Analytici souhlasí s NKÚ, který doporučil rozpočtovou obezřetnost a reformy

Analytici souhlasí s Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ), který k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Loňský ozdravný balíček na konsolidaci veřejných financích podle nich sice pomohl, přesto vyzývají k dalším reformám.

"Olbřímí deficity přes 200 miliard byly s přimhouřenýma očima tolerovatelné v letech, kdy byla česká ekonomika zmítána mimořádnými událostmi, tedy hlavně pandemií či energetickou krizí. V letošním ani příštím roce ovšem již o krizových situacích ale nelze hovořit," řekl ČTK analytik Cyrrusu Vít Hradil.

Rozpočtovou obezřetnost potřebuje český rozpočet stále více, protože se nejpomaleji 'odcovidovává', souhlasil analytik skupiny Natland Petr Bartoň. Před covidem bylo podle něj nemyslitelné, aby byl roční schodek přes 100 miliard Kč, dnes se k nim nedokáže ani snížit.

"Schodek veřejných financí se podařilo výrazně snížit. V roce 2020 činil 5,6 procenta HDP, letos by se měl dostat pod tři procenta HDP," uvedl analytik Deloitte David Marek. Pro správné hodnocení veřejných financí je podle něj nutné sledovat vývoj cyklicky očištěného primárního salda veřejných financí, a to by mělo klesnout na 0,5 procenta HDP. K zastavení zvyšování zadlužení v relaci k HDP by bylo potřeba schodky dále snížit, nicméně přijatá fiskální konsolidace již skutečně přinesla výrazné zlepšení veřejných financí, které současná vláda zdědila v rozvráceném stavu, dodal.

Vývoj veřejných financí se utrhl ze řetězu v roce 2020, když tehdejší vláda na dočasnou mimořádnou situaci reagovala zcela chybně trvalými úlevnými opatřeními, doplnil Hradil. Tato opatření pak podle něj automaticky nepozbyla účinnosti po skončení krizového období a zůstala nastálo, zakódovaná do rozpočtu. Nyní tedy jejich náprava musí být provedena s aktivním přičiněním nynějších politiků, což je zákonitě nepopulární a obtížné, podotkl.

Podle ministerstva financí loni státní rozpočet zatížily mimořádné výdaje na kompenzace v době energetické krize a vysoká inflace. "Vláda však také ve stejném roce přijala takzvaný ozdravný balíček, jehož cílem je dlouhodobá stabilizace veřejných financí. Dopady balíčku, který začal platit v letošním roce, se začínají v české ekonomice již projevovat, o čemž svědčí například průběžné výsledky státního rozpočtu," uvedlo.

"Ministerstvo financí má pravdu, že ozdravný balíček pomohl, bez něj bychom ani nebyli schopni schodky postupně snižovat. NKÚ ale má ve své kritice pravdu, že to snižování schodku je příliš pomalé. Zatímco v Evropě se většina zemí navrátila k předcovidovým úrovním schodku, my jsme jim pořád na hony vzdáleni," shrnul Bartoň.

