Analytici: Sektorová daň pro banky či energetické firmy je ekonomický nesmysl

Zavedení sektorové daně pro banky či energetické firmy je ekonomický nesmysl, shodli se analytici oslovení ČTK. Diskuse se podle nich vede spíše o dočasné dani z nadměrných zisků, kterou by s výhradami akceptovali. Ovšem ta podle nich těžko vyřeší problém českých veřejných financí.

Zavedení mimořádné daně z neočekávaného zisku koncem června připustil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Mohla by se podle něj týkat třeba bank i dalších sektorů. Banky i energetické společnosti v prvním pololetí oznámily výrazný nárůst zisků.

Pokud jde o snahu státu získat peníze bankovního a energetického sektoru, pak sektorová daň je jednoznačně nejhorším řešením, uvedl analytik Natlandu Petr Bartoň. Tato daň nerozlišuje, co k ziskům vedlo. Pokud už by stát chtěl více peněz dostat od podnikatelů v energetice a bankovnictví, muselo by to být zdanění pouze těch zisků, které jim 'přinesl vítr', a nikoli jejich podnikatelské snažení či správné investiční rozhodnutí pro budoucnost. "A to se politikům velice těžce definuje. I právně by to bylo nejednoduché, neboť by to znamenalo udělat analýzu firmu od firmy, banku od banky, a pak by i zdanění bylo rozdílné pro různé firmy," dodal Bartoň.

"Jednoznačně lepším řešením by byla celková reforma daňového systému, včetně nápravy nevhodné poslední změny daně z příjmu fyzických osob. Nicméně tu vláda připravenou nemá a potřebuje peníze rychle," řekl ČTK analytik Deloitte David Marek. Jako o nástroji financování mimořádných dočasných výdajových opatření lze podle něj o dani z nadměrných zisků uvažovat, ale její specifikace musí přesná, aby z ní bylo jasné, že jde o opatření výjimečné a dočasné.

S daní z neočekávaných zisků v principu problém analytik Cyrrusu Vít Hradil nemá, ovšem je nutné ji pečlivě nastavit. Funkční 'windfall tax' by neměla nikoho odrazovat od podnikání, jelikož se bude týkat výhradně takových situací, které žádný podnikatel nepředpokládá, když se rozhoduje o zahájení či pokračování ve své činnosti. Za současné situace podle jeho názoru tato daň tímto způsobem nastavit lze. Její výnos ovšem určitě nebude dostatečný na to, aby vyřešil problém českých veřejných financí, kterým je obří strukturální deficit, podotkl.

Nevhodně nastavená sektorová daň může být podle Hradila z významné části přenesena na konečného zákazníka. Pro český rozpočet je nezbytné najít dodatečné zdroje či úspory v řádu nízkých stovek miliard. Zmiňovaná opatření tak sice mohou propastný deficit zmírnit, ovšem ani zdaleka jej nejsou schopny vyřešit. "K tomu bude nezbytné se odhodlat ke změnám v rozpočtových položkách, které zasahují podstatně širší společenské vrstvy, protože jen v nich lze najít tak obří objemy peněz," upozornil.

Banky i energetické společnosti v prvním pololetí oznámily výrazný nárůst zisků. Čistý zisk Komerční banky vzrostl meziročně o 60 procent na 8,426 miliardy korun. V případě České spořitelny to bylo meziročně o 67 procent na 11 miliard korun. Čistý zisk Moneta Money Bank stoupl o 101 procent na 2,9 miliardy korun a Raiffeisenbank o 78 procent na více než tři miliardy Kč. Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala čistý zisk 4,2 miliardy korun, což je nárůst o 45 procent. Energetická skupina ČEZ měla za první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy korun, meziročně o 32 miliard korun vyšší.

Zdroj: Reuters, ČTK, Natlandu, Deloitte, Cyrrus

Čtěte více

• Analytici: Ruský akciový trh letos vystoupá na rekord a příští rok dál poroste
  Ruský akciový trh se letos vyšplhá na rekord a v příštím roce bude díky vysoké likviditě na světových trzích pokračovat v růstu. Vyplývá to z průzkumu agentury Reuters, která se dotazovala celkem 13 analytiků. Ti nevylučují ani korekci směrem dolů. Ruské akcie od prvního čtvrtletí loňského roku, kdy kvůli pandemii prudce klesly, vytrvale rostou. Přispívá k tomu zotavení cen ropy, zmírnění rizika sankcí a příliv drobných investorů.
• Analytici: Růst cen v průmyslu předznamenává další růst inflace a sazeb ČNB
  Dnešní data o cenách průmyslových výrobců naznačují další růst spotřebitelské inflace, která již v listopadu stoupla na šest procent, a také další výraznější zvyšování úrokových sazeb České národní banky. Shodují se na tom ekonomové, které dnes oslovila ČTK. Podle nich tak lze čekat, že ČNB příští týden zvýší základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 3,5 procenta.
• Analytici: Růst důvěry v ekonomiku stojí hlavně na optimismu
  Zářijová důvěra v ekonomiku byla lepší, než očekával finanční trh, když se proti předchozímu měsíci zvýšila o 3,3 bodu na 97 bodů. Analytici oslovení ČTK ale upozorňují, že zlepšení důvěry táhla především očekávání firem ohledně budoucího vývoje, a tato očekávání se v minulosti už vícekrát nenaplnila. Varovali také, že v říjnu by se mohla nálada v ekonomice zhoršit s ohledem na dopady povodní.
• Analytici: Růst HDP táhly investice, spotřeba domácností roste málo
  Ekonomický růst táhly ve druhém čtvrtletí hlavně spotřeba vlády a investice. Spotřeba domácností, u níž se očekávalo, že bude hlavním tahounem růstu, se zvýšila překvapivě málo, lidé naopak nadále hodně spoří. Shodují se na tom analytici při hodnocení nových údajů o vývoji hrubého domácího produktu (HDP) ve druhém čtvrtletí. Podle Českého statistického úřadu HDP meziročně vzrostl o 0,6 procenta, proti předchozímu čtvrtletí se zvýšil o 0,4 procenta.
• Analytici: Růst HDP v prvním čtvrtletí mírně zklamal
  Český hospodářský růst v prvním čtvrtletí zůstal za očekáváním, zklamáním je především pokles investic. Shodují se na tom analytici v hodnocení dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle statistiků HDP mezičtvrtletně vzrostl o 0,3 procenta, meziročně o 0,2 procenta. V prvním odhadu na konci dubna uváděli čísla o 0,2 procentního bodu vyšší. Analytici předpokládají, že za celý letošní rok bude růst HDP do 1,5 procenta.
• Analytici: Růst mezd je dobrý pro ekonomiku, reálně jsme na úrovni roku 2018
  Meziroční reálný růst průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí o 4,6 procenta je dobrá zpráva pro ekonomiku, protože vyšší mzdy se promítnou ve spotřebě domácností, která aktuálně táhne české hospodářství. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Zároveň ale upozorňují, že mzdy ještě nevyrovnaly propad z doby pandemie covidu-19 a aktuální kupní síla domácností odpovídá třetímu čtvrtletí 2018. Růst mezd by také podle analytiků mohl vést Českou národní banku (ČNB) k tomu, aby přerušila snižování úrokových sazeb.
• Analytici: Říjnový pokles inflace může pozastavit růst sazeb ČNB
  Říjnové zpomalení inflace může vyvolat pauzu ve zvyšování sazeb České národní banky (ČNB), shodli se analytici oslovení ČTK. Za nižší inflací v říjnu stál podle nich téměř výhradně pomalejší růst cen potravin, který doprovodil další pokles cen oděvů. Růst spotřebitelských cen v říjnu zpomalil na 2,2 procenta ze zářijových 2,3 procenta.
• Analytici: Říjnový růst inflace byl technického rázu, inflační tlaky opadávají
  Říjnový růst meziroční inflace byl technického rázu, inflační tlaky opadávají. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Pro další vývoj cen bude podle nich zásadní lednové přeceňování zboží a služeb. Meziroční růst spotřebitelských cen v říjnu zrychlil na 8,5 procenta ze zářijových 6,9 procenta. V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny v říjnu vzrostly o 0,1 procenta, oznámil dnes Český statistický úřad (ČSÚ).
• Analytici: Sankce Rusko tvrdě zasáhnou
  Odpojení některých bank od mezibankovního systému SWIFT a další opatření proti ruské centrální bance nevyhnutelně povedou k pádu ruského rublu, odstřižení od mezinárodních finančních trhů a k neschopnosti Ruska splácet své závazky. Pro české podnikatele se zároveň stane ruský trh nedostupný a Rusko jako exportní trh tak přestane pro ČR existovat. Celkový dopad na českou ekonomiku by se mohl projevit v pomalejším hospodářském oživení a zvýšené inflaci. V žádném případě by sankce neměly destabilizovat domácí finanční a bankovní sektor, který je velmi silný. Podniky obchodující s Ruskem by se měly připravit na to, že ruská strana nebude hradit své závazky. Vyplývá to z vyjádření ekonomů, které ČTK oslovila.
• Analytici: Sankce zatím ekonomiku Ruska nedrtí, její vyhlídky ale nejsou světlé
