Ukrajinská krize zhoršuje vyhlídky Německa
Ukrajinská krize má čím dál větší dopady na německé hospodářství. Svaz německého strojírenského průmyslu (VDMA) včera kvůli ní výrazně snížil odhad letošního růstu produkce. Ukrajinská krize přispěla i ke zhoršení výhledu německého výrobce sportovních oděvů a obuvi Adidas.
VDMA nyní předpokládá, že letošní produkce německého strojírenského sektoru stoupne pouze o jedno procento, namísto dříve předpokládaných tří procent. "Konflikt s Ruskem nezanechává stopy pouze na vzájemném obchodě (mezi Ruskem a Německem). Všeobecně tlumí poptávku na trzích, které jsou důležité pro naše odvětví," uvedl hlavní ekonom VDMA Ralph Wiechers.
Znepokojení vyjádřil také šéf německého průmyslového koncernu Siemens Joe Kaeser, podle kterého současné geopolitické napětí představuje "vážné riziko pro hospodářský růst v Evropě".
Německý export do Ruska loni dosáhl 36,1 miliardy eur a strojírenství se na něm podílelo více než třetinou. Německý tajemník pro vztahy s Ruskem a východními státy Gernot Erler uvedl, že podle některých odhadů by se měl vývoz do Ruska snížit o čtyři až šest miliard eur. Rusko bylo v loňském roce 11. největším obchodním partnerem Německa.
V prvních čtyřech měsících letošního roku se export německých firem propadl o 14 procent. Podle některých podnikatelských sdružení ohrožuje pokles vývozu do Ruska zhruba 25.000 pracovních míst v Německu.
Německá centrální banka tento měsíc uvedla, že růst německé ekonomiky se ve druhém čtvrtletí pravděpodobně zastavil. Přispěly k tomu prý geopolitické problémy, včetně ukrajinské krize, a také násilí na Blízkém východě. Německá ekonomika je největší v Evropě, představuje hlavní motor hospodářského oživení eurozóny a závisí na ní řada dalších zemí.
Členské státy Evropské unie včera oficiálně schválily nové hospodářské sankce proti Rusku v souvislosti s jeho postupem v ukrajinské krizi. Sankce se mimo jiné týkají přístupu na finanční trhy, obchodu se zbraněmi či dodávek vyspělých technologií pro ropný průmysl.
Zdroj: Reuters, ČTK, VDMA, Siemens
Čtěte více
-
Ukrajinská ekonomika za devět měsíců vzrostla o 4,5 procenta
Hrubý domácí produkt Ukrajiny za leden až září v meziročním srovnání vzrostl o 4,5 procenta. Podpořil ho hlavně zemědělský sektor, doprava a stavebnictví. Uvedlo to dnes ukrajinské ministerstvo hospodářství. V samotném září ukrajinská ekonomika stoupla o 3,8 procenta. -
Ukrajinská ekonomika za devět měsíců vzrostla o 5,3 procenta
Hrubý domácí produkt (HDP) Ukrajiny vzrostl za prvních devět měsíců letošního roku ve srovnání se stejným obdobím loni podle předběžných údajů o 5,3 procenta. Vyplývá to z dnešního prohlášení ministerstva hospodářství. -
Ukrajinská firma Naftogaz představila nový plán na odklad splátek
Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz dnes představila nový plán na odklad splátek dluhu. Učinila tak týden poté, co se stala prvním státním subjektem na Ukrajině, který se od začátku války s Ruskem dostal do platební neschopnosti. Informuje o tom agentura Reuters. -
Ukrajinská hřivna dnes dál padá
Kurz ukrajinské hřivny dnes kvůli pokračujícím bojům na východě země spadl vůči dolaru o dalších deset procent na nové minimum. Ukrajinská centrální banka v zájmu ochrany měny přikročila k dalšímu zpřísnění pravidel pro nákupy deviz na dovozy, uvedla agentura Reuters. -
Ukrajinská hřivna klesla k dolaru nejníže za sedm let
Ukrajinská hřivna se včera dostala pod tlak kvůli prudkému vyhrocení napětí s Ruskem. Kurz hřivny k dolaru se propadl až na 29,1196 za dolar, což byla nejnižší hodnota od roku 2015, kdy byla země na pokraji bankrotu, upozornila agentura Reuters. -
Ukrajinská hřivna klesla na rekordní minimum
Ukrajinská hřivna (UAH) se dnes propadla na rekordní minimum vůči americkému dolaru, na vině je hlavně... -
Ukrajinská hřivna prohlubuje svůj pokles
Ukrajinská hřivna (UAH) se dnes vůči americkému dolaru (USD) propadla na nové rekordní minimum. Podle... -
Ukrajinská hřivna prudce klesla
Ukrajinská hřivna (UAH) včera vůči americkému dolaru (USD) klesla na nové rekordní minimum 15,84 hřivny za dolar a silně oslabily také ukrajinské akcie. Důvodem jsou rostoucí obavy, že situace na východě země se zhoršuje, řekli analytici agentuře Bloomberg. Hřivna vůči dolaru klesla o více než šest procent a hlavní index ukrajinských akcií o 6,4 procenta. Výnosy ukrajinských eurobondů se přiblížily rekordnímu maximu. -
Ukrajinská Chersonská oblast ode dneška zavádí rubl, uvedl šéf místní správy
V ukrajinské Chersonské oblasti se ode dneška bude používat vedle ukrajinské hřivny také ruský rubl. Oznámil to současný šéf Chersonské oblastní správy Volodymyr Saldo, který byl do funkce dosazen koncem dubna poté, co nad částí oblasti získaly kontrolu ruské síly. Informovala o tom ruskojazyčná redakce stanice BBC. -
Ukrajinská krize ohrožuje oživení v Řecku
Ukrajinská krize a její důsledky by mohly poškodit křehké oživení řecké ekonomiky. Uvedl to včera státní... -
Ukrajinská měna klesá na čtyřletá minima
Kurz ukrajinské měny (UAH) dnes klesl na čtyřleté minimum a cena pojištění proti nesplacení ukrajinských... -
Ukrajinská státní společnost Naftogaz je v platební neschopnosti
Ukrajinská energetická společnost Naftogaz se stala prvním státním subjektem v zemi, který se od začátku války s Ruskem dostal do platební neschopnosti. Firma před včerejším vypršením odkladného termínu neuhradila dlužné platby za mezinárodní dluhopisy, uvedla agentura Reuters. -
Ukrajinská vláda nařídila Naftogazu nová jednání o restrukturalizaci dluhu
Ukrajinská vláda nařídila státní energetické společnosti Naftogaz, aby zahájila druhé kolo jednání s držiteli svých dluhopisů o restrukturalizaci dluhu. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zdroj z vlády. -
Ukrajinská vláda ohlásila na září rozsáhlou privatizaci
Ukrajinská vláda ohlásila na 1. září rozsáhlou privatizaci. Občanům v ní budou nabídnuty především nevyužívané objekty a provozovny, uvedl v prohlášení zveřejněném na serveru ukrajinské vlády premiér Denys Šmyhal. -
Ukrajinská vláda usiluje o dohodu s MMF o novém úvěrovém programu
Ukrajina potřebuje uzavřít s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) dohodu o novém úvěrovém programu, protože její úsilí o odvrácení ruské invaze má tvrdé dopady na veřejné finance. Řekl to ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko. K uzavření nové dohody s MMF nedávno vyzval také guvernér ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko. -
Ukrajinské devizové rezervy výrazně klesly
Ukrajinské devizové rezervy klesly k 1. březnu na jedenáctileté minimum 5,625 miliardy dolarů z úrovně 6,42... -
Ukrajinské drony zřejmě zasáhly ruský závod na výrobu elektroniky
Vedení podniku na výrobu elektroniky Kremnij El v Brjansku na západě Ruska uvedlo, že po útoku ukrajinských dronů v závodě vznikly požáry, uvedl včera server Meduza a dodal, že Kremnij El je jedním z největších ruských závodů na výrobu elektroniky, využívané ve vojenském průmyslu. Podnik v Brjansku, který leží asi 400 kilometrů jihozápadně od Moskvy, se stal terčem ukrajinských dronů už loni v srpnu a září. -
Ukrajinské jednotky budou v Mariupolu bojovat až do konce, řekl premiér Šmyhal
Ukrajinské jednotky, které zbyly v Mariupolu, i nadále bojují a vzdorují ruskému požadavku, aby se vzdaly. V rozhovoru s americkou televizní stanicí ABC to uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. "Město stále nepadlo, jsou tam stále naši vojáci, kteří budou bojovat až do konce," řekl. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že situace ve městě je zoufalá a její eskalace by mohla vést ke konci mírových jednání. -
Ukrajinský obranný koncern Ukroboronprom má nového šéfa
Ukrajinská vláda dnes jmenovala nového šéfa státního obranného koncernu Ukroboronprom. Stal se jím Herman Smetanin, jehož úkolem bude mimo jiné navýšit výrobu munice a dalšího vojenského vybavení, uvedl podle agentury Unian na telegramu ministr pro strategická průmyslová odvětví Oleksandr Kamyšin. -
Ukrajinský parlament schválil zvýšení válečných daní
Ukrajinský parlament schválil návrh zákona o zvýšení válečných daní. Ruskem napadená země potřebuje více peněz, aby udržela v chodu svou ekonomiku a pokryla zvýšené výdaje na obranu. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Jednotlivcům se daně od letošního roku zvednou ze stávajících 1,5 procenta na pět procent. Více odvedou i firmy a banky.