Schodek veřejných financí
Veřejné finance Česka se podařilo stabilizovat, dostatečně ozdravené ale nejsou. V konsolidaci bude muset pokračovat i příští vláda, pokud se má dostát zákonným požadavkům
30.01.2025 České republice se loni podařilo elementárně stabilizovat veřejné finance. Ty totiž poprvé od roku 2019 vykázaly schodek nižší, než odpovídá úrovni tří procent hrubého domácího produktu. To je mimochodem úroveň, jejíž splnění je jedním z předpokladů přijetí eura. Splnění takové úrovně tedy rovněž představuje ono alespoň elementární stabilizaci veřejných financí.
Deficit státního rozpočtu loni dosáhl 271,4 mld. CZK
06.01.2025 Stát za celý loňský rok hospodařil se schodkem 271,4 mld. CZK. V meziročním srovnání byl o 17,1 mld. CZK mírnější a oproti schváleným 282 mld. CZK menší o 10,6 mld. CZK. V poměru k HDP dosáhl deficit státního rozpočtu v hotovostním vyjádření loni 3,4 %, a byl tak nejnižší od roku 2019.
Deficit státního rozpočtu se v listopadu prohloubil na 259,2 mld. CZK
02.12.2024 Stát hospodařil ke konci letošního listopadu se schodkem 259,2 mld. CZK. V meziročním srovnání byl o téměř 10 mld. CZK mírnější. Z hlediska sezónnosti docházelo v posledních letech v listopadu k poměrně výraznému meziměsíčnímu prohlubování schodku. Na příjmové straně totiž v listopadu chybí čtvrtletní zálohy u významných daní a současně dochází k tradičnímu nárůstu výdajů. Letošní meziměsíční zhoršení o 58,5 mld. CZK z této tendence nijak výrazně nevybočuje. V poměru k HDP dosáhl deficit státního rozpočtu za prvních 11 měsíců 3,2 %, a byl tak nejnižší od roku 2019.
ČNB zhoršila odhad letošního schodku veřejných financí
08.11.2024 Česká národní banka (ČNB) zhoršila odhad letošního schodku veřejných financí na 2,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Předchozí prognóza ze srpna očekávala schodek 2,1 procenta HDP. Příští rok centrální banka očekává zlepšení hospodaření veřejného sektoru, schodek by měl být 2,3 procenta HDP. V roce 2026 by měl klesnout na 2,2 procenta HDP. Vyplývá to z dnes zveřejněné tabulky klíčových makroekonomických indikátorů, které jsou součástí aktuální zprávy o měnové politice. Celou zprávu banka zveřejní 15. listopadu.
Proč vláda se zdůvodněním povodní navýšila možný schodek rozpočtu ve více než čtyřnásobném rozsahu, než by odpovídalo dosud hlášeným povodňovým škodám? Hodlá "spláchnout" své rozpočtové díry za 45 miliard?
14.10.2024 Naplánovaný státní rozpočet na příští rok se od toho pravděpodobně reálného liší jako málokdy. Pokouší se vláda údajnými výdaji na povodňové škody zakrýt rozpočtové díry za desítky miliard?
Deficit státního rozpočtu se v září prohloubil na 181,7 mld. CZK
01.10.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního září se schodkem 181,7 mld. CZK. V meziročním srovnání byl zhruba na úrovni předchozího roku. Z hlediska sezónnosti docházelo v posledních letech v září s výjimkou loňska spíše k mírnému meziměsíčnímu prohlubování schodku. Letošní meziměsíční zhoršení o 6 mld. CZK tedy z tohoto trendu nijak výrazně nevybočuje. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních devět měsíců ve výši 2,3 % nejnižší od roku 2019.
Návrh rozpočtu na rok 2025 slibuje pokračování konsolidace
05.09.2024 Návrh státního rozpočtu na rok 2025 počítá se schodkem ve výši 230 mld. CZK. Deficit rozpočtu by tak měl v příštím roce dosáhnout nejnižší úrovně od roku 2019 a v poměru k HDP být podle našeho odhadu lehce pod průměrem let 2011 a 2012. Meziroční nárůst příjmové strany táhne především pojistné a vyšší inkaso DPFO a DPPO (včetně WFT). Z výdajových položek by nejvíce měly vzrůst investice a sociální dávky. Očekáváme, že navrhovaný státní rozpočet by měl vést ke zmírnění deficitu veřejných financí z letošních 2,2 % HDP na 2 % HDP. Postupná konsolidace by následně v souladu se střednědobým výhledem MF a zákonem o rozpočtové odpovědnosti měla pokračovat i v dalších letech.
Česko mohlo již příští rok hospodařit přebytkově, aniž by se cokoli měnilo na dosavadním vývoji mandatorních výdajů státního rozpočtu. Mandatorní výdaje nejsou hlavní problém, tím je obava ze ztráty tváře
04.09.2024 Česko mohlo již příští rok hospodařit vyrovnaně, aniž by se cokoli měnilo na dosavadním vývoji mandatorních výdajů státního rozpočtu. Jak to?
