Analytici: Příjmy ruského rozpočtu nemusí splnit očekávání, hrozí vyšší daně

Příjmy ruského rozpočtu by v příštím roce mohly zaostat za očekáváním, pokud bude kurz rublu silnější, než předpokládá rozpočtový plán, a pokud se nenaplní optimistické ekonomické předpoklady. Rusko by v takovém případě muselo zvýšit daňové zatížení podnikatelského sektoru, aby pokrylo vysoké výdaje na válku na Ukrajině. S odvoláním na analytiky to dnes uvedla agentura Reuters.

Rozpočtový plán zveřejněný v září mimo jiné předpokládá, že průměrná prodejní cena ruské ropy Urals bude v příštím roce činit 71,30 dolaru za barel. Ruská účetní komora, která dohlíží na plnění rozpočtových plánů, ale tento týden varovala, že cena ropy Urals by v příštích třech letech mohla klesnout pod 60 dolarů za barel.

Západ se nyní snaží zabránit Rusku v obcházení cenového stropu 60 dolarů za barel, který pro ruskou ropu stanovila skupina ekonomicky vyspělých zemí G7. Spojené státy minulý týden uvalily první sankce na majitele tankerů přepravujících ruskou ropu prodávanou za cenu překračující stanovený strop.

Rozpočtový plán ruské vlády počítá rovněž s tím, že ruský rubl v příštím roce zůstane slabý. To sice podporuje inflaci a snižuje hodnotu úspor, ale zároveň po přepočtu zvyšuje hodnotu příjmů z vývozu energetických surovin.

"Rozpočet na příští rok je velmi ambiciózní," uvedl ekonom Anton Tabach z ruské ratingové agentury Expert RA. "Problém se schodkem se vyřešil pomocí slabého rublu. Pokud rubl výrazně posílí, dostane se rozpočet do obtížné situace," dodal.

Rozpočtový plán počítá v příštím roce s průměrným kurzem 90,1 rublu za dolar. V současnosti se sice kurz pohybuje kolem 97 RUB/USD, od zahájení ruské invaze na Ukrajinu nicméně prochází značnými výkyvy. Loni v červnu rubl například zpevnil pod 60 RUB/USD. Před zahájením invaze se dolar jen zřídka prodával za více než 80 rublů.

Na rozpočtová rizika spojená s případným posílením rublu tento týden poukázal také ruský ministr financí Anton Siluanov. "Změna kurzu o jeden rubl povede k nárůstu či poklesu rozpočtových příjmů zhruba o 100 miliard rublů (24 miliard Kč)," uvedl.

Rozpočtový plán předpokládá, že rozpočtové příjmy se v příštím roce zvýší o 22,3 procenta na 35,1 bilionu rublů (zhruba 8,5 bilionu Kč), což by bylo 19,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Analytik Denis Popov z ruské společnosti Promsvjazbank označil tento vývoj za možný, zároveň však varoval, že příjmy z ropy a plynu by mohly zaostat za očekáváním.

Ruský rozpočtový plán předpokládá, že HDP se v příštím roce zvýší o 2,3 procenta. Mezinárodní měnový fond (MMF) ale růst ruské ekonomiky odhaduje pouze na 1,1 procenta a ruská centrální banka na 0,5 až 1,5 procenta.

Ekonom Jevgenij Suvorov ze společnosti CentroCreditBank podle agentury Reuters popsal rozpočtový plán jako "umělecký přístup k realizaci strategických cílů". Uvedl, že úkolem při sestavování rozpočtového plánu bylo zajistit financování vojenských výdajů, ale zároveň ukázat, že se rozpočet nevymyká kontrole. "Za tímto účelem bylo nutné vylíčit rychlý růst příjmů," uvedl.

Siluanov ještě v červnu upozorňoval, že prudký růst rozpočtových výdajů je obtížné pokrývat. "Když chceme větší výdaje, je potřeba vědět, odkud se ty peníze vezmou. Peníze nerostou na stromech," uvedl tehdy na ekonomickém fóru v Petrohradě. Nyní ale podle Reuters navzdory plánům na prudké zvyšování výdajů v příštím roce působí méně znepokojeně. "Je to dobrý, zdravý rozpočet," prohlásil v září.

Analytici očekávají, že k pokrytí případných výpadků v příjmech bude zapotřebí zavést nové daně. "Zdroje jsou omezené. Zkušenosti ukazují, že terčem budou spíše podniky než občané," uvedl Tabach. Podle analytiků z firmy Renaissance Capital by Rusko mohlo zavést dočasné daně, trvale zvýšit sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) či upravit rozpočtová pravidla tak, aby mohla vláda utrácet větší část příjmů z prodeje energetických surovin.