Česko patří podle NKÚ v EU se 44procentním podílem veřejného dluhu na HDP mezi méně zadlužené země, tempo růstu dluhu je ale v posledních letech v unii jedno z nejvyšších. Veřejný dluh ČR se za tři roky zvýšil o další polovinu, zatímco v průměru EU byl růst 14procentní.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Analytici: Říjnový pokles inflace může pozastavit růst sazeb ČNB
  Říjnové zpomalení inflace může vyvolat pauzu ve zvyšování sazeb České národní banky (ČNB), shodli se analytici oslovení ČTK. Za nižší inflací v říjnu stál podle nich téměř výhradně pomalejší růst cen potravin, který doprovodil další pokles cen oděvů. Růst spotřebitelských cen v říjnu zpomalil na 2,2 procenta ze zářijových 2,3 procenta.
• Analytici: Říjnový růst inflace byl technického rázu, inflační tlaky opadávají
  Říjnový růst meziroční inflace byl technického rázu, inflační tlaky opadávají. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Pro další vývoj cen bude podle nich zásadní lednové přeceňování zboží a služeb. Meziroční růst spotřebitelských cen v říjnu zrychlil na 8,5 procenta ze zářijových 6,9 procenta. V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny v říjnu vzrostly o 0,1 procenta, oznámil dnes Český statistický úřad (ČSÚ).
• Analytici: Sankce Rusko tvrdě zasáhnou
  Odpojení některých bank od mezibankovního systému SWIFT a další opatření proti ruské centrální bance nevyhnutelně povedou k pádu ruského rublu, odstřižení od mezinárodních finančních trhů a k neschopnosti Ruska splácet své závazky. Pro české podnikatele se zároveň stane ruský trh nedostupný a Rusko jako exportní trh tak přestane pro ČR existovat. Celkový dopad na českou ekonomiku by se mohl projevit v pomalejším hospodářském oživení a zvýšené inflaci. V žádném případě by sankce neměly destabilizovat domácí finanční a bankovní sektor, který je velmi silný. Podniky obchodující s Ruskem by se měly připravit na to, že ruská strana nebude hradit své závazky. Vyplývá to z vyjádření ekonomů, které ČTK oslovila.
• Analytici: Sankce zatím ekonomiku Ruska nedrtí, její vyhlídky ale nejsou světlé
  Sankce, které kvůli invazi na Ukrajinu uvalily Evropská unie, Spojené státy a další, zatím nezasáhly ruské veřejné finance tak silně, jak Západ doufal. S blížícím se koncem roku ale začínají omezovat schopnost Moskvy generovat příjmy a ruské ekonomice hrozí v dohledné době vážné problémy. Takto po osmi měsících války hodnotí dopady sankcí analytici z bruselského institutu Bruegel. Eurokomisařka Věra Jourová mezitím avizovala debatu o dalším zpřísnění sankčního režimu EU.
• Analytici: Sektorová daň pro banky či energetické firmy je ekonomický nesmysl
  Zavedení sektorové daně pro banky či energetické firmy je ekonomický nesmysl, shodli se analytici oslovení ČTK. Diskuse se podle nich vede spíše o dočasné dani z nadměrných zisků, kterou by s výhradami akceptovali. Ovšem ta podle nich těžko vyřeší problém českých veřejných financí.
• Analytici: Slovensko prosperuje z členství v Evropské unii
  Členství Slovenska v Evropské unii je klíčovým faktorem, který zemi zajišťuje její prosperitu a ukotvení demokratických principů. Chybějící reformy ale brzdí Slovensko při dobíhání průměrné životní úrovně v evropském bloku. Uvedli to analytici oslovení ČTK. Alternativa ke členství v EU, do níž Slovensko vstoupilo spolu s Českem a dalšími osmi zeměmi v roce 2004, podle nich neexistuje.
• Analytici: Snížení sazby ČNB o čtvrt bodu odpovídá očekávání trhu
  Včerejší rozhodnutí bankovní rady České národní banky (ČNB) snížit základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta vesměs opět odpovídá očekávání finančního trhu. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Sazba je na nejnižší úrovni od počátku února 2022. Koruna nepatrně oslabila.
• Analytici: Snížení úrokové sazby ČNB odpovídá očekávání trhu
  Rozhodnutí Bankovní rady České národní banky (ČNB) snížit základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,5 procenta po čtyřech předchozích sníženích sazby o půl procentního bodu plně odpovídá očekávání finančního trhu. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Sazba se dostala na nejnižší úroveň od počátku února 2022. Koruna podle nich výrazněji nereagovala.
• Analytici: Snížení úrokové sazby o čtvrt bodu odpovídá očekávání trhu
  Dnešní rozhodnutí bankovní rady České národní banky (ČNB) snížit základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta odpovídá očekávání finančního trhu. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Sazba je na nejnižší úrovni od počátku února 2022. Koruna podle nich výrazněji nereagovala.
• Analytici: Současné problémy některých bank jsou jiné než v roce 2008
  Současné problémy některých bank představují první krizi bankovního sektoru v éře twitteru, jsou ale jiné, než byly za globální finanční krize v roce 2008. V době, kdy sociální sítě umožňují bleskově šířit informace včetně spekulací a polopravd, je pro banky o to důležitější dbát na svou pověst a budovat si u klientů důvěru. Vyplývá to z názorů analytiků na serveru finanční televize CNBC.