Deficit rozpočtu se v srpnu zmírnil na 175,8 mld. CZK
02.09.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního srpna se schodkem 175,8 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 18,8 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Z hlediska sezónnosti docházelo v posledních letech v srpnu s výjimkou loňska spíše k mírnému meziměsíčnímu prohlubování schodku. Meziměsíční zmírnění o 16,5 mld. CZK tedy zvyšuje šanci na dosažení schváleného deficitu státního rozpočtu v celoročním objemu 252 mld. CZK. V poměru k HDP byl srpnový deficit státního rozpočtu za prvních osm měsíců ve výši 2,2 % nejnižší od roku 2019.
Analytici souhlasí s NKÚ, který doporučil rozpočtovou obezřetnost a reformy
26.08.2024 Analytici souhlasí s Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ), který k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Loňský ozdravný balíček na konsolidaci veřejných financích podle nich sice pomohl, přesto vyzývají k dalším reformám.
Deficit rozpočtu se v červenci mírně prohloubil na 192,3 mld. CZK
01.08.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního července se schodkem 192,3 mld. CZK. Oproti 178,6 mld. CZK v červnu se tedy meziměsíčně prohloubil o 13,7 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 21,8 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Z hlediska sezónnosti v červenci dochází tradičně k meziměsíčnímu snížení nekumulovaných příjmů i výdajů. V posledních čtyřech letech měl v tomto měsíci s výjimkou loňského roku deficit tendenci se mírně prohlubovat a letošní výsledek se tedy nedávné historii nijak zásadně nevymyká. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních sedm měsíců nejnižší od roku 2019. Schodek veřejných financí jako celku by tak mohl letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.
Deficit rozpočtu se v červnu zmírnil, MF věří ve splnění celoročního plánu
02.07.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního června se schodkem 178,6 mld. CZK. Oproti 210,4 mld. CZK v květnu se tedy meziměsíčně zmírnil o více než 30 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 36,7 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Červen bývá tradičně měsícem, kdy se schodek mimo jiné vlivem sezónního inkasa záloh na DPPO příliš nezhoršuje nebo dokonce zlepšuje. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních šest měsíců nejnižší od roku 2019. Schodek veřejných financí by tak mohl letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.
Deficit rozpočtu se v červnu zmírnil, MF věří ve splnění celoročního plánu
01.07.2024 Stát hospodařil ke konci letošního června se schodkem 178,6 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 36,7 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Červen bývá tradičně měsícem, kdy se schodek mimo jiné vlivem sezónního inkasa záloh na DPPO příliš nezhoršuje nebo dokonce zlepšuje. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních šest měsíců nejnižší od roku 2019 a mohl by tak letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.
Brusel doporučuje Česku omezit růst výdajů, čeká rychlejší růst ekonomiky
20.06.2024 Evropská komise doporučuje české vládě, aby příští rok omezila růst čistých výdajů na takovou míru, která je v souladu s cílem udržet schodek veřejných financí pod třemi procenty hrubého domácího produktu (HDP). Uvádí to ve zpávě určené Radě EU, kde shrnuje i svá předchozí doporučení a jejich plnění v posledních letech. V letošním roce komise počítá s rychlejším růstem české ekonomiky, než jaký uváděla v jarní prognóze.
Fitch zhoršil výhled ratingu Číny
10.04.2024 Ratingová agentura Fitch zhoršila výhled hodnocení úvěrové spolehlivosti Číny na negativní ze stabilního. To znamená, že by mohla současný rating země ve střednědobém horizontu snížit. Ekonomika země čelí rostoucí nejistotě při přechodu na nové modely růstu, což představuje rizika pro veřejné finance, odůvodnil Fitch své rozhodnutí. Čína má u agentury Fitch známku A+, což znamená střední vyšší kvalitu dluhu.
🚩CHN.cash posiluje o 1,4 % navzdory tomu, že agentura Fitch snížila výhled pro Čínu na negativní
10.04.2024 Futures na čínský akciový index Hang Seng (CHN.cash) dnes po velmi silné seanci v Číně rostou nad 6000 bodů. Agentura Fitch Ratings revidovala výhled čínské ekonomiky na negativní, přičemž potvrdila rating A+. Další agentura, Moody's, v prosinci uvalila na čínský úvěrový rating varování o jeho snížení. Moody's se odvolávala na náklady na záchranu místních vlád a státních firem a zároveň na zvládnutí krize v oblasti nemovitostí. Agentura Fitch však neočekává další deflaci v zemi, což lze i přes snížený celkový výhled považovat za poměrně býčí.
Obce a kraje hospodaří s rekordními přebytky. Proč je to špatně?
15.03.2024 Dle včera zveřejněných dat hospodařily obce a kraje v loňském roce s historicky nejvyšším kladným saldem. Navzdory nepříznivé makroekonomické situaci vzrostl přebytek územních samosprávných celků na 72 mld. Kč, oproti minulému roku více než dvojnásobně. Zatímco celkové příjmy územních rozpočtů meziročně vzrostly o 13,2 %, výdaje se zvýšily jen o 8,3 %. Obce a kraje se díky tomu nacházejí v nejlepší finanční kondici od vzniku České republiky.
