Brusel doporučuje Česku omezit růst výdajů, čeká rychlejší růst ekonomiky

Evropská komise doporučuje české vládě, aby příští rok omezila růst čistých výdajů na takovou míru, která je v souladu s cílem udržet schodek veřejných financí pod třemi procenty hrubého domácího produktu (HDP). Uvádí to ve zpávě určené Radě EU, kde shrnuje i svá předchozí doporučení a jejich plnění v posledních letech. V letošním roce komise počítá s rychlejším růstem české ekonomiky, než jaký uváděla v jarní prognóze.

"Makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce, předpokládá v roce 2024 růst reálného HDP o 1,4 procenta a v roce 2025 o 2,6 procenta. Inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP) se v roce 2024 předpokládá na úrovni 2,7 procenta a v roce 2025 na úrovni 2,4 procenta," uvedla komise.

Ve své jarní prognóze komise v květnu uvedla, že pro letošní rok počítá s růstem HDP o 1,2 procenta a pro příští rok o 2,8 procenta. Letošní inflaci podle HICP tehdy odhadla na 2,5 procenta a na rok příští na 2,2 procenta. Letos v květnu byla míra inflace v Česku podle harmonizovaného indexu 2,8 procenta. Podle metodiky Českého statistického úřadu, která je jiná, květnová inflace činila 2,6 procenta.

Komise očekává, že schodek veřejných financí letos klesne na 2,3 procenta HDP a v roce příštím na 2,1 procenta. Zadlužení se ale do konce roku zvýší na 45,5 procenta HDP a ke konci příštího roku se dostane na 46,4 procenta. Pravidla fungování EU stanovují, že deficit nesmí překročit tři procenta a zadlužení 60 procent HDP. Komise ale platnost pravidel kvůli dopadům pandemie a s tím souvisejícím rychlým růstem zadlužování vlád v roce 2020 pozastavila a později tato pravidla změnila, takže jejich plnění je teď méně náročné.

Komise ve středu vydala doporučení pro jednotlivé země Evropské unie. Česká vláda by podle EK například měla přijmout i taková opatření, která zajistí dlouhodobou fiskální udržitelnost důchodového systému. Nižší daně a lepší podmínky pro návrat rodičů do zaměstnání by také mohly podpořit zaměstnávání žen. Zlepšit by se měly i pobídky pro lidi blízko důchodovému věku, aby pokračovali v práci.

Za problém pro konkurenceschopnost české ekonomiky EK považuje například nedostatek kvalifikovaných pracovníků. V této souvislosti zmiňuje i příliv lidí z Ukrajiny, kterých má Česká republika v přepočtu na obyvatele nejvíce z celé EU. Zmírnit nedostatek kvalifikovaných pracovníků lze podle EK opatřeními, jako je například reforma regulovaných povolání.

Komise také navrhuje opatření, která by státu zajistila vyšší daňové příjmy z nemovitostí. Kromě toho doporučuje urychlit investice a udržet dynamiku při zavádění reforem. To zahrnuje i rychlejší zavádění programů politiky soudržnosti. Komise radí i zlepšit mobilizaci zdrojů ze soukromého sektoru, včetně využití inovativních finančních nástrojů.

