O pomoci se v Řecku hlasovat nebude

Řecká vláda předloží k debatě v parlamentu otázku prodloužení programu mezinárodní úvěrové pomoci, ale bez toho, aby se o ní hlasovalo. Oznámil to včera mluvčí kabinetu Gavriil Sakellaridis. Z právního hlediska není podle něj parlamentní ratifikace nutná. Stačí prý podpis ministra financí Janise Varufakise, který tak učinil před více než týdnem na summitu se svými kolegy ze zemí eurozóny. Program pomoci byl Řecku prodloužen o čtyři měsíce, do konce června.

"Tím důvodem, proč se vláda rozhodla nepředkládat dohodu k ratifikaci parlamentu, je to, že je to jen prodloužení smlouvy o půjčkách a že nechceme tomu textu přikládat zvláštní váhu," prohlásil mluvčí v řeckém rádiu Real FM s upozorněním, že hlavní vládní strana SYRIZA se k programu pomoci stavěla kriticky v minulosti, ale i nyní.

Mluvčí zároveň popřel obvinění, že se vláda rozhodla k tomuto kroku z obav, že by dohodu mohla velká část poslanců strany SYRIZA odmítnout. Tvrdil, že poslanci strany jsou disciplinovaní. Podle řeckých médií ale během zasedání ústředního výboru SYRIZA se zhruba 40 procent jeho členů vyslovilo proti jejímu přijetí.

Prodloužení pomoci musely schválit všechny země eurozóny - v Německu, v Estonsku, v Nizozemsku a ve Finsku hlasovali dokonce poslanci tamních parlamentů.

Řecko je odkázáno na mezinárodní pomoc, protože v důsledku hospodářské krize přestalo být schopno splácet své vysoké dluhy. V rámci dosavadních dvou programů mělo Řecko slíbeno 240 miliard eur, výměnou za to mělo provést rozsáhlé hospodářské reformy.

Ani teď ale nemají Atény další peníze jisté, dokud v příštích týdnech neprokážou, že pokračují v potřebných reformách. Už v březnu musí země vyrovnat část závazků vůči Mezinárodnímu měnovému fondu.

Řecká parlamentní opozice přitom chtěla prosadit hlasování o prodloužení programu úvěrové pomoci, aby tak donutila formaci SYRIZA se přiznat, že zradila své předvolební sliby. S iniciativou přišla jako první Komunistická strana Řecka (KKE), která ostře vystupuje proti veškerým dohodám s eurozónou a MMF a byla by ochotná se i vzdát eura. V předvolební kampani vedla SYRIZA prakticky stejnou bojovnou rétoriku, ovšem na rozdíl od komunistů stejně úporně voliče ubezpečovala, že nedopustí, aby Řecko eurozónu opustilo.

S podporou komunistům přišly bývalé vládní strany - konzervativní Nová demokracie a socialisté z hnutí PASOK, ovšem z jiných důvodů. Ti jsou totiž připraveni souhlasit s přijetím dohody, ale chtějí přinutit poslance za stranu SYRIZA a Nezávislé Řeky, aby před celým národem přiznali, že pokračují bez větších odchylek plně v politice předchozích vlád.

Ve vládě vedené šéfem SYRIZA Alexisem Tsiprasem je znát napětí, které premiér ventiloval mimo jiné obviněním Španělska a Portugalska, že vedou spiknutí evropských konzervativních sil za účelem svrhnout jeho kabinet. Po nedělní odpovědi konzervativního španělského premiéra Mariana Rajoye, že si Řecko může za své finanční potíže samo, pokáral včera Tsiprase také mluvčí německého ministerstva financí Martin Jäger, podle kterého se řecký premiér dopustil chyby. "To se v euroskupině nedělá," podotkl.