Windfall tax na banky skončila fiaskem, Colt rozšiřuje portfolio pro vládní ozbrojené složky
08.01.2024 Uplynulý týden se nesl v duchu vybírání zisků z akciových indexů po jejich výrazném růstu z konce loňského roku. První týden roku nebyl z hlediska makroekonomických zpráv z tuzemska příliš výrazný. Nejzajímavjěším zveřejněním bylo plnění státního rozpočtu za celý rok, které vykázalo 4. nejvyšší schodek veřejných financí v historii. V dnešní epizodě ze série Týden na pražské burze se mimo jiné zaměříme na zprávy, které mohou zajímat investory Coltu, ČEZ i Philip Morris.
Agentura Moody’s tleská Fialově vládě, a to jak za stabilizaci veřejných financí, tak za nastartování důchodové reformy. Ratingový výhled Česka zlepšuje
25.11.2023 Ratingová agentura Moody's včera večer, po zavření burz, zlepšila ratingový výhled zadlužení České republiky. Ponechala hodnocení na stupni Aa3, ale související výhled zlepšila z „negativního“ na „stabilní“. Jedná se o dosud nejprůkaznější doklad toho, že mezinárodní investorská obec považuje tuzemské veřejné finance za stabilizované, resp. za takové, jimž ani ve výhledu do nejbližších let nehrozí závažnější otřes či neudržitelné spění k rozvratu.
Fialova vláda si jde pro triumf ve volbách roku 2025, plyne z nové prognózy České národní banky
03.11.2023 Kabinet podle ní výrazně stabilizuje veřejné finance již příští rok, ve volebním roce 2025 má schodek veřejných financí činit dokonce už jen jedno procento HDP.
Deficit státního rozpočtu na konci října dosáhl 210,7 mld. CZK
01.11.2023 V říjnu se přerušil čtyřměsíční trend zmírňování schodku. Stát totiž neinkasoval žádné mimořádné příjmy, které v minulých měsících hospodaření výrazně zlepšovaly. V září se jednalo zejména o první zálohu na tzv. windfall tax (WFT), v předchozích měsících pak hlavně příjmy z EU (Národní plán obnovy), nadstandardní dividendu z ČEZu a vysoké příjmy z DPPO. V meziročním srovnání byl říjnový deficit v kumulaci od začátku roku menší o 76 mld. CZK.
Efekt konsolidačního balíčku mizí jak „pára nad hrncem“, ještě než vůbec začal platit
25.10.2023 Fialova vláda by při schodku 252 miliard, rozpočtovaném na příští rok, za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Babiš.
Schodek má být příští rok 252 miliard, spíše však bude atakovat 300 miliard – efekt balíčku tak zmizel jak „pára nad hrncem“
28.09.2023 Fialova vláda by ale i při schodku 252 miliard za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Andrej Babiš jako ministr financí nebo premiér.
Schodek má být příští rok 252 miliard. Fialova vláda by tak za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Andrej Babiš jako ministr financí nebo premiér
01.09.2023 Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, vyplývá z dnes zveřejněného návrhu státního rozpočtu pro rok 2024. Resort financí tak potvrzuje několik dní starou neoficiální informaci. Částka 252 miliard korun se může jevit jako vysoká, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Pokud by byly rozvrácené, jak je možné, že vláda i v příštím roce hodlá hospodařit s jedním z nejvyšších schodků historie?
Schodek má být příští rok 252 miliard. Zní to hrozivě, vláda ale přesto veřejné finance stabilizuje – pomůže jí inflace, která znehodnocuje, a tedy umazává jak úspory obyvatel ČR, tak současně i dluh vlády
30.08.2023 Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun. To se může zdát stále hodně, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Jenže ony nikdy rozvrácené nebyly; a tím méně jsou rozvrácené nyní, když vládě pomohla umazat dluh inflace.
Fialova vláda do voleb pohodlně stabilizuje veřejné finance, prognózuje vlivná ratingová agentura Fitch. Příznivý rating Česku i po včerejšku ponechává
27.08.2023 Ratingová agentura Fitch – jedna ze tří světově nejvýznamnějších – včera večer vydala nový posudek úvěruschopnosti České republiky. Fialově vládě nese dobré zprávy. Rozpočtový deficit se totiž má kabinetu s přehledem podařit stabilizovat již v příštím roce. Vláda jej pak podle Fitche dále sníží ve volebním roce 2025. Bude tak moci hlásat, že zkrotila nebezpečné zadlužování. Ostatně tento výhled je klíčovým důvodem, proč Fitch Česku i po včerejšku ponechává poměrně příznivý rating AA-, byť nadále i s negativním výhledem.
Graf dne - GOLD (02.08.2023)
02.08.2023 Hlavní zprávou na trzích je dnes snížení úvěrového ratingu USA z AAA na AA+ agenturou Fitch. Reakce trhu však byla poměrně tlumená vzhledem k tomu, jak významná tato zpráva může být. Je třeba poznamenat, že agentura Fitch je druhou významnou ratingovou agenturou, která snížila úvěrový rating USA z nejvyššího stupně - agentura S&P tak učinila již v roce 2011 a od té doby jej již nezvýšila. Pokud by třetí významná ratingová agentura - Moody's - následovala jejího příkladu a také snížila rating USA ze stupně AAA, mohlo by to mít vážné důsledky pro americké dluhopisy. Některé fondy jsou povinny držet pouze dluhopisy se stupněm AAA, a jakmile ani jedna ze tří hlavních agentur nebude mít takové hodnocení amerického úvěru, mohou být tyto fondy nuceny prodat své držené státní dluhopisy, což může vyvolat propad na trhu TNOTE.