  Sankce, které kvůli invazi na Ukrajinu uvalily Evropská unie, Spojené státy a další, zatím nezasáhly ruské veřejné finance tak silně, jak Západ doufal. S blížícím se koncem roku ale začínají omezovat schopnost Moskvy generovat příjmy a ruské ekonomice hrozí v dohledné době vážné problémy. Takto po osmi měsících války hodnotí dopady sankcí analytici z bruselského institutu Bruegel. Eurokomisařka Věra Jourová mezitím avizovala debatu o dalším zpřísnění sankčního režimu EU.
• Analytici: Slovensko prosperuje z členství v Evropské unii
  Členství Slovenska v Evropské unii je klíčovým faktorem, který zemi zajišťuje její prosperitu a ukotvení demokratických principů. Chybějící reformy ale brzdí Slovensko při dobíhání průměrné životní úrovně v evropském bloku. Uvedli to analytici oslovení ČTK. Alternativa ke členství v EU, do níž Slovensko vstoupilo spolu s Českem a dalšími osmi zeměmi v roce 2004, podle nich neexistuje.
• Analytici: Snížení sazby ČNB o čtvrt bodu odpovídá očekávání trhu
  Včerejší rozhodnutí bankovní rady České národní banky (ČNB) snížit základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta vesměs opět odpovídá očekávání finančního trhu. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Sazba je na nejnižší úrovni od počátku února 2022. Koruna nepatrně oslabila.
• Analytici: Snížení úrokové sazby ČNB odpovídá očekávání trhu
  Rozhodnutí Bankovní rady České národní banky (ČNB) snížit základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,5 procenta po čtyřech předchozích sníženích sazby o půl procentního bodu plně odpovídá očekávání finančního trhu. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Sazba se dostala na nejnižší úroveň od počátku února 2022. Koruna podle nich výrazněji nereagovala.
• Analytici: Snížení úrokové sazby o čtvrt bodu odpovídá očekávání trhu
  Dnešní rozhodnutí bankovní rady České národní banky (ČNB) snížit základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta odpovídá očekávání finančního trhu. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Sazba je na nejnižší úrovni od počátku února 2022. Koruna podle nich výrazněji nereagovala.
• Analytici: Současné problémy některých bank jsou jiné než v roce 2008
  Současné problémy některých bank představují první krizi bankovního sektoru v éře twitteru, jsou ale jiné, než byly za globální finanční krize v roce 2008. V době, kdy sociální sítě umožňují bleskově šířit informace včetně spekulací a polopravd, je pro banky o to důležitější dbát na svou pověst a budovat si u klientů důvěru. Vyplývá to z názorů analytiků na serveru finanční televize CNBC.
• Analytici souhlasí s NKÚ, který doporučil rozpočtovou obezřetnost a reformy
  Analytici souhlasí s Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ), který k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Loňský ozdravný balíček na konsolidaci veřejných financích podle nich sice pomohl, přesto vyzývají k dalším reformám.
• Analytici: Spekulanti otestují kurz 27 Kč/EUR
  Spekulanti se budou snažit v souvislosti s posilováním koruny testovat hranici 27 korun za euro v nejbližších týdnech nebo v době nízké aktivity na trhu, tedy v letních měsících. Vyplývá to z vyjádření ekonomů na dotaz ČTK. Česká národní banka, která chce držet korunu poblíž 27 Kč za euro, nebude podle analytiků mít problém zabránit posílení koruny pod tuto hranici.
• Analytici: Srpnová inflace byla nad odhadem trhu kvůli cenám potravin
  Srpnová inflace, která v meziročním vyjádření dosáhla 2,2 procenta a v meziměsíčním 0,3 procenta, překonala očekávání finančního trhu. Za vyšším tempem růstu spotřebitelských cen stály podle analytiků zejména ceny potravin. I přes vyšší než očekávanou inflaci ale dává cenový vývoj prostor České národní bance (ČNB), aby pokračovala v pozvolném snižování úrokových sazeb, míní experti, které oslovila ČTK.
• Analytici: Srpnové zhoršení nálady mezi firmami i mezi spotřebiteli je zklamáním
  Srpnové zhoršení nálady mezi firmami i mezi spotřebiteli je zklamáním, shodli se analytici, které ČTK oslovila. Údaje o důvěře v ekonomiku podle nich potvrzují, že růst české ekonomiky letos zůstane utlumený a nepřekročí jedno procento. Upozornili na obavy spotřebitelů z růstu cen. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) důvěra v českou ekonomiku v srpnu klesla o 1,4 bodu na 93,7 bodu.
• Analytici: Stát může lidem s energiemi pomoci prostřednictvím dividendy ČEZ
  Stát může podle analytiků využít vysokého zisku energetické společnosti ČEZ k pomoci lidem s vysokými cenami energií prostřednictvím dividendy. Stát by tak mohl podle některých získat více peněz než zavedením mimořádného zdanění. Oslovení analytici to dnes řekli ČTK. Energetická skupina ČEZ měla za první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy korun, meziročně o 32 miliard korun vyšší. Provozní výnosy vzrostly o 21 procent na 130,5 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) stoupl meziročně o 27,7 miliardy Kč na 59,3 miliardy Kč a podle skupiny byl ovlivněn mimo jiné enormním růstem cen komodit na velkoobchodních trzích.