O právu EU rozhoduje unijní soud, vzkázala justice EU Německu

Jedině Soudní dvůr Evropské unie může určit, že určitý akt orgánu EU porušuje unijní právo. V reakci na úterní rozhodnutí německého ústavního soudu týkající se nákupu dluhopisů Evropskou centrální bankou to dnes uvedl soud EU. Unijní justice nekomentovala samotný verdikt nejvyšší německé soudní instance, která konstatovala rozpor mezi postupem evropské banky a německým právním řádem.

Nákupy dluhopisů, kterými se ECB snaží podpořit ekonomiku eurozóny, jsou podle německého ústavního soudu částečně v rozporu s německou ústavou. Soud v Karlsruhe proto nařídil německé centrální bance, aby do tří měsíců přerušila nákupy dluhopisů v rámci programu ECB, pokud unijní banka do té doby neprokáže, že tyto nákupy jsou nutné a přiměřené.

Podle unijního soudu v Lucemburku nemohou národní soudy rozhodovat o věcech týkajících se unijního práva.

"Rozdíly mezi soudy členských států, pokud jde o platnost takových aktů, by totiž mohly ohrozit jednotu unijního právního řádu a narušit právní jistotu," uvedl dnes soud EU.

Soud EU již předloni rozhodl, že program nákupů dluhopisů je v souladu s unijním právem a nepřekračuje tedy mandát centrální banky. Odmítl tehdy i tvrzení, že ECB svým programem nezákonně financuje vlády. Evropská komise bezprostředně po verdiktu německého ústavního soudu tento týden upozornila, že unijní právo je národním zákonům nadřazené a rozhodnutí soudu EU je závazné i pro justici jednotlivých států.

"Stejně jako další orgány členských států jsou i vnitrostátní soudy povinny zajistit plný účinek unijního práva," dodal v dnešním vyjádření unijní soud.