Akcie ve světě klesají v reakci na historické zhoršení ratingu USA. Přední američtí experti mají zhoršení ratingu za absurdní
02.08.2023 Akciové trhy ve světě klesají v reakci na zhoršení ratingu bonity dluhu Spojených států. K němu se včera historicky poprvé uchýlila ratingová agentura Fitch – jedna ze tří světově nejvýznamnějších. Během dnešního obchodního dne lze předpokládat, že oslabí také aktiva vnímaná jako rizikovější, což by znamenalo oslabení české koruny a růst úroků na dluhopisech české vlády.
Agentura Fitch poprvé v historii snižuje rating Spojeným státům. Světovými trhy to může pořádně otřást; může oslabit koruna a stoupnout úroky na dluhu české vlády
02.08.2023 Ratingová agentura Fitch včera, 1. srpna, přistoupila k mimořádnému kroku – ke snížení ratingu Spojených států. Jedna ze tří světově nejvýznamnějších ratingových agentur tak učinila večer středoevropského čas, po zavření amerických burz. Rating dlouhodobých závazků vůči cizoměnovým věřitelům snižuje z nejlepší „známky“ AAA o stupeň níže, na úroveň AA+. Dosavadní „negativní“ ratingový výhled mění na „stabilní“, ovšem už pochopitelně při zhoršeném vlastním ratingu. Došlo tedy ke zhmotnění dosavadního negativního výhledu.
V době „před balíčkem“ ministerstvo financí prognózovalo schodek pro příští rok 235 miliard, „po balíčku“ se hovoří minimálně o 270 miliardách. Kde se ztratila úspora skoro 100 miliard, kterou má balíček zajistit?
23.06.2023 Ministerstvo financí v těchto dnech zalévá studený pot. Resort podle všeho již vyčerpal všechen možný schodek legislativně „povolený“ pro letošní rok – deficit státního rozpočtu tedy překonává hodnotu 295 miliard. Vláda tak bude muset novelizovat rozpočtový zákon pro letošní rok. Nejistota a zmatek však obestírají i rozpočet na rok příští. Chaos už houstne natolik, že jej ministerstvu financí vytýkají političtí spojenci – tedy jak prezident Pavel, tak vládní koaliční partneři.
Ozvěny trhu: Vládní konsolidační balíček má potenciál snížit inflaci, ale i růst HDP
01.06.2023 Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Kromě bezprostředních dopadů pandemie, války na Ukrajině a vysokých cen energií tuzemské veřejné finance zatěžuje vysoký strukturální deficit, který s pozicí ekonomiky v cyklu nesouvisí. Jiné než cyklické vlivy se podle odhadů ministerstva financí většinově podílely na schodku veřejných financí v letech 2021 i 2022. Úroveň veřejného dluhu ČR k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. V rámci EU jsme s dluhem ve výši 44,1 procent HDP osmou nejméně zadluženou zemí a jen lehce nad polovinou úrovně průměru EU.
Vládní konsolidační balíček sníží inflaci i růst HDP
29.05.2023 Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Výše veřejného dluhu k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. Schodky veřejných financí přitom v letech 2021-2022 souvisely ve větší míře se strukturálním deficitem než s ekonomickým cyklem. Pokud by byl vládní konsolidační balíček schválen v navržené podobě, která počítá s deficitem veřejných financí v příštím roce ve výši 1,8 % HDP (oproti 2,9 % HDP bez konsolidace), přispělo by to podle našich propočtů ke snížení průměrné spotřebitelské inflace v roce 2024 až o 0,4 pb a ekonomického růstu až o 0,7 pb.
Vládní konsolidační balíček sníží inflaci i růst HDP
26.05.2023 Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Výše veřejného dluhu k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. Schodky veřejných financí přitom v letech 2021-2022 souvisely ve větší míře se strukturálním deficitem než s ekonomickým cyklem. Pokud by byl vládní konsolidační balíček schválen v navržené podobě, která počítá s deficitem veřejných financí v příštím roce ve výši 1,8 % HDP (oproti 2,9 % HDP bez konsolidace), přispělo by to podle našich propočtů ke snížení průměrné spotřebitelské inflace v roce 2024 až o 0,4 pb a ekonomického růstu až o 0,7 pb.
Balíček povede ke snížení rozpočtového schodku na 210 miliard korun v příštím roce a na 160 miliard v roce 2025, uvádí vládní návrh zákona k němu. Působí ale chaoticky a vyvolává otázku, zda „to není málo“
23.05.2023 Vládní konsolidační balíček by měl vést ke snížení schodku státního rozpočtu na 210 miliard v příštím roce a na 160 miliard v roce 2025, předpokládá vláda.