Zdroj: Reuters, ČTK, Real FM

Čtěte více

• OPEC zvýšil v září těžbu na nový rekord
  Členské země Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) zvýšily v září svou celkovou těžbu na nový rekord..
• Opinium favorizuje britské odpůrce EU
  Nejnovější průzkum agentury Opinium před čtvrtečním referendem o britské budoucnosti v Evropské unii 45 procenty...
• O podporu v nezaměstnanosti požádalo v USA přes šest milionů lidí
  O podporu v nezaměstnanosti požádalo ve Spojených státech minulý týden asi 6,61 milionu lidí. Oznámilo to dnes americké ministerstvo práce. Výsledek znamená mírné zlepšení proti předchozímu týdnu, je ale výrazně horší, než čekali analytici. Od začátku krize, kterou vyvolala pandemie způsobená koronavirem, už přišlo v USA o práci více než 16 milionů lidí.
• O podporu v nezaměstnanosti v USA opět požádalo méně lidí
  O podporu v nezaměstnanosti ve Spojených státech minulý týden podle sezonně přepočtených údajů požádalo 1,3 milionu lidí, což je proti předchozímu týdnu asi o 10.000 méně. Oznámilo to dnes americké ministerstvo práce. Výsledek zaostal za odhady, i tak ale pokračuje sestupný trend. Nejvíce lidí si zažádalo o podporu v březnu, kdy kvůli dopadům koronaviru začalo nejvíce firem propouštět.
• O podporu v nezaměstnanosti v USA požádalo dalších 3,17 mil. lidí
  O podporu v nezaměstnanosti ve Spojených státech požádalo minulý týden dalších zhruba 3,17 milionu lidí. Oznámilo to dnes americké ministerstvo práce. Počet žádostí postupně klesá, i když méně, než čekali analytici. Od poloviny března, tedy od začátku krize, kterou vyvolala pandemie způsobená koronavirem, přišlo v USA o práci už více než 33 milionů lidí. To je zhruba 22 procent obyvatel v produktivním věku.
• O podporu v nezaměstnanosti v USA požádalo 4,4 milionu lidí
  O podporu v nezaměstnanosti požádalo ve Spojených státech minulý týden zhruba 4,43 milionu lidí. Oznámilo to dnes americké ministerstvo práce. Výsledek znamená mírné zlepšení proti předchozímu týdnu, je ale vyšší, než čekali analytici. Za pět týdnů, tedy od začátku krize, kterou vyvolala pandemie způsobená koronavirem, přišlo v USA o práci už více než 26 milionů lidí.
• O podporu v nezaměstnanosti v USA požádaly další tři miliony lidí
  O podporu v nezaměstnanosti ve Spojených státech minulý týden požádalo dalších zhruba 2,98 milionu lidí. Oznámilo to dnes americké ministerstvo práce. Počet žádostí tak sice dál klesá, ale méně, než se čekalo. Od poloviny března, tedy od začátku krize, kterou vyvolala pandemie způsobená koronavirem, už přišlo v USA o práci kolem 36 milionů lidí.
• O podporu v nezaměstnanosti žádá v USA dalších 3,8 milionu lidí
  Ve Spojených státech za minulý týden požádalo o podporu v nezaměstnanosti 3,84 milionu lidí. Oznámilo to dnes americké ministerstvo práce. Je to mírné snížení proti předchozímu týdnu, analytici ale očekávali výraznější pokles. Od poloviny března, tedy od začátku krize, kterou vyvolala pandemie způsobená koronavirem, přišlo v USA o práci už přes 30 milionů lidí.
• O podporu v USA nečekaně zažádalo nejvíce lidí od srpna
  Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti ve Spojených státech minulý týden nečekaně vzrostl, a dostal se na 898.000 z 845.000 v předchozím týdnu. Je jich tak nejvíce od druhé poloviny srpna. Oznámilo to dnes americké ministerstvo práce. Údaj za předchozí týden statistici po zpřesnění dat zvýšili o 5000.
• O pomoci pro italské banky ze záchranného fondu se zatím nejedná
  Záchranný fond eurozóny ESM zatím nejednal o poskytnutí finanční pomoci pro italské banky. Řekl to dnes...
• O pomoc Německa pro firmy žádá i Portugalsko a Řecko
  O německou pomoc pro své malé a střední podniky se po Španělsku hlásí i Portugalsko a Řecko. Berlín je...
