která nic nemění na hlavních trendech. Problém podle nich představuje snížená spotřeba domácností a nadále platí, že se ekonomika jen těžko odráží ode dna. Podle dnešního zpřesněného údaje Českého statistického úřadu HDP v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 0,5 procenta, mezičtvrtletně stagnoval.
• Analytici: Rozhodnutí ČNB mírně snížit úrokové sazby bylo očekávané
  Dnešní rozhodnutí České národní banky mírně snížit úrokové sazby bylo očekávané. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Koruna na tento krok podle nich reagovala jen mírným oslabením o několik haléřů. Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Sazby se změnily poprvé od června 2022.
• Analytici: Rozhodnutí ČNB o zachování sazeb není překvapivé, kurz nereagoval
  Rozhodnutí České národní banky o zachování úrokových sazeb není překvapivé, shodli se analytici, které oslovila ČTK. Kurz koruny proto výrazněji nereagoval. Pokles sazeb by podle některých z nich mohl přijít v listopadu. Bankovní rada ČNB dnes podle očekávání opět ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Je to desáté takové rozhodnutí v řadě, úroveň sazby se nezměnila od loňského června.
• Analytici: Rozhodnutí ČNB snížit sazby o půl procenta mírně překvapilo trh
  Rozhodnutí České národní banky snížit úrokové sazby o půl bodu mírně překvapilo finanční trh, shodli se analytici. Koruna na zveřejnění zareagovala vůči euru silným oslabením, když bezprostředně po vyhlášení sazeb vystoupala nad úroveň 25 korun za euro. Několik minut po zveřejnění část ztrát smazala a pohybuje se kolem 24,97 Kč za euro, řekl ČTK ve 14:40 analytik XTB Tomáš Cverna.
• Analytici: Ruská ekonomika letos může klesnout o 3,4 procenta
  Ruská ekonomika by v letošním roce v důsledku koronavirové krize mohla klesnout o 3,4 procenta. Vyplývá to z průzkumu agentury Reuters mezi analytiky. K růstu by se ruské hospodářství podle průzkumu mělo vrátit ve druhém čtvrtletí příštího roku.