Veřejné finance ozdraví hlavně chudnoucí střední třída. Fialova vláda tak ale svůj slib jejich ozdravení splní
22.05.2023 Nová prognóza vývoje českých veřejných financí z pera Evropské komise vyznívá pro Fialovu vládu příznivě. Prognózovaná základní stabilizace veřejných financí ČR ale proběhne z velké části skrze „inflační zdanění“ lidí. Největší tíži inflačního zdanění nese střední vrstva. Tuzemské veřejné finance tak v současnosti neozdravuje ani tak vláda, jako spíše právě střední třída, jež se na rozdíl od nejchudších a nejbohatších musí smířit s opravdu citelným propadem své životní úrovně.
Česko už příští rok sníží schodek veřejných financí na úroveň maastrichtského limitu pro přijetí eura, prognózuje Evropská komise. Stalo by se tak poprvé od roku 2019, byl by to úspěch Fialovy vlády
15.05.2023 Česká republika podle Evropské komise už příští rok znatelně pokročí ve stabilizaci svých veřejných financí. Vyplývá to z dnes zveřejněné prognózy Bruselu. Podle ní Česko již v příštím roce stlačí schodek veřejných financí na úroveň rovných tří procent hrubého domácího produktu, a to z letošních předpokládaných 3,6 procenta HDP. Na uzdě, totiž citelně pod průměrem EU tak udrží celkové zadlužení v poměru k HDP a rovněž úrokové platby související s dluhem, které by měly letos i v roce 2024 rovněž zůstat výrazně pod úrovní průměru EU i eurozóny.
Bude ČNB spokojena s úsporným balíkem vlády?
15.05.2023 Vládou představený úsporný balíček může být ve finále jedním z důležitých argumentů, proč na červnovém zasedání bankovní rady nakonec mohou zůstat úrokové sazby stabilní. Z posledního zasedání bankovní rady totiž vyplynulo, že trojice jestřábů hlasujících pro vyšší sazby (shodně s poslední prognózou) nepředpokládala, že se vláda k přijetí výraznějšího úsporného balíčku odhodlá.
Česká národní banka viní z inflace vládní deficity, jenže zároveň ve své dnešní prognóze přiznává, že vláda už příští rok stáhne deficit pohodlně pod úroveň maastrichtského kritéria pro přijetí eura. Vládě to může pomoci vyhrát volby
04.05.2023 Guvernér Česká národní banky z přetrvávajících inflačních rizik viní hlavně vládu, resp. její rozpočtovou politiku. Vláda totiž za čtyři měsíce letoška vytvořila historicky rekordní nominální schodek, rovných 200 miliard korun. Jenže sama ČNB ve své dnes zveřejněné prognóze počítá už pro příští rok s tím, že se vládě pohodlně podaří stáhnout schodek veřejných financí pod tříprocentní úroveň odpovídající příslušnému maastrichtskému kritériu pro přijetí eura. Pokud by se tak stalo, půjde nepochybně o politický triumf vládních stran, neboť by tím vlastně splnily svůj klíčový slib. A mohly by dokonce říkat, že se jim alespoň elementárně podařilo veřejné finance ČR stabilizovat. A vlastně budou mít pravdu.
Agentura Moody's snížila rating Ukrajiny hlouběji do spekulativního pásma na Ca
12.02.2023 Ratingová agentura Moody's Investors Service zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ukrajiny o jeden stupeň hlouběji do spekulativního pásma na Ca. Výhled ratingu změnila na stabilní z negativního, což znamená, že neplánuje v nejbližších měsících rating země měnit. Vyplývá to z prohlášení agentury. Důvodem zhoršení ratingu jsou dopady války s Ruskem, které budou pravděpodobně představovat dlouhodobé problémy pro ukrajinskou ekonomiku a veřejné finance.
Hampl: Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě
06.02.2023 Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě, "jinak bude trpět," řekl včera v Otázkách Václava Moravce v České televizi předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Nesouhlasí proto se snahou České národní banky (ČNB) zanechat úrokovou sazbu na současných sedmi procentech. Měla by ji zvýšit, ale nedělá nic, doplnil. Podle Jana Švejnara, ředitele Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu, je česká ekonomika ve výjimečné situaci, když prochází recesí, ale zároveň má vysokou jádrovou inflaci.
FXstreet.cz přináší rozhovor s hlavním ekonomem Komerční banky Janem Vejmělkem
12.12.2022 Tradingový portál FXstreet.cz přináší velmi rozsáhlý rozhovor s hlavním ekonomem Komerční banky. Jan Vejmělek pro náš portál každoročně připravuje predikce finančních trhů, takže společně spolupracujeme již mnoho let a s jeho názory na trhy se velmi často ztotožňujeme a považujeme ho za jednoho z nejlepších analytiků na českém trhu. A vzhledem k tomu, co se děje na finančních trzích, jsme se rozhodli realizovat společně tento velmi zajímavý, důležitý a rozsáhlý rozhovor. Probrali jsme všechna témata aktuálních finančních trhů opravdu velmi podrobně.