Ekonom Konstantin Sonin z americké Chicagské univerzity uvedl, že klíčovou neznámou pro ruské veřejné finance je, jak dlouho bude zapotřebí financovat válku na Ukrajině. "(Veřejné finance) to mohou zvládat rok či dva, možná pět let. Celá země a celý rozpočet se tak ale dostávají na velmi špatnou cestu," prohlásil. "Dlouhodobě to rozhodně není udržitelné," dodal.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Analytici: Polský návrh zákazu obchodu s Ruskem v EU těžko projde
  Dnešní návrh polského premiéra Mateusze Morawieckého, aby Evropská unie zavedla úplný zákaz obchodování s Ruskem, by znamenal zastavení dodávek plynu a ropy, což těžko projde. Shodli se na tom čeští analytici, které oslovila ČTK. Krok by podle nich mohl přispět k rychlejšímu ukončení války na Ukrajině, ale znamenal by pro unii ekonomické problémy.
• Analytici: Pomalé oživování HDP se kvůli slabému výkonu průmyslu nemění
  Obraz výkonu ekonomiky v první polovině roku se kosmeticky vylepšil, ale pomalého oživování narážející na slabé výkony průmyslu se zatím nemění. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Za celý letošní rok odhadují růst ekonomiky okolo jednoho procenta. Ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí meziročně o 0,6 procenta. V předběžném odhadu z konce července hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 0,4 procenta.
• Analytici: Ponechání sazeb ČNB bylo v souladu s očekáváním finančního trhu
  Ponechání úrokových sazeb České národní banky (ČNB) beze změny bylo v souladu s očekáváním finančního trhu. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Jejich odhady dalších kroků centrální banky se ale liší. Bankovní rada ČNB dnes znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, na stejné úrovni je od loňského června.
• Analytici: Ponechání sazeb ČNB není překvapením, růst může přijít na podzim
  Rozhodnutí bankovní rady České národní banky ponechat základní úrokovou sazbu na sedmi procentech není překvapením, shodli se analytici, které oslovila ČTK. Mírný růst sazeb by podle nich mohl přijít na podzim. Bankovní rada dnes jednala po personální obměně a poprvé v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem zvyšování sazeb. Šlo o první ponechání sazeb po sedmi nadstandardních zvýšeních základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.
• Analytici: Poptávka po platině letos prudce vzroste, na trhu je deficit
  Poptávka po platině se v letošním roce prudce zvýší a na trhu bude chybět skoro milion troyských uncí (oz; 31,1 gramu) kovu. Předpovídají to analytici ze Světové rady pro investice do platiny (WPIC), podle nichž se poptávka proti loňsku zvýší asi o 28 procent. Platinu potřebuje mnoho průmyslových odvětví, od chemiček přes automobilový sektor až po sklárny.
• Analytici: Posilování dolaru není pro ekonomiku dobré, zdražuje suroviny
  Posilování dolaru na světových trzích není dobrou zprávou pro českou ekonomiku, protože dále zdražuje suroviny a nutí centrální banku bránit oslabování koruny. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Jednotná evropská měna euro dnes poprvé od konce roku 2002 sestoupila na paritu vůči americkému dolaru, jedno euro se tak po krátkou dobu prodávalo za jeden dolar. Kolem poledne jednotná evropská měna ztrácela zhruba 0,2 procenta na 1,0017 EUR/USD, když předtím sestoupila až na 1,0000 EUR/USD. Jednotná evropská měna je pod tlakem kvůli obavám z negativních dopadů energetické krize na evropskou ekonomiku.
• Analytici: Posilující polský zlotý zdražuje Čechům nákupy v Polsku
  Polský zlotý, který posiluje díky výsledkům polských parlamentních voleb, zdražuje Čechům nákupy potravin či paliv v Polsku. Zlotý lze nyní koupit za 5,56 koruny, zatímco před zveřejněním výsledků voleb se kurz pohyboval o 11 haléřů za zlotý méně. ČTK to řekl analytik společnosti XTB Tomáš Cverna.
• Analytici: Propad technologických akcií je návratem k normálu
  Propad světových technologických akcií, které od počátku září klesly nejvíce od letošního března, je návratem k normálním cenám po období nevázaného optimismu a nákupů. Shodli se na tom analytici oslovení dnes ČTK. Společnosti Amazon, Alphabet, Facebook a Microsoft propadly v týdnu o desetinu hodnoty, firma Apple o 16 procent a společnost Tesla dokonce o zhruba čtvrtinu.
• Analytici: Prosazení plánu na obnovu EU ekonomik může být složité
  Návrh Evropské komise na obnovu evropských ekonomik je podle analytiků třeba vnímat jako začátek debaty. Samotní ekonomové se přitom neshodnou na tom, zda je plán vůbec reálný. Prosazení a schválení plánů přitom bude podle nich velmi složité mimo jiné kvůli tomu, že by více než třetina pomoci měla směřovat jen do dvou zemí EU.
• Analytici: První data o HDP jsou spíše zklamáním, ekonomika ale poroste
  Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí zahájila růstový trend, ale výsledky jsou spíše zklamáním. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Rekordní meziroční růst byl dán především nízkou srovnávací základnou z loňského roku, přičemž ekonomové očekávali růst větší. Zároveň údaje podle nich naznačily, že většímu růstu zabránil vývoj v průmyslu omezeném kvůli problémům s dodávkami. Nicméně podle ekonomů lze čekat, že ekonomika poroste i v dalších čtvrtletích, i když ne již tak silným tempem.