• Analytici: Spekulanti otestují kurz 27 Kč/EUR
  Spekulanti se budou snažit v souvislosti s posilováním koruny testovat hranici 27 korun za euro v nejbližších týdnech nebo v době nízké aktivity na trhu, tedy v letních měsících. Vyplývá to z vyjádření ekonomů na dotaz ČTK. Česká národní banka, která chce držet korunu poblíž 27 Kč za euro, nebude podle analytiků mít problém zabránit posílení koruny pod tuto hranici.
• Analytici: Srpnová inflace byla nad odhadem trhu kvůli cenám potravin
  Srpnová inflace, která v meziročním vyjádření dosáhla 2,2 procenta a v meziměsíčním 0,3 procenta, překonala očekávání finančního trhu. Za vyšším tempem růstu spotřebitelských cen stály podle analytiků zejména ceny potravin. I přes vyšší než očekávanou inflaci ale dává cenový vývoj prostor České národní bance (ČNB), aby pokračovala v pozvolném snižování úrokových sazeb, míní experti, které oslovila ČTK.
• Analytici: Srpnové zhoršení nálady mezi firmami i mezi spotřebiteli je zklamáním
  Srpnové zhoršení nálady mezi firmami i mezi spotřebiteli je zklamáním, shodli se analytici, které ČTK oslovila. Údaje o důvěře v ekonomiku podle nich potvrzují, že růst české ekonomiky letos zůstane utlumený a nepřekročí jedno procento. Upozornili na obavy spotřebitelů z růstu cen. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) důvěra v českou ekonomiku v srpnu klesla o 1,4 bodu na 93,7 bodu.
• Analytici: Stát může lidem s energiemi pomoci prostřednictvím dividendy ČEZ
  Stát může podle analytiků využít vysokého zisku energetické společnosti ČEZ k pomoci lidem s vysokými cenami energií prostřednictvím dividendy. Stát by tak mohl podle některých získat více peněz než zavedením mimořádného zdanění. Oslovení analytici to dnes řekli ČTK. Energetická skupina ČEZ měla za první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy korun, meziročně o 32 miliard korun vyšší. Provozní výnosy vzrostly o 21 procent na 130,5 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) stoupl meziročně o 27,7 miliardy Kč na 59,3 miliardy Kč a podle skupiny byl ovlivněn mimo jiné enormním růstem cen komodit na velkoobchodních trzích.
• Analytici: Stažení akcií O2 dále zhorší atraktivitu pražské burzy
  Očekávané stažení akcií operátora O2 z pražské burzy dále zhorší atraktivitu českého akciového trhu. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Skupina PPF získala v rámci zrychleného odkupu akcií podíl 90,01 procenta v O2, a chystá se proto iniciovat stažení těchto cenných papírů z pražské burzy.
• Analytici: Strop na ceny plynu může energetickou krizi ještě zhoršit
  Rozhodnutí zemí Evropské unie omezit ceny zemního plynu může znamenat, že do Evropy zamíří méně dodávek plynu a že se v regionu ještě prohloubí energetická krize. Myslí si to část analytiků, na které se dnes odvolává agentura Bloomberg. Důležité zároveň bude, jak se začne v Evropě vyvíjet poptávka po plynu, respektive zda klesne tak, jak si vlády představují. Cena plynu pro evropský trh je nyní asi na měsíčním minimu, ale výrazně vyšší než před rokem.
• Analytici: Středeční propad amerických akcií není počátkem trendu
  Středeční propad amerických akcií by neměl znamenat počátek dlouhodobého poklesu světových akciových trhů, včetně toho českého. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Americký technologický index Nasdaq ve středu oslabil o 4,4 procenta, což bylo nejvíc za sedm let. Také další americké indexy už prakticky odpáraly své zisky z úvodu tohoto roku.
• Analytici: Středoevropské měny budou posilovat, v čele s korunou
  Středoevropské měny budou v příštích dvanácti měsících převážně posilovat, v čele s českou korunou. Přispěje k tomu hlavně zotavování ekonomik z útlumu způsobeného koronavirovou krizí. Vyplývá to z průzkumu, který si mezi analytiky udělala agentura Reuters. Koruna by mohla posílit o 3,6 procenta na 25,705 Kč za euro, naopak rumunský lei pravděpodobně zůstane pod tlakem.
• Analytici: Světové akcie se za rok od ruské invaze na Ukrajinu vzpamatovaly
  Světové akcie, které byly po ruské invazi na Ukrajinu zasaženy nervozitou a poklesem, se po roce bojů postupně vzpamatovaly. Nejsledovanější americký akciový index S&P 500 je stále v minusu přes pět procent, mnohé evropské se ale již dostaly do plusu. Uvedli to analytici, které oslovila ČTK.
• Analytici: Světové akciové indexy by po zbytek roku již moc růst neměly
  Světové akciové indexy, z nichž mnohé letos již vykázaly rekordní hodnoty, by ve zbytku roku už příliš růst neměly. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Na trzích podle nich panuje stále vysoká nervozita. Notnou dávku nejistoty představují blížící se americké prezidentské volby a neutěšená geopolitická situace.