Německo je největší ekonomikou eurozóny a německá centrální banka má na celkových nákupech ECB značný podíl. Podle některých analytiků by pro ECB mělo být snadné přesvědčit soud o nezbytnosti nákupů a verdikt německého soudu tak na program označovaný jako kvantitativní uvolňování nebude mít vliv.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• O podporu v nezaměstnanosti v USA opět požádalo méně lidí
  O podporu v nezaměstnanosti ve Spojených státech minulý týden podle sezonně přepočtených údajů požádalo 1,3 milionu lidí, což je proti předchozímu týdnu asi o 10.000 méně. Oznámilo to dnes americké ministerstvo práce. Výsledek zaostal za odhady, i tak ale pokračuje sestupný trend. Nejvíce lidí si zažádalo o podporu v březnu, kdy kvůli dopadům koronaviru začalo nejvíce firem propouštět.
• O podporu v nezaměstnanosti v USA požádalo dalších 3,17 mil. lidí
  O podporu v nezaměstnanosti ve Spojených státech požádalo minulý týden dalších zhruba 3,17 milionu lidí. Oznámilo to dnes americké ministerstvo práce. Počet žádostí postupně klesá, i když méně, než čekali analytici. Od poloviny března, tedy od začátku krize, kterou vyvolala pandemie způsobená koronavirem, přišlo v USA o práci už více než 33 milionů lidí. To je zhruba 22 procent obyvatel v produktivním věku.
• O podporu v nezaměstnanosti v USA požádalo 4,4 milionu lidí
  O podporu v nezaměstnanosti požádalo ve Spojených státech minulý týden zhruba 4,43 milionu lidí. Oznámilo to dnes americké ministerstvo práce. Výsledek znamená mírné zlepšení proti předchozímu týdnu, je ale vyšší, než čekali analytici. Za pět týdnů, tedy od začátku krize, kterou vyvolala pandemie způsobená koronavirem, přišlo v USA o práci už více než 26 milionů lidí.
• O podporu v nezaměstnanosti v USA požádaly další tři miliony lidí
  O podporu v nezaměstnanosti ve Spojených státech minulý týden požádalo dalších zhruba 2,98 milionu lidí. Oznámilo to dnes americké ministerstvo práce. Počet žádostí tak sice dál klesá, ale méně, než se čekalo. Od poloviny března, tedy od začátku krize, kterou vyvolala pandemie způsobená koronavirem, už přišlo v USA o práci kolem 36 milionů lidí.
• O podporu v nezaměstnanosti žádá v USA dalších 3,8 milionu lidí
  Ve Spojených státech za minulý týden požádalo o podporu v nezaměstnanosti 3,84 milionu lidí. Oznámilo to dnes americké ministerstvo práce. Je to mírné snížení proti předchozímu týdnu, analytici ale očekávali výraznější pokles. Od poloviny března, tedy od začátku krize, kterou vyvolala pandemie způsobená koronavirem, přišlo v USA o práci už přes 30 milionů lidí.
• O podporu v USA nečekaně zažádalo nejvíce lidí od srpna
  Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti ve Spojených státech minulý týden nečekaně vzrostl, a dostal se na 898.000 z 845.000 v předchozím týdnu. Je jich tak nejvíce od druhé poloviny srpna. Oznámilo to dnes americké ministerstvo práce. Údaj za předchozí týden statistici po zpřesnění dat zvýšili o 5000.
• O pomoci pro italské banky ze záchranného fondu se zatím nejedná
  Záchranný fond eurozóny ESM zatím nejednal o poskytnutí finanční pomoci pro italské banky. Řekl to dnes...
• O pomoci se v Řecku hlasovat nebude
  Řecká vláda předloží k debatě v parlamentu otázku prodloužení programu mezinárodní úvěrové pomoci, ale bez toho...
• O pomoc Německa pro firmy žádá i Portugalsko a Řecko
  O německou pomoc pro své malé a střední podniky se po Španělsku hlásí i Portugalsko a Řecko. Berlín je...
• O postoji Polska k rozpočtu EU má mluvit jen premiér
  O postoji Polska ve věci možného veta víceletého unijního rozpočtu smí mluvit výhradně premiér Mateusz Morawiecki, řekl včera v rozhovoru pro agenturu PAP Krzysztof Szczerski, šéf kanceláře prezidenta Andrzeje Dudy. Mířil tak na vicepremiéra Jaroslawa Gowina, který ve čtvrtek v Bruselu hovořil o podmínkách, za jakých by Varšava byla ochotná od veta upustit.
• Optimismus investorů v eurozóně vzrostl
  Nálada investorů v eurozóně se tento měsíc nečekaně zlepšila a překonala novou nejvyšší úroveň od...
• Optimismus malých firem v USA vzrostl nejvíce za čtvrt století
  Optimismus mezi malými podniky ve Spojených státech vzrostl v prosinci nejrychlejším tempem za více než čtvrt století a je nejvyšší za 12 let. Důvěra v tomto sektoru se prudce zvýšila po vítězství Donalda Trumpa v listopadových prezidentských volbách, po nichž se všeobecně zlepšily vyhlídky hospodářského růstu. Uvedla to včera agentura Bloomberg s odkazem na zprávu Národní federace nezávislých podniků (NFIB).
• Optimismus mezi firemními šéfy roste, zejména v USA a Británii
  Firemní šéfové jsou ohledně globálního hospodářského růstu a vyhlídek svých společností optimističtější než před rokem. Výrazný nárůst optimismu je patrný zejména mezi šéfy podniků ve Spojených státech a Británii. Vyplývá to ze včerejšího průzkumu společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) u 1400 šéfů firem z celého světa, zveřejněného tradičně den před zahájením schůzek Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu.
• Orbán: Embargo EU na ruský plyn by zničilo evropskou ekonomiku
  Zavedení embarga Evropské unie na dovoz zemního plynu z Ruska by zničilo evropskou ekonomiku, která se už potýká s negativními dopady růstu inflace v důsledku vyšších cen energií. Řekl to dnes maďarský premiér Viktor Orbán.
• Orbán chce po ministrovi financí a šéfovi centrální banky zajistit pokles cen
  Maďarský premiér Viktor Orbán požádal ministra financí a guvernéra centrální banky, aby přijali taková opatření, která zajistí, že inflace v zemi do konce příštího roku klesne alespoň o polovinu. Inflace by podle něj v té době ideálně měla dosahovat jednociferných hodnot. Orbán to dnes řekl v pravidelném rozhovoru v rozhlasové stanici Kossuth. O tom, jak tohoto cíle dosáhnout, premiér nemluvil.
• Orbán: Maďarsko mohlo být zataženo do války, kdyby volby vyhrála opozice
  Maďarsku hrozilo, že bude zataženo do válečného konfliktu, kdyby volby vyhrála opozice. Řekl to premiér Viktor Orbán. Maďarská vláda podle něj podporuje Ukrajinu a má zájem na jejím přežití coby svrchované země. Zároveň má ale zájem na tom, aby Rusko neohrožovalo bezpečnost Evropy a nemá zájem na přerušení všech ekonomických vazeb na Rusko. Orbán to řekl v rozhovoru, který zveřejnil deník Magyar Nemzet.
• Orbán: Maďarsko možná podnikne další kroky na podporu ekonomiky
  Maďarsko bude muset podniknout další opatření na podporu své domácí ekonomiky, pokud bude dál zpomalovat růst evropského hospodářství. Uvedl to dnes maďarský premiér Viktor Orbán. Dodal, že na opatřeních by se podílelo ministerstvo financí i centrální banka. Maďarská vláda už v červenci představila první balík kroků na podporu hospodářského růstu, který zahrnuje také snižování daní, píše agentura Reuters.
• Orbán: Maďarsko si v Bruselu zajistilo výjimku, dál může dovážet plyn z Ruska
  Maďarsko si na čtvrtečním summitu v Bruselu zajistilo výjimku z cenového stropu, který se na dovážený zemní plyn chystá zavést Evropská unie. Oznámil to dnes maďarský premiér Viktor Orbán. Znamená to, že Maďarsko bude moci nadále dovážet plyn z Ruska na základě dlouhodobé smlouvy, kterou má na 15 let uzavřenou s ruskou plynárenskou společností Gazprom. Uvedla to agentura Reuters.
• Orbán nominoval do čela maďarské centrální banky ministra financí
  Maďarský premiér Viktor Orbán navrhl do čela centrální banky ministra financí a svého spojence Mihályho Vargu. Řekl to dnes v pravidelném pátečním rozhovoru ve veřejnoprávním rozhlase. Devětapadesátiletý Varga by tak v březnu v úřadu nahradil Györgyho Matolcsyho, který se k politice předsedy vlády stavěl čím dál více kriticky, uvedla agentura Reuters. Orbán se snaží oživit maďarskou ekonomiku před parlamentními volbami plánovanými na rok 2026.
• Orbán: Obnovu ekonomiky nastartujeme investicemi a snížením daní
  Maďarsko chce zotavení ekonomiky z dopadů koronavirové krize nastartovat investicemi a snížením daní, řekl v pátek v rozhovoru s agenturou Reuters maďarský premiér Viktor Orbán. Dodal, že vládní podpora pracovních míst je záložní plán. Pandemie nemoci covid-19 představuje pro Orbána, který v čele země stojí přes deset let, dosud největší výzvu, napsala agentura Reuters. Očekává se, že maďarské hospodářství letos poklesne o šest procent a počet nakažených koronavirem bude stoupat. V první polovině roku 2022 se v zemi konají parlamentní volby.