• Analytici: Případné sankce na ruské diamanty by narušily globální trh se šperky
  Představitelé skupiny sedmi ekonomicky vyspělých zemí G7 teď jednají o možnosti uvalit sankce na vývoz ruských diamantů. Analytici nicméně varují, že takové komplikované opatření by mohlo potenciálně zvýšit ceny této luxusní komodity a narušit globální trh se šperky, uvedl server zpravodajské televize CNBC.
• Analytici příští rok čekají zrychlení růstu ruské ekonomiky
  Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se v příštím roce zvýší o 1,9 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zrychlí z 1,7 procenta očekávaných v letošním roce. Předpověděli to analytici dotazovaní agenturou Reuters. Ruská ekonomika se nyní zotavuje z útlumu, za nímž stály nižší ceny ropy a sankce, které na Moskvu uvalily západní země kvůli jejímu postupu v ukrajinské krizi.
• Analytici: Původ inflace sahá před pandemii, vedle sazeb lze proti ní využít kurz
  Aktuálně vysoká inflace v Česku ve srovnání i s dalšími zeměmi EU má původ již ve vývoji ekonomiky před pandemií koronaviru, kdy byl napjatý trh práce v podobě nedostatku pracovních sil a rostoucích mezd. Následně k inflaci přispěla i uvolněná rozpočtová politika vlády během pandemie, díky které se do ekonomiky dostalo poměrně velké množství peněz. Dalším důvodem je pozdější a rychlejší nástup růstu cen energií ve srovnání s jinými státy. Vliv měl i vývoj na trhu nemovitostí. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK.
• Analytici: Rada ČNB spíše nechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech
  Bankovní rada České národní banka zřejmě ve čtvrtek nechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, tedy nejvýše od roku 1999. Vyplývá to z vyjádření ekonomů, které oslovila ČTK. Rozhodnutí je ale podle nich velkou neznámou. Zásadní bude komunikace rady. Někteří analytici mírné zvýšení sazeb nevylučují.
• Analytici Raiffeisenbank: HDP České republiky příští rok vzroste o 1,7 procenta
  Hospodářské oživení v příštím roce bude slabé, když hrubý domácí produkt (HDP) České republiky vzroste o 1,7 procenta po letošním poklesu o 0,5 procenta. Výrazněji se ekonomika rozběhne až v roce 2025, kdy HDP poroste o 3,2 procenta. V příštím roce se také nedá očekávat návrat inflace na dvouprocentní cíl České národní banky (ČNB), když celoroční růst spotřebitelských cen bude 3,4 procenta. Dnes to uvedli analytici Raiffeisenbank na webináři k výhledům české i světové ekonomiky.
• Analytici: Rekordně silná česká koruna by mohla v příštích měsících dále posílit
  Česká koruna, která se v minulých dnech dostala na patnáctileté maximum pod hranici 23,25 Kč/EUR, by mohla v příštích měsících dále posílit. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Česká měna by podle nich mohla zpevnit i pod 23 korun za euro. Její oslabení očekávají až po snížení úrokových sazeb České národní banky, tedy někdy ve druhém pololetí.
• Analytici: Rekordně silná koruna pomáhá tlumit inflaci zlevněním dovozu
  Kurz koruny, který se v posledních dnech dostal pod hladinu 23,90 Kč/EUR, což je nejsilnější úroveň od roku 2008, je pro Česko momentálně dobrou zprávou, protože pomáhá tlumit inflaci zlevněním dováženého zboží, včetně energetických surovin. Naopak problémem může být pro tuzemské vývozce. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK.
• Analytici: Rekordní růst sazeb ukazuje, že ČNB bere inflaci vážně
  Rozhodnutí České národní banky o nejvyšším růstu úrokových sazeb od roku 1997 ukazuje, že centrální banka bere enormní růst inflace vážně. Shodli se na tom dnes analytici oslovení ČTK. Připomněli, že základní sazba ČNB bude s platností od pátku nejvyšší od prosince 2008. Tehdy ČNB snižovala základní sazbu v důsledku světové finanční krize, která kulminovala po pádu investiční banky Lehman Brothers v září 2008. ČNB dnes zvedla sazby o 1,25 bodu na 2,75 procenta
• Analytici: Revize HDP je jen kosmetická, ekonomika se těžko odráží ode dna
  Revize meziročního vývoje hrubého domácího produktu (HDP) v prvním čtvrtletí o 0,1 procentního bodu dolů je podle analytiků jen kosmetická změna, která nic nemění na hlavních trendech. Problém podle nich představuje snížená spotřeba domácností a nadále platí, že se ekonomika jen těžko odráží ode dna. Podle dnešního zpřesněného údaje Českého statistického úřadu HDP v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 0,5 procenta, mezičtvrtletně stagnoval.
• Analytici: Rozhodnutí ČNB mírně snížit úrokové sazby bylo očekávané
  Dnešní rozhodnutí České národní banky mírně snížit úrokové sazby bylo očekávané. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Koruna na tento krok podle nich reagovala jen mírným oslabením o několik haléřů. Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Sazby se změnily poprvé od června 2022.