Související klíčová slova:
Akciové trhy | Obsluha státního dluhu | Deficit veřejných financí | Výsledek hospodaření | Hlavní ekonom | Zkušenosti | Cenová hladina | Nárůst objemů | Vstupy | Prohloubení schodku | Veřejné finance | Analytik Cyrrusu | EUR | Měnový pár EUR/CZK | Trend | Rating Česka | Důchody | Sněmovní volby | Mezinárodní měnový fond | Statistiky | Tempo růstu | Korelace | Makroekonomika | Agentura S&P | Analytická práce | Zadlužení České republiky | Britská libra | Očekávaný vývoj finančních instrumentů | Aktiva | Schodek státního rozpočtu | Evropská komise | České vlády | Pravděpodobnost | Americké dluhopisy | Investor Warren | Celosvětová recese | Český statistický úřad | Gold | Aktuální výhled | Depozitní sazba | Reality | Modelování výnosové křivky | TNOTE | Ethereum | Mimořádné daně | Růst sazeb | Odborné přednášky | Petr Fiala | Nezaměstnanost | Pandemie | Deflace | Pandemie COVID-19 | Zpráva | ČSÚ | Dolarový index | Dividendy | Analýzy | Burza | Nejvyšší inflace | Prague Economic Papers | Výhled ratingu | Strop pro výnosy | ČSOB | Daňové škrty | Základní úrokové sazby | Úrokové swapy | Růstová portfolia | Kurzotvorný faktor | Nizozemsko | David Marek | Proražení | Investice do reálných aktiv | Bohatí | CZK | Implikace | Výhled | Rating USA | Philip Morris | Mimořádná inflace | Covid | Obchody s kryptoměnovými aktivy | Inflace | Centrální banky | Apetit k riziku | Český rozpočet | Přijetí | Société Générale Group | Ratingová agentura | Hospodaření vlády | Reakce trhu | Ratingové hodnocení | Vládní dluh | Spotřební daně | Válka | Výdaje státního rozpočtu | Růst úroků | Analytici | Trh státních dluhopisů | Vice | Futures | Pohled na akciové trhy | Výhled hodnocení úvěrové spolehlivosti | Dluh vládních institucí | Nižší náklady | Další regulace | DPFO | Fiskální politiky | Vládní koaliční partneři | Makroekonom | Akademické aktivity | Vývoj války | MIFID | Hospodářství Velké Británie | Úrokové prostředí | Investice do akciových titulů | Moody's | Obchodní příležitosti | CL | Známka Ukrajiny | CFA Institute | Zvyšování sazeb | Instrumenty obchodované na finančních trzích | Marketingová komunikace | Specializace Finance | Fiskální udržitelnost | Země EU | Domácnosti | Dopady války na Ukrajině | Graf | Hodnota HDP | Prognóza Ministerstva financí | Úsilí | Nerovnováha | Krize v oblasti nemovitostí | Snižování úrokových sazeb | Korunové instrumenty | Crowdfundingové platformy | Průběžné výsledky | Dluhopisy | Monetární politika | Oblast fiskální politiky | Ekonomiky | Vedení ČEZ | Řešení energetické krize | Odraz na finančních trzích | Hrubý domácí produkt (HDP) | Fitch rating | Petr Bartoň | Noční obchodování | Economist | HDP Číny | Cenové hladiny | Koaliční partneři | Bydlení | TLTRO | Politika | Nesoulad | CHN.cash | Očekávání | Schodek zahraničního obchodu | Vybírání zisků | Příležitost k nákupu | Vyspělé země | Zvýšení sazeb | Fosilní paliva | Ozvěny trhu | Transparentní | Války na Ukrajině | Výnosy | Lucembursko | Měnový fond | Negativní dopad | Časové řady | Další růst | Snížení schodku | Prohlášení | Lukáš Kovanda | Růst | Analytika | Příležitosti | EUR/CZK | MiFID II | Světové finanční krize | Speciální daň | Akciový index Hang Seng | Nižší daně | Prognóza | Natland | Potenciál pro růst | Veřejný dluh | Vysoká inflace | Akcie ve světě | Obrovské ztráty | Transparentní řešení | Očekávaná reakce | Obrat trendu | Americká centrální banka | Chování | Zadlužení země | Koruna | Odvětví | Návrh rozpočtu | Výnosové křivky | Portál FXstreet.cz | Úrokové sazby | Meziroční růst | Oslabení eura | Nejbohatší lidé | Trh | Deficit rozpočtu | Restrukturalizace dluhu | Rating dlouhodobých závazků | VŠE v Praze | Problémy | Fialova vláda | Společnosti | Kapitálový trh | Index | Makroprognózy | Studie | Historie | Ceny akcií bankovních domů | Konsolidace | MMF | Vládní koalice | Eura | Penzijní fondy | Komise | Fungování | Posílení | Agentura Reuters | S&P | Vít Hradil | Americké měny | Unie | Komise v přenesené pravomoci (EU) | Akciové indexy | Soukromý sektor | Střadatelé | Daň z nadměrných zisků | AA | ETF na kryptoměny | Korekce na akciových indexech | Hang Seng | Nová prognóza | Deficit | Pandemie COVID | Komerční banka | Konvergenční proces | Nobelovy ceny za ekonomii | Inflace v roce 2023 | Podnikání | MF | Globální