Zdroj: Reuters, ČTK, EK

Čtěte více

• Broker 247 Options Trade zfalšoval licence
  Broker binárních opcí 247 Options Trade, který své služby nabízí skrz webové stránky www.247optionstrade.com, zfalšoval své licence u mauricijského regulátora Financial Services Commission (FSC) a také u kyperského regulátora Cyprus Securities and Exchange Commission (CySEC).
• Brokeři dostali zpět své licence
  Kyperský finanční regulátor Cyprus Securities and Exchange Commission (CySEC) zrušil pozastavení licencí brokerským společnostem Leadtrade Ltd, TTCM Traders Trust Capital Markets Ltd a Dragon Options Ltd.
• Brokeři FXBrokerPro a Lead Options mají falešné licence
  Belizský finanční regulátor International Financial Services Commission of Belize (IFSC) varuje dvěma brokery, kteří mají falešné investiční licence.
• Bruegel: Evropské vlády vyčlenily na pomoc odběratelům energií 500 miliard eur
  Vlády v Evropě za poslední rok vyčlenily asi 500 miliard eur (12,3 bilionu Kč) na programy, které mají ochránit domácnosti a firmy před vysokými cenami energií. Uvádí to dnes aktualizovaná analýza bruselského výzkumného institutu Bruegel. Česká republika se řadí spíše ke konzervativnějším zemím, neboť plánuje výdaje na úrovni 1,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), tedy výrazně méně než například Německo. Podle jednoho z autorů přehledu je aktuální přístup vlád zjevně neudržitelný.
• Bruegel: Přerušení dodávek ruského plynu by mělo vážné dopady na ekonomiku EU
  Evropská unie by se dokázala vypořádat s krátkodobým přerušením veškerých dodávek ruského plynu. Mělo by to však vážné ekonomické důsledky a vyžádalo by si to nouzové kroky k omezení poptávky. Vyplývá to z analýzy bruselského institutu Bruegel, na kterou se dnes odvolává agentura Reuters.
• Bruno Le Maire varuje před výhrou jak krajní pravice, tak levice
  Francouzský ministr financí Bruno Le Maire dnes varoval, že druhá největší ekonomika eurozóny by se mohla vyskytnout na prahu finanční krize, pokud v nadcházejících parlamentních volbách ve Francii zvítězí krajní pravice nebo levice. Oba směry mají v plánu vysoké výdaje, uvedl podle agentury Reuters Le Maire.
• Brusel a Londýn stále nehlásí dohodu o vztazích Británie-EU
  Pokud do konce měsíce neuzavřou komplexní dohodu o vzájemných vztazích, mohly by Británie a Evropská unie vyhlásit sérii "minidohod". Podle deníku The Daily Telegraph to uvedl britský ministr Michael Gove. Jednání o novém partnerství podle zákulisních vyjádření váznou i několik dní před koncem přechodného období po lednovém odchodu Británie z evropského bloku, přičemž Londýn trvá na tom, že ustoupit musí EU. Hlavní vyjednávač za Evropskou unii Michel Barnier dnes prohlásil, že rozhovory dospěly do kritického bodu a pokračují.
• Brusel ani Londýn nevěří v brzký pokrok pobrexitových jednání
  Nevelkou naději na pokrok ve vyjednávání budoucích vztahů Evropské unie a Británie vkládají obě strany do dalšího kola videokonferencí, které začne v pondělí. Přes řadu veřejných prohlášení z posledních dnů nedal Brusel ani Londýn jasně najevo ochotu ke kompromisům v žádné z klíčových oblastí, na něž mají i čtyři měsíce po britském odchodu z EU obě strany zásadně rozdílné pohledy. Poradce šéfa unijních vyjednávačů Michela Barniera dnes konstatoval, že vzhledem k britské nechuti k prodloužení přechodné doby budou muset jednání nabrat rychlé tempo během léta.
• Brusel bude prošetřovat obchodní přebytek Německa
  Evropská komise přezkoumá, zda vysoké přebytky zahraničního obchodu Německa nenarušují rovnováhu...
• Brusel dal kvůli sankcím k ledu dohodu s Čínou o investicích
  Brusel dal kvůli sankcím k ledu investiční dohodu, na níž se s Čínou dohodl na konci minulého roku. S odvoláním na dnešní vyjádření místopředsedy Evropské komise Valdise Dombrovskise o tom informovala agentura AFP.
• Brusel i Berlín věří, že Atény splní sliby
  Brusel i Berlín vyzývají Řecko k bezodkladnému uskutečňování přislíbených reforem navzdory možným...
• Brusel kvůli ruské invazi odložil znovuzavedení fiskálních pravidel na rok 2024
  Evropská komise (EK) odložila opětovné zavedení rozpočtových a dluhových pravidel Evropské unie na rok 2024. Unijní exekutiva dnes za důvod označila makroekonomický šok způsobený ruskou invazí na Ukrajinu, zejména pokračující růst cen energií. Ve svých pravidelných doporučeních pro členské země komise konstatovala, že by měly využít investice z mimořádného fondu obnovy pro dosažení rychlé nezávislosti na ruských energiích.
• Brusel má obavy z posilování hospodářských vztahů mezi Tureckem a Ruskem
  Evropská komise se dívá s obavami na rostoucí hospodářské vztahy mezi Tureckem a Ruskem. Píše to šéf unijní diplomacie Josep Borrell v dokumentu adresovaném Evropskému parlamentu, ze kterého citují média z německé skupiny Funke. Turecko po zahájení války na Ukrajině proti Rusku nezavedlo žádné sankce. EU vyzývá Ankaru, aby Rusku neumožňovala postihy obcházet.
• Brusel neví o zemích či firmách, které by za ruský plyn platily v rublech
  Evropská komise neví o státech EU či firmách z těchto zemí, které by za ruský plyn v souladu s požadavkem Moskvy platily v rublech. Před jednáním ministrů energetiky zemí unie to novinářům řekla eurokomisařka Kadri Simsonová, podle níž hodlá sedmadvacítka dále za plyn platit v eurech či dolarech podle dosavadních smluv. Řada ministrů před mimořádnou bruselskou schůzkou potvrzovala dosavadní postoje svých zemí, které platbu v ruské měně vylučují.
• Brusel požádal Itálii o vysvětlení rozpočtu na příští rok
  Evropská komise v úterý vyzvala Itálii, aby jí vysvětlila, proč na příští rok plánuje mnohem vyšší rozpočtový...
• Brusel schválil Francii plán podpořit firmy kvůli viru částkou tři miliardy eur
  Evropská komise (EK) schválila Francii plán podpořit firmy kvůli dopadům pandemie částkou tři miliardy eur (76 miliard Kč). Komise dnes uvedla, že návrh je v souladu s pravidly poskytování státní pomoci, která komise loni na jaře zmírnila, aby vládám pomohla podpořit firmy zasažené dopady pandemie.
• Brusel schválil plán Francie na pomoc firmám zasaženým pandemií
  Evropská komise (EK) dnes schválila záměr Francie využít až 20 miliard eur (asi 524 miliard Kč) z peněz soukromých investorů na pomoc firmám zasaženým koronavirovou pandemií. Program předpokládá, že na pomoc se využijí takzvané účastnické úvěry i dluhopisy. Francouzská vláda poskytne garanci až na 30 procent půjček a podřízeného dluhu, který na sebe vezmou soukromé podniky.
• Brusel schválil Polsku výplatu 5 mld. eur na plán obnovy, trvá ale na podmínkách
  Polsko získá 5,1 miliardy eur (125 miliard korun) z unijních peněz poté, co dnes Evropská komise schválila změny v jeho národním plánu obnovy. Polsko má šanci získat půjčky v hodnotě 34,5 miliardy eur a dotace ve výši 25,3 miliardy eur. Brusel ale do Varšavy vzkázal, že pro výplatu hlavní části balíku musí splnit několik zásadních kritérií.
• Brusel schválil převzetí Credit Suisse domácím konkurentem UBS
  Evropská komise dnes schválila převzetí druhé největší švýcarské banky Credit Suisse větším domácím konkurentem UBS. Dospěla k závěru, že transakce výrazněji nenaruší hospodářskou soutěž v Evropském hospodářském prostoru (EHP). Komise to uvedla v dnešní tiskové zprávě.
• Brusel zahajuje kvůli vysokým deficitům řízení se sedmi zeměmi, i se Slovenskem
  Evropská komise (EK) zahajuje řízení se sedmi členskými zeměmi Evropské unie, které překračují stanovené deficity veřejných financí. Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Týká se to Belgie, Francie, Itálie, Maďarska, Malty, Polska a Slovenska. Tyto země loni u deficitů překročily tříprocentní strop ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP).