Každý trader se během své obchodní kariéry setká se stavem, kdy neví, zda má do obchodu vstoupit či nikoliv, nebo zda má právě teď obchod ukončit nebo jej nechat otevřený. Trh je v tomto samozřejmě nelítostný a nabízí traderovi jak signály ke vstupu do obchodu, tak i signály, které říkají, nevstupuj. To samé se děje v případě výstupů z obchodu.
V těchto případech je mysl obchodníka zahlcena mnoha protichůdnými informacemi, což znemožňuje provedení jakéhokoliv rozhodnutí. A když už obchodník rozhodnutí provede, je s největší pravděpodobností špatné a vede ke ztrátě. Tomuto stavu mysli se říká kognitivní disonance.
Kognitivní disonance
V roce 1957 objevil americký sociální psycholog Leon Festinger spojitosti v chování jedinců, kteří pod vlivem dvou, vzájemně se vylučující informací, měnili své chování. Takto popsanou kognitivní disonanci si lze představit na příkladu vegetariánů.
Příklad:
Nechuť vegetariánů konzumovat maso, pochází z reakce mysli na rozpor mezi láskou ke zvířatům a oblibou jíst maso. V mysli vegetariána probíhá souboj dvou názorů, ze kterých si musí vybrat. Buď přestane mít rád zvířata a tím se zbaví stresu z jedení masa, anebo přestane jíst maso a bude mít dál rád zvířata. Jiné řešení tohoto vnitřního dilematu neexistuje.
Následná změna, buď přestanou jíst maso, nebo přestanou mít rádi zvířata, je následně doprovázena buď změnou chování (nejím maso) nebo změnou postoje (nemám rád zvířata). V případě kognitivní disonance je velmi důležité si uvědomit, že se jedná o obousměrný proces, tedy na základě vnitřního postoje se mění chování a na základě chování se mění činy člověka.
Kognitivní disonance v tradingu
Stejně tak jako v mysli některých lidí vzniká konflikt, jíst nebo nejíst maso, může i v mysli burzovního obchodníka vzniknout konflikt vstoupit nebo nevstoupit do obchodu. Vzhledem k tomu, že se jedná o stresující stav, využijeme k jeho odstranění poznatky získané výzkumem Leona Festingera.
- Trader si musí být vědom negativních důsledků
To znamená, že dokud si obchodník neuvědomí, že v případě špatného rozhodnutí může následovat finanční ztráta nebo psychická nepohoda, nemá možnost své chování nebo svůj vnitřní postoj změnit.
- Přijmutí osobní odpovědnosti
Trader musí pochopit, že pouze on je odpovědný za to, zda do trhu vstoupí nebo nevstoupí. Nikdo jiný, za něj toto rozhodnutí neudělá, a pokud ano, ani tak se trader nezbaví zodpovědnosti za svůj obchodní zůstatek.
Až trader splní dvě výše popsané podmínky, může přistoupit do „fáze B“ a začít měnit své chování.
- Změna chování – v okamžiku, kdy trader pocítí jakoukoliv nejistotu nebo pochybnosti ohledně otevření obchodní pozice, změní své obchodní chování a vypne obchodí platformu. Po několika takových to reakcích se jeho mysl přeprogramuje a v budoucnu traderovi bude připadat zcela normální, že při nejistotě zkrátka neobchoduje.
- Změna postoje – při změně vnitřního postoje, dochází k tzv. odůvodnění. Tedy trader vstoupí do obchodu, ten je ztrátový a aby se mysl vyhnula bolesti, odůvodní si vstup do obchodu tak že: „na internetu psali, že to poroste“. Toto je velmi nebezpečný stav, při kterém se musí trader vrátit ke změně chování (bodu 1).
Závěr
Téma kognitivní disonance široce přesahuje rámec burzovního obchodování. Nejčastěji svého chování lidé maskují pomocí frází, jako jsou: „dyť, to dělají všichni“, „mi to poradili“ atd. Jedná se o vnitřní odůvodnění si špatného chování a zřeknutí se zodpovědnosti za své vlastní činy. Toto chování na finančních trzích vede pouze jedním směrem a to ke smazání obchodního účtu.
Děkuji za přečtení,
Martin Klass