finanční krize | Vysoké inflace | Zprávy o měnové politice | Statistický úřad | Hospodářská politika | Index Hang Seng | Kurz koruny | Nárůst výnosů | Česká koruna | G10 | Opatření | Pozice ekonomiky | Devizové trhy | Akciový index | Daně z nemovitosti | Pozornost | Uvolněné fiskální politiky | Prudký propad | Premiér Petr Fiala | 3М | Veřejné zadlužení | Veřejný dluh ČR | Hodnotové akcie | Korporátní dluhopisy | Kurzový vývoj | Bohatství | Momentum | Analytik skupiny | Český kapitálový trh | Daně z příjmů | Akcie obchodované na pražské burze | Bitcoin | ZEN | Vyšší sazby | Obchodníci | Analytický tým | Obchodovat | Burze | Česká národní banka (ČNB) | Finance | Vládní konsolidační balíček | Válka na Ukrajině | USA | Růst úrokových sazeb | Mimořádný zisk | Veřejné finance ČR | Pár EUR/USD | Investiční bankovnictví | Spotřebitelské inflace | Valorizace | Rozpočtové schodky | Dnešní zprávy | Podnikání na kapitálovém trhu | Vývoj finančních instrumentů | Prognózy českého hospodářství | Británie | Očekávaná reakce centrální banky | Velmi volatilní | Pandemie covidu-19 | Standardní daň | Volby | Silný fundament | Mimořádné dividendy | Výdaje | Přijetí eura | ETF | Klouzavý průměr | Dolarové zisky | Ekonomové | Oslabení české koruny | Predikce finančních trhů | Spojené státy | Tempo růstu čínské ekonomiky | Trading | Růst HDP | Levnější půjčky | Ozbrojené složky | Zvyšování úrokových sazeb | Investor Warren Buffett | Vývoj | Agentura Moody's | Windfall tax | Výhled veřejných financí | Investiční poradenství | Navýšení dluhového stropu | Agentura Fitch | Investiční doporučení | Konkurenceschopnost | Deloitte | Americké akcie | Volatilní | Fiskální situace | EUR/USD | Varování | Dopady pandemie | Intervence | Moody's Investors Service | Další vývoj | Měnové politiky | Američtí politici | Sazby ČNB | Rok 2025 | Dánové | Natland Petr Bartoň | Fiskální politika | Kompenzace | Výdělky | Kryptoměnový svět | Odhad HDP | Dna | Upvest | Investiční strategie | Nobelovy ceny | Silná koruna | Světové měny | Cenové pohyby | Miliardy korun | Platební bilance | Růst mezd | Sazby | České koruny | Modelový aparát | Komise v přenesené pravomoci | Úrok | Investovat | Konsolidační balíček | Investiční fondy | Firmy | Inflace v Česku | Averze k riziku | Hodnocení úvěrové spolehlivosti | Kroky centrálních bank | Podíl nezaměstnaných | Investování | Hospodaření firem | Fed | Rozpočtový deficit | Ratingová agentura Fitch | Česká vláda | Trhy | Nárůst výdajů | Rizika | Rada ČNB | Eurozóna | Fond | Restrukturalizace | Zpřísňováním měnové politiky | Fitch | Postavení dolaru | Úspory | Úvěrový rating | Schodek rozpočtu | Růst ekonomiky | Cenový vývoj | Plán obnovy | Mojmír Hampl | Ministerstvo financí | Bilance | Americké akciové indexy | Bankovní asociace | Stabilita | Solidní růst | Ekonomický růst | Komodity | Mzdy | Poradenství | Kurzotvorná informace | Peněžní trh | Analytička | Společnost | Zpřísňování měnové politiky | Zadlužování | Politika centrální banky | Květnová inflace | Hospodaření | Dividendové výnosy | Institucionální investoři | FXstreet | Maďarská centrální banka | Investoři a obchodníci | Daně z mimořádných zisků | Hospodářský pokles | Legendární investor | Týden na pražské burze | Ratingový výhled | Bezpečná aktiva | EK | Riziko | Jan Frait | Analytik | Trinity | MAM | Nájemné | JPY | Pražské burzy | Šok | Portfolio | Carry trading | Nástroj | GBP | Akciový analytik | Buffett | Plyn | Životní úroveň | Čína | Know-how | Bonita | Ceny | Prognóza vývoje | Financování | Recese | Pokles | Bankovní tituly | Pohyby na trhu | Války | Centrální banka | DPH | Predikce | Evropské centrální banky | Libra | Burzovní indexy | Rating vyšší | Odborníci | Dlužník | Tradingový portál | Instituce | Inflační krize | Výnos | České akcie | Insider | ČEZ | Kapitálové výdaje | Pasiva | 256/2004 | Trinity Bank | Rozhovor | Spotřeba domácností | Minulá výkonnost | Růstové vyhlídky | Vývoj globální poptávky | Tradingový portál FXstreet.cz | Podmínky půjčky | Ceny akcií | Ceny energií | Cena akcií | Energetická krize | GBP/USD | Skokové posílení | Jaromír Gec | Dynamika mezd | Akciové trhy v USA | Vyšší hodnoty | Funkční období | Zisk | ČNB | Bank of England | Nová bankovní rada | Demokraté | Spekulovat | Swapy | Daně z příjmů fyzických osob | Rating | Nejbohatší | Zůstatek | Konstrukce portfolia | Vklady | Obchodování | Jan Vejmělek | Nové prognózy | Očekávaný vývoj | Úroky | Prezident | NKÚ | Prémie | Státní rozpočet | Zprávy | Reakce centrální banky | Předpověď | Pojišťovny | Finanční krize | FXstreet.cz | Obchody | Medián | xStation5 | ProCent | Natixis | Finančnictví | Vývoj úrokových sazeb | Standard & Poor’s 500 | Aktivum | Společnost XTB | Prezident Pavel | Velcí institucionální investoři | Dobré zprávy | Situace | Časový horizont | Vysoké příjmy | Vládní politika | Inflace v ČR | Guvernér | Dividenda | Peking | Řemeslo | HDP | Měnové kurzy | Hlava a ramena | Devizový trh | Načasování | Ekonom | Rozhodování | Dolar | Euro | Zpomalení růstu | Zdanění | Politici | Vládní deficit | Vyšší inflace | Zhoršení ratingu | Trhy v USA | Načasování obchodu | Výprodej | Tomáš Holub | Vývoj trhu | ČTK | Pozitivní výhled | Vyšší úroveň | Ztráty | Česká národní banka | Meziroční inflace | Index amerického dolaru | Vývoj české koruny | Úrokové sazby ČNB | Akcie | NERV | Ekonomický cyklus | Société Générale | Pražská burza | Sociální demokraté | Podniky | AAA | Motivace | Reuters | Prognózy | Globální recese | Kurz | Daně | Světové ekonomiky | Výsledky | Míra inflace | Růst trhu | Bankovní rada | Střední třída | Investice | Pro investory | Návrh zákona | Potenciál | Komunikace | Oživení ekonomiky | Fitch Ratings | Zisky | Regulace | Deriváty | Fondy | OSVČ | Hospodářství | Ukazatel | Měny | Daňové příjmy | Burzy | Hospodářský růst | Signál | Partneři | Futures na americké akcie | Zhodnocení | Nervozita | Pro tradery | Fundament | Valuace | Celkové příjmy | Makroekonomické analýzy | Přetrvávající vysoká inflace | COVID-19 | Brusel | TIM | Objem | Investiční | Americké centrální banky | Příjmy | Bondy | Prodej | Rok 2024 | Bloomberg | KB | Třída aktiv | Rozvoj | Finanční nástroje | Vyhlídky | Finanční trhy | Udržitelnost | Míra | Colt | Korekce | Národní rozpočtová rada | Akciové tituly | Spekulant | Střednědobý výhled | Asociace | Výkonnost | Spotřebitelská inflace | Obchodování s akciemi | Hrubý domácí produkt | Přehled | Agentura Bloomberg | Krize | OECD | Obnovitelné zdroje | Oslabení koruny | Zvýšení úrokových sazeb | S&P 500 | Ekonomický a strategický výzkum | JDE | Problémy s dodavatelskými řetězci | Podpora | Prognóza ČNB | Amundi | Cena | Německo | Komerční banky | Zadlužení | Rozpočet | Načasování obchodů | Česká ekonomika | Kurzy | Čínské ministerstvo | Úrokový diferenciál | Co bude | Medvědi | Erste | Debata | Zlato | Ekonomika | Geopolitika | CFA | Schodek | Jan Procházka | Oslabení | Finanční situace | Energetické krize | Utaženější měnové politiky | Práce | Úspěch | Kryptoměny | EET | Důchodový systém | Banky | Akcie ČEZ | Daňové změny | Vlády | Rychlost | Investiční instrumenty | Státní fond | Návrh dividendy | Bilance zahraničního obchodu | Fundamenty | Bankrot | Rozdělení zisku | Správa | Wall Street | Instrumenty | Analýza | Ministr financí | Zlepšení | Bilance zahraničního obchodu eurozóny | ČR | XTB | Ratingové agentury | Pozice | Portfolia | Příprava | Měnová autorita | Silný výhled | Valná hromada | Poslanci | Inflační tlaky | Energetické trhy | Úrokové platby | Jestřábí hlasy | Experti | Investoři | Vývoj měnové politiky | Polsko | Projekce | Nařízení | Snižování daní | Další růst sazeb | Zdražování | Měnový pár EUR/USD | Předseda | Cenové stropy | Deficit státního rozpočtu | USD | Kabinet | Makroekonomická analýza | Turbulence na finančních trzích | D1 | Warren Buffett | Svět kryptoměn | Co se děje na finančních trzích | Prognózy ČNB | Kupní síla | CZ | Pokles HDP | Bohatí lidé | Propad | Bankovnictví | Rakousko | ANO | Economic | Nemovitosti | Andrej Babiš | Čínský akciový index | Rok 2024 | Nejistota | Česká republika | Indexy | Státní dluhopisy | Makro | Evropská centrální banka | ECB | HICP | Vývoj války na Ukrajině | Ziskovost | Doporučení | Inflační očekávání | Revize výhledu | ROCE | Paradox | Navýšení | EU | Redukce | Miliardy | Zrušení superhrubé mzdy | Akciový trh | Zasedání bankovní rady | Investor | Americké vlády | Ukazatele | Měnový pár | Světové akciové indexy | Strukturální změny | Banka | Vlastnictví | Graf dne
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Banka | Obchodování | Banky | Růst | ČTK | Indikátor | Pokles | Trading | Cena | FOREX | Pivot