• O postoji Polska k rozpočtu EU má mluvit jen premiér
  O postoji Polska ve věci možného veta víceletého unijního rozpočtu smí mluvit výhradně premiér Mateusz Morawiecki, řekl včera v rozhovoru pro agenturu PAP Krzysztof Szczerski, šéf kanceláře prezidenta Andrzeje Dudy. Mířil tak na vicepremiéra Jaroslawa Gowina, který ve čtvrtek v Bruselu hovořil o podmínkách, za jakých by Varšava byla ochotná od veta upustit.
• O právu EU rozhoduje unijní soud, vzkázala justice EU Německu
  Jedině Soudní dvůr Evropské unie může určit, že určitý akt orgánu EU porušuje unijní právo. V reakci na úterní rozhodnutí německého ústavního soudu týkající se nákupu dluhopisů Evropskou centrální bankou to dnes uvedl soud EU. Unijní justice nekomentovala samotný verdikt nejvyšší německé soudní instance, která konstatovala rozpor mezi postupem evropské banky a německým právním řádem.
• Optimismus investorů v eurozóně vzrostl
  Nálada investorů v eurozóně se tento měsíc nečekaně zlepšila a překonala novou nejvyšší úroveň od...
• Optimismus malých firem v USA vzrostl nejvíce za čtvrt století
  Optimismus mezi malými podniky ve Spojených státech vzrostl v prosinci nejrychlejším tempem za více než čtvrt století a je nejvyšší za 12 let. Důvěra v tomto sektoru se prudce zvýšila po vítězství Donalda Trumpa v listopadových prezidentských volbách, po nichž se všeobecně zlepšily vyhlídky hospodářského růstu. Uvedla to včera agentura Bloomberg s odkazem na zprávu Národní federace nezávislých podniků (NFIB).
• Optimismus mezi firemními šéfy roste, zejména v USA a Británii
  Firemní šéfové jsou ohledně globálního hospodářského růstu a vyhlídek svých společností optimističtější než před rokem. Výrazný nárůst optimismu je patrný zejména mezi šéfy podniků ve Spojených státech a Británii. Vyplývá to ze včerejšího průzkumu společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) u 1400 šéfů firem z celého světa, zveřejněného tradičně den před zahájením schůzek Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu.
• Orbán: Embargo EU na ruský plyn by zničilo evropskou ekonomiku
  Zavedení embarga Evropské unie na dovoz zemního plynu z Ruska by zničilo evropskou ekonomiku, která se už potýká s negativními dopady růstu inflace v důsledku vyšších cen energií. Řekl to dnes maďarský premiér Viktor Orbán.
• Orbán chce po ministrovi financí a šéfovi centrální banky zajistit pokles cen
  Maďarský premiér Viktor Orbán požádal ministra financí a guvernéra centrální banky, aby přijali taková opatření, která zajistí, že inflace v zemi do konce příštího roku klesne alespoň o polovinu. Inflace by podle něj v té době ideálně měla dosahovat jednociferných hodnot. Orbán to dnes řekl v pravidelném rozhovoru v rozhlasové stanici Kossuth. O tom, jak tohoto cíle dosáhnout, premiér nemluvil.
• Orbán: Maďarsko mohlo být zataženo do války, kdyby volby vyhrála opozice
  Maďarsku hrozilo, že bude zataženo do válečného konfliktu, kdyby volby vyhrála opozice. Řekl to premiér Viktor Orbán. Maďarská vláda podle něj podporuje Ukrajinu a má zájem na jejím přežití coby svrchované země. Zároveň má ale zájem na tom, aby Rusko neohrožovalo bezpečnost Evropy a nemá zájem na přerušení všech ekonomických vazeb na Rusko. Orbán to řekl v rozhovoru, který zveřejnil deník Magyar Nemzet.
• Orbán: Maďarsko možná podnikne další kroky na podporu ekonomiky
  Maďarsko bude muset podniknout další opatření na podporu své domácí ekonomiky, pokud bude dál zpomalovat růst evropského hospodářství. Uvedl to dnes maďarský premiér Viktor Orbán. Dodal, že na opatřeních by se podílelo ministerstvo financí i centrální banka. Maďarská vláda už v červenci představila první balík kroků na podporu hospodářského růstu, který zahrnuje také snižování daní, píše agentura